Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Výkon CPU byl testován zašifrováním 5 GB nul pomocí openssl, výsledek se zahazoval. Nuly se načítaly z /dev/zero a výsledná zašifrovaná data směřovala do /dev/null:
time dd if=/dev/zero bs=1048576 count=5120 | openssl \ enc -aes-256-cbc -salt -S "0123456789abcdef" -pass pass:opravduhloupeheslo >/dev/null
Pomocí time se měřila doba, za kterou se daná úloha dokončila.
Testovací proces byl postupně spuštěn na hostiteli, na jednom KVM 1/1 hostu a jednom Xen 1/1 hostu. Ve všech případech byl test třikrát opakován. V tabulce jsou uvedeny minimální, průměrné a maximální doby běhu testovacího procesu. V závorce je uveden nárůst doby běhu na příslušném virtuálním stroji oproti hostiteli v procentech.
Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
---|---|---|---|
minimum | 53,303 s | 57,366 s (+7,6 %) | 1m 3,076 s (+18,3 %) |
průměr | 53,336 s | 57,459 s (+7,7 %) | 1m 3,104 s (+18,3 %) |
maximum | 56,400 s | 57,592 s (+2,1%) | 1m 3,145 s (+12,0 %) |
V tomto testu bylo na hostiteli spuštěno sedm testovacích procesů zároveň, doba běhu byla porovnávána s během sedmi testovacích procesů, z nichž každý běžel na jednom testovacím stroji varianty 1/1.
Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
---|---|---|---|
minimum | 56,013 s | 57,715 s (+3,0 %) | 1m 3,688 s (+13,7 %) |
průměr | 56,183 s | 58,136 s (+3,5 %) | 1m 3,970 s (+13,9 %) |
maximum | 56,509 s | 58,492 s (+3,5 %) | 1m 4,366 s (+13,9 %) |
Tentokrát bylo na hostiteli spuštěno 28 testovacích procesů paralelně (pomocí řídících skupin bylo zajištěno, že tyto procesy mohly využívat pouze 7 jader CPU). Doba běhu je opět porovnávána se stejným počtem testovacích procesů, každý běžel na vlastním testovacím stroji varianty 1/4.
Hostitel | KVM 1/4 | Xen 1/4 | |
---|---|---|---|
minimum | 3m 3,835 s | 2m 58,637 s (-2,8 %) | 4m 17,554 s (+40,1 %) |
průměr | 3m 31,126 s | 3m 34,414 s (+1,6 %) | 4m 18,069 s (+22,2 %) |
maximum | 3m 51,438 s | 3m 59,753 s (+3,6 %) | 4m 19,044 s (+11,9 %) |
Celkem bylo paralelně spuštěno 19 testovacích procesů, 16 z nich na hostech 1/4 a tři na hostech 1/1 (na hostiteli byly procesy omezeny pomocí řídících skupin – 16 procesů mělo k dispozici 4 CPU a zbývající tři procesy každý po jednom CPU).
V tomto testu není srovnáván poměr výkonu hostitele a hostů, ale poměr výkonů mezi jednotlivými výkonnostními variantami (a jeho dodržování). V tabulce jsou uvedeny průměrné hodnoty doby běhu testů a poměr jejich doby trvání.
Hostitel | KVM | Xen | |
---|---|---|---|
1/1 | 56,206 s | 58,275 s | 1m 10,277 s |
1/4 | 3m 49,335 s | 3m 26,637 s | 4m 21,106 s |
po měr | 4.,80 | 3.,46 | 3.,15 |
Oproti minule si v tomto testu Xen pohoršil – průměrná doba zpracování úlohy byla o 18 % větší než u hostitele; Xen se zde propadl pod úroveň KVM, které oproti hostiteli potřebovalo jenom o necelých 8 % více času. Paralelní běh procesů tak, že každý proces měl pro sebe jedno CPU, ukazuje pro obě možnosti virtualizace lepší výsledky v procentech, ty jsou nicméně dány zhoršením celkového času hostitele, nikoliv zlepšením času hostů.
U třetího testu, kde se hosty či úlohy musí o CPU dělit, dosáhlo KVM výkonu téměř srovnatelného s hostitelem (úloha na hostovaném stroji běžela pouze o 1,6 % času déle), Xen se naopak ještě více propadl a potřeboval o 22 % času navíc. I zde tedy Xen měl horší výsledky než loni, KVM naopak lepší.
Na rozdíl od výsledků z loňska KVM tentokrát příliš nerespektovalo nastavené výkonnostní varianty. Navíc se značně zvětšil rozptyl časů zpracování testovací úlohy na hostech varianty 1/4 – hostitelský stroj totiž jednotlivé virtuální stroje neumístil rovnoměrně na dostupné procesory, takže například zatímco na jednom CPU běžely tři virtuální stroje, na jiném jich běželo šest.
Xen dodržoval nastavení výkonnostních variant o něco lépe.
Přestože by úlohy na výpočetní výkon neměly být ve virtualizovaném prostředí nijak problematické, režie Xenu je zde poněkud vysoká. KVM si naopak vedlo lépe než v loňském testu, což s největší pravděpodobností souvisí s tím, že použitý procesor tentokrát disponuje technologií EPT (extended page tables), která urychluje operace s pamětí virtuálního stroje.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
QEMU(1) QEMU(1) NAME qemu-doc - QEMU Emulator User Documentation SYNOPSIS usage: qemu [options] [disk_image] DESCRIPTION The QEMU PC System emulator simulates the following peripherals: - i440FX host PCI bridge and PIIX3 PCI to ISA bridgeje jen čistá shoda náhod, že?
nemohlo by byt formatovani vysledku treba v tabulkach?Ono to je v tabulkách... máš na mysli orámování políček?
Je jasny, ze KVMko v oblasti virtualizace jde dopredu a bude 'the best of' v linuxu. Xen jen pomalu vymira.To je otázka, u které bych si nebyl tak jistý. Xen byl převzat Citrixem, postavili na něm dost dalších produktů, umřít ho jen tak nenechají. Mohli Xen uzavřít, neudělali to, a vývoj je otevřený v rámci projektu Xen Cloud Platform (název se veze na aktuálním buzzwordu cloud, ale v podstatě jde o open-source bázi XenServeru a nového RPC-XML XEN API).
Má to svůj smysl.Jiný, než zmiňuje trekker.dk?