Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Minulý týden jsme si přiblížili samotnou architekturu „Maxwell“, nyní je čas na první dvě reálné karty na ní stavějící. Nvidia uvedla na trh energeticky výhodné, cenově dostupné a celkově po všech stránkách zajímavé GeForce GTX 750 a GTX 750 Ti.
Úvodem se sluší říci to, co asi ještě nezaznělo. Tento start Maxwellu není plnohodnotným startem nové architektury se vším všudy, jde spíše o něco, co bych označil jako „Kepler Refresh“ s tím, že je to opravdu hodně kvalitní a povedený refresh. Nvidia nemůže příliš kouzlit na stále stejné 28nm technologii, žádné velké GPU nepřichází, na to si počkáme až na další měsíce tohoto roku, kdy (doufejme) bude „Velký Maxwell“ uveden na trh. A pokud má „Velký Kepler“ nějakých 7 miliard tranzistorů (dnes ještě bude o GPU GK110 a jeho variantách řeč), tak od „Velkého Maxwella“ čekejme miliard tak deset.
Nicméně jak již zaznělo minule, dnešní GPU GM107 upravuje oproti „Kepleru“ poměr počtu výpočetních jednotek v blocích z 192 na 128, a protože k nim přísluší stejný počet texturovacích jednotek, odstraňuje tím Nvidia jednu žábu na prameni menších Keplerů. Druhou řeší zčásti také L2 cache, která výrazně v této třídě vzrostla na 2 MB.
Nižší variantou je GeForce GTX 750. Ta přináší 512 CUDA jader, což je při ceně kolem 2 800 Kč za 1GB GDDR5 kartu velmi slušné. Vyšší GeForce GTX 750 Ti obsahuje 640 CUDA procesorů a cenově míří na 3 400, resp. 3 600 Kč za 1GB, resp. 2GB verzi. Spotřeba grafik je díky novému GPU a řízení napájení o nějakých 50 až 60 wattů nižší než u ekvivalentních karet jako GeForce GTX 650 Ti Boost a AMD Radeon R7 260X. Je vidět, že Nvidia hodně zapracovala a evidentně z 28nm technologie a schopnosti řídit parametry GPU vytěžila zase o notný kus více.
K tomu se ale váže, z hlediska Linuxu, nutnost sáhnout po binárním ovladači. Nouveau není a ještě poměrně dlouho nebude na GPU GM107 připraveno, zejména co do podpory re-clockingu, bez nějž se to prostě už pár let neobejde. Nicméně pokud bych měl nové GeForce GTX 750 (Ti) k něčemu z historie nedávné přirovnat, pak půjde o malou levnou a úspornou záležitost srovnatelnou řekněme s Radeonem HD 7790, HD 4770 či někdejšími modely HD 3850 a HD 4850. A možná ještě sáhnu hlouběji do minulosti: Radeon X1950 Pro. U samotné Nvidie snese tento model srovnání s extrémně populární GeForce 8800 GT.
Jinak na fotografii je referenční karta, kterou téměř jistě na trhu nepotkáte. Určitě se poohlížejte mezi nereferenčními modely, zejména pokud nabídnou ještě vyšší než referenční takty.
Člověk by po vydání GeForce GTX Titan 6GB a následné GeForce GTX 780 Ti (více CUDA jader, ale jen 3GB paměti) myslel, že už to Nvidia nechá plavat, ale on se tu vlastně otevíral krásný prostor pro další, nyní již skutečně definitivní a ultimátní model. GeForce GTX Titan Black je kartou, která v sobě kombinuje klady obou dříve uvedených: plně aktivní GPU s 2880 CUDA procesory z GeForce GTX 780 Ti a 6 GB paměti z GeForce GTX Titan. Nic lepšího už Nvidia v 28nm generaci „Kepler“ neuvede, nic lepšího nemá k dispozici, nic lepšího ani nemá smysl (nějaké to 12GB Quadro je samozřejmě z hlediska desktopů irelevantní).
Tohle nové monstrum přebírá po svém 6GB předchůdci jak vzhled, tak PCB, napájení a vůbec vše. Jen přidává ono plně aktivní GPU. A také přebírá cenovku 999 dolarů, což v našich končinách znamená něco jako 25 000 Kč.
Platforma APU „Kaveri&lduqo; má v Evropě problém. Tedy ona má ten problém obecně v celém světě, jelikož nebyly dotaženy do finále GDDR5M paměti od Elidy, než zkrachovala, ale v Evropě má „Kaveri“ problém ještě větší.
Věc se má totiž tak, že když už se smíříme se skutečností, že superrychlé GDDR5M paměti prostě neexistují a tak či onak je výkon nejvyšších APU „Kaveri“ sražen dolů nutností použít zastaralé a pomalé paměti DDR3, pak je potřeba mít ty co nejlepší. I proto má „Kaveri“ řadič DDR3-2400 a i proto je nesmírně nutné použít právě paměti DDR3-2400. Jenže těch, co by s „Kaveri“ na této frekvenci fungovaly bezchybně, moc není. Je to stále stejná písnička jako u CPU „Bulldozer“/“PileDriver“ či APU „Trinity“/„Richland“: podpora DDR3-2133 a proklamovaná kompatibilita s profily Intel XMP je jedna věc, ale vybíravost platformy v rámci široké nabídky modulů s Intel XMP zase druhá. Stejnou věcí trpí „Kaveri“ a tak jedinou jistotou jsou moduly DDR3-2400 značky Radeon.
AMD ve dnech minulých učinila důležité rozhodnutí, kdy tyto paměti, které jsou stále dostupné jen v USA, uvede i v EU. Použity budou paměti od výrobce Dataram a samozřejmě bude uvedený takt realizován pomocí AMD AMP (obdoba Intel XMP). Podle neoficiálních informací budou v EU prodávány i bundly platformy „Kaveri“ s těmito moduly. No, už aby to bylo.
Termín uvedení procesorů Intel generace „Broadwell“ začíná pomalu připomínat Michaela J. Foxe na mechanickém býkovi. Datum nám skáče z jednoho kvartálu na druhý, třetí, pak zase zpátky a ne a ne se rozhodnout. Nicméně na obranu Intelu nutno říci, že jsou to zčásti zákulisní klepy, které ač nemají daleko ke zdroji, nebyly oficiálně firmou potvrzeny. Až na některé samozřejmě, roadmapy, ty byly vždy od Intelu.
Ale k věci, jelikož „„Haswell Refresh“ přijde v dubnu a jelikož není důvod se nikam hnát a raději je dobré se ještě chvíli mazlit s výrobním procesem, aby se vyspal pokud možno opravdu dorůžova, „Broadwell“ prý přijde opět, skutečně až na konci letošního roku. „Trochu“ změna oproti měsíc starým informacím.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Microsoft included the similar program RAMDRIVE.SYS in MS-DOS 3.2 (released in 1986)BTW Dost mě překvapilo, že tak brzo :-O.