Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Když před pár lety (tedy před příchodem 22nm výrobního procesu) ukázal Intel světu počítač s pidiprocesorem, který si vystačil s napájením ze světla pouhých dvou lampiček, bylo to malé zjevení. I když šlo jen o letité jednoduché CPU jádro, jasně se ukazovalo, s čím si Intel ve svých laboratořích hraje. Edisona beru jako projekt z tohoto vzešlý, Intelu se totiž povedlo vecpat celý počítač, na němž běží Linux, do pouzdříčka velikosti paměťové karty formátu Secure Digital.
Tento koncept představil již loni v podobě produktu Quark X1000, což byl all-in-one s jedním procesorovým jádrem, rozhraními PCI Express, SPI, I2C, Ethernet, USB 2.0, SDIO, PMC, GPIO, 512kB eSRAM a DDR3 řadičem. Tahle věc byla vyrobena 32nm technologií a její TDP bylo pouhých 2,2 W. Od té doby Intel pokročil, současný Edison je postaven na dvoujádrovém Quarku vyráběném 22nm technologií a doplněném o Wi-Fi a lowpower Bluetooth 4.1. Intel míří do světa, kde bude mít svůj vlastní malý univerzální počítač (to díky tomu Linuxu pod kapotou – žádná jednoúčelovka) každá ptákovina. Sám ukázal třeba monitoring batolícího se potomka a hned vedle toho vypsal soutěž pod názvem „Make it Wearable“ o ceny v hodnotě 1,3 miliónu dolarů. Vývojáři mohou popustit uzdu fantazii a začít vymýšlet, na co vše by se dal Edison použít.
Na jednu stranu je tohle absolutní bomba, je spousta zařízení, kde takováto „komputerizace“ bude jednoznačně ku prospěchu věci. Na druhou stranu se ale obávám, že je to další potenciální nástroj na omezování soukromí v takové formě, jaké má dnes člověk na ulici k dispozici. Přirovnal bych to tak trochu ke Google Glass. Nicméně abych nebyl špatně pochopen, ono asi zkrátka nezbude člověku nic jiného, než se s tím smířit, tedy pokud nezasáhne vyšší moc (tj. úřední mašinérie EU, která by mohla takovéto věci zakázat, „protože tak je to správné“).
Do bližší budoucnosti míří nově ohlášená miniaturní platforma konkurenční AMD. Nano PC je další evoluční krok ve zmenšování velikosti a snižování spotřeby a TDP firemních APU. Tam, kde Intel Edison (výrazně menší a úspornější) musí nasadit nejúspornější možnou linuxovou variaci, uběhá AMD Nano PC klidně i Windowsy 8.1 včetně jednodušších her. A to nemá AMD k dispozici tak pokročilé výrobní technologie pro CPU, jako Intel. Nano PC je primárně cíleno na segment HTPC.
Samotný APU čip se jmenuje „Mullins“, jeho průměrná spotřeba je kolem 2 W (tj. zhruba tolik jako celý Edison) a obsahuje přitom quad-core CPU s jádry „Puma“ (úsporná verze, nástupce jader „Jaguar“, která v počtu osmi využívá třeba Playstation 4 a Xbox One) a grafika generace GCN (počet stream procesorů nebyl upřesněn, spekulovat lze o čemkoli mezi řekněme 128 a 320, dost bude záležet i na taktovací frekvenci). Oproti „Temashi“ (APU s „Jaguar“ jádry a GCN grafikou) má být tento čip po energetické stránce 2× efektivnější, a to při aktuální 28nm výrobě.
Nano PC dále využívá flashové úložiště o velikosti 256 GB, Wi-Fi a Bluetooth a také nové rozhraní DockPort (AMD konkurent pro Intelův Thunderbolt, povíme si o něm příště), přes které lze připojit další periferie a zařízení.
Otázkou tak pouze zůstává, jestli se AMD podaří tímto konceptem a platformou oslovit své zákazníky a dočkáme se Nano PC v té či oné formě na trhu v podobě reálných produktů. Šance jsou poměrně vysoké, protože tahle věc může směle konkurovat všem ARM řešením, právě s ohledem na architekturu x86 a možnost provozovat plnohodnotné Windows.
Nvidia nemá potřebné licence, ani zkušenosti s vývojem x86 procesorů, takže se logicky drží a nehodlá pustit lukrativního segmentu ARM, kde kloubí výkon ARM CPU se svými vlastními GPU. Tegra K1, jak již název napovídá, nebo obyčejná „Next-gen Tegra“ alias “Tegra 5“, ale čip s GPU architektury „Kepler“, kterou nesou GeForce řad 600, 700 a Titan. Nvidia tímto sjednocuje GPU architektury v celém svém portfoliu.
Tegra K1 má ale další zajímavou vlastnost: na trh půjdou dvě verze: jedna klasická, 4+1jádrová se čtyřmi jádry Cortex-A15. Druhá vyšší pak ponese „jen“ dvoujádro, ale zato 64bitový ARMv8 vlastní konstrukce od Nvidie, tedy výsledek Projektu Denver, o kterém se hovořilo i v souvislosti s nástupnickou architekturou GPU „Maxwell“ a integrací ARM CPU do firemních GPU.
