Aktuální verzi knihy Everything curl věnované řádkovému nástroji a knihovně pro přenos dat po různých protokolech curl lze koupit v papírové formě. Kniha je volně k dispozici na stránkách curlu nebo ke stažení ve formátech PDF, MOBI a EPUB. Ve spolupráci s BountyGraph byl spuštěn bug bounty program aneb za nalezení kritické bezpečnostní chyby v curlu lze vydělat aktuálně až 33 268 dolarů. Částkou 32 768 dolarů přispěl Dropbox. Curl již umí TLS
… více »Cloudflare spustil experimentální provoz ESNI - šifrovaného SNI (Server Name Indication), které umožňuje chránit soukromí uživatelů přistupujících k webům přes HTTPS. ESNI je podporováno zatím v testovací verzi Firefoxu. Při současném použití šifrovaného DNS (DNS-over-TLS či DNS-over-HTTPS) tak ISP či státy již nebudou mít žádnou přesnou možnost, jak kontrolovat či blokovat stránky, ke kterým uživatelé přistupují. Více viz také IETF draft.
Byla vydána nová major verze 1.8.0 open source systému pro filtrování nevyžádané pošty Rspamd (GitHub, ChangeLog). Z novinek lze zmínit nový framework selectors, optimalizaci modulu ClickHouse nebo vylepšení webového rozhraní.
Sabri Haddouche vytvořil stránku Browser Reaper, na které demonstruje zranitelnosti současných verzí webových prohlížečů Chrome, Safari i Firefox. Zveřejněné skripty dokážou zahltit nejen webové prohlížeče, ale v závislosti na nastavení, také celé operační systémy.
Byla vydána verze 11.3 open source alternativy GitHubu, tj. softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech, GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy v příspěvku na blogu.
Do 30. října se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 4. prosince 2018 do 4. března 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.
Společnost Purism představila kryptografický token Librem Key. Koupit jej lze za 59 dolarů. Token byl vyvinut ve spolupráci se společností Nitrokey a poskytuje jak OpenPGP čipovou kartu, tak zabezpečení bootování notebooků Librem a také dalších notebooků s open source firmwarem Heads.
Společnost NVIDIA oficiálně vydala verzi 10.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Příspěvek Jak přežít plánovanou údržbu DNS na blogu zaměstnanců CZ.NIC upozorňuje na historicky poprvé podepsání DNS root zóny novým klíčem dne 11. října 2018 v 18:00. Software, který nebude po tomto okamžiku obsahovat nový DNSSEC root klíč, nebude schopen resolvovat žádná data. Druhým důležitým datem je 1. února 2019, kdy významní výrobci DNS softwaru, také historicky poprvé, přestanou podporovat servery, které porušují DNS standard
… více »Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 156. brněnský sraz, který proběhne v pátek 21. září od 18:00 v restauraci Na Purkyňce na adrese Purkyňova 80.
Posledních 25 let platilo, že ten, kdo vyrobí v daném čtvrtletí nejvíc čipů na světě, či přesněji a korektněji řečeno, kdo utrží za výrobu čipů nejvíce peněz ze všech, není nikdo jiný než Intel. Křemíkový obr ale nyní o tuto pozici přišel. Byť jen o fous, je poražen, je druhým největším výrobcem čipů, protože pozici jedničky momentálně přebírá jihokorejský gigant Samsung.
Za druhé čtvrtletí tohoto roku má Samsung čistý zisk 12,6 miliardy dolarů z příjmů ve výši 54 miliard dolarů. A jelikož Samsung je obří korporace vyrábějící patrně vše „od kancelářských svorek po kosmické lodi“, křemíková divize Samsung Semiconductor se na těchto příjmech podílí částkou 15 miliard dolarů. Americký Intel za stejné období roku utržil na příjmech o něco méně, konkrétně 14,8 miliardy dolarů. Číslo je to pochopitelně luxusní, zejména když si člověk uvědomí, za jak vysoké částky donedávna Intel své procesory prodával (příchod AMD Ryzen / Threadripper / Epyc a následný pokles cen u Intelu to jasně ilustruje).
Čísla obou firem nelze nějak blíže postavit proti sobě, neboť Intel vydělává s drahými velkými procesory typu x86 (a mnoha dalšími produkty), zatímco Samsung žije z maličkých čipů typu ARM SoC, DRAM, NAND flash (a MNOHA dalších). Samsung je rozhodně na vzestupu a zatím to nevypadá, že by měl zpomalovat. Intelu naopak mohou příjmy dále klesat, s ohledem na to, že má opět po letech konkurenci v podobě skvělých procesorů AMD (a nejen jich, nicméně boj s ARM světem už Intel fakticky prohrál).
Že legendami opředená společnost Leica od své novodobé záchrany Dr. Andreasem Kaufmannem s kapitálem jeho rodiny už není ta kostnatá Leica, víme dobře. Firma se hned po záchraně před 10 lety pustila s novou vervou do digitálního světa a i přes počáteční problémy (první Leica M8 byla opravdu hodně problematická, CCD verze Leicy M9 zase trpí na výrobně špatný snímač atd.) byla firma nejen dobře transformována do digitálu, ale současně si zachovala svoje analogové dědictví (dodnes jsou kinofilmové leicy vyráběny a servisovány) a rozšířila svoji působnost na další trhy.
Mezi běžnými digitálními fotoaparáty se tak stalo díky spolupráci s japonským Panasonicem. Pod značkou Leica jsou prodávány mnohé jeho kompakty (a také objektivy systému micro43), Panasonic zase těží z několika objektivů navržených Leicou právě pro jeho bezzrcaldovky. Leica sama pak nedávno uvedla druhou generaci APS-C bezzrcadlovky, 24Mpix model TL2 zvládající mimo jiné s elektronickou závěrkou i časy až 1/40000 s. Dnes už známou je také spolupráce s čínskou společností Huawei na poli foto výbavy pro smartphony, která se poprvé objevila u smartphonu Huawei P9, kde Leica dodala know-how a optické návrhy, výrobu ale zajistil čínský partner Sunny Optics.
Nyní Leica, resp. její šéf Andreas Kaufmann, pokukuje po mobilním trhu sama/sám. Určité zkušenosti s návrhem dotykového rozhraní pro foto už má právě třeba z řady TL, nicméně pan Kaufmann sní o vlastním foto-smartphonu Leica. Mělo by to být rozhodně něco víc, než nabízejí smartphony Huawei (kde běží spolupráce s Leicou i ve společném vývojovém institutu). Tedy pokud na to dojde, u Leicy si člověk nemůže být jistý, dokud to není na trhu a funkční (viz právě Leica TL2, již v mnoha případech spolehlivě usmrtí firemní elektronický hledáček, což musel řešit narychlo připravený nový firmware).
Tak si to spočítejme. Z tradičních fotografických značek víme o smartphonu Kodak Ektra, který je ale více generickým čínským plastovým Androidem než čímkoli jiným. Znovu se rozjíždí spolupráce Nokie (po její zoufalé, avšak definitivně skončené anabázi s Microsoftem) se Zeissem. Nyní se tedy možná přidá Leica. Osobně bych nepředpokládal, že oproti konceptu, který rozvinula s Huawei může přijít s nějakou revolucí, faktem ale je, že fotky z leicy obvykle mívaly něco navíc. Něco, za co je zčásti zodpovědné zpracování dat ze snímače (škoda konce CCD snímačů Kodak, ty byly moc fajn) a zčásti optika, tedy objektivy. Něco, co možná firma pana Kaufmanna zkusí převést do mobilního světa. Nechme se překvapit.
Bývaly doby, kdy vyrábět v Číně bylo chytré, neboť tamní super-chudá venkovská pracovní síla s omezenými lidskými právy byla ochotná „dělat 16 hodin denně, 7 dní v týdnů za misku rýže na den“. To se už dávno změnilo, právě díky obrovskému boomu výroby pro západ vznikla a stále roste v Číně střední vrstva, zvedají se ceny a průměrný čínský dělník už nechce a často ani nemůže pracovat za směšně nízké platy. Toto „privilegium“ se přesouvá na další země v regionu, namátkou třeba Bangladéš či Indii. A Foxconn tak činí řadu logických kroků, které poslední měsíce urychluje americký prezident Trump a jeho administrativa.
Foxconn vedle toho, že stále více výrobní síly nahrazuje roboty, nechce pod Trumpovým tlakem přijít o americký trh, a tak ve státě Wisconsin postaví obří továrnu na 8k displeje pro televizory, která jej vyjde na 10 miliard dolarů (plus plánuje v USA centrum pro výzkum umělé inteligence). Dohoda byla oznámena šéfem Foxconnu Terrym Gou a guvernérem Wisconsinu Scottem Walkerem na setkání s americkým presidentem. Sluší se v jejím kontextu připomenout dvě klíčové věci: tou první je nedávná událost, kdy Foxconn koupil firmu Sharp, která je tradičně známá kvalitními TV / panely. Tou druhou pak skutečnost, že wisconsinská továrna není první ani poslední pro 8k, kromě ní Foxconn staví 8k továrnu u v čínském Kantonu. V USA každopádně plánuje zpočátku zaměstnat tři tisíce lidí, postupem doby by počet zaměstnanců továrny měl vzrůst až na 13 tisíc. Nechme se překvapit, jaké nabídne Američanům platy ve srovnání s jejich čínskými kolegy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
The article you have shared here very awesome. I really like and appreciated your work. I read deeply your article, the points you have mentioned in this article are useful
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
