HW novinky: začátek roku 2017, 2. část

7. 2. 2017 | David Ježek | Hardware | 3067×

Ve druhé části Hardwarových novinek rekapitulujících první měsíc roku 2017 se podíváme, co nového chystá BlackBerry, jak to má Dell s OLED a 8k monitory, jak Cherry vylepšila své klávesnicové spínače MX a v neposlední řadě jak to vypadá s architekturou AMD Zen a kdy se konečně objeví první procesory na ní postavené.

BlackBerry Mercury (DTEK70) s fyzickou QWERTY klávesnicí pod displejem

Po modelu Priv s výsuvnou fyzickou klávesnicí a pár běžných dotykových smartphonech, vyráběných pro BlackBerry firmou TCL (vyrábí smartphony značky Alcatel), přijde „cosi“, co vypadá jako mix klasického androidího „pádla“ a telefonů typu BlackBerry 10 / Passport. Tedy kombinace smartphonu s obdélníkovým displejem, pod nímž se nachází fyzická klávesnice. Telefon označovaný jako „Mercury“, resp. DTEK70, tedy bude poměrně protáhlé konstrukce. Blíže představen bude na Mobile World Congress v Barceloně koncem února.

Ze softwarového vybavení dostane Android 7.0 „Nougat“ a k tomu porci softwaru od BlackBerry (Hub, DTEK Security či některá vylepšení launcheru). Pokud lze věřit předběžným specifikacím, pak displej typu IPS bude mít úhlopříčku 4,5 palce a rozlišení 1080×1920 (jiné zdroje hovoří o atypickém rozlišení 1080×1620), pohonem stroje bude Snapdragon 821 (poslední 14nm FinFET čip, minule jsme si povídali o prvním 10nm FinFET Snapdragonu 835, jehož kompletní produkci koupil Samsung), foťák nabídne 13 Mpix (jiné zdroje: 18 Mpix), f/2.0 objektiv a FullHD video. Zkrátka se nechme překvapit v únoru, zatím je to hlavně o tom, že na trhu se objeví další „BlackBerry“ s hardwarovou klávesnicí pod displejem.

Dell zrušil uvedení toužebně očekávaného 4k OLED monitoru

Ještě před rokem to vypadalo na skutečnou revoluci v oblasti počítačových monitorů. Dell předváděl 30palcový 4k OLED monitor (UltraSharp 30 / UP3017Q) a zdálo se, že nic nebrání jeho uvedení na trh (pochopitelně s patřičnou cenovkou). Rok se s rokem sešel a Dell uvedení tohoto monitoru ruší. Důvodem jsou problémy s nízkou kvalitou obrazu, které se nepodařilo vyřešit. Původní předpoklady, že odklady jsou dány snahou Dellu implementovat novější verzi rozhraní DisplayPort (1.3 či přímo 1.4), tak padají. Problém s OLED displejem byl ten, že pokud se člověk na monitor díval pod jiným zorným úhlem, viděl jiné barevné podání obrazu. U televizorů něco takového tolik nevadí, od nich člověk typicky sedí podstatně dále v porovnání s úhlopříčkou, ale u monitoru je tomu naopak. Firma tak dospěla k závěru, že něco takového nemůže s cenovkou ~5 tisíc dolarů pustit do prodeje. Jistě to ale neznamená, že se OLED monitory jednoho dne neobjeví, jen to nebude v roce 2017.

Dell představil 8k LCD monitor

Co ale naopak do prodeje zamíří, bude sice klasický LCD monitor, zato však s rozlišením 7680×4320 (tedy 8k varianta UltraHD). Nese jméno UltraSharp 32 (případně označení UP3218K) a uvedené rozlišení nabídne včetně 10bitových barev a 100% pokrytí barevného prostoru AdobeRGB (řekněte wow). Disponuje dvěma vstupy typu DisplayPort 1.3 a 4×USB 3.0. Základní kontrast dosahuje 1300:1, maximální jas podsvícení pak 400 cd/m². I u tohoto modelu je cenovka 5 tisíc dolarů, přičemž monitor se objeví v prodeji 23. března.

Cherry představila novou klávesnici a spínače ve variantě Silent

Na CESu 2017 vedle spousty jiných věcí byla k vidění i zvláštnost na stánku firmy Cherry. Naprosto tuctová šedivá a černá klávesnice, ničím nezajímavá. To však pouze na první pohled. Pod označením MX Board Silent se ukrývá z modelu Cherry G80-3000 odvozená klávesnice nabízející ztišenou variantu firemních spínačů. Ty mají upravenou konstrukci sestávající ze dvou komponent, která snižuje hluk při sepnutí i rozepnutí spínače. Jde o vlastní řešení Cherry.

K dispozici je tato nová konstrukce jak u spínačů typu MX Red (lineární chod, bez hmatové odezvy, aktivace kolem 45 cN), tak MX Black (aktivace kolem 60 cN). Nadále udávána životnost spínačů nejméně 50 miliónů sepnutí. Uvedená klávesnice je dostupná s rozložením „mezinárodní EU“ v klasické bílo-šedé a černé variantě za cenu 149 dolarů.

AMD Zen a platforma AM4 tu bude 4 roky

Podle dostupných informací hodlá AMD s platformou Zen a socketem AM4 s podporou DDR4 pamětí vydržet minimálně 4 roky, do příchodu DDR5. AMD se nehodlá účastnit podobné „kulišárny“ jako Intel se svou strategií tick-tock (dnes spíše p-a-o). Zen je nejspíš opravdu dobrý, skýtá spoustu prostoru pro ladění jak výrobních procesů, tak samotné vylepšování architektury, takže u AMD to bude v nadcházejících letech jeden tock za druhým. Což je ostatně koncept, který se jí osvědčil v éře K7 Athlonů, případně Phenomů II.

V tomto kontextu se sluší připomenout, že v době příprav architektury Zen už AMD sama v materiálech zmiňovala „Zen+“, nástupnickou vylepšenou verzi s vyšší IPC. I pro „Zen+“, i pro „Zen++“ bude zachována kompatibilita v rámci platformy postavené kolem socketu AM4. AMD nehodlá nic měnit až do doby, kdy se objeví paměti typu DDR5 a sběrnice PCI Express 4.0. Lze tedy předpokládat, že s první generací Zenu si koupíme základní desku, na níž bude možné provést příští upgrade.

Vše je již jen otázkou času. Jelikož k uvedení prvních procesorů generace Zen má dojít v prvním čtvrtletí tohoto roku, tyto procesory již kolují po světě a čekají na skladech. Optimisté doufají, že uvedení proběhne již nyní, v únoru. Takže možná již tento měsíc se nám zase naplno rozeběhne starý dobrý konkurenční boj Davida s Goliášem.

       

Komentáře

Diskuse byla administrátory uzamčena

[kvr]

Nechcu přehnaně kritizovat, ale v době swype keyboard přijít s fyzickou klávesnici na telefonu, to je IMHO hodně s křížkem po funuse...

[Juraj]

Ked nechces fyzicku klavesnicu tak sa k nej nevyjadruj. Mne stupa tlak ked hipsteri ako ty hlasaju vsade a pri kazdej prilezitosti ze "je to vykopavka" "nikto to nechce", a potom vyrobcovia si myslia ze nie je zaujem. Ja mam a budem mat zaujem o telefony s poriadnou fyzickou klavesnicou.

1. Nemam zaujem aby nejaka neuronova siet hadala co chcem presne napisat, a ja aby som po nej zakazdym kontroloval preklepy.

2. Pri dlhsom pouzivani dotykovky mi znecitliveju konceky prstov.

Je to tak tazke pochopit?

[Fluttershy, yay!]

Mne stupa tlak ked hipsteri ako ty hlasaju vsade a pri kazdej prilezitosti ze "je to vykopavka" "nikto to nechce", a potom vyrobcovia si myslia ze nie je zaujem. Ja mam a budem mat zaujem o telefony s poriadnou fyzickou klavesnicou.

Tak jako se už dlouho velmi málo používá psaní rukou, natož krasopis, a vytlačily ho právě klávesnice, klávesnice na šmatlaplacce je taky koncept dost archaický – existují daleko vhodnější. Čímž nemyslím zrovna Swype, nýbrž vstupní metody založené na gestech.

Pri dlhsom pouzivani dotykovky mi znecitliveju konceky prstov.

O tom slyším prvně. Nějaké vysvětlení? Protože implicitně inklinuji k názoru, že to bude divným způsobem používání. Z jemného hlazení skla si to fakt nedokážu představit.

To spíš chápu nářky uživatelů, na něž kapacitní snímače nereagují… být uvázán ke speciálnímu peru či rukavicím na prosté přijmutí hovoru je opruz.

[Michal Kubeček]

Mně se třeba při dlouhodobějším používání touchpadu (desítky minut) stává, že mi dotyková část prstu jakoby zvlhne a místo klouzání začne drhnout. U skla se mi to ještě nestalo, ale skleněný touchscreen jsem v takové míře ještě používat nepotřeboval.

[Pavel Píša]

Umí to doplňovat i příkazy v lokálně nebo přes SSH spuštěné řádce včetně jmen souborů a adresářů? Předpokládám, že ne, takže pro administrátory serverů a uživatele s nestandardními nároky to přínos není.

[Fluttershy, yay!]

To šlo prostě napsat: Má to tabulátor?

Pokud vím, tak nemá. Ale to je krása softwarových vstupních metod – co tam není, to si jde implementovat bez zásahu do hardwaru.

[Pavel Píša]

Tabulátor sice pomůže, ale často je potřeba napsat základ alespoň třech, čtyřech znaků, jinak je tabulátor kontraproduktivní. A předpokládám, že když ty znaky swype spojím (nebo možná i začnu jen klepat), tak mi právě inteligence vstupní metody základ změní na nějaké slovo aktuálně zvoleného jazyka a tabulátorem již nebude co doplňovat.

Chytrý swype pro řádku by naopak měl porovnat tvořící se základ se známými příkazy a v případě cest s existujícími podadresáři/soubory a vybírat ten nejbližší. Ale tak to určitě nebude a dobrá HW klávesnice, která nevede k zbytečným překlepům, pak bude určitě lepší volba.

[Fluttershy, yay!]

?

To je jenom otázka „volby slovníku.“

[pedro]

Ja treba zajem mam. Mam priv, mel jsem passport a classic. Kdo zajem nema, nekoupi. Ja koupim.

Svet neni cernobily.

[Gilhad]

Konecne telefon s klavesnici, na ktere snad pujde psat. Pokud bych si porizoval nejaky smartphone, tak prvni co bych hledal by byla prave klavesnice.

[Trubicoid2]

"Vše je již jen otázkou řasu." > času

[archen]

k AMD Zen a boje Davida s Goliasem - na tuhle architekturu jsem taky cekal, a cekal.. az jsem se dockal uplne neceho jineho. Zapas CPU uz je pro me out, cokoli cemu se venuji, od implementace SQL ANSI-92 db enginu, pres neuronove site pro detekci objektu v realnem case, po Hadoop processing na Sparku, apod. se snazim delat na gpu cipu.

Jen pro predstavu: Do jednoho 2U serveru narvu GPU set, kde mam k dispozici ~30,000 GPU jader a 128GB gpu sdilene pameti. Vykonove se tim da polozit na lopatky pulka, nebo rovnou cely rack zalozeny na cpu nodech.

Intel tohle velmi dobre a davno vi, tak sam uvazuje o koupe Nvidie, ktera uz ted papa ty nejvetsi zakazky v hpc svete.

Proste cpu souboj uz neni tak hot, mainstreamem se zacina stavat gpu svet, ano trva to, nez to nekteri lide pochopi, musim rici, ze i pro spoustu profiku(90-95%), ktery jsem potkal za posledni 2 roky, to zni jak scifi do ty doby, nez jim to ukazu nazivo na laptopu

[aceman]

No ale vacsina normalnej prace co robia ludia sa na GPU robit neda/resp. to nie je rychlejsie. Takze na uzko specializovane ulohy je GPU OK, ale nijako to neznamena, ze CPU uz nie je potrebne.

[archen]

Zalezi na definici "normalni" prace.

Vezmu treba relacni databazi, ta je v kazde firme. Jakakoli existujici database SQL bude rychlejsi na GPU, v soucasne chvili je omezeni vykonu limitovano IO offloadem dat z disku/ramdisku do gpu pameti(protoze gpu system nema napr. 1TB vlastni pameti, treba pristi rok uz bude), takze: - male databaze 1-30GB budou rychlejsi pouze pokud je budes drzet a managovat primo ve video ramce - velke databaze 10TB jsou na gpu nasobne rychlejsi 5x-100x zalezi na typu dotazu (filter,pocet sloupcu, agregace, layout storage type, etc.)

A rikat uzce specializovane ulohy, s tim rozhodne nemuzu souhlasit, od komprese, pres kryptovani, zpracovani obrazu, parallelni zpracovani relacnich, grafovych dat, apod. Ale chapu asi, co tim myslis a uznavam tento pohled.

Ja nezaslapavam CPU, (buh v kremikovem nebi ochranuj mou rouhavou dusi )jen rikam, ze ten boj Davida s Goliasem (AMD vs Intel) uz neni az tak hot, velke zakazky jsou HPC, kde uz bude dominovat hlavne GPU, to je bez debat...

[koudy]

Co za algoritmus využíváte na těch ~30 000 jader?

Co zpracováváte za data? (objemy, co se s nima poté děje a podobně)

Implementujete to pomocí OpenCL, nebo CUDA?

Díky

[archen]

Zdarec, no zrovna tenhle kousek jsem si postavil na experimenty a jeste ho nemam se vsema jadrama uvnitr, zaklad je GIGABYTE G250-S88 (rev. 200)

Co se algoritmu tyce: bwt komprese, aes kryptovani, radix-sort, scans, apod. , jelikoz jde o kompatibilitu s Hadoop, tak experimentuju s Parallel Java, nebo IBM Java SDK, ktery ma GPU support, apod.

Thread management a externi rozhrani zustava na urovni Javy, ale zbytek C (zbytek = cokoli GPU related).

Na jednom realnym use case pro potencionalniho zakaznika, kde se bavime o 100milionech recodru za den. Je to zrale na startup, na cemz taky pracuju (potencialni zajemci o spolupraci se ozvete )

Jina oblast, je uceni neuronovych siti pro zpracovani obrazu, videa, streamu, delam na Gentoo Linux ebuildech pro Torch Chybi tam nejake facebookove knihovny.

Nicmene deeplearning4j se mi taky moc libi a trenovani sice na cpu vs gpu je opet radova uspora casu (dny vs hodiny) pro obrazek.

Ja jsem se patlal nejakou dobu s OpenCL, ale vsechno, na cem ted delam je postavene na CUDA. Mam velka ocekavani od AMD iniciativy s nazvem HIP: https://github.com/GPUOpen-ProfessionalCompute-Tools/HIP Ale je to take v heavy developmentu.

[koudy]

Nedávno jsem pořídil silnější grafiku a spíš ze zvědavosti jsem si chtěl něco vyzkoušet napsat.

Na HIP se moc rád podívám, vypadá to jako zajímavá knihovna / framework. (prosím nekamenovat, že neznám přesný terminus technikus ;) )

Ještě jednou díky za rozsáhlou odpověď a nasměrování na HIP.

Příjemný víkend :)

[archen]

No ja ted do toho 2U serveru porizuju 8 Titanu maxwell architektury, tyhle experimenty stale financuju ze svyho (zatim doufam ), a Pascal jsou stale fakt drahy. Samozrejme pokud sezenu investora, tak se bude stavet masinka s P100

to na cem zrovna pracuju je hodne o Jave, takze vetsinou koncim asi takhle, vybrany algoritmus musim napsat v cistem CUDA prostredi, pak zkousim JCuda, horkym kandidatem na high-performance Java je JavaCPP bridge, ktery poskytuje taky jeden preset pro CUDA. Dale existuje mnozstvi frameworku, ktere generuji kernely on-the-fly. rootbear, cuda4j, apod.

Hip je tady k tomu, ze i pokud napises program v CUDA, tak ho budes moc portovat na CPU, nebo GPU od jineho vyrobce (AMD grafiky, ktery maj obecne vysokej hrubej vykon, kdo netezil coiny, tak nevi)