Nové čipy jsou již téměř hotovy, ví se tedy, že je Nvidia bude dodávat v pouzdrech 23×23mm FCBGA, 16×16mm S-FCCSP a 15×15mm FC PoP, CPU část poběží až na 2,3 GHz a bude možné adresovat až 8 GB RAM. výstupy pro zobrazení budou spadat do 4k kategorie: primární displej zařízení bude moci mít až 3940×2160, HDMI pak až 4096×2160. Výroba je, podobně jako u „AMD Mullins“ realizována 28nanometrově.
Nvidia cíli Tegru K1 kromě obvyklých trhů také do automobilového průmyslu. Osobně bych se nedivil, kdyby na 64bitové „Denver“ variantě nabídli její partneři třeba i mikroservery, ale to už předbíhám, Tegra K1 se neobjeví dříve než za pár až několik měsíců
Výkon Tegry K1 je mimochodem vyšší než u 8 let starých herních konolí Playstation 3 a Xbox 360 – tak moc pokročil vývoj. Její grafické jádro pak s ohledem na použitou architekturu „Kepler“ utáhne i moderní herní enginy jako Unreal Engine 4, který Nvidia předváděla.
Šéf Nvidie Jen-Hsun Huang to zhodnotil tak, že tento čip prostě nešlo nazvat „Tegra 5“, inovací bylo příliš a byly tak významné, že došlo k oddělení od předchozích generací i ve značení. Nemám problém mu dát za pravdu, je zde u Nvidie vůbec poprvé CPU na bázi architektury ARMv8 z jejích vlastních dílen a k tomu grafické jádro nové generace, které kromě toho povýšilo ze 72 na 192 jader CUDA. Otázkou, kterou letošek zodpoví, ale zůstává, jestli je to dost a jestli jsou to vhodně zvolené parametry pro zákazníky. O automotive segment se netřeba bát, tam si již dřívější Tegry našly své zákazníky (Audi, Tesla Motors, …), ale běžné tablety či smartphony, tam se spíše uplatňují čipy jiné – Qualcomm či Samsung (o Applu s jeho vlastními čipy ani nemluvě). Podaří se Nvidii s Tegrou K1 prosadit více řekněme v hi-end tabletech?
Další důkaz toho, že nápisy jako „Carl Zeiss“, „Leica“ či „Schneider Kreuznach“ na objektivech kompaktů a ultrazoomů rozumných cenových relací, nemají nic společného s realitou, je tu. Jak známo, výrobci často mají jen od onoho zvučného německého výrobce jen pronajatou značku a objektivy jsou buď jejich běžné konstrukce, nebo dokonce nějaké cizí bezejmenné. Platí to z poslední doby třeba pro trio kompaktů Olympus XZ-2, Pentax MX-1 a Casio EX-10, které jsou stejným OEM fotoaparátem, jen oblečeným do kabátku a minorotních úprav té či oné značky.
Samsung WB2200F a dřívější Panasoni Lumix FZ70 mají mnoho společného: zejména 16,1Mpix 1/2,3" CMOS snímač a objektiv s rozsahem ohnisek v přepočtu 20 až 1200 mm při světelnosti f/2.8 až f/5.9. Konstrukce i vzhled objektivu jsou nápadně podobné, liší se jen to tělo okolo celku – zde je přínos obou výrobců k dané OEM platformě, kterou sami nevyprojektovali a nezkonstruovali.
Jihokorejský gigant svůj přínos realizoval zejména v těle, které má i vertikální grip a druhou spoušť. Evokuje tak dojem hi-end zrcadlovky, v segmentu kompaktů zcela jistě i hmotností přes 700 gramů. Oproti Panasonicu má ale tu podstatnou nevýhodu, že Samsung více zařízl elektroniku a jeho WB2200F tak nepodporuje ukládání do RAWu. Jistě ale vedle ISO 80 až 6400 (použitelných bude tak 400 max) a 1080/50p/60p videa budou i hispeed režimy 384×288 při 240 fps, resp. 176×128 při 360 fps.
Čekám ještě minimálně nějaký ten 60× Nikon Coolpix, je otázkou, jestli přijde i Pentax (po pohlcení Ricohem je pro mě méně čitelný).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
tak u toho výkonu vyššího než 8-10 let staré konzole nVidia kecala už několikrát .. a i tentokrát se stačí podívat napoznámky pod čarou .. typu PS3 CELL bez použití SPU ... takže .. asi 1/4 čipu atd ...
10.1.2014 10:23
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Tegra K1, jak již název napovídá, nebo obyčejná „Next-gen Tegra“ alias “Tegra 5“, ale čip s GPU architektury „Kepler“, ...asi mělo být spíš
Tegra K1, jak již název napovídá, není obyčejná „Next-gen Tegra“ alias “Tegra 5“, ale čip s GPU architektury „Kepler“, ...
Tegra K1, jak již název napovídá, není obyčejná „Next-gen Tegra“ alias “Tegra 5“, ale čip s GPU architektury „Kepler“, ...Možná by tam mohlo být "jak již písmeno "K" v názvu napovídá..."
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz