Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Posledních 25 let platilo, že ten, kdo vyrobí v daném čtvrtletí nejvíc čipů na světě, či přesněji a korektněji řečeno, kdo utrží za výrobu čipů nejvíce peněz ze všech, není nikdo jiný než Intel. Křemíkový obr ale nyní o tuto pozici přišel. Byť jen o fous, je poražen, je druhým největším výrobcem čipů, protože pozici jedničky momentálně přebírá jihokorejský gigant Samsung.
Za druhé čtvrtletí tohoto roku má Samsung čistý zisk 12,6 miliardy dolarů z příjmů ve výši 54 miliard dolarů. A jelikož Samsung je obří korporace vyrábějící patrně vše „od kancelářských svorek po kosmické lodi“, křemíková divize Samsung Semiconductor se na těchto příjmech podílí částkou 15 miliard dolarů. Americký Intel za stejné období roku utržil na příjmech o něco méně, konkrétně 14,8 miliardy dolarů. Číslo je to pochopitelně luxusní, zejména když si člověk uvědomí, za jak vysoké částky donedávna Intel své procesory prodával (příchod AMD Ryzen / Threadripper / Epyc a následný pokles cen u Intelu to jasně ilustruje).
Čísla obou firem nelze nějak blíže postavit proti sobě, neboť Intel vydělává s drahými velkými procesory typu x86 (a mnoha dalšími produkty), zatímco Samsung žije z maličkých čipů typu ARM SoC, DRAM, NAND flash (a MNOHA dalších). Samsung je rozhodně na vzestupu a zatím to nevypadá, že by měl zpomalovat. Intelu naopak mohou příjmy dále klesat, s ohledem na to, že má opět po letech konkurenci v podobě skvělých procesorů AMD (a nejen jich, nicméně boj s ARM světem už Intel fakticky prohrál).
Že legendami opředená společnost Leica od své novodobé záchrany Dr. Andreasem Kaufmannem s kapitálem jeho rodiny už není ta kostnatá Leica, víme dobře. Firma se hned po záchraně před 10 lety pustila s novou vervou do digitálního světa a i přes počáteční problémy (první Leica M8 byla opravdu hodně problematická, CCD verze Leicy M9 zase trpí na výrobně špatný snímač atd.) byla firma nejen dobře transformována do digitálu, ale současně si zachovala svoje analogové dědictví (dodnes jsou kinofilmové leicy vyráběny a servisovány) a rozšířila svoji působnost na další trhy.
Mezi běžnými digitálními fotoaparáty se tak stalo díky spolupráci s japonským Panasonicem. Pod značkou Leica jsou prodávány mnohé jeho kompakty (a také objektivy systému micro43), Panasonic zase těží z několika objektivů navržených Leicou právě pro jeho bezzrcaldovky. Leica sama pak nedávno uvedla druhou generaci APS-C bezzrcadlovky, 24Mpix model TL2 zvládající mimo jiné s elektronickou závěrkou i časy až 1/40000 s. Dnes už známou je také spolupráce s čínskou společností Huawei na poli foto výbavy pro smartphony, která se poprvé objevila u smartphonu Huawei P9, kde Leica dodala know-how a optické návrhy, výrobu ale zajistil čínský partner Sunny Optics.
Nyní Leica, resp. její šéf Andreas Kaufmann, pokukuje po mobilním trhu sama/sám. Určité zkušenosti s návrhem dotykového rozhraní pro foto už má právě třeba z řady TL, nicméně pan Kaufmann sní o vlastním foto-smartphonu Leica. Mělo by to být rozhodně něco víc, než nabízejí smartphony Huawei (kde běží spolupráce s Leicou i ve společném vývojovém institutu). Tedy pokud na to dojde, u Leicy si člověk nemůže být jistý, dokud to není na trhu a funkční (viz právě Leica TL2, již v mnoha případech spolehlivě usmrtí firemní elektronický hledáček, což musel řešit narychlo připravený nový firmware).
Tak si to spočítejme. Z tradičních fotografických značek víme o smartphonu Kodak Ektra, který je ale více generickým čínským plastovým Androidem než čímkoli jiným. Znovu se rozjíždí spolupráce Nokie (po její zoufalé, avšak definitivně skončené anabázi s Microsoftem) se Zeissem. Nyní se tedy možná přidá Leica. Osobně bych nepředpokládal, že oproti konceptu, který rozvinula s Huawei může přijít s nějakou revolucí, faktem ale je, že fotky z leicy obvykle mívaly něco navíc. Něco, za co je zčásti zodpovědné zpracování dat ze snímače (škoda konce CCD snímačů Kodak, ty byly moc fajn) a zčásti optika, tedy objektivy. Něco, co možná firma pana Kaufmanna zkusí převést do mobilního světa. Nechme se překvapit.
Bývaly doby, kdy vyrábět v Číně bylo chytré, neboť tamní super-chudá venkovská pracovní síla s omezenými lidskými právy byla ochotná „dělat 16 hodin denně, 7 dní v týdnů za misku rýže na den“. To se už dávno změnilo, právě díky obrovskému boomu výroby pro západ vznikla a stále roste v Číně střední vrstva, zvedají se ceny a průměrný čínský dělník už nechce a často ani nemůže pracovat za směšně nízké platy. Toto „privilegium“ se přesouvá na další země v regionu, namátkou třeba Bangladéš či Indii. A Foxconn tak činí řadu logických kroků, které poslední měsíce urychluje americký prezident Trump a jeho administrativa.
Foxconn vedle toho, že stále více výrobní síly nahrazuje roboty, nechce pod Trumpovým tlakem přijít o americký trh, a tak ve státě Wisconsin postaví obří továrnu na 8k displeje pro televizory, která jej vyjde na 10 miliard dolarů (plus plánuje v USA centrum pro výzkum umělé inteligence). Dohoda byla oznámena šéfem Foxconnu Terrym Gou a guvernérem Wisconsinu Scottem Walkerem na setkání s americkým presidentem. Sluší se v jejím kontextu připomenout dvě klíčové věci: tou první je nedávná událost, kdy Foxconn koupil firmu Sharp, která je tradičně známá kvalitními TV / panely. Tou druhou pak skutečnost, že wisconsinská továrna není první ani poslední pro 8k, kromě ní Foxconn staví 8k továrnu u v čínském Kantonu. V USA každopádně plánuje zpočátku zaměstnat tři tisíce lidí, postupem doby by počet zaměstnanců továrny měl vzrůst až na 13 tisíc. Nechme se překvapit, jaké nabídne Američanům platy ve srovnání s jejich čínskými kolegy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena