Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Asi před rokem vyšel na serveru AbcLinuxu článek Jana Martínka o programování jednočipů ATMEL pod linuxem: Jednočipy pod Linuxem.
Tento článek byl jistě pro mnohé začátečníky výborným seznámením s jednočipy. Od doby jeho vzniku se však změnila jedna věc. Jednočip AT90S2313, který je v článku použitý, přestala firma ATMEL vyrábět, a dnes je možné koupit jen jeho náhradu ATtiny2313. Ta má za stejné peníze několik příjemných vylepšení, bohužel však není s AT90S2313 kompatibilní a doposud chybí její podpora v některých vývojářských balíčcích (bohužel právě těch, které užívá zmíněný článek).
V tomto mini-howto bych proto rád popsal, jak nefunkční programy nahradit a jak obejít zmíněnou nekompatibilitu.
V citovaném článku se k nahrávání programu do mikročipu používá
program uisp
. Ten si bohužel prozatím s tiny2313 neumí
poradit (nová verze jednočipu by měla používat zápis do flashe po blocích
na rozdíl od zápisu po bytech u AT90S2313). Řešením je použít
program avrdude
.
S tímto programem je ovšem spojeno několik malých zádrhelů. Prvním z
nich je, že ve standardní distribuci chybí podpora právě pro to zapojení
programátoru, které používá uisp
. Jelikož má ale
avrdude
tu sympatickou vlastnost, že se zapojení programátoru
dá nastavit v konfiguračním souboru a není nutné jej znovu kompilovat,
pomoc je snadná: Stačí přidat do souboru /etc/avrdude
tyto
řádky:
programmer id = "dapa"; desc = "Direct Parallel... as found in uisp..."; type = par; reset = 16; sck = 1; miso = 11; mosi = 2; ;
Program je potom do jednočipu možné nahrát následujícím příkazem:
avrdude -c dapa -p t2313 -U flash:w:helloworld.hex
Pokud používáme k nahrávání Makefile z článku, stačí nahradit
řádku s příkazem uisp
za něco takovéhoto (připomínám, že
kvůli struktuře souboru Makefile musí být prvním znakem na řádce
tabulátor):
load: $(PROJECT).hex avrdude -c dapa -p t2313 -U flash:w:$(PROJECT).hex
Jednou z novinek, která se v ATtiny2313 objevila, je, že jednočip nepotřebuje už nutně externí krystal, neboť má v sobě integrován interní oscilátor. Špatnou zprávou ovšem je, že nám to rozhodí časování sériového portu. Při nastavení od výrobce totiž jednočip tepe pouze rychlostí 4/8Mhz, tj. 500kHz.
Abychom zapnuli externí krystal jako zdroj hodinového taktu, je
potřeba nastavit takzvané pojistky ("fuses"). Pro krystal s taktem
větším, než 8MHz a pro zařízení s pomalým náběhem proudu
by nastavení (s pomocí programu avrdude
) vypadalo takto:
avrdude -c dapa -p t2313 -U lfuse:w:0xff:m
Jinými slovy "nižší byte pojistky" (Fuse Low Byte) je nastaven na hodnotu 0xff, což vykoná přesně to, co potřebujeme (standardní hodnota od výrobce je 0x62). POZOR, při každém experimentování s pojistkami se doporučuje důkladně prostudovat příslušný datasheet k jednočipu. Jinak bychom si také mohli vypnout programování přes sériové rozhraní, nebo udělat z pinu RESET další vstupně-výstupní linku. Pak bychom už do jednočipu bez speciálního programátoru žádný program nenahráli. Chtěl bych také upozornit na to, že tyto pojistky jsou u každého typu jednočipu jiné a je vždy třeba nahlédnout do příslušné dokumentace.
Avr-gcc zatím bohužel (pokud vím) nemá pro ATtiny2313 podporu.
Nová verze avr-gcc by měla být nekompatibilní se starší (například
by měla přestat fungovat makra sbi()
a cbi()
),
takže pokud máte již nějaké projekty pro AVR-ka rozdělané, nemusel
by přechod na novější verzi být tím pravým.
Naštěstí jsou si AT90S2313 a ATtiny2313 do velké míry podobné, takže některé jednodušší programy budou fungovat tak, jak jsou, u složitějších stačí provést drobné změny.
Nejpodstatnější změnou pro čtenáře zmíněného článku je fakt, že ATMEL v novém ATtiny2313 používá modernizované sériové rozhraní (které nazývá jako USART, oproti předchozímu UART). Zde je několik problémů s kompatibilitou.
