Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Posledních 25 let platilo, že ten, kdo vyrobí v daném čtvrtletí nejvíc čipů na světě, či přesněji a korektněji řečeno, kdo utrží za výrobu čipů nejvíce peněz ze všech, není nikdo jiný než Intel. Křemíkový obr ale nyní o tuto pozici přišel. Byť jen o fous, je poražen, je druhým největším výrobcem čipů, protože pozici jedničky momentálně přebírá jihokorejský gigant Samsung.
Za druhé čtvrtletí tohoto roku má Samsung čistý zisk 12,6 miliardy dolarů z příjmů ve výši 54 miliard dolarů. A jelikož Samsung je obří korporace vyrábějící patrně vše „od kancelářských svorek po kosmické lodi“, křemíková divize Samsung Semiconductor se na těchto příjmech podílí částkou 15 miliard dolarů. Americký Intel za stejné období roku utržil na příjmech o něco méně, konkrétně 14,8 miliardy dolarů. Číslo je to pochopitelně luxusní, zejména když si člověk uvědomí, za jak vysoké částky donedávna Intel své procesory prodával (příchod AMD Ryzen / Threadripper / Epyc a následný pokles cen u Intelu to jasně ilustruje).
Čísla obou firem nelze nějak blíže postavit proti sobě, neboť Intel vydělává s drahými velkými procesory typu x86 (a mnoha dalšími produkty), zatímco Samsung žije z maličkých čipů typu ARM SoC, DRAM, NAND flash (a MNOHA dalších). Samsung je rozhodně na vzestupu a zatím to nevypadá, že by měl zpomalovat. Intelu naopak mohou příjmy dále klesat, s ohledem na to, že má opět po letech konkurenci v podobě skvělých procesorů AMD (a nejen jich, nicméně boj s ARM světem už Intel fakticky prohrál).
Že legendami opředená společnost Leica od své novodobé záchrany Dr. Andreasem Kaufmannem s kapitálem jeho rodiny už není ta kostnatá Leica, víme dobře. Firma se hned po záchraně před 10 lety pustila s novou vervou do digitálního světa a i přes počáteční problémy (první Leica M8 byla opravdu hodně problematická, CCD verze Leicy M9 zase trpí na výrobně špatný snímač atd.) byla firma nejen dobře transformována do digitálu, ale současně si zachovala svoje analogové dědictví (dodnes jsou kinofilmové leicy vyráběny a servisovány) a rozšířila svoji působnost na další trhy.
Mezi běžnými digitálními fotoaparáty se tak stalo díky spolupráci s japonským Panasonicem. Pod značkou Leica jsou prodávány mnohé jeho kompakty (a také objektivy systému micro43), Panasonic zase těží z několika objektivů navržených Leicou právě pro jeho bezzrcaldovky. Leica sama pak nedávno uvedla druhou generaci APS-C bezzrcadlovky, 24Mpix model TL2 zvládající mimo jiné s elektronickou závěrkou i časy až 1/40000 s. Dnes už známou je také spolupráce s čínskou společností Huawei na poli foto výbavy pro smartphony, která se poprvé objevila u smartphonu Huawei P9, kde Leica dodala know-how a optické návrhy, výrobu ale zajistil čínský partner Sunny Optics.
Nyní Leica, resp. její šéf Andreas Kaufmann, pokukuje po mobilním trhu sama/sám. Určité zkušenosti s návrhem dotykového rozhraní pro foto už má právě třeba z řady TL, nicméně pan Kaufmann sní o vlastním foto-smartphonu Leica. Mělo by to být rozhodně něco víc, než nabízejí smartphony Huawei (kde běží spolupráce s Leicou i ve společném vývojovém institutu). Tedy pokud na to dojde, u Leicy si člověk nemůže být jistý, dokud to není na trhu a funkční (viz právě Leica TL2, již v mnoha případech spolehlivě usmrtí firemní elektronický hledáček, což musel řešit narychlo připravený nový firmware).
Tak si to spočítejme. Z tradičních fotografických značek víme o smartphonu Kodak Ektra, který je ale více generickým čínským plastovým Androidem než čímkoli jiným. Znovu se rozjíždí spolupráce Nokie (po její zoufalé, avšak definitivně skončené anabázi s Microsoftem) se Zeissem. Nyní se tedy možná přidá Leica. Osobně bych nepředpokládal, že oproti konceptu, který rozvinula s Huawei může přijít s nějakou revolucí, faktem ale je, že fotky z leicy obvykle mívaly něco navíc. Něco, za co je zčásti zodpovědné zpracování dat ze snímače (škoda konce CCD snímačů Kodak, ty byly moc fajn) a zčásti optika, tedy objektivy. Něco, co možná firma pana Kaufmanna zkusí převést do mobilního světa. Nechme se překvapit.
Bývaly doby, kdy vyrábět v Číně bylo chytré, neboť tamní super-chudá venkovská pracovní síla s omezenými lidskými právy byla ochotná „dělat 16 hodin denně, 7 dní v týdnů za misku rýže na den“. To se už dávno změnilo, právě díky obrovskému boomu výroby pro západ vznikla a stále roste v Číně střední vrstva, zvedají se ceny a průměrný čínský dělník už nechce a často ani nemůže pracovat za směšně nízké platy. Toto „privilegium“ se přesouvá na další země v regionu, namátkou třeba Bangladéš či Indii. A Foxconn tak činí řadu logických kroků, které poslední měsíce urychluje americký prezident Trump a jeho administrativa.
Foxconn vedle toho, že stále více výrobní síly nahrazuje roboty, nechce pod Trumpovým tlakem přijít o americký trh, a tak ve státě Wisconsin postaví obří továrnu na 8k displeje pro televizory, která jej vyjde na 10 miliard dolarů (plus plánuje v USA centrum pro výzkum umělé inteligence). Dohoda byla oznámena šéfem Foxconnu Terrym Gou a guvernérem Wisconsinu Scottem Walkerem na setkání s americkým presidentem. Sluší se v jejím kontextu připomenout dvě klíčové věci: tou první je nedávná událost, kdy Foxconn koupil firmu Sharp, která je tradičně známá kvalitními TV / panely. Tou druhou pak skutečnost, že wisconsinská továrna není první ani poslední pro 8k, kromě ní Foxconn staví 8k továrnu u v čínském Kantonu. V USA každopádně plánuje zpočátku zaměstnat tři tisíce lidí, postupem doby by počet zaměstnanců továrny měl vzrůst až na 13 tisíc. Nechme se překvapit, jaké nabídne Američanům platy ve srovnání s jejich čínskými kolegy.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena