AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Ne, tento blog opravdu nemá nic společného s vývojem Linuxového jádra :-) Jako "Jaderný blog" jsem jej pojmenoval jen kvůli mé oblibě jaderné fyziky a chemie.
Věnovat se chci především Linuxu a Free Softwaru, prezentovat zde svůj pohled na věc a věnovat se všem palčivým otázkám a problémům, na které narazím. Určitě se zde také objeví články týkající se KDE, jelikož jsem velkým milovníkem tohoto desktopového prostředí a obecně eye-candy (k velké nevůli "pravověrných" Linuxáků ;-)).
No a když už se to tu jmenuje Jaderný blog, možná se někdy dočkáte i nějakého populárně-vědeckého příspěvku, především pokud se bude jednat o nějaké ožehavé aktuální téma...
Inspiroval mě nedávný blogpost o tom jak vypadají naše desktopy, přičemž jsem si uvědomil, že již dlouho jsem nezkoušel žádnou změnu. Tak jsem se rozhodl, že si z KDE udělám po grafické stránce Windows Vista
Zabralo mi to nějakých cca 10 minut (v době mezi učením se na zkoušku), tak pokud chcete, můžete se kouknout...
Použitý styl je Lipstik Vistesque-Mod, dekorace oken Crystal (s vypnutou pseudo-průhledností), ikonky Vista-Inspirate, o "Start menu" se stará KBFX s thémátkem KBFX - Vista. O průhlednost, stíny a efekt zatmívání/roztmívání oken se stará standardní kompositní manager v KDE (kompmgr), tedy je nutné mít zapnutou COMPOSITE extension v Xkách (a tedy i kartu s dobrou podporou pro COMPOSITE, třeba nVidia).
A tady už tedy je onen slibovaný screenshot:
Nejedná se rozhodně o přesnou kopii Visty, ale myslím, že to celkem ujde. Jinak musim podotknout, že design Windows Vista mi nepřijde nijak převratný (i když ošklivý taky není
) a že jsem toto zkoušel jen tak "ze srandy" a už mám zpět svůj původní design KDEček 
Jestliže Microsoftu tak dlouho trvalo udělat jen nový grafický engine (na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelné, i když už teď s ním jdou dělat divy) a přidat pár drobností (z nichž ty nejmarkantnější - jako např. WinFS - stejně byly z Visty staženy s tím že se nestihnou dokončit), tak to je co říct. I když myslím si, že vím co Microsoftu zabralo tolik času - implementace drakonického DRM, kterým je celý systém doslova protkán. Viz. skvělý článek Ochrany ve Windows Vista na serveru cdr.cz.
Tiskni
Sdílej:
na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelnéK čemu je to Xgl dobré? Pokud jde o Composite, tak to jede skvěle a rychle.
tedy o veškerou práci se stará GPU grafické kartyKvalitní ovladače podporující EXA/XXA/RENDER (či jak tomu nadávají) akcelerují 2D grafiku už teď...
Každopádně v reálné Vistě je kolem toho textu vždy jakýsi rozmlžený opar (něco jako stín), takže tam je ten text čitelný lépe. Nicméně jak říkam ten design Visty mi stejně nepřijde nijak světoborný
Btw. Kingu, seš to ty?
A co se týče Linuxu, tak si budem muset počkat až Jon Lech Johansen nebo někdo jemu podobný prolomí "neprolomitelnou" DRM ochranu AACS.Já bych zas tak neskákal. Ono ani takové DVD-A není prolomené dodnes.
Jon Lech Johansen už ve svém blogu ohlásil iniciativu DeAACS, osobně si myslím že to dokáže (a když ne náhodou on, tak se určitě najde někdo jiný
)
Jsem si vědom, že se určitě najdou lidi co o to maj zájem...
U toho videa je to ovšem mnohem viditelnější, na kvalitním LCD panelu nebo HDTV obrazovce (mluvíme tu o blízké budoucnosti, ne o současnosti, Blu Ray a HD DVD jsou zaměřeny právě hlavně na HDTV, jinak ani nemaj prakticky smysl), je ta kvalita vskutku znát, rozdíl pozná každý. Kdežto u audia musim říct, že CD kvalitu od 192 kbps MP3 vskutku nerozeznam ani na kvalitnější aparatuře. A vím, že nejsem sám, naprostá většina lidí ten rozdíl nepozná, to musí být člověk opravdu audiofil a mít extra drahou aparaturu, aby to rozeznal. Natož poznat rozdíl v kvalitě mezi CD a DVD-A, to mi přijde i z principu snad nemožné (ano, i pro audifily se superdrahou aparaturou, lidský sluch má své hranice
)
Nehledě na to, že normální člověk nemá doma hifi aparaturu v ceně několika set tisíc korun na které by se mohl ten rozdíl snažit rozeznat (myslim že na levné aparatuře o tom rozdílu vubec nemá cenu uvažovat, tam to zkreslení té aparatury převáží a onen rozdíl zakryje).
To se mýlíš. Prakticky ve všem. Nemusíš mít drahou aparaturu, stačí třeba jen lepší sluchátka. Po koupi KOSS UR40 můžu všechny mp3 do 192kbps (a některé i do 320kbps - asi už byly špatně mastrované na CD, i s tím jsem se setkal a není to zrovna řídký jev), vyhodit, protože jsou neposlouchatelné. To že normální člověk změnu nerozezná je dané spíš tím, že normální člověk poslouchá hudbu (a je zní zdegenerovaný), která plně nevyužije ani dynamiky ani frekvenčního rozsahu CD. Jak jsem psal jinde, třeba vokalistka Clare v Pink Floyd - The Great Gig In The Sky se na audio formát CD prostě nevejde a je to slyšet. Podobně třeba Magdalena Kožená.
Zvuk na CD je totiž snímán se vzorkovací frekvencí 44kHz, což je dost málo - jednak je člověk schopen vnímat zvuk do frekvence 30kHz (zdůrazňuju vnímat, nikoliv slyšet), druhak i na těch slyšitelných ~20kHz dochází ke zkreslení.Zvuk je sice snimany s frekvenciou 44kHz, ale frekvencia zaznamu (to, co pocujeme pri prehravani takejto skladby) je maximalne polovica z 44kHz teda 22kHz. Vid http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
naposledy dvakrat zde na abclinuxu.
Už proto, že jsou u mně věci využívající Composite nechutně líné.
Díky za radu.
Vždyť KDE 3.5 je stable snad i v Kubuntu a dalších distribucích... a už jen tak mimochodem vyšlo KDE 3.5.1
Jo, v FC4 už na 3.5.1 jedu, od včerejška.
).
Ale nechme toho, tohle "chvástání se" je docela trapné
No jestli je fakt, že máme aktuálnější systém než gentoo, chvástání, tak toho nechme
To byl právě jeden z důvodů, proč jsem tenkrát od Gentoo přešel k Archu, že na můj vkus začalo stable x86 Gentoo moc "debianovatět" (měl jsem ho celkem dlouho a pamatuju si že ze začátku to tak nebylo a Gentoo bylo víc aktuální) a pokud člověk nechtěl plně přejít na ~x86 (což znamená dost často problémy a hlavně člověk pak alespoň z mého pohledu ztrácí nad systémem přehled), tak se mu v /etc/portage/package.keywords začalo hromadit strašné množství balíčků.
Stále považuju Gentoo za skvělou distribuci, ale prostě tohle jsem už překousnout nedokázal, začalo mě to pěkně štvát (jsem člověk co má rád systém opravdu maximálně aktuální a zároveň chce mít nad ním totální přehled
), tak jsem přešel na Arch Linux s kterým jsem absolutně spokojený i nyní a už žádnou jinou distribuci nehledám
) 3.4.x verze.
Ta verze 3.5.1 je v Archu v testing hlavně kvůli tomu, že u ní byla při kompilaci zapnuta volba --enable-gcc-hidden-visibility, což při použití GCC 4.0 (které je v Archu také stable
) má KDE znatelně zrychlit (KDE bylo psáno s ohledem na hidden visibility). Sice údajně se má hidden visibility při kompilaci KDE použít automaticky (pokud jí kompiler podporuje), ale tato autodetekkce zjevně nějak nefunguje (když se nepřidá ona volba ./configure --enable-gcc-hidden-visibility, tak se tak neděje).
No a vhledem k tomu, že s tím nebyly zjištěny žádné problémy (v testing byla už předtím novější revize KDE 3.5.0, kde to bylo také aktivované), tak předpokládám že se to KDE 3.5.1 velmi brzo objeví ve stable.