XMind – zmapujte si svou mysl

22.7. | Václav Zoubek | Recenze | 4630×

Kdysi dávno někdo vytvořil myšlenkovou mapu. Vizuálně ztvárněné myšlenky propojené podle kontextu. Kdysi byly takové obrázky uměleckým dílem. A pak je začali využívat lidé. S příchodem počítačů přišel i software na jejich tvorbu. Jedním z nich je nyní i XMind.

Obsah

• Kdo za tím stojí
• Co umí XMind
• Ovládání a prostředí
• Výhody používání
• Závěr

Kdo za tím stojí

XMind – to je výraz mnoha významů. Je to název hongkongské softwarové společnosti, je to název jejich hlavního produktu a zároveň projektu uvolňujícího zdrojové kódy tohoto produktu. Dostatečně spletité? Aby se v tom lidé vyznali, došlo k drobnému odlišení. Společnost, založená roku 2006 v Hongkongu, se nazývá XMind Ltd. Jejich hlavní produkt je XMind Pro a jen projekt otevření zdrojového kódu žádný doplněk ke jménu nemá. Aby to nebylo moc jednoduché, tak sice projekt otevření zdrojového kódu nese jméno XMind, ale zároveň se tak označuje free verze softwaru, distribuovaná i pro linuxové distribuce (což samozřejmě má svou logiku). V článku se budeme držet toho posledního významu.

Co umí XMind

XMind je nástroj pro vytváření myšlenkových map. Základní a řekl bych i zásadní využití takové myšlenkové mapy je brainstorming. Stačí si jako „Central topic“ zvolit téma, které potom obklopíme všemi myšlenkami, které nás napadnou. K těm samozřejmě můžeme přiřazovat další, můžeme naznačovat vztahy mezi jednotlivými položkami a můžeme k nim připisovat poznámky (což je v papírovo-tužkové podobě obtížné). Můžeme se tak učit, můžeme tak vysvětlovat něco ostatním, můžeme si srovnávat pouze vlastní myšlenky a připravovat své projekty – možností je mnoho.

Vývojáři XMind šli ale ještě mnohem dále. Připravili šablony pro přehledné zpracování čtenářského deníku (které se v tomto podání rozleze na několik listů). Dále možnost znázornit plán průběhu nějakého setkání, řekněme schůze vašeho bytového družstva. Aby toho nebylo málo, tak se v nabídce dále vyjímají správa projektů a struktura organizace („Org chart“). Na webových stránkách naleznete ještě další, například GTD šablonu.

Zajímavá je možnost exportu do formátu HTML, takže můžete použít myšlenkovou mapu jako svou primitivní webovou prezentaci. Export není nijak sofistikovaný a není graficky nijak líbivý, musíte si vystačit s obrázkem myšlenkové mapy a potom hierarchicky strukturovanou stránkou plnou nadpisů.

Ovládání a prostředí

Základní ovládání je jednoduché, byť chybí česká lokalizace. Stačí si zvyknout na rozložení obrazovky (které lze měnit technikou Drag&Drop) a na základní klávesové příkazy – Enter pro vytvoření nového uzlu stejné úrovně, jako je označený, Tab pro nový uzel nižší úrovně. Pro pohyb mezi jednotlivými uzly se používají obyčejné kurzorové šipky. Pro většinu dalších možností vkládání prvků je snazší využít nabídku Vložit nebo panel než například klávesovou zkratku Ctrl-] pro vytvoření souhrnu. Ovládání je tedy vcelku intuitivní, dá se na něj velmi snadno zvyknout.

Za velikou chybu považuji absenci možnosti změnit rozložení horního panelu nástrojů, který obsahuje velmi nepřehledné množství položek. Alespoň možnost zvětšit ikony a dát jim popisky by se hodila. Zároveň, byť je to samozřejmě pochopitelný marketingový tah, trochu ruší a možná i provokuje nabídka menu nabitá nefunkčními položkami s poznámkou [Pro], které fungují jen v předplacené verzi.

Výhody používání

Jasná výhoda v používání zrovna XMind je v obrovském množství funkcí a příjemném ovládání. Také určité množství základních šablon potěší, zvlášť když ukazují vcelku nápadité možnosti využití. Za jednu z nejpovedenějších funkcí ale já osobně považuji XMind Share, což je vlastně externí služba (provozovaná samozřejmě stejnou společností), která nabízí možnost sdílení myšlenkových map. Dají se tak světem šířit geniální myšlenky a samozřejmě lze na nich spolupracovat. Navíc si zde můžete stáhnout zajímavé mapy a nemusíte je znovu vymýšlet a vytvářet. A v neposlední řadě vám tato služba může sloužit jako primitivní zálohování – ostatní mohou vidět vaše výtvory, ale vy se zase nemusíte bát, že přijdete o data.

Další nespornou výhodou je možnost přidávat různé emblémy a vůbec si hrát s grafickým vzezřením. Dále XMind umožňuje přidání hypertextového odkazu, komentáře (neboli poznámky) a nebo obrázků, které poslouží ilustrace nebo logo (podporuje formáty PNG, GIF, JPEG a BMP). Mezi velmi zajímavé funkce patří přidání libovolného souboru jako přílohy. V předplacené verzi dokonce existuje možnost nahrát a přidat zvukový komentář, což bývá často rychlejší než všechno psát na klávesnici. Zvlášť, pokud se jedná například o rozhovor více osob.

Závěr

XMind je velmi kvalitní kus softwaru. Vyznačuje se množstvím kvalitně zpracovaných funkcí a přehršlí nabídek. Chce-li člověk využít všech možností, které jsou mu nabídnuty, hrozí chaotické ztracení, ale pokud chcete používat pouze základní funkce, bude pro vás ovládání naprosto intuitivní.

Pozitivní je provázanost s dalšími službami společnosti, byť někoho může otravovat častá výzva k registraci a přihlášení na serveru XMind.net. Zároveň je vcelku jasná a pro někoho jistě vtíravá snaha společnosti vás přesvědčit k předplacení XMind Pro, což činí 49 amerických dolarů na rok.

       

Komentáře

[MaT]

A nějaké srovnání třeba s Freemind? To teď nemyslím jen na autora článku, ale jako námět do diskuse pro ty, kteří mají zkušenost s obojím...

[Let_Me_Be]

Freemind totalne kolaboval na velkych mapach. Funkcnost mozna porovnatelna, ale XMind je zpracovany vyrazne prehledneji (i kdyz Freemind uz par let nepouzivam).

[Ladislav Nešněra]

Na srovnání se necítím, neb po po pár experimentech s jinými SW v této kategorii jsem u XMindu zakotvil. Tak jen pár postřehů:

• oproti FreeMindu umí sešit, ale formátu FreeMind rozumí a zvládá do něj exportovat (jednotlivý list)
• nemají nachystané rpm balíčky, ale dají se najít např. pro Mandrivu (se zdrojáky jsem si nehrál)
• uživatelsky mi přijde velmi přítulný a silně návykový (prakticky jsem opustil jinou formu poznámek)
• má drobné chyby a občas i klekne x nikdy jsem nepřišel o data
• děsnej žrout paměti (co jednou uchvátí, nikdy nevrátí)
• nezdá se mi, že by kolem projektu bylo moc rušno (ale prej finišují s novou verzí )

[fri]

Jak na základě vaší zkušenosti vypadá porovnání (třeba jen podle obrázků programu) s podobně zaměřeným programem VYM? http://www.insilmaril.de/vym/

[Ladislav Nešněra]

To, co používám nejčastěji, má VYM též. Co by mi po letmém pohledu chybělo (pokud jsem to nepřehlédl) je sešit, kontrola pravopisu, možnost vložit "volnou" položku, propojovací čáry nad rámec schématu, asi nejde manipulovat s více položkami najednou. Na hraní si s grafikou nemám čas, ale XMind se mi jeví bohatší a také umožňuje přepínat a kombinovat typy struktur (tabulka, fishbone, strom..). Více mi vyhovují použité klávesové zkratky (možná síla zvyku). VYM, jak se mi zdá, tak nemrhá místem na obrazovce. Ještě mě zaujala možnost tažením zvolit pozici položky. XMind mi to přerovnává, jak se jemu líbí a nevím, jde-li tohle chování změnit.

[bn1]

Dneska jsem si udělal trochu víc času na jeden projekt a zkusil jsem si překreslit pár A4 do těchto prográmků. U mě jednoznačně vyhrává XMind díky rychlosti osvojení ovládání, ergonomii ovládání a taky vypadá celkem dobře. Na druhou stranu musím uznat, že VYM má mnohonásobně rychlejší odezvu a taky vypadá, že se dá v mnohém víc nastavit (třeba obtékání jednotlivých štítků (u XMindu se mi stává, že některé štítky (hlavně končící na "i", ")", atp.) přetékají do ztracena, takže je text na konci nečitelný..

[rabgulo]

Zabúdate na Dia.

[yac]

:D

[micin]

Doporucuji k pozornosti fork Freemind - Freeplane (http://freeplane.sourceforge.net). Ma vlastnosti (patterns, F-Pane apod.), ktere nema ani posledni RC Freemind. Vyvoj snad pujde u Freeplane rychleji.

XMind je bezva, ale potrebuji nektere Pro funkce (export do PDF) a rovnou zaplatit $50 bez vyzkouseni se mi nechce (skoda, ze nemaji moznost mesicnich plateb). Jinak velka spokojenost. Napr. se mi libi Summary to Freeplane nema (nahrazuji Cloudem).

[Filip Jirsák]

Nebylo by možné u recenzí uvádět (nejlépe v nějakém boxíku) různé „vedlejší“ informace jako licence, použitý GUI toolkit, další podstatné závislosti, multiplatformnost, jazyk UI (angličtina, čeština), u opensource také programovací jazyk?

[__dark__]

Vždyť všechno kromě licence se dá vyčíst z těch screenshotů.

[Filip Jirsák]

Vám připadá hádání podle grafického tématu jako dobrý způsob určování GUI toolkitu? Zvlášť když se různé GUI toolkity snaží imitovat vzhled jiných…

[__dark__]

Možná právě ta nedokonalá imitace prozrazuje původ

[Michal Vyskočil]

No v tomhle případě si člověk může ze screenshotu i tipnout, že jde o Eclipse Platform.

[dd]

Podla screenshotov by som povedal, ze to bude Java.

Btw. ak som clanok spravne pochopil, su k tomu zdrojaky. Nic by teda nemalo cloveku branit vyhadzat vsetky "zbytocnosti" (neaktivne ikonky, hlasku "kup si verziu pro" a pod.). Ale neskumal som to, takze sa mozno mylim.

[Petr]

• GUI toolkit: SWT
• multiplatformnost: ano
• programovací jazyk: Java

[Envel]

Licence: Duální EPL/LGPLv3 (Eclipse Public License/Lesser General Public License v3)

A díky za ušetření práce s předchozím výčtem

[Archer]

Od toho je položka v sekci Software, akorát bych mlátil lidi, kteří na odkazy do zdejší wiki kašlou.

Jinak licence (mimo EULA), závislosti a programovací jazyk (mimo Javu) 99 % lidí nezajímají. Lokalizace třeba v tomto článku zmíněna je.

[Marek Bernát]

99%? To myslíš vážne? Mňa napr. programovací jazyk zaujíma a na fóre plnom programátorov asi nebudem úplne jediný. A zjavne existuje kopa ľudí, ktorá inštaluje softvér len podľa toho, či je Gtk alebo Qt, tak by som povedal, že aj tie závislosti niekoho zaujímať budú. Atď, atp...

[Archer]

Ano, to myslím naprosto vážně. Nezanedbatelné množství lidí (hlavně BFU) nesmolí ani licence nebo toolkit. Fakt nevím, koho by měl zajímat programovací jazyk -- těch pár fetišistů tvrdících, že jim Python do systému nesmí? Nebo těch pár lidí ochotných sesmolit nějaký patch? BTW závislosti se liší distribuci od distribuce.

[Filip Jirsák]

Těm lidem, které to nezajímá, ta informace navíc snad neublíží. Naopak třeba já bych se rád dozvěděl, zda ta aplikace běží i pod Windows (abych ji třeba mohl doporučit známýám, kteří používjaí Windows), rád bych se dozvěděl, jestli to nezávisí třeba na .NET atd. Smutné je, že se tyhle informace často nedají snadno (a často vůbec) najít ani na webu projektu – člověk pak třeba hledá nějakou webovou aplikaci, a nezbyde mu, než ji stáhnout a rozbalit, aby teprve zjistil, že je to nějaký Python nebo PHP, což třeba na serveru zprovozňovat nechce.

[Archer]

Když to není na webu projektu, kde se to má dozvědět autor článku?

Od těchto věcí je tu databáze software. Tam je totiž možné dané informace udržovat, v článku nikoliv (pokud se za dva měsíce program přelicencuje, česká lokalizace vznikne, dojde k přepisu do jiného jazyka/toolkitu).

Závislosti si každý zjistí pomocí svého balíčkovacího systému nebo příslušných souborů při zdrojácích.

[Marek Bernát]

Ak sú tie informácie už dostupné v databáze, tak by nemal byť problém ich do článku automaticky vložiť. Alebo prinajhoršom aspoň uviesť link na tú príslušnú stránku.

[Archer]

Jak píšu, autor by si zasloužil bacit za to nevytvoření příslušné položky a odkazu na ni. BTW je ostuda, že tolik lidí tu má N900, jsou tu o ní články, ale v sekci Hardware nic.

[Archer]

Tady je, vylepšete to někdo.

[Marek Bernát]

Ad jazyk: keď som sa dozvedel, že kus Festivalu je napísaný v Scheme, Stump v CL, XMonad v Haskelle, tak ma to zaujalo až tak, že som začal pozerať na zdrojáky. Nie je to nijak životne dôležitá informácia, ale neuškodí a pár ľudí zaujíma. A budú sa z toho dať robiť pekné štatistiky

Ad BFU: mňa nezaujíma, koľko ich je. Podstatné je, že na abíčku je dosť veľká komunita schopných ľudí, ktorých tieto informácie zaujímať môžu.

Ad závislosti: To akože KDE je v jednej distribúcii nad Gtk a v inej nad wxWidgets? Ty už to radšej nehul :-P

[Archer]

Máme sekci Software, tam je možné tyto informace udržovat! Koukám, že autor článku v ní ovšem položku (dosud neexistuje, zdá se) nevytvořil, za to bych ho bacil.

Ad závislosti: To akože KDE je v jednej distribúcii nad Gtk a v inej nad wxWidgets? Ty už to radšej nehul :-P

Kdes to vzal? o_O

[Marek Bernát]

Vid vyššie.

Ty si písal, že sa závislosti líšia distro od distra. Pochopiteľne tu nikto nechce celý strom až po glibc. Stačia GUI toolkity a pod. fundamentálne veci a tie sú na distre nezávislé.

[Archer]

Teď ti přesně nenapíšu, co to bylo (neb tu zrovna Ubuntu nemám), ale několik programů bylo v Ubuntu přeloženo se závislostmi na kdečem (třeba GNOME), v Archu nikoliv.

[Marek Bernát]

V tom prípade sú to ale zjavne voliteľné závislosti, nie fundamentálne, a zrejme nie sú moc dôležité.

[Archer]

Jak to poznat? BTW Aptitude v Debianu (a možná i v Ubuntu) ve výchozím stavu bere doporučené balíčky jako závislosti.

[Marek Bernát]

Jak jak? Ty nie si schopný rozpoznať, čo je základná funkcionalita programu a čo je len plugin?

To viem. Prvá vec, ktorú som vypínal po čerstvej inštalácii debianu

[Archer]

Aha, takže když si nainstaluješ StarDict a ono ti to vnutí závislosti na GNOME, jak z toho poznáš, že to může být přeloženo i bez nich (jako čisté GTK)?

[Marek Bernát]

Google. Počul si o tom? Celkom fajn vec :-P

[Archer]

Až zase někdy narazím na nějaký zajímavější případ (z těch, jež se mi staly, tohle bylo vaření z vody), povíme si. Web nezřídka mrtvý nebo nicneříkající (někdy nejde zjistit ani licenci)...

[Marek Bernát]

No, veď presne o to ide. Preto tu tie informácie chceme mať. Už je vcelku jedno či v DB softvéru alebo niekde inde...

[Archer]

Znova: To je věc distribuce.

[Marek Bernát]

Znova: nie, nie je. Vecou distribúcie je len to, koľko toho pri configure --enabluje/--disabluje. Ale čo ten program vyžaduje a čo ponúka navyše, to je dané len a len tým programom a dá sa to všetko zistiť pomerne triviálne. Ale je to zbytočná práca; stačilo by, keby to bolo raz uvedené niekde na nete.

[Archer]

Když budu psát o programu P a budu používat distribuci D1, nabídnou se mi při instalaci závislosti Z1, Z2, Z3. Ale při instalaci toho samého programu v distribuci D2 to budou pouze závislosti Z1 a Z2. Závislosti nezřídka na webu projektu zmíněny nejsou. Je tedy povinné stáhnout si zdrojáky a hledat to v nich? Překládat ze zdroje? Na to se ti rovnou vysmolím. Ale můžeš se podívat na web své distribuce, obvykle tam bývají vygenerované informace o balíčcích. Fakt nevím, kdo by to tady udržoval. Zvláště u programů s větším množstvím závislostí.

[Marek Bernát]

To nemá cenu. Vymýšľaš tu úplne dementné hypotetické príklady. V skutočnosti stačí pár veľkých závislostí typu KDE na Qt, ktoré na žiadnej distribúcii nezávisia a sú zistiteľné relatívne jednoducho...

[Archer]

To si nevymýšlím, stalo se mi to. Bohužel už nevím u čeho (čímž to nabývá na vážnosti). Vážně by mě ale zajímalo, jak zjistíš, že program (třeba ten StarDict) má tu závislost na GNOME jenom volitelnou.

[Marek Bernát]

Že sa ti to raz stalo nie je zaujímavé. Existuje milión programov, kde je to jasné.

pacman -Si stardict

a žiadna závislosť na GNOME. Musíš sa viac snažiť

[Archer]

To je fakt diskuze. Znova. Třeba v Ubuntu to může mít závislosti navíc. Pokud mám Ubuntu a ne Arch (kde jsou závislosti minimální), nezjistím, že nejsou nutné, ledaže bych to dohledával na webu nebo u zdrojáků.

To něco bylo pravděpodobně něco se Sane.

[Marek Bernát]

Toto fakt nemá cenu s tebou Ty sa úplne vyžívaš vo vymýšľaní kravín

Who cares? Jeden prípad nie je zaujímavý.

[Archer]

To nemá smysl, já to balím. Závislosti si hledej na webu své distribuce.

[Ash]

Přesně, jeden případ není zajímavý, takže uvádět závislosti jedné distribuce nemá smysl. Závislosti ať si každý najde.

[Marek Bernát]

Prečítaj si vlákno, kým začneš reagovať Chcel som uvádzať len pár dôležitých závislostí nezávislých na distribúcií. Vždy je to pomerne triviálne dohľadateľné, ale je to zbytočná robota, a preto by bolo fajn, keby to už niekde bolo uvedené.

[stativ]

A k čemu mi bude, když na ábíčku zjistím, že daný program závisí na GTK a GNOME je volitelná závislost ale distribuce mi nacpe i s GNOME?

[Marek Bernát]

Mne napr. nie je na nič, že je program XY pod GPLv3, ale niekoho iného to môže zaujímať. To je predsa celá podstata týchto informácií, že sú užitočné pre niekoho. Nemusia byť užitočné pre každého. A určite nebudú zaujímavé pre človeka, ktorému distribúcia ku každému programu linkuje aj kávovar a kuchynský drez

[stativ]

Tady jde o to, že licence se nemění v závislosti na distribuci. Navíc balíčkovací systém jí nemusí ukazovat. Pokud jde o závislosti tak ty se můžou distribuci od distribuce lišit.

[Marek Bernát]

Podľa mňa sú tie hlavné závislosti obvykle vcelku rovnaké naprieč distribúciami a nejakú informačnú hodnotu to má, aj keď sa od toho môže občas nejaká distribúcia líšiť.

[Archer]

Proč duplikovat informace z webu distribuce?

[Marek Bernát]

Huh? Čo je to zas za debilnú otázku? Všetky informácie v abíčkovskej DB softvéru už niekde inde sú, ergo je to duplicita. Načo to vlastne existuje?

[Archer]

Nejsou. Je v ní několik položek týkajících se málo rozšířeného softwaru s již neexistujícím webem. Čímž bylo dokázáno, že výrok "Všetky informácie v abíčkovskej DB softvéru už niekde inde sú, ergo je to duplicita." je nepravdivý.

AFAIK neexistuje jiná databáze linuxového softwaru (v češtině, jinak je tu... asi akorát Freshmeat a LinuxAppFinder/IceWalkers), v níž by šlo snadno filtrovat/vyhledávat. Vzhledem k počtu přispěvatelů je udržitelné uvádění (a aktualizování) současných vlastností a popisku, teoreticky by šlo vedle závislostí také uvádět existenci balíčků pro různé distribuce, to je pro spoustu lidí ještě zajímavější než ty závislosti, jenže ouha -- kdo to bude dělat? Navíc když stačí zeptat se svého balíčkovacího systému nebo podívat se na web své distribuce?

[Marek Bernát]

Úžasné. Si fakt borec. Lebo to tvrdenie som myslel čisto matematicky a ani náhodou to nemalo byť zveličenie...

Zas debilná otázka "kto to bude dělat". Ktokoľvek, komu sa zachce. Ak to nikto nevyplní, tak to tam nebude. Ak áno, tak to tam bude. Ale tá možnosť uvádzať tam tie informácie predsa nikomu neškodí. No nič, hovorím, s tebou nemá cenu viesť diskusiu...

[stativ]

Ale ona je to fakt kravina. Pokud program v balíčkovacím systému je, tak je mi informace o závislostech tady na abc naprosto k ničemu, protože mi je balíčkovací systém řekne. Navíc je dost možné, že se budou lišit. Pokud v balíčkovacím systému není, tak buď utřu, nebo jsem dost schopný na to si program zkompilovat. V tom případě si závislosti dovedu dohledat, nehledě na to, že hrubě popsané závislosti jsou taky k ničemu, protože daný program určitě bude mít víc menších závislostí.

[Marek Bernát]

Ok, super. Našiel si kopu dôvodov, prečo to nie je užitočné. Ja ti ich dám milión na to, prečo nie je užitočná súčasná DB softvéru na abíčku (tiež si väčšinu informácii nájdem inde). Znamená to ale kvôli tomu, že je pre každého bezcenná? Nie. Mohol by si skúsiť tento jemný detail pochopiť...

[stativ]

Ta databáze ale užitečná je. V případě kdy nevíš, jak se program jmenuje tak si ho snadno najdeš ve zdejší databázi. Kdyby ji používalo víc lidí, dalo by se dobře rozhodovat i podle hodnocení a počtu uživatelů (bohužel má polovina soft jednoho uživatele).

[Marek Bernát]

Rovnako tak sú užitočné tie obecné závislosti. V prípade, že nevieš, jak sa ten program volá, tak ich asi ťažko budeš hľadať inde

To, že tú DB nikto nepoužíva je druhý problém.

[Archer]

To, že tú DB nikto nepoužíva je druhý problém.

Opět snadný důkaz sporem. Já ji používám.

[Jiri "eR0" Svoboda]

Tady probíhá nějaká soutěž?

(Kdo bude mít poslední slovo?)

[Archer]

Ha! Prohlédl jsi nás/mě.

[stativ]

Sakra! Už je to venku!

[Archer]

Já za nic nemůžu, to on...

[Marek Bernát]

Pche, výhovorky. Jak typické...

[Archer]

Typické?

[Marek Bernát]

Silne typické :-P

[Archer]

To za odkazem asi není silně typické, ale typované. Takže ne.

[Marek Bernát]

Pche, jak typované...

[Archer]

Vzdávám se.

[Marek Bernát]

No konečne.

[Archer]

Moc si nevýskej!

[Marek Bernát]

Že ťa to ešte baví.

[Archer]

Jinak bych to nedělal, ale že to tebe baví?!

[Marek Bernát]

Mňa to nebaví, ale musím naplniť proroctvo, inak svet zhynie v pekelnom ohni.

[Archer]

To nedělej, když tě to nebaví -- na proroctví se vysmol.

[Marek Bernát]

To znie rozumne.

[Archer]

Že jo!

[Marek Bernát]

Niekto si proste rád pozrie obecné informácie, ktoré nemusí pracne hľadať. Typu, "Aha, takže toto je pod MIT licenciou a je to postavené nad Qt a vyvíja sa to už 8 rokov.". Atď., atp.

[Neel]

+1

Vůbec nechápu, proč se ti dva snaží argementovat naprostými nesmysly, kterýma mohou argumetovat snad u každého obsahu abc. Mně příjde rozumné úvádět v softwarové wiki a u recenzí softwaru základní informace o tom, na jakém toolkitu je postaven a v čem je napsán stejně tak, jako je u většiny softwaru recenzovaném na abc přiložen screenshot.

Každý program má základní závislosti, bez kterých se neobejde, a optimální/volitelné, bez kterých se obejde. Tím tvoje plácání o různých závislostech ztrácí váhu. Odkazy, sloužící k přímému nainstalování softwaru, beru jako dobrý nápad (i když nevím, jak si to mám představit.) Chtěl bych se zeptat, jestli do budoucna Abc plánuje nějakou modernizaci Softwarové databáze, protože současný stav není příliš progresivní.

[Archer]

Nejsou lidi.

[Marek Bernát]

Toto tvrdenie sa dá tiež celkom bezpečne vyvrátiť.

[Archer]

Tím že začneš makat na příslušných záležitostech pro Ábíčko. Vyvrácení vítáno.

[stativ]

Lidi jsou ale ne tady.

[Marek Bernát]

Z toho plynie, že si bot.

[Archer]

Já prosím taky, mně to psala jedna z toho Jílkova harému.

[Marek Bernát]

Aha, tak v tom prípade to asi bude pravda. Tie sa často nemýlia.

[Marek Bernát]

Vypadá to moc zaujímavo, díky za tip.

Btw, som jediný, kto v tom názve vidí "Zmanipulujte si svou mysl"?

[Archer]

Taky tak.

[Envel]

Ne že by to byl záměr, ale nepřitáhne to spíš pozornost? (slovy Vlastimila Otta "Marketing, woe!").

Ale jestli někdo očekával nástroj, který by z něj udělal druhého Derrena Browna, tak se mu omlouvám. Nechtěl jsem nikoho zklamat.

[stilett]

Nevíte někdo, jestli umí nějaký podobný program online sdílet myšlenkovou mapu mezi dvěma uživateli? Myslím tím, aby dva lidé mohli na dálku společně s jednou myšlenkovou mapou pracovat.

Díky.

[bn1]

a úplně ideálně, kdyby to šlo v reálném čase, ale to bych chtěl asi moc..:)):