Audio v Linuxu - III

1. 6. 2005 | Pavel Beňak | Multimédia | 9263×

V dnešním článku se podíváme na další typy stop, které nám MusE nabízí, a také na interní softwarové syntetizéry MusE.

Ovládání

Pro editaci bicího partu se používá trochu jiný editor než pro stopu s melodií. Noty pro bicí se opět zapisují do mřížky. Vertikální pozice určuje, který zvuk bude hrát, a horizontální pozice určuje čas. Nota každé výšky má přiřazený jiný zvuk bicích.

V levé části okna jsou parametry každého bicího nástroje.

• M - (Mute) umlčí nástroj
• Sound - název nástroje
• QNT - kvantizace, zarovnání hodnot not
• E-note - nota, která bude zahrána na stopě
• Len - délka noty
• A-note - nota, která se vyšle do syntetizéru, když byla stisknuta klávesa určená v poli E-note
• Ch - (Channel) kanál, na kterém bude nota přehrána
• Port - port, na kterém bude nota přehrána
• LV1 - při stisknutí Ctrl+Shift+levé tlačítko myši bude mít nota tuto hodnotu velocity
• LV2 - při stisknutí Shift+levé tlačítko myši bude mít nota tuto hodnotu velocity
• LV3 - při stisknutí Ctrl+levé tlačítko myši bude mít nota tuto hodnotu velocity
• LV4 - při stisknutí levého tlačítka myši bude mít nota tuto hodnotu velocity

K čemu vlastně jsou pole A-note a E-note? Různé syntetizéry mohou mít stejné zvuky umístěné na notách jiné výšky. Aby nebylo nutné při použití jiného syntetizéru (jiné klávesy, jiný sampler, jiný program,...) měnit notový zápis, stačí vyměnit bicí mapu. Sekvencer pak bude podle bicí mapy vysílat do syntetizéru správné noty. Sekvencer podle noty určité výšky (určitého nástroje, každá výška tónu znamená jiný zvuk bicích) zapsané v partu (A-note) vyšle notu určité výšky do syntetizéru (E-note). Tato výška hraje na syntetizéru stejný zvuk. Jsou tu kvůli tomu, že různé syntetizéry mohou mít stejně znějící nástroje umístěny na jiných notách.

Za zmínku stojí také to, že pro bicí se často používá kanál 10, na kterém jsou zvuky bicích. Volbou nástroje na tomto kanálu pak měníte použitou sadu bicích.

Stopa typu Group vám umožní sdružit výstupy několika audiostop nebo stop s výstupem softwarového syntetizéru. Na výstupy několika stop tak můžete použít jeden efekt místo toho, abyste ho použili na každou zvlášť. Ušetříte tak výkon procesoru. Výhodou je také regulace hlasitosti všech těchto stop najednou. Výstupy audiostop můžete přesměrovat do skupiny pomocí dialogu Routing.

Se stopou typu Aux můžete na víc audiostop použít jeden efekt se stejnými nastaveními, ale s jinou měrou efektu. Efekt tak může být na každé stopě jinak hlasitý. Do této stopy se nepřivádí vstup routováním. V Mixeru (klávesa F10) a v bočním panelu nastavení stopy se u každé zvukové stopy objeví otočný regulátor pro každou stopu Aux (přímo na nastavením hlasitosti).

Test

Vyzkoušíme si to. Otevřeme nějaký projekt, ve kterém jsou dvě nebo více zvukových stop a přidáme jednu stopu typu Aux. Na novou stopu přidáme efekt. Klepněte pravým tlačítkem myši do oblasti, kde se vkládají efekty, a vyberte třeba dozvuk (plugin freeverb). V seznamu efektů přibyla nová položka. Klepněte na ni pravým tlačítkem myši a zvolte show gui. Objeví se dialog s nastaveními pluginu. Nastavte Wet Mix na 0 (maximum efektu), aby byl dozvuk dobře slyšet. U zvukových stop, na které chcete použít tento efekt, nastavte otočným regulátorem hlasitost výstupu, který chcete do Aux stopy pustit. U jedné třeba na 0 dB u druhé na -3 dB. S hodnotami vyššími než 0 dB opatrně, mohou způsobit zkreslení zvuku (clipping).

Nyní si můžete skladbu přehrát.

Podívejme se ještě na syntetizéry, které přicházejí společně s MusE. Syntetizér je zařízení (nebo program), které vytváří (nebo jen vydává) zvuk. Zvuk a jeho parametry mohou být řízeny pomocí událostí MIDI, například zapnutí a vypnutí noty nebo změna parametrů zvuku. MusE má své vlastní programové rozhraní pro syntetizérové pluginy M.E.S.S.

Vestavěné syntetizéry

• DeicsOnze - syntetizér s bohatou bankou zvuků. U zvuků je trochu znát, že jsou umělé. Může se vám hodit, pokud ovšem nedáte přednost třeba SoundFontům. Vypadá to, že jedna instance syntetizéru je schopná hrát zvuk pouze jednoho nástroje na všech kanálech. Je to škoda, bylo by dobré, kdyby bylo možné na každém kanále vybrat jiný nástroj. Snad se to v příští verzi zlepší.

  

• fluid - syntetizér, který přehrává zvuky ze SoundFontu. Umožňuje nahrát a používat pouze jednu banku. SoundFont je banka zvuků, které můžete použít společně s MIDI. Některé zvukové karty (SB AWE 32, AWE 64, SB Live!, SB Audigy) umí SoundFonty přehrávat i za pomocí syntetizéru karty. Do paměti u nich můžete zavést SoundFont příkazem asfxload. Na druhou stranu, takto přehraný zvuk v sobě bude mít šum ze zvukové karty (který však může být zanedbatelný).

  

• fluidsynth - slouží, stejně jako fluid, k používání SoundFontů. Nabízí víc možností než fluid. Jedna instance syntetizéru může poskytovat zvuky z více SoundFontů, zvuky z nich může rozdělit mezi jednotlivé kanály, na zvuk může aplikovat efekty dozvuk (Reverb) a Chorus, navíc má regulaci hlasitosti. Přijde mi, že je lepší interní efekty nepoužívat a využít až efekty LADSPA v syntetizéru.

  

• organ - syntetizér zvuku varhan. Zní dobře, parametry zvuku můžete upravovat. Na stránkách MusE je i zvuková ukázka.

  

• s1 - velmi jednoduchý syntetizér bez grafického rozhraní, který generuje sinusové vlny. V praxi jej asi často nevyužijete.

• vam - Virtual Analog for MusE - další jednoduchý analogový syntetizér. Má grafické rozhraní, umožňuje použít dva generátory zvukových vln, každý s vlastním nastavením. Myslím, že zvuky vytvořené s jeho pomocí použijete zřídkakdy, možná jako ozvláštnění nebo jako zajímavý efekt.

  

• Simpledrums - je sampler (přehrává zvukové vzorky podle toho, jaké MIDI události přicházejí). Jak už vyplývá z názvu, jeho hlavní použití bude pro přehrávání zvuků bicích. Může používat až patnáct vzorků zvuku ve formátu .wav. Jednotlivé zvuky jsou rozmístěny od C1 po F2. Využijete ho, pokud nemáte zvuky bicích v SoundFontu, nebo pokud nepoužíváte bicí program, jako třeba Hydrogen.

  

Když si kompilujete MusE ze zdrojových kódů, přeloží se všechny syntetizéry, kromě fluidsynthu, který je nutné při konfiguraci povolit přepínačem --enable-fluidsynth.

Na internetu se také objevují diskuse, zda je lepší používat fluid nebo fluidsynth. Názory se různí, někomu zní lépe ten první, někomu ten druhý. Použijte ten, který vám bude lépe znít.

Jejich použití závisí také na tom, jak chcete zvuk zpracovávat. Syntetizéry v MusE mají jen jeden výstup. Pokud používáte fluidsynth a spravujete víc nástrojů, nemůžete použít na některý z nich jiný efekt, než na ostatní. Pokud budete toto vyžadovat, použijte radši jednodušší fluid a pro každý SoundFont vytvořte jednu instanci.

Příště

Příště se podíváme na samostatné softwarové syntetizéry.

       

Komentáře

[Open Mage]

Zdravím, lze z tohoto SW (Muse) dostat výsledek, řekněme pokud v tom udělám celou skladbu, jako mixdown do .wav formátu ? Něco jak umí nástroje pod wokýnkama - Cubase SX, Reason, ... ?

[Ctirad Feřtr]

Samozřejmě, že to jde. Stačí naroutovat si výstupy všech synthů do audio stop a pak to smíchat. Pokud by nevyhovoval vestavěný jednoduchý DAW v MusE, tak není problém použít třeba ardour.

[kavol]

Některé zvukové karty (SB AWE 32, AWE 64, SB Live!, SB Audigy) umí SoundFonty přehrávat i za pomocí syntetizéru karty. ... Na druhou stranu, takto přehraný zvuk v sobě bude mít šum ze zvukové karty (který však může být zanedbatelný).

mno, tak zrovna na AWE32 se MIDI přehrává přes EMU8000, kterýžto brouček má digitální výstup (ale ne všechny verze karet ho mají vyvedeny), takže vezme-li se signál z něj, tak tam žádný "šum ze zvukové karty" nebude; naopak projde-li přes analogovou část zvukovky nějaký zvuk, pak v něm šum zvukovky bude nezávisle na tom, jestli byl ten zvuk vygenerován hw syntézátorem na kartě nebo jakýmkoliv sw syntézátorem

... a za zanedbatelný bych ten šum rozhodně neoznačil, především u jmenovaných karet a s přihlédnutím k dalšímu zpracování (přinejmenším pořízení záznamu - asi si nebudu na každé poslechnutí vlastní skladby spouštět celé MuSE a nechat ho to generovat a mixovat znova )

jinak přiznávám bez mučení, že některým formulacím v článku nerozumím

[333]

Nevi nekdo, jak softwarove odchytit zvuk produkovany Windows Media Playerem bezicim pod CrossOver Office na Linuxu?

Chtel bych si prekonvertovat audio knihu z audible audio formatu (http://audible.com/) do Ogg Vorbis, ale nemam cas si s tim hrat.

[Ctirad Feřtr]

Mplayer s příslušným win32 dll kodekem to nepřečte ?

Jinak normální wine umí i jack, takže se ten výstup dá "naroutovat" kamkoliv. Jestli to umí i crossover, to fakt nevim.

[333]

Co se kodeku tyce: Nevim, ktere soubory MPlayeru predlozit - adresar audible manageru obsahuje asi 16 dll souboru. Zkusil jsem APCodImp.dll a APMP3MusicCodec.dll, ale nezabralo to. WMP se pta na uzivatelske jmeno a heslo pomoci GUI formulare, takze by me prekvapilo, kdyby to pod MPlayerem fungovalo.

Funguje WMP pod wine? Je nekde navod, jak ho nainstalovat? V CrossOver Office se jen klikne na link v okne Setupu a WMP se automaticky stahne a nainstaluje. jackd jsem zkousel, ale bud bezel jackd nebo WMP. Dohromady se jim bezet nechtelo. Mozna jsem nekde delal chybu.

[hrosik]

MPlayer by mel potrebne kodeky obsahovat. Pokud ne, jsou ke stazeni nekde na strance projektu (pokud neni v "essential codecs" mohl by byt v "other binary codecs"), ale mam dojem, ze se pak musi MPlayer znovu prelozit a nainstalovat.