Zaprvé má USART jinak pojmenované registry, dva má dokonce navíc. To je možné obejít tím, že si registry sami nadefinujeme, například takto:
#define UCSRA USR #define UCSRB UCR #define UBRRL UBRR #define UCSRC _SFR_IO8(0x03) #define UBRRH _SFR_IO8(0x02) // UCSRA #define UPE 2 #define U2X 1 // UCSRB #define MPCM 0 #define UCSZ2 2 // UCSRC #define UMSEL 6 #define UPM1 5 #define UPM0 4 #define USBS 3 #define UCSZ1 2 #define UCSZ0 1 #define UCPOL 0
Co se týče vlastního kódu, zůstává vše při starém, až na způsob, jakým USART inicializujeme. Nový způsob může vypadat asi nějak takto:
sbi(UCSRB, TXEN); // UCR -> UCSRB sbi(UCSRB, RXEN); sbi(UCSRC, UCSZ0); // 8bit přenos... sbi(UCSRC, UCSZ1); UBRRH = 0; // 9600 baudu, POZOR, nejdříve je třeba UBRRL = 59; // nastavit UBRRH, potom teprve UBRRL!
Jinou možností, jak zmíněnou nekompatibilitu obejít, je použít jiný jednočip: Konrétně ATmega8 je jen o málo dražší a přitom má daleko lepší parametry, než ATtiny2313. Je však třeba upozornit na to, že některé problémy nalezneme i u toho jednočipu: konkrétně je také nutno vypnout interní oscilátor a stejně tak používá ATmega8 již zmodernizovanou verzi sériového rozhraní.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pozor na makra sbi a cbi, boli odstranene z kniznic a ak mate aktualnu verziu, prekladac sa moze tvarit kyslo :] staci si ich nadefinovat odznova, ved su to len makra...Prosim te a jak mam nadefinovat ty makra?
--target=avr
.
Instaloval jsem do adresare $HOME/local/avr. Vse krome avr-libc se nainstalovalo (takže počítám, že dobře). Avr-libc mě při make
(i ./domake
) vyhodil asi tři errory ohledně assembleru (že už nějaké makro bylo definováno nebo co)...Navíc jsem si při konfiguraci všimnul hlášky, že avr-gcc nepodporuje ATtiny2313 (přitom dám-li avr-gcc --target-help
, je tam i MCU attiny2313).
Netuším co s tím. Děsně mě to se.... Takovej mamut jako gcc se zkompiluje a malej šmejd avr-libc dělá problémy. Progoogloval jsem snad celou sobotu a stejně jsem s tim nepohnul.
Mohl by mě někdo pls poradit?
Děkuji a PIC.
./configure
jsem si ale všimnul hlášky, že avr-gcc nepodporuje ATtiny2313 a ještě mnoho dalších (novějších). Zkusil jsem i něco přeložit s parametrem attiny2313, ale linker nenašel soubor myslím, že attn2313.o
. Opravdu nikde nebyl.
Nastalo otravné hledání kombinace binutils, gcc a následné kompilace avr-libc (vždy instalace binutils ve verzích 2.15, 2.16 a 2.16.1, poté kompilace gcc ve verzích 3.4.4 a 4.0.0 a nakonec zkouška, zda se avr-libc přeloží). Naštěstí, jsem si pomocí checkinstall
vytvořil rpm balíčky, takže testování bylo snadnější, ale gcc jsem musel vždy kompilovat pro momentální verzi nainstalovaných binutils. Snad jsem to popsal, tak, že se v tom nezamotáte .-)
Výsledek byl, jak už jsem zmínil, že avr-libc se podařilo přeložit jen při avr-binutils-2.15 a avr-gcc-3.4.4. Podpora ATtiny2313 nebyla k dispozici. To mě opravdu nepotěšilo attn2313.o
Tak jsem začal pátrat na internetu po tomhle souboru a našel jsem ho v rpm balíčku pro 64-bit SuSE Linux (alespoň myslím, že to byl 64-bit). Poté další hlednání, jak balíček rozbalit, ale neinstalovat. Nakonec jsem se ke kýženému souboru (vlastně souborům) dostal. Vše co nebylo v mém nainstalovaném avr-libc jsem přidal z tohoto balíčku. Mno a teď to vypadá, že vše funguje jak má. Zdroják si přeložím i pro ATtiny2313, slinkuji (nebo jak to nazvat) a vytvořím intel hex. Ten úspěšně nahraji do čipu a ten pracuje jak ma. Uffff to bylo vyčerpávající....jestli jste došli až sem, tak gratuluji .-)
PIC