Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Ty vole, to se nedá číst, z toho by ses posral, ty vole, rozumíš, to jsou č*ráci mediální, ty vole, že v novinách píšou, že by si žasnul.
./foo.py
vs. python foo.py
nerozlišuji, byť technicky v jednom případě spouštím interpret a nechám ho vykonat skript, kdežto v druhém spustím skript a jeho interpret si nechám spustit operačním systémem).
#!/usr/bin/python
, se ten rozdíl může stát docela zásadním. :-)
A jak se tam dostal?
Blbost.
Psat o viru ci obecne malware pro jakykoli OS muze kdejaky moula. Co takhle binarku prilozit at si to muzeme vyzkouset ....
To uz nedelaji. Je to stejne jako s chorobama lidi. Jsou jen vymyslene, aby lide nechali se ockovat, farmacie prodaly vic svych produktu apod....
Antivirove SW spolecnosti jsou to same jako farmacie pro lidi.
Bez antiviroveho bastlu lze 100 % bezpecne pracovat s jakoukoli platformou. Na tom proste trvam.
Skodlivy SW vytvareji antivirove spolecnosti stejne jako farmacie siri masovou hysterii v podobe zivot ohrozujici nemoci.
Jsme zvedav kolik lidi bude fadne argumentovat ze AV SW je nezbytny a velmi dulezity, nelze bez nej PC spustit pac bude ihned napadeno nekolika viry apod.
Do toho ....
Jasně, OS na routeru zas takový vliv nemá, mohlo by tam být třeba *BSD, ale to, že to je dost často Linux je fakt. Akorát se vždycky skrývá za nějakým webovým rozhraním a tu a tam se k němu dá přihlásit i jinak.
Důležité je, že skrz něj neprojdou Wokenní červy (Y, protože neživé programy). Samozřejmě takový modem nesmí forwardovat vše zvenku na Wokenní stroj za ním. NAT má v tomhle ohledu svůj pozitivní vliv, ačkoli sám o sobě ochranou není, tak Wokenní červy tohle neřeší a pokud nenajdou backdoor přímo na portu routeru, tak to dál neřeší.
Jistě, že i ADSL modemy mají své chyby, ale je jich tolik typů, že se zatím moc nevyplatí je zneužívat hromadně. Což je štěstí, protože mít spousty zombie v modemech, které už začínají být docela výkoné a občas i s velkým úložištěm na USB, to je hodně děsivá představa. Narozdíl od citelně zpomalených Windows se o tom totiž majitel pravděpodobněji nedozví.
Jestli někdo někdy viděl ADSL router s libovolnými Windows, chci o tom vědět
Tiskni
Sdílej: