Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
import sys, os from urllib import urlretrieve for i in range(sys.argv[1]): urlretrieve("http://download.mozilla.org/?product=firefox-2.0.0.14&os=win&lang=cs","file") os.remove("file") print "staženo:", sys.argv[1]
Stačilo si přečíst FAQ.
poznámka o FAQ bylo přátelské doplněníCo je na tom přáteslkého... přezíravé, to ano, ale přátelské?
Takhle, mě jen šoklo, že to na XPčkách používá docela divné ikonky, které jsem viděl prvně v životě – já nevím, možná jsem naivní, ale já bych si pod dokonalou integrací představoval spíše použití systémových ikonek.Tak to se asi špatně díváš. Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře. Ta má i úplně jiné barvy podkladu, posuvníků apod. A Safari, tak to je jasné, to vypadá ve Windows jako z Marsu. Cílem Firefoxu 3 nebylo kopírovat vzhled Windows z roku 2001, ale nebýt úplně rozdílný, tedy napodobit ho, přinést neokoukaný design z roku 2008 a zároveň měla být identifikovatelná jistá podobnost napříč všemi platformami, tedy charakteristické znaky Firefoxu. A to se myslím docela povedlo.
Navigační talčítka zpět/vpřed jsou jako v (Internet) Explorer na zeleném podkladu bílá, podobně styl, že není obtažen bílou čárou jako v Opeře.To určitě ano, v barvě se s IEčkem Firefox shoduje, to je ale vše. Já si v předchozím komentáři přál použití IEčkovských ikon, nepřál jsem si jejich nepovedenou napodobeninu. A netuším, proč do toho taháš Operu a Safari, já je snad ani slůvkem nezmínil a ani bych si nedovolil pomyslet, že jsou tím pravým vzorem správně vypadající integrace do systému. To totiž není žádný prohlížeč, který znám
pri zadani wp: world wide web to na wikipedii vyhledalo world wide webTohle ve Firefoxu používám od 1.0.7 v několika různých prostředích... pokud nevíte jak na to, není to problém Firefoxu...
Vaše řešení zamezení násobného spuštění by muselo asi znít „pokud jsi Adobe Reader a zaroveň už jedna instance běží, tak máš smůlu“, což rozhodně není způsob, kterým by se měl vývoj softwaru ubírat.Není to čisté řešení, ale je to workaround, jak zabránit vynucení pádu prohlížeče webovou stránkou. Stále ještě snad platí, že webový prohlížeč je rozhraní mezi počítačem uživatele a vnějším „zlým“ světem, a prohlížeč nesmí dovolit, aby mohl útočník skrze speciálně napsanou webovou stránku získat informace z uživatelova počítače, ovládnout jeho počítač nebo mu znemožnit počítač nebo aplikaci používat.
Rozdíl je v tom, že Mozilla má dlouhodobě nejlepší reakční schopnost a nejmenší okno pro zneužití.Dalsi rozdil je take v tom, ze Mozilla ma natolik netransparentni mechanismy opravy bezpecnostnich chyb, ze nektere distribuce kvuli tomu uvazuji, ze firefox vyjmou z oficialne podporovaneho software.
Firefox nedodrzuje FHS (Filesystem Hierarchy Standard)To jsem nevěděl. Jde se tom někde dočíst více? Na první pohled se mi to zdálo vpořádku, ale je možné, že jsem měl už onu opatchovanou verzi (no z distribuce no).
Tiskni
Sdílej: