Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Inspiroval mě nedávný blogpost o tom jak vypadají naše desktopy, přičemž jsem si uvědomil, že již dlouho jsem nezkoušel žádnou změnu. Tak jsem se rozhodl, že si z KDE udělám po grafické stránce Windows Vista Zabralo mi to nějakých cca 10 minut (v době mezi učením se na zkoušku), tak pokud chcete, můžete se kouknout...
Použitý styl je Lipstik Vistesque-Mod, dekorace oken Crystal (s vypnutou pseudo-průhledností), ikonky Vista-Inspirate, o "Start menu" se stará KBFX s thémátkem KBFX - Vista. O průhlednost, stíny a efekt zatmívání/roztmívání oken se stará standardní kompositní manager v KDE (kompmgr), tedy je nutné mít zapnutou COMPOSITE extension v Xkách (a tedy i kartu s dobrou podporou pro COMPOSITE, třeba nVidia).
A tady už tedy je onen slibovaný screenshot:
Nejedná se rozhodně o přesnou kopii Visty, ale myslím, že to celkem ujde. Jinak musim podotknout, že design Windows Vista mi nepřijde nijak převratný (i když ošklivý taky není ) a že jsem toto zkoušel jen tak "ze srandy" a už mám zpět svůj původní design KDEček
Jestliže Microsoftu tak dlouho trvalo udělat jen nový grafický engine (na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelné, i když už teď s ním jdou dělat divy) a přidat pár drobností (z nichž ty nejmarkantnější - jako např. WinFS - stejně byly z Visty staženy s tím že se nestihnou dokončit), tak to je co říct. I když myslím si, že vím co Microsoftu zabralo tolik času - implementace drakonického DRM, kterým je celý systém doslova protkán. Viz. skvělý článek Ochrany ve Windows Vista na serveru cdr.cz.
Tiskni
Sdílej:
na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelnéK čemu je to Xgl dobré? Pokud jde o Composite, tak to jede skvěle a rychle.
tedy o veškerou práci se stará GPU grafické kartyKvalitní ovladače podporující EXA/XXA/RENDER (či jak tomu nadávají) akcelerují 2D grafiku už teď...
A co se týče Linuxu, tak si budem muset počkat až Jon Lech Johansen nebo někdo jemu podobný prolomí "neprolomitelnou" DRM ochranu AACS.Já bych zas tak neskákal. Ono ani takové DVD-A není prolomené dodnes.
To se mýlíš. Prakticky ve všem. Nemusíš mít drahou aparaturu, stačí třeba jen lepší sluchátka. Po koupi KOSS UR40 můžu všechny mp3 do 192kbps (a některé i do 320kbps - asi už byly špatně mastrované na CD, i s tím jsem se setkal a není to zrovna řídký jev), vyhodit, protože jsou neposlouchatelné. To že normální člověk změnu nerozezná je dané spíš tím, že normální člověk poslouchá hudbu (a je zní zdegenerovaný), která plně nevyužije ani dynamiky ani frekvenčního rozsahu CD. Jak jsem psal jinde, třeba vokalistka Clare v Pink Floyd - The Great Gig In The Sky se na audio formát CD prostě nevejde a je to slyšet. Podobně třeba Magdalena Kožená.
Zvuk na CD je totiž snímán se vzorkovací frekvencí 44kHz, což je dost málo - jednak je člověk schopen vnímat zvuk do frekvence 30kHz (zdůrazňuju vnímat, nikoliv slyšet), druhak i na těch slyšitelných ~20kHz dochází ke zkreslení.Zvuk je sice snimany s frekvenciou 44kHz, ale frekvencia zaznamu (to, co pocujeme pri prehravani takejto skladby) je maximalne polovica z 44kHz teda 22kHz. Vid http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
Jo, v FC4 už na 3.5.1 jedu, od včerejška.