Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
V tomto článku se budeme výrazně odkazovat na článek předchozí, tam najdete stručný popis testovaných virtualizačních technologií i jejich loňské výsledky, se kterými se v tomto testu budeme srovnávat.
Pro testování byl použit server se základní deskou Intel S5520UR osazený následujícími komponentami:
Procesor: | 2× Quad-Core Intel Xeon E5506 (2.13GHz) |
Paměť: | 12× 2GB DIMM (800MHz) |
Pevné disky: | 2×500GB Seagate (ST3500320NS) |
2×1000GB Seagate (ST31000340NS) |
Z disků byla sestavena 2 pole RAID1 (softwarový RAID), na menším poli byl nainstalován hostitelský operační systém, nad větším polem bylo vytvořeno LVM, logické svazky sloužily jako disky virtuálních strojů.
Stroj disponuje dvěma síťovými kartami. První – eth0 – sloužila jako rozhraní do fyzické sítě, zároveň byla pomocí bridge spojena se síťovými kartami strojů, aby se z hostitele bylo možné pomocí SSH přihlásit na hosty. eth1 se nepoužívala.
Za zapůjčení testovacího stroje děkuji společnosti THINline interactive s.r.o, provozovateli služeb Český hosting a Spolehlivé servery.
Jako operační systém byl tentokrát zvolen Debian Squeeze – stabilní verze (Lenny) neobsahuje ani aktuální verzi Xenu, ani KVM.
Xen byl testován na jádře 2.6.32 (balík linux-image-2.6.32-5-xen-amd64) s hypervizorem verze 4.0.1~rc3-1 (balík xen-hypervisor-4.0-amd64).
KVM bylo testováno na jádře 2.6.34, nainstalováno bylo z balíku qemu-kvm (0.12.3+dfsg-4).
Testům byly opět podrobeny dvě výkonnostní varianty virtuálních strojů. První varianta měla k dispozici celé CPU a 2048 MB paměti, druhá měla k dispozici 1/4 CPU a 512 MB paměti (tyto varianty budou v textu nadále podle využitelného času CPU označovány jako 1/1 a 1/4.) Při všech testech bylo hostitelskému systému ponecháno k dispozici jedno jádro CPU, které hosty nesměly využívat.
Co se disků týče, tentokrát byly pro každý virtuální stroj vytvořeny pouze dva logické svazky, jeden pro systém a jeden pro datový oddíl, na kterém se prováděly testy – vzhledem k tomu, že při minulých testech hosty nikdy nevyužívaly swap, nebyl tentokrát žádnému z nich swapovací oddíl přidělen. Na systémovém oddílu byl použit souborový systém ext3, na datovém xfs.
Kompletní nastavení Xenu je možné vyčíst z konfiguračního souboru:
memory = 2048 maxmem = 2048 name = "virtual1" cpus= "^0" vif = ['ip=192.168.150.11,mac=00:00:10:01:23:01,bridge=br0'] disk = ['phy:mapper/obrazy2-vsys1,xvda,w','phy:mapper/obrazy2-vdata1,xvdb,w'] kernel = "/boot/vmlinuz-2.6.32-5-xen-amd64" ramdisk = "/boot/initrd.img-2.6.32-5-xen-amd64" root = "/dev/xvda1 ro"
KVM hosty se spouštěly následujícím skriptem:
#!/bin/bash tunctl -t tap1_01 ip l s tap1_01 up brctl addif br0 tap1_01 kvm -drive file="/dev/mapper/obrazy2-vsys1",index=0,if=virtio,boot=on -boot c -m 2048 \ -drive file="/dev/mapper/obrazy2-vdata1",index=1,if=virtio,boot=off,cache=none \ -net nic,vlan=0,macaddr=00:00:10:01:23:01,model=virtio -net tap,vlan=0,ifname=tap1_01,script=no \ -monitor tcp::44001,server,nowait -vnc :1 ip l s tap1_01 down brctl delif br0 tap1_01 tunctl -d tap1_01
Jako minule KVM využívá ovladač disků virtio a přidělený výkon CPU je omezován pomocí řídích skupin [control groups]. Omezení využívaného výkonu pro Xen hosty je zajištěno pomocí
xm sched-credit -d virtual1 -c 25
Pro srovnání výkonu strojů oproti hostiteli a také pro porovnání výkonu jednotlivých výkonnostních variant hostů byla použita obdobná sada testů jako loni. Připomeňme, že testy se příliš nepodobají reálnému provozu a v některých případech jsou příliš náročné na to, aby taková zátěž byla provozována na jediném hostitelském stroji.
Následuje popis jednotlivých testů a dosažené výsledky:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
QEMU(1) QEMU(1) NAME qemu-doc - QEMU Emulator User Documentation SYNOPSIS usage: qemu [options] [disk_image] DESCRIPTION The QEMU PC System emulator simulates the following peripherals: - i440FX host PCI bridge and PIIX3 PCI to ISA bridgeje jen čistá shoda náhod, že?
nemohlo by byt formatovani vysledku treba v tabulkach?Ono to je v tabulkách... máš na mysli orámování políček?
Je jasny, ze KVMko v oblasti virtualizace jde dopredu a bude 'the best of' v linuxu. Xen jen pomalu vymira.To je otázka, u které bych si nebyl tak jistý. Xen byl převzat Citrixem, postavili na něm dost dalších produktů, umřít ho jen tak nenechají. Mohli Xen uzavřít, neudělali to, a vývoj je otevřený v rámci projektu Xen Cloud Platform (název se veze na aktuálním buzzwordu cloud, ale v podstatě jde o open-source bázi XenServeru a nového RPC-XML XEN API).
Má to svůj smysl.Jiný, než zmiňuje trekker.dk?