V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Linux <=> Linus. Co ale bude až Linus nebude?
Svůj původní titulek: "Co bude až Linus natáhne brka?" jsem nakonec zavrhnul, ovšem ta palčivá otázka je zde pořád. Na vývoji jádra se podílí řada lidí, Linus si však stále zachovává své rozhodovací právo o tom co v jádře bude a co ne. Počítá s variantou, že není nesmrtelný a přemýšlí o svém eventuálním nástupci, kterému předá "ježka v kleci"?
Všimli jste si že Linux je v podstatě generační záležitost? Linuxoví veteráni měli v době kdy se objevil zhruba kolem 20 let a studovali. Dnes je jim o nějakých 15 let víc. Samozřejmě, stále dorůstají noví a noví nadšenci a objevují se i starší uživatelé, ovšem většinou již v roli pasivních uživatelů (nic ve zlém, je řada výjimek, které ale potvrzují pravidlo). Možná se mi to zdá, ale mám pocit, jako by si lidé co naskakují do rozjetého vlaku neuvědomovali, že linux a open source aplikace nebyly vždy tak propracované jak jsou dnes a bez úzké spolupráce mezi uživateli aplikací a vývojáři aplikací by takové ani nebyly.
Lidé se hnidopiší s tím, jak si rozchodit 3D akceleraci, přehrávání videa eventuálně nějaký ten server, ale překročit omezený obzor vlastních sobeckých potřeb zvládá jen málokdo. Jsou zakleti v ulitách svých distribucí a zapomínají na to že distribuce jen zprostředkovávají aplikace přežvýkané do nějakých balíků s instantními konfiguráky. Remcají, že chybí tohle a tamto, a kam se hrabe "linux" na "windows", místo aby se sami pokusili to co postrádají doplnit a dát v plen široké veřejnosti - tj. k dispozici původním vývojářům. Já vím, myšlení a učení bolí. Není snadné doplnit do tak rozsáhlých a komplexních programů jaké dnes máme nějakou funkci, protože to znamená pořádně se s nimi seznámit, aby se nevymýšlelo již vymyšlené. Na to každý nemá, ať čas, chuť, či schopnosti.
Tiskni
Sdílej:
... a to ze ma abicko vic ctenaru, kteri se spise vezou je take docasne ...Nesouhlas, pokud se bude linux vic rozsirovat mezi normalni lidi, tak lidi co se jenom vezou bude vic a vic. Ja jsem taky clovek, ktery se jenom veze a nehodlam to menit a nikdo mi nemuze nic vycitat. A o propagaci linuxu z moji strany se taky neda mluvit, spise naopak.
Otazka je to palciva, i kdyz musim rict ze me trapi otazka co bude s Divadlem Jary Cimrmana az tu s nami nebudou panove Smoljak a Sverak.....
Co se tyce Linuxu a Linuse, nejprve bude boj a par let nejasnosti, a pak bych to videl na 3 mozne scenare: 1) Typ Mozilla/Firefox, t.j. postupuje vpred bez jedine velke osobnosti v cele 2) Prevezme veleni nekdo jako Alan Cox (nejlepe po jmenovani samotnym Linusem) 3) Linux se rozpadne na nekolik vetvi, jako je to v pripade *BSD kernelu
BTW, napadlo me tak co bude s Kubou az tu nebude Fidel. Bude nasledovat modelu Ciny, Albanie, nebo ji koupej americky investori?
Koneckonců většina provozovaného softwaru bude i tak stejná jako ve FreeLinuxu a OpenLinuxu, ne?
Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy? 
. Na to bych nespoléhal.
Automatický návrh hardware je mnohem reálnější, ve spojitosti třeba s genetickými algoritmy to vypadá jako možná cesta, kterou se vývoj v budoucnu bude ubírat.
.
Turingův test je zřejmě základním měřítkem schopností uměle inteligentní entity, avšak zdaleka nepokrývá všechny aspekty, které jsou od inteligentních entit očekávány. Jeden z nedostatků tohoto testu ilustruje argument čínského pokoje.Není nad to si číst stránku až do konce
"Takže on vlastně nemyslí, jen se tak tváří?", zeptal se arcikancléř. "Ano, pane", odpověděl Ctibum. "Hmm, takže se neliší od děkana", uzavřel spokojeně Výsměšek svůj výzkum. (omlouvám se za nepřesnosti)
.
. Bez definice umělé inteligence se prostě nepohneme. A protože toto téma patří i do filozofie, moc bych se divil, kdyby někdy nějaká definice vznikla
A seš si jistej, že se to neděje už dnes? Co když pravý důvod toho, proč některé firmy nechtějí zveřejnit zdrojové kódy, je ten, že jim píšou software počítače, a ty to píšou rovnou ve strojovém kódu?Za těch 30+ let? Myslící kompy si už snad budou navrhovat architekturu samy?
Maj vyssi iq nez si myslis