Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Tiskni Sdílej:
Čili ke změně mohlo dojít tehdy, kdy se začal Braník pravděpodobně dělat z jiné vody.Obzvlaste pokud by to byla voda z Vltavy.
Ten (jako většina, zejména velkých) to dělá tak, že namíchá koncentrát a pak ředí na dvanáctky a desítky.To asi ano.
Na to pak lepí všemožné značky, které podnik vlastní.Tohle není pravda, protože různá piva ze stejného pivovaru chutnají jinak a mají i mírně jiná složení (ukázalo se v různých testech piv). Dělají to sice často ze stejných surovin (prefabrikátů), ale v jiném poměru a i technologický postup se mírně liší.
Často bývaly (a někdy přes snahu jsou) mnohem větší rozdíly mezi jednotlivýmí várkami stejného piovovaru, Než mezi značkami.Je možné, že ty rozdíly zjištěné v testech mezi značkami jsou tímto.
Koncentrátem, ředěním, dolévání alkoholu či sodovkyNo pokud se na výsledek hodí nápis Radler, tak to vůbec není špatné pití. Ale zdejší lahvové kreace mě dvakrát nedostaly, nejlepší je ten dvoubarevný v hospodě.
S pivem to bude myslim stejné. Normálně, poctivě vařené pivo by možná u leckoho vyvolalo děs.Nemyslím - dnes je spousta minipivovarů, kde nemají důvod vařit europiva. Problémem nešizeného piva bude nejspíš v tom, jak zachovat vyrovnanou kvalitu pro masy, protože těch faktorů je strašně moc - voda, chmel, výrobní postup, skladování, čistota trubek v hospodě, jakou má hospoda výtoč, sudy nebo tanky, fáze měsíce, ... Já vyrostl na tomto, což je pro mě skutečně dobré pivo. Teda kromě Modré luny, tu vážně ne.
S pivem to bude myslim stejné. Normálně, poctivě vařené pivo by možná u leckoho vyvolalo děs.Nemyslim, proti tomu stoji "male" pivovary, ktere si na "jine" chuti udelaji jmeno. Sveho casu Bernard, pozdeji Svijany... Saris jsem mel az v nove dobe (1996). Dal jsem mu prednost pred plzni i zlatym bazantem. Nejhnusnejsi pivo, co jsem kdy pil, nyl nejaky kvasnicak, co mi dal kamarad ve Francii. Dostal jsem do sebe jen jeden hlt, zbytek sel do vylevky. Vzhledem i chuti jsem se nemohl zbavit dojmu, ze uz to nekdo pil. Kdyz tam na jare jezdime, jsem za barbara, protoze nepiju vino (jako vubec) a zatimco kamaradi probiraji za tech deset dni regaly s jim neznamymi znackami a kostuji (aby do pristiho roku zase zapomneli a zacinali znova), ja kupuji tohle. Ma to nasim pivum nejblizsi chut, stoji to 4€ za karton 24x 0,25l. uz se mi parkrat povedlo sklidit ho za vecer. Letos jsme vykoupili Leclerc v Lurdech uplne. Pulpaleta na osm dni nestacila
Super je Carlsberg Elephant, trošku silnější, ale chuťově na jedničku:
http://www.carlsberggroup.com/brands/Pages/CarlsbergElephantbeer.aspx
Šarišto byl, ale hnus velebnosti. Pil jsem ho v roce 1983/1984 když jsem sloužil v Prešově a jako nedalo se to pít. Naštěstí v jednom místě byla Plzeň tak aspoň něco se dalo pít. Šariš jsem pil i po revoluci a jako byla to stejná břečka jako předtím.
Ovšem pokud hledáte mezi lahváčema v krámě...Člověk přece nemůže pořád chodit do hospody, často si to pivo potřebuješ dát třeba doma k obědu nebo někde u grilování, táboření… Hypermarkety jsou velké jak hangár na zeppeliny, tak by tam snad mohli objednat i piva z menších pivovarů…
Braník? Levně jen chutná...