Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Linux <=> Linus. Co ale bude až Linus nebude?
Svůj původní titulek: "Co bude až Linus natáhne brka?" jsem nakonec zavrhnul, ovšem ta palčivá otázka je zde pořád. Na vývoji jádra se podílí řada lidí, Linus si však stále zachovává své rozhodovací právo o tom co v jádře bude a co ne. Počítá s variantou, že není nesmrtelný a přemýšlí o svém eventuálním nástupci, kterému předá "ježka v kleci"?
Všimli jste si že Linux je v podstatě generační záležitost? Linuxoví veteráni měli v době kdy se objevil zhruba kolem 20 let a studovali. Dnes je jim o nějakých 15 let víc. Samozřejmě, stále dorůstají noví a noví nadšenci a objevují se i starší uživatelé, ovšem většinou již v roli pasivních uživatelů (nic ve zlém, je řada výjimek, které ale potvrzují pravidlo). Možná se mi to zdá, ale mám pocit, jako by si lidé co naskakují do rozjetého vlaku neuvědomovali, že linux a open source aplikace nebyly vždy tak propracované jak jsou dnes a bez úzké spolupráce mezi uživateli aplikací a vývojáři aplikací by takové ani nebyly.
Lidé se hnidopiší s tím, jak si rozchodit 3D akceleraci, přehrávání videa eventuálně nějaký ten server, ale překročit omezený obzor vlastních sobeckých potřeb zvládá jen málokdo. Jsou zakleti v ulitách svých distribucí a zapomínají na to že distribuce jen zprostředkovávají aplikace přežvýkané do nějakých balíků s instantními konfiguráky. Remcají, že chybí tohle a tamto, a kam se hrabe "linux" na "windows", místo aby se sami pokusili to co postrádají doplnit a dát v plen široké veřejnosti - tj. k dispozici původním vývojářům. Já vím, myšlení a učení bolí. Není snadné doplnit do tak rozsáhlých a komplexních programů jaké dnes máme nějakou funkci, protože to znamená pořádně se s nimi seznámit, aby se nevymýšlelo již vymyšlené. Na to každý nemá, ať čas, chuť, či schopnosti.
Tiskni
Sdílej:
... a to ze ma abicko vic ctenaru, kteri se spise vezou je take docasne ...Nesouhlas, pokud se bude linux vic rozsirovat mezi normalni lidi, tak lidi co se jenom vezou bude vic a vic. Ja jsem taky clovek, ktery se jenom veze a nehodlam to menit a nikdo mi nemuze nic vycitat. A o propagaci linuxu z moji strany se taky neda mluvit, spise naopak.
Otazka je to palciva, i kdyz musim rict ze me trapi otazka co bude s Divadlem Jary Cimrmana az tu s nami nebudou panove Smoljak a Sverak.....
Co se tyce Linuxu a Linuse, nejprve bude boj a par let nejasnosti, a pak bych to videl na 3 mozne scenare: 1) Typ Mozilla/Firefox, t.j. postupuje vpred bez jedine velke osobnosti v cele 2) Prevezme veleni nekdo jako Alan Cox (nejlepe po jmenovani samotnym Linusem) 3) Linux se rozpadne na nekolik vetvi, jako je to v pripade *BSD kernelu
BTW, napadlo me tak co bude s Kubou az tu nebude Fidel. Bude nasledovat modelu Ciny, Albanie, nebo ji koupej americky investori?
Koneckonců většina provozovaného softwaru bude i tak stejná jako ve FreeLinuxu a OpenLinuxu, ne?
Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy? 
. Na to bych nespoléhal.
Automatický návrh hardware je mnohem reálnější, ve spojitosti třeba s genetickými algoritmy to vypadá jako možná cesta, kterou se vývoj v budoucnu bude ubírat.
.
Turingův test je zřejmě základním měřítkem schopností uměle inteligentní entity, avšak zdaleka nepokrývá všechny aspekty, které jsou od inteligentních entit očekávány. Jeden z nedostatků tohoto testu ilustruje argument čínského pokoje.Není nad to si číst stránku až do konce
"Takže on vlastně nemyslí, jen se tak tváří?", zeptal se arcikancléř. "Ano, pane", odpověděl Ctibum. "Hmm, takže se neliší od děkana", uzavřel spokojeně Výsměšek svůj výzkum. (omlouvám se za nepřesnosti)
.
. Bez definice umělé inteligence se prostě nepohneme. A protože toto téma patří i do filozofie, moc bych se divil, kdyby někdy nějaká definice vznikla
A seš si jistej, že se to neděje už dnes? Co když pravý důvod toho, proč některé firmy nechtějí zveřejnit zdrojové kódy, je ten, že jim píšou software počítače, a ty to píšou rovnou ve strojovém kódu?Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?
Maj vyssi iq nez si myslis