Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
Posledních 25 let platilo, že ten, kdo vyrobí v daném čtvrtletí nejvíc čipů na světě, či přesněji a korektněji řečeno, kdo utrží za výrobu čipů nejvíce peněz ze všech, není nikdo jiný než Intel. Křemíkový obr ale nyní o tuto pozici přišel. Byť jen o fous, je poražen, je druhým největším výrobcem čipů, protože pozici jedničky momentálně přebírá jihokorejský gigant Samsung.
Za druhé čtvrtletí tohoto roku má Samsung čistý zisk 12,6 miliardy dolarů z příjmů ve výši 54 miliard dolarů. A jelikož Samsung je obří korporace vyrábějící patrně vše „od kancelářských svorek po kosmické lodi“, křemíková divize Samsung Semiconductor se na těchto příjmech podílí částkou 15 miliard dolarů. Americký Intel za stejné období roku utržil na příjmech o něco méně, konkrétně 14,8 miliardy dolarů. Číslo je to pochopitelně luxusní, zejména když si člověk uvědomí, za jak vysoké částky donedávna Intel své procesory prodával (příchod AMD Ryzen / Threadripper / Epyc a následný pokles cen u Intelu to jasně ilustruje).
Čísla obou firem nelze nějak blíže postavit proti sobě, neboť Intel vydělává s drahými velkými procesory typu x86 (a mnoha dalšími produkty), zatímco Samsung žije z maličkých čipů typu ARM SoC, DRAM, NAND flash (a MNOHA dalších). Samsung je rozhodně na vzestupu a zatím to nevypadá, že by měl zpomalovat. Intelu naopak mohou příjmy dále klesat, s ohledem na to, že má opět po letech konkurenci v podobě skvělých procesorů AMD (a nejen jich, nicméně boj s ARM světem už Intel fakticky prohrál).
Že legendami opředená společnost Leica od své novodobé záchrany Dr. Andreasem Kaufmannem s kapitálem jeho rodiny už není ta kostnatá Leica, víme dobře. Firma se hned po záchraně před 10 lety pustila s novou vervou do digitálního světa a i přes počáteční problémy (první Leica M8 byla opravdu hodně problematická, CCD verze Leicy M9 zase trpí na výrobně špatný snímač atd.) byla firma nejen dobře transformována do digitálu, ale současně si zachovala svoje analogové dědictví (dodnes jsou kinofilmové leicy vyráběny a servisovány) a rozšířila svoji působnost na další trhy.
Mezi běžnými digitálními fotoaparáty se tak stalo díky spolupráci s japonským Panasonicem. Pod značkou Leica jsou prodávány mnohé jeho kompakty (a také objektivy systému micro43), Panasonic zase těží z několika objektivů navržených Leicou právě pro jeho bezzrcaldovky. Leica sama pak nedávno uvedla druhou generaci APS-C bezzrcadlovky, 24Mpix model TL2 zvládající mimo jiné s elektronickou závěrkou i časy až 1/40000 s. Dnes už známou je také spolupráce s čínskou společností Huawei na poli foto výbavy pro smartphony, která se poprvé objevila u smartphonu Huawei P9, kde Leica dodala know-how a optické návrhy, výrobu ale zajistil čínský partner Sunny Optics.
Nyní Leica, resp. její šéf Andreas Kaufmann, pokukuje po mobilním trhu sama/sám. Určité zkušenosti s návrhem dotykového rozhraní pro foto už má právě třeba z řady TL, nicméně pan Kaufmann sní o vlastním foto-smartphonu Leica. Mělo by to být rozhodně něco víc, než nabízejí smartphony Huawei (kde běží spolupráce s Leicou i ve společném vývojovém institutu). Tedy pokud na to dojde, u Leicy si člověk nemůže být jistý, dokud to není na trhu a funkční (viz právě Leica TL2, již v mnoha případech spolehlivě usmrtí firemní elektronický hledáček, což musel řešit narychlo připravený nový firmware).
Tak si to spočítejme. Z tradičních fotografických značek víme o smartphonu Kodak Ektra, který je ale více generickým čínským plastovým Androidem než čímkoli jiným. Znovu se rozjíždí spolupráce Nokie (po její zoufalé, avšak definitivně skončené anabázi s Microsoftem) se Zeissem. Nyní se tedy možná přidá Leica. Osobně bych nepředpokládal, že oproti konceptu, který rozvinula s Huawei může přijít s nějakou revolucí, faktem ale je, že fotky z leicy obvykle mívaly něco navíc. Něco, za co je zčásti zodpovědné zpracování dat ze snímače (škoda konce CCD snímačů Kodak, ty byly moc fajn) a zčásti optika, tedy objektivy. Něco, co možná firma pana Kaufmanna zkusí převést do mobilního světa. Nechme se překvapit.
Bývaly doby, kdy vyrábět v Číně bylo chytré, neboť tamní super-chudá venkovská pracovní síla s omezenými lidskými právy byla ochotná „dělat 16 hodin denně, 7 dní v týdnů za misku rýže na den“. To se už dávno změnilo, právě díky obrovskému boomu výroby pro západ vznikla a stále roste v Číně střední vrstva, zvedají se ceny a průměrný čínský dělník už nechce a často ani nemůže pracovat za směšně nízké platy. Toto „privilegium“ se přesouvá na další země v regionu, namátkou třeba Bangladéš či Indii. A Foxconn tak činí řadu logických kroků, které poslední měsíce urychluje americký prezident Trump a jeho administrativa.
Foxconn vedle toho, že stále více výrobní síly nahrazuje roboty, nechce pod Trumpovým tlakem přijít o americký trh, a tak ve státě Wisconsin postaví obří továrnu na 8k displeje pro televizory, která jej vyjde na 10 miliard dolarů (plus plánuje v USA centrum pro výzkum umělé inteligence). Dohoda byla oznámena šéfem Foxconnu Terrym Gou a guvernérem Wisconsinu Scottem Walkerem na setkání s americkým presidentem. Sluší se v jejím kontextu připomenout dvě klíčové věci: tou první je nedávná událost, kdy Foxconn koupil firmu Sharp, která je tradičně známá kvalitními TV / panely. Tou druhou pak skutečnost, že wisconsinská továrna není první ani poslední pro 8k, kromě ní Foxconn staví 8k továrnu u v čínském Kantonu. V USA každopádně plánuje zpočátku zaměstnat tři tisíce lidí, postupem doby by počet zaměstnanců továrny měl vzrůst až na 13 tisíc. Nechme se překvapit, jaké nabídne Američanům platy ve srovnání s jejich čínskými kolegy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena