Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Dostali sa mi do rúk otázky z príjimacích skúšok z informatiky a psychológie z roku 2005 na Fakultu prírodných vied Žilinskej unierzity. Hneď v úvode je napísané že v každej úlohe sú na výber 4 možnosti, z ktorých práve jedna je správna. Vyznačením viac ako jednej možnosti je odpoveď hodnotená ako nesprávna. Niektoré otázky sú však položené natoľko nešťastne, že (podľa mňa) správnych odpovedí môže byť viac. Posúďte sami:
Akú funkciu zastáva server v počítačovej sieti?Okrem zrejmej "poučkovo" správnej odpovede č. 2 pripadá celkom do úvahy aj odpoveď číslo 1 (napr. server pre monitoring sieťovej prevádzky, zaťaženia CPU a pod. na klientských počítačoch) a odpoveď č. 4 (LDAP server napríklad s adresami zákazníkov, celkom by vyhovovalo aj microsoftie active directory)
- slúži na kontrolu práce jednotlivých užívateľov
- vykonáva riadiace funkcie siete. Ide o akýsi centrálny počítač. Umožňuje zdieľanie dát.
- zaisťuje napájanie všetkých počítačov pripojených do počítačovej siete
- umožňuje centrálnu evidenciu názvov užívateľov a užívateľských e-mailov pripojených k internetu a intranetu
Čo platí pre 1 megabyte?V tejto otázke môže byť správna každá odpoveď azda okrem tej poslednej. Viď. napríklad popis megabajtu na wikipédii.
- má značku Mb
- je to 1000 kilabajtov
- je to 1024 kilobajtov
- je to 1024 kilobitov
Sporných otázok, kde je odpoveď založená čisto na definícii nejakej poučky, ktorá sa vyučuje na stredných školách je tam viac. Tieto dve asi najviac bijú do očí. Paradoxne má tak väčšiu šancu správne vyplniť test človek, ktorý informatiku ovláda len papierovo ako človek, ktory sa jej venuje denne. Trošku mi to pripomína vetu na prijímacich pohovoroch do práce "No a tiež ovládam tie.. počítače."
Na záver pre odľahčenie anketa ohľadne funkcie servera:)
Tiskni Sdílej:
já bych klidně jako správou odpoveď označil 1000 kilobajtů...a měl bys to blbě . Byte je "speciální jednotka" a nevztahují se na ni násobnosti podle soustavy SI (narozdíl od bitu). Taktéž odpověď "má značku Mb" je prokazatelně špatně, protože malým "b" se označují bity nikoliv "bajty".
mega
jako 10^6 je definováno ve standardu, mebi
jeko 2^20 je také definováno ve standardu, ale mega
jako 2^20 nikde definováno není. Takže sice lze tvrdit, že byte je "speciální jednotka" a násobnosti dle SI se na ní nevztahují, ale u tvrzení to končí, není čím jej doložit. Bohužel.
mega
pro 10^6..
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?
chmod
, a že se občas používá v escape sekvencích. Ale nebýt toho, že jsem až nějak relativně pozdě zjistil, že se chmod
dá psát i třeba u=r-x
, osmičkovou soustavu bych býval v životě nepoužil. Mám-li hlasovat pro nejzbytečnější číselnou soustavu, je to osmičková
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?
Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?Bez ikonek nedám ani ránu, už na PC XT jsem z 5¼" diskety bootoval do Windows XT Asi jsi zapomněl, k čemu vlastně kilobajty nebo kibibajty slouží. Počítači či jakémukoli procesoru jsou šumafuk, ten počítá vše v bajtech. Jsou užitečné jenom pro uživatele. (Jestli si nějaký program ukládá velikost souboru jako float v gigabajtech nebo gibibajtech, je to jeho problém.) A dnes jakékoli zařízení, které potřebuje uvádět údaje o velikostech v řádech kilobajtů a výš, je určitě schopné i dělit tisícem v zanedbatelném čase.
#include <stdio.h>
int main(void)
{
int n, i, k, j, p = 0;
scanf("%d", &n);
for(i = 1; i <= n; i++)
{
j = 0;
for(k = i; k > 0; k /= 2)
j += k % 2;
if(j > p)
p = j;
}
printf("%d", p);
return 0;
}
Predem reknu jedno, nikdy jsem zadne prijimacky nedelal , ale je tady videt rozdil mezi tim, co chce od svych studentu MFF a co ta fakulta v blogu. MFF od svych studentu chce, aby umeli analyticky myslet, je jim jedno co ses kdy naucil (stejne se vecinu veci musis naucit znovu), ale chteji aby jsi myslel.
Jestli jsi byl prekvapen prijimackama na MFF nel jsi si predem sehnat jednu takovou knizku (vysla kdysi davno) a tam byly uvedeny prijimacky na MFF nekolik let dozadu. A kdyz jsem ji videl, tak jsem dosel k dojmu, ze ty prijimacky z informatiky jsou porad podobne - priklady, jeden takovej prelejvaci, nebo jezdeni s vlackama na kolejich ..., pak nejakej rozbor toho co dela nejakej program ( vetsinou nejake cykly)... Pak by jsi asi nebyl tak prekvapen.