Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
V souvislosti s novou generací pamětí se, vlastně tak trochu podobně jako v případě kupříkladu (G)DDR4 či (G)DDR5, objevuje téma, které Nvidia nijak nerozporuje (ostatně jí to může být ukradené). A sice, že je zvláštní, jak pouze AMD letos nasadila paměti HBM, vrstvené RAM osazované přímo na pouzdro GPU. Již víme, že Nvidia do tohoto vlaku naskočí až příští rok, a to s generací HBM2 na GPU rodiny Pascal.
Otázka byla tak častá, že ji zástupci AMD okomentovali. Tvrdí, že na HBM není nic uzavřeného, může je použít kdokoli, kdo chce. AMD je nasadila s takto velkým předstihem jen díky tomu, že jejich vývoj zčásti realizovala, a proto má určitý náskok, nemluvě o nasmlouvaných kapacitách u Hynixu, který se na vývoji také podílel. HBM paměti nejsou zatíženy žádnými licenčními poplatky, podobně jako třeba FreeSync jsou HBM standardizovány (pochopitelně nikoli v rámci VESA, ale v rámci JEDEC, a sice jako standard JESD235). Ostatně, ve světě GPU nemůže kvůli patentům fungovat jeden (AMD) bez druhého (Nvidia), firmy mají vzájemnou pravidelně obnovovanou licenční dohodu, takže Nvidia může HBM nasadit klidně dnes, teď a tady.
Celé je to dle mého věc rozdílu přístupu obou firem. V době, kdy AMD nasazovala GDDR4 čipy na první radeony (řady HD 2900), Nvidia spokojeně fungovala na vyzkoušených GDDR3. Podobně i GDDR5 byly nasazeny s obrovským předstihem nejprve na Radeonu HD 4770 (který mimochodem byl na dlouhou dobu jedinou kartou s touto generací pamětí). Nvidia se tradičně drží konzervativnějšího přístupu, raději ladí k dokonalosti ověřené technologie a vyšlapat cestičku nechá klidně svou konkurenci. Těžko to lze označit za přístup špatný či nemorální, neboť Nvidii funguje k plné spokojenosti. Samotná technologie HBM by v první generaci stejně nemohla na mnoha kartách fungovat, uvědomme si, že radeony Fury i přes 4096bitovou paměťovou sběrnici nesou pouze 4 GB grafické paměti, což je daň za použité rané technologie. V 99 % situací je to množství dostatečné, ale marketingově to oproti 6GB či 12GB geforce představuje problém, nemluvě i o vlastních starších radeonech R9 290X s 9 GB GDDR5.
Trh 5k monitorů, tedy těch s rozlišením 5120×2880 se rozjíždí velmi pomalu (troufnu si tvrdit, že zejména kvůli pomalé až stagnující adaptaci DisplayPortu 1.3), takže je každý nový kousek sledován se zájmem. Po první generaci IPS monitorů přichází konkurenční věc, 27palcový monitor Philips Brilliance 275P4VYKEB nesoucí PLS panel. PLS je technologie vyvinutá v Samsungu, jakási evolučně vylepšená variace na IPS, které ještě k dokonalosti leccos chybí, ale zoubky statečně vystrkuje už pár let. Každopádně, pokud i tento panel vyrábí Samsung, pak zjevně dostatečně ovládl výrobní technologii, aby 4×(2560×1440) mohl nabídnout partnerům.
Philips u svého monitoru hovoří o jasu až 300 cd/m², statickém kontrastu 1000:1, 8ms přechodu šedá-šedá či pokrytí 99 % barevného prostoru AdobeRGB. I u něj je použita jako vstup dvojice konektorů DisplayPort 1.2. Kromě toho monitor disponuje 3×USB 3.0 hubem s podporou dobíjení, 2W reproduktorky či kamerkou s mikrofonem. Spotřeba se vejde do 69 W, v ECO režimu je maximálně 45W. Cenu čekejme v intencích odpovídajících obdobným monitorů s IPS panelem.
DDR4 paměti se úspěšně rozjíždějí, takže je čas si popovídat o nástupci. Informací už pár bylo v minulosti, nyní přidává další doušek jihokorejský výrobce. Samsung očekává, že nástupce DDR4 - říkejme mu prozatím DDR5 - se objeví zhruba v roce 2020. Do té doby budou zrychlovat DDR4 paměti a Samsung očekává, že JEDEC své specifikace zastaví někde na úrovni DDR4-4266.
Lze předpokládat, že bude platit přibližně to, co u předchozích generací, tedy že nástupce začne zhruba tam, kde končí daná generace. Pokud DDR4 opravdu skončí na hodnotě 4266, někde tam by DDR5 mohly začínat, ale nelze, podobně jako u DDR3 (JEDEC končí na DDR3-2133 ale na trhu jsou běžně k dostání od více výrobců DDR3-3000, někteří pak nabízejí i DDR3-3100 a vyšší), vyloučit ani to, že profily Intel XMP či AMD AMP nabídnou časem i DDR4-5000(+). Lze předpokládat, že zrod DDR5 v serverovém segmentu bude někde na úrovni maximálních specifikací JEDEC pro DDR4, ale desktopy dostanou takty vyšší. Samsung očekává až DDR5-6400. Výroba čipů by měla probíhat technologiemi na úrovni 10nm, resp. méně (7nm ?). V desktopech se DDR5 patrně objeví až začátkem příštího desetiletí.
8 let to trvalo od technologické demonstrace 50Mpix APS-H čipu (1,2× crop) k 50Mpix full-frame zrcadlovce. Podobně to prý má trvat od 120Mpix APS-H čipu k nyní ohlášené 120Mpix full-frame zrcadlovce (takže tak za 3 roky) a pokud Canon zachová tohle časování, tak v roce 2023 se dočkáme 250Mpix full-frame zrcadlovky. Nyní totiž Canon ukázal zkušební 250Mpix čip APS-H, který svou bodovou hustotou výrazně překonává snad vše, co je mezi velkými snímači na trhu. Zaznamenává rozlišení 19580×12600, tedy zhruba 246Mpix reálně. Pokud by se stejnou bodovou hustotou Canon vyrobil full-frame snímač, měl by rozlišení ~361 Mpix. Pokud by stejnou technologií vyrobil konkurenta současným 50Mpix středoformátům s čipem velikosti 44×33 mm, měl by rozlišení více než 600 Mpix.
Ale to je aktuálně hudba vzdálené budoucnosti. Momentálně můžeme pouze říci, že tohle je jasná budoucnost, přičemž i při těchto megapixelech je Canon schopen číst ze snímače rychlostí 5 fps. Otázkou je, jestli jsou vůbec na trhu dostatečně kvalitní objektivy, které na snímač této velikosti dokáží tak detailní obraz přenést.
Druhou ohlášenou novinkou je koncept snímače pro 8k kamery formátu Super35. Tímto opět Canon převyšuje aktuální nabídku na trhu, kde se i borci jako Red a jiní motají kolem 5k až 6k videa. Žádná 8k kamera Canon pochopitelně na trh nemíří, ještě pár let si počkáme, ale je dobré vidět, že vedle japonské vysílací společnosti NHK na tom pracují i jiní, a to v podobě formátu pro filmaře, navíc doprovázeného externím referenčním 8k displejem/monitorem. 8k video znamená ~33Mpix, a to 24× a rychleji za sekundu, tedy datový tok na úrovni nejméně 792 Mpix/s.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.9.2015 10:40
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
Těžko to lze označit za přístup špatný či nemorální, neboť Nvidii funguje k plné spokojenosti.
Nvidie je s X spokojená => X lze těžko označit za nemorální
To už by se dala Nvidie označit za normu morálky, ne? 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.9.2015 01:51