Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Správně česky je „abysme“Si myslí ti, co se za 9 let základní školní výuky nebyli schopni naučit ani základní tvary slovesa být…. To jen podle pravidel je „abychom“
Jde o to, co se používá. Já v okolí Pražského kraje, kde žiju, neregistruju lidi, kteří by vyslovili bychom, pokud se tedy nesnaží mluvit tou občas úsměvnou pseudospisovnou češtinou. (Češi v tom případě obvykle co pár minut řeknou o něčem, že je to dobrý atp.)
"bysme" je tvar v běžném užití.
"by jsme" je vyloženě hyperkorektní blbost.
Si myslí ti, co se za 9 let základní školní výuky nebyli schopni naučit ani základní tvary slovesa být…Krásná to fašistická věta.
Pan Neff se ve svém článku odkazuje na kulturu a jako příklad uvádí nošení kravaty, ovšem zde bych podotkl, že i kultura se vyvíjí a jako příklad bych uvedl třeba barokní paruky – kdo to v dnešní době nosí, že?ovšem pointou tohoto příměru nebylo to, že kravata nahradila paruku apod., nýbrž že je jistou slušností při určitých příležitostech tu kravatu nosit - stejně jako se kdysi nosila ta paruka
Od toho tu je fáze Náhled komentáře. Ostatně nahoře se píše:
Prohlédněte si vzhled vašeho komentáře. Zkontrolujte pravopis, obsah i tón vašeho textu. Někdy to vážně chce chladnou hlavu. Opravte chyby a zvolte tlačítko Náhled komentáře. Pokud jste s příspěvkem spokojeni, stiskněte tlačítko Dokonči.
No, spisovný jazyk v štáte musí byť kodifikovanýNemusí.
keby každý hovoril podľa vlastných pravidiel, čoskoro by si ľudia nerozumeli.Nesmysl. Jazyk (jakožto živý organizmus) má sám svoje mechanismy, kterými udržuje srozumitelnost. Tyto mechanismy se především týkají jazykového kontaktu - takže čím je menší, tím méně si lidi rozumí a čím je větší (např. krz media), tím se naopak schopnost domluvit se (automaticky) zvyšuje. Viz češtinu a slovenčinu a vliv četnosti jejího výskytu ve televizi po revoluci...
Kodifikácia spisovného jazyka bola vlastne prvý krok k autonómii národa, vyvrcholila vznikom národného štátu o niečo neskôr.1) „národ“ je chorobomyslný myšlenkový konstrukt (jak jsem ukázal dříve, který s realitou nemá co do činění. 2) propagátoři „národa“ potřebovali nutně na něčem svoji identitu zakotvit a proto si vykonstruhovali „spisovný jazyk“ (a tím např. diskriminovali jednotlivé dialekty a jejich mluvčí!). To ale nijak nevypovídá o skutečné potřebnosti něčeho takového jako je „spisovný jazyk“. 3) „národní stát“ je největší zlo, protože stát by ze své definice měl být spravedlivý a měřit stejně všem svým občanům a ne preferovat příslušníky určitého „vyvoleného“ národa.
Spoločný jazyk a štát sú spojité nádoby,Blbost, podívej se na Švýcary, nebo Belgičany (tam je to ovšem horší vinou francouzské „kultury“ a jejich ega): více jazyků ničemu nevadí, naopak pomáhají občanům těchto států aby nezanedbávali své šedé buňky mozkové
Tie sú tak odlišné ešte aj na Slovensku, že ja ak by som začala hovoriť na východe niektorým echt gemerským nárečím, ani pánboh mi nerozumie.To je proto, že s těmito lidmi máš malý jazykový kontakt. Kdyby se těmito nářečími více mluvilo v TV, anebo ty jsi častěji jezdila tam, oni k vám, pak nebudeš mít problém.
Štátny jazyk je nutná, lebo v štáte nie je možná osobná pravidelná komunikácia, pri ktorej sa tie šumy dajú minimalizovať rukami nohami.To spolu vůbec nesouvisí.
A tak štát musí mať jazykovedný ústav a v tom ústave odborníkov, ktorí v rámci profesionálnej cti majú byť schopní čeliť trebárs aj ideologickému nátlaku zo strany štátu a ohliadať sa najmä na tú ,,evolúciu" jazyka.Souhlasím, aby stát měl jazykový ústav, ale oni odborníci by neměli nic kodifikovat, ani předepisovat, ale dělat to, co umí nejlíp: pozorovat, popisovat a vysvětlovat jayzkové fenomény.
Blbost, podívej se na Švýcary, nebo Belgičany (tam je to ovšem horší vinou francouzské „kultury“ a jejich ega): více jazyků ničemu nevadí, naopak pomáhají občanům těchto států aby nezanedbávali své šedé buňky mozkové*** Koukam, ze nemas paru, o cem mluvis, co? Projed si nekdy CH a promluv si se svycary. Krome toho, ze v CH jsou 4 oficialni jazyky (nemcina-SPISOVNA, francoustina-SPISOVNA, italstina-SPISOVNA a retoromanstina), tak svycari sami mluvi jeste tzv. svycarskou nemcinou. Pricemz tahle sv.nemcina "nema" pravidla (nejaka ma, ale neoficialni). A protoze sv. nemcina nema oficialni pravidla, tak se tahle sv.nemcina lisi v ruznych kantonech. Oni navzajem si pravdepodobne rozumi dost dobre, ikdyz v nekterych pripadech bych rekl, ze pokud zacne mluvit dite nebo nejakej zemedelec z nejaky horsky oblasti, tak s tim muze mit svycar z jiny oblasti dost problemy. Jinak, svycari mluvi sv.nemcinou, ale kdyz maji neco napsat, tak to pisou SPISOVNOU NEMCINOU. Sv. nemcinou obcas taky pisou, ale to spis tak hodne neoficialne a pokud to pak chce nekdo precist, tak si to musi cist a podle toho, jak to zni, tak pochopi vyznam. Protoze sv. nemcina nema pravidla, tak se v psanej forme aplikuje pravidlo jedine - kazdy muze napsat ta slova jak chce, dulezite je, aby to pri cteni znelo spravne, takze pak muzes mit dost ruznych variant jednoho slova. Napr. jedna kolegyne napsala email pri nastupu do zamestnani takhle:
Hüt noch 10 johr bini wieder do i dä ........ für diä wo min nöd oder numä kennet, stell i mi churz vor. I han im 88 i dä ..... als telefoinistin agfangä und vor 10 johr ufghört. Währet därä zit bini husfrau gsi und ha mich minä 3 chind gwidmet. Do i langsam im bruäfsläbä wieder ha wölä fuässfassä, freuts mi, dass i wieder do dörf als telefonistin zruckcho. I chum us ..... und mä wird mi i dä ...... vom mäntig- bis am donnistmorgä chönä körä oder gseh. Azträffä bini suscht z'..... mit minnerä family, am joggä oder ab und zuä am samstigmorgä im .... .... .... am ushälfä.Coz je samozrejme chaos a pravdepodobne kazdej svycar si to musi cist, jak to zni, aby to taky porozumnel. Napr. slovo "hüt" neexistuje - je to slovo "heute", akorat proste pri cteni svycari nektera pismenka prehazuji nebo nahrazuji - "hEUte" = "hUEte" a pomoci "UE" se zapisuje "ü", nebo "bispiel" je "bEIspiel", cili prehozene "bIEspiel", nebo "ahnung" ctou jako "ahnIG". Dost chaos. Co jsem slysel, tak Appenzell ma dost drsnej dialekt. *** Takze opravdu je dulezite, aby jazyk mel pravidla. Jinak by totiz Franta z Vidlakova nerozumnel Pepovi z Prahy a naopak, protoze oba dva by pouzivali ruzna slova v ruznych tvarech a ruznych vyznamech. Staci kdyz moravaci a slezane (je to spravny tvar pro lidi ze Slezka? sorry pokud jsem to zprznil) zacnou mluvit svymi narecimi (viz napr. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD.png) - Morava je dost mala, ale maji tam hned 6 nareci. Ono staci, ze jsou slyset trosku rozdili mezi stredocechy, jihocechy a zapadocechy. