Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Mají být binární jaderné moduly bez dostupných zdrojových kódů zakázány?
ano |
|
19% (202) |
ne |
|
67% (712) |
je mi to jedno |
|
14% (149) |
Celkem 1063 hlasů
Vytvořeno: 1.1.2007 11:27
Tiskni Sdílej:
Plně s Vámi souhlasím.
Když už se někteří výrobci HW konečně rozhodnou udělat ovladače i pro linux, tak proč jim házet klacky pod nohy v podobě zákazu binárních modulů? Jako běžnému uživateli mi je úplně jedno, že je ovladač binární a/nebo s uzavřeným kódem - pro mě je podstatné, že daný HW můžu bez problémů používat a využít na 100% jeho možnosti.
Tím chcete říct, že vy si napřed komplet projdete zdrojové kódy všeho co máte v distribuci a až pak to nainstalujete? :oOJasně že ne. Dělá to spousta vývojářů, kteří kód kontrolují a schvalují jeho přijetí do jádra. Potíž s binárními ovladače není v tom, že si kód nemůžeš zkontrolovat přímo ty sám. Blbé je, že to nemůže udělat vůbec nikdo (kromě dodavatele).
jeho drivery obsahují špionážní funkceNemusí to být tak dramatické. Stačí obyčejné chyby, které například neumožní provozování hardwaru v určitých konfiguracích systému. V případě otevřeného ovladače může člověk chybu opravit sám, případně o to třeba požádat schopnějšího kamaráda nebo rovnou vývojáře jádra. U binárního ovladače ti nezbývá než doufat, že to v další verzi opraví - a to jen za předpokladu, že si stěžuje dostatečné množství lidí.
porad mame nakou moznost volby ...
by to omezovalo vývojáře v inovacích kernelu, protože by museli za sebou táhnout celé to rozhraní a udržovat jeho zpětnou kompatibilituJenže ABI je skutečně udržováno ve stabilní podobě (dosti striktně). API se mění, ale to pro dodavatele ov ladačů zase takový problém není.
I v ideálním případě, kdy by všichni výrobci maximálně spolupracovali a poskytli všechna potřebná data o jejich hardwaru, pořád to znamená, že vývojáři jádra budou muset sami napsat ovladač na každý kus hardwaru, který přijde na trh.Takže většina existujících ovladačů pro linux je closed-source a píšou je výrobci hardware? Nebo co tím chtěl básník říci?
Ústupky ve formě krátkodobého prospěchu vůči trvalému přínosu opensource považuju za krátkozraké. Akceptovat proprietární ovladač, hlavně aby ta akcelerace/wifina nějak fungovala a neva, že mi kvůli tomu občas zatuhává celej systém, že čekám na opravu nepříjemného bugu jak rukojmí na smilování a ani po půl roce se ho nedočkám atd.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí. Zrovna třeba u grafických čipů bez alespoň podrobné specifikace nemají projekty jako DRI šanci udržet krok. Svorná výmluva obou hlavních výrobců před otevřením z licenčních důvodů mi zavání business newspeakem. Spíš chybí vůle.
S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Problém je v tom, že to povede ne k tomu, aby byly ovladače pod GPL, ale spíš k tomu, že se tito výrobci na Linux vykašlou úplně. Rozumím všem ostatním argumentům, proč proprietární moduly zakázat (ostatně to bude pouze ve vanilla jádrech, kdokoliv může to omezení z jádra zase vypárat). Ale nedělám si sebemenší iluze, že by to nějak zafungovalo na výrobce jako nVidia.
Nejde o to, že kdo je nechce, ať si je neinstaluje. S takovým přístupem nebude nikdy na výrobce kladen žádný tlak a oni si budou vydávat a opravovat jak se momentálně vyspí.Ty si to představuješ jak Hurvínek válku Pokud mi v tom superčistém linuxu nebude fungovat ani grafická karta, tak se prostě seberu a tradá o dům dál. A klidně aj k Windows. Nakonec zbudou na to "vyvíjení tlaku" jenom fanatici jako ty
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Nikdo nezpochybňuje, že je pro výrobce hlavním trhem OS Windows. Ale to neznamená, že je správné, nebo dokonce záslužné, když o kartě neuvolní tolik informací, aby bylo možné ji podporovat i v jiných OS. Když sám výrobce poskytuje binární ovladače, není to z jeho strany žádná milost, ale promyšlený marketingový tah.
Ergo: výrobce by se vůbec nemusel obtěžovat s linuxovým driverem, ale přesto to dělá, i když si tím jen přidělává práci.Kecy!! Ze nVidia, ATI.... dela linuxovy drivery zadarmo si se docetl kde? Ja to chapu jinak. Vesina lidi sice jede na window$ to je fakt. Pro ATI, nvidia... to znamena prachy. Ale chteji vic, tak si rekli, udelame ovladace taky linuxakum a oni si pak budou kupovat nase grafarny -> prachy navic.
echo "1" > /proc/neco
, resp. echo "0" > /proc/neco
, plus možnost nastavit výchozí hodnotu při kompilaci jádra), tak to rozhodně vítám, puritán se nemůže splést a ostatním o nic nejde.
Jenomže to by kolem toho asi nebyl takový humbuk. Na druhou stranu těm, kteří s tím nápadem přišli, musí být jasné, že to přivítá jen omezený počet skalních, takže pokud taková feature nebude volitelná, přidělávají zbytečnou práci sobě i těm, kdo to zas budou odstraňovat.
Navíc i u ovladačů grafiky je možný výběr, můžeš používat open ovladače, ale nebude ti fungovat 3D...A nic jiného než ATI, nebo NVIDIA neznáš? třeba Intel? Svobodné ovladače i s 3D.
vim ~/.emacs