Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Ne, tento blog opravdu nemá nic společného s vývojem Linuxového jádra :-) Jako "Jaderný blog" jsem jej pojmenoval jen kvůli mé oblibě jaderné fyziky a chemie.
Věnovat se chci především Linuxu a Free Softwaru, prezentovat zde svůj pohled na věc a věnovat se všem palčivým otázkám a problémům, na které narazím. Určitě se zde také objeví články týkající se KDE, jelikož jsem velkým milovníkem tohoto desktopového prostředí a obecně eye-candy (k velké nevůli "pravověrných" Linuxáků ;-)).
No a když už se to tu jmenuje Jaderný blog, možná se někdy dočkáte i nějakého populárně-vědeckého příspěvku, především pokud se bude jednat o nějaké ožehavé aktuální téma...
Inspiroval mě nedávný blogpost o tom jak vypadají naše desktopy, přičemž jsem si uvědomil, že již dlouho jsem nezkoušel žádnou změnu. Tak jsem se rozhodl, že si z KDE udělám po grafické stránce Windows Vista
Zabralo mi to nějakých cca 10 minut (v době mezi učením se na zkoušku), tak pokud chcete, můžete se kouknout...
Použitý styl je Lipstik Vistesque-Mod, dekorace oken Crystal (s vypnutou pseudo-průhledností), ikonky Vista-Inspirate, o "Start menu" se stará KBFX s thémátkem KBFX - Vista. O průhlednost, stíny a efekt zatmívání/roztmívání oken se stará standardní kompositní manager v KDE (kompmgr), tedy je nutné mít zapnutou COMPOSITE extension v Xkách (a tedy i kartu s dobrou podporou pro COMPOSITE, třeba nVidia).
A tady už tedy je onen slibovaný screenshot:
Nejedná se rozhodně o přesnou kopii Visty, ale myslím, že to celkem ujde. Jinak musim podotknout, že design Windows Vista mi nepřijde nijak převratný (i když ošklivý taky není
) a že jsem toto zkoušel jen tak "ze srandy" a už mám zpět svůj původní design KDEček 
Jestliže Microsoftu tak dlouho trvalo udělat jen nový grafický engine (na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelné, i když už teď s ním jdou dělat divy) a přidat pár drobností (z nichž ty nejmarkantnější - jako např. WinFS - stejně byly z Visty staženy s tím že se nestihnou dokončit), tak to je co říct. I když myslím si, že vím co Microsoftu zabralo tolik času - implementace drakonického DRM, kterým je celý systém doslova protkán. Viz. skvělý článek Ochrany ve Windows Vista na serveru cdr.cz.
Tiskni
Sdílej:
na který pravda zatím Linux nemá, Xgl zatím ještě není moc prakticky použitelnéK čemu je to Xgl dobré? Pokud jde o Composite, tak to jede skvěle a rychle.
tedy o veškerou práci se stará GPU grafické kartyKvalitní ovladače podporující EXA/XXA/RENDER (či jak tomu nadávají) akcelerují 2D grafiku už teď...
Každopádně v reálné Vistě je kolem toho textu vždy jakýsi rozmlžený opar (něco jako stín), takže tam je ten text čitelný lépe. Nicméně jak říkam ten design Visty mi stejně nepřijde nijak světoborný
Btw. Kingu, seš to ty?
A co se týče Linuxu, tak si budem muset počkat až Jon Lech Johansen nebo někdo jemu podobný prolomí "neprolomitelnou" DRM ochranu AACS.Já bych zas tak neskákal. Ono ani takové DVD-A není prolomené dodnes.
Jon Lech Johansen už ve svém blogu ohlásil iniciativu DeAACS, osobně si myslím že to dokáže (a když ne náhodou on, tak se určitě najde někdo jiný
)
Jsem si vědom, že se určitě najdou lidi co o to maj zájem...
U toho videa je to ovšem mnohem viditelnější, na kvalitním LCD panelu nebo HDTV obrazovce (mluvíme tu o blízké budoucnosti, ne o současnosti, Blu Ray a HD DVD jsou zaměřeny právě hlavně na HDTV, jinak ani nemaj prakticky smysl), je ta kvalita vskutku znát, rozdíl pozná každý. Kdežto u audia musim říct, že CD kvalitu od 192 kbps MP3 vskutku nerozeznam ani na kvalitnější aparatuře. A vím, že nejsem sám, naprostá většina lidí ten rozdíl nepozná, to musí být člověk opravdu audiofil a mít extra drahou aparaturu, aby to rozeznal. Natož poznat rozdíl v kvalitě mezi CD a DVD-A, to mi přijde i z principu snad nemožné (ano, i pro audifily se superdrahou aparaturou, lidský sluch má své hranice
)
Nehledě na to, že normální člověk nemá doma hifi aparaturu v ceně několika set tisíc korun na které by se mohl ten rozdíl snažit rozeznat (myslim že na levné aparatuře o tom rozdílu vubec nemá cenu uvažovat, tam to zkreslení té aparatury převáží a onen rozdíl zakryje).
To se mýlíš. Prakticky ve všem. Nemusíš mít drahou aparaturu, stačí třeba jen lepší sluchátka. Po koupi KOSS UR40 můžu všechny mp3 do 192kbps (a některé i do 320kbps - asi už byly špatně mastrované na CD, i s tím jsem se setkal a není to zrovna řídký jev), vyhodit, protože jsou neposlouchatelné. To že normální člověk změnu nerozezná je dané spíš tím, že normální člověk poslouchá hudbu (a je zní zdegenerovaný), která plně nevyužije ani dynamiky ani frekvenčního rozsahu CD. Jak jsem psal jinde, třeba vokalistka Clare v Pink Floyd - The Great Gig In The Sky se na audio formát CD prostě nevejde a je to slyšet. Podobně třeba Magdalena Kožená.
Zvuk na CD je totiž snímán se vzorkovací frekvencí 44kHz, což je dost málo - jednak je člověk schopen vnímat zvuk do frekvence 30kHz (zdůrazňuju vnímat, nikoliv slyšet), druhak i na těch slyšitelných ~20kHz dochází ke zkreslení.Zvuk je sice snimany s frekvenciou 44kHz, ale frekvencia zaznamu (to, co pocujeme pri prehravani takejto skladby) je maximalne polovica z 44kHz teda 22kHz. Vid http://en.wikipedia.org/wiki/Nyquist-Shannon_sampling_theorem
naposledy dvakrat zde na abclinuxu.
Už proto, že jsou u mně věci využívající Composite nechutně líné.
Díky za radu.
Vždyť KDE 3.5 je stable snad i v Kubuntu a dalších distribucích... a už jen tak mimochodem vyšlo KDE 3.5.1
Jo, v FC4 už na 3.5.1 jedu, od včerejška.
).
Ale nechme toho, tohle "chvástání se" je docela trapné
No jestli je fakt, že máme aktuálnější systém než gentoo, chvástání, tak toho nechme
To byl právě jeden z důvodů, proč jsem tenkrát od Gentoo přešel k Archu, že na můj vkus začalo stable x86 Gentoo moc "debianovatět" (měl jsem ho celkem dlouho a pamatuju si že ze začátku to tak nebylo a Gentoo bylo víc aktuální) a pokud člověk nechtěl plně přejít na ~x86 (což znamená dost často problémy a hlavně člověk pak alespoň z mého pohledu ztrácí nad systémem přehled), tak se mu v /etc/portage/package.keywords začalo hromadit strašné množství balíčků.
Stále považuju Gentoo za skvělou distribuci, ale prostě tohle jsem už překousnout nedokázal, začalo mě to pěkně štvát (jsem člověk co má rád systém opravdu maximálně aktuální a zároveň chce mít nad ním totální přehled
), tak jsem přešel na Arch Linux s kterým jsem absolutně spokojený i nyní a už žádnou jinou distribuci nehledám
) 3.4.x verze.
Ta verze 3.5.1 je v Archu v testing hlavně kvůli tomu, že u ní byla při kompilaci zapnuta volba --enable-gcc-hidden-visibility, což při použití GCC 4.0 (které je v Archu také stable
) má KDE znatelně zrychlit (KDE bylo psáno s ohledem na hidden visibility). Sice údajně se má hidden visibility při kompilaci KDE použít automaticky (pokud jí kompiler podporuje), ale tato autodetekkce zjevně nějak nefunguje (když se nepřidá ona volba ./configure --enable-gcc-hidden-visibility, tak se tak neděje).
No a vhledem k tomu, že s tím nebyly zjištěny žádné problémy (v testing byla už předtím novější revize KDE 3.5.0, kde to bylo také aktivované), tak předpokládám že se to KDE 3.5.1 velmi brzo objeví ve stable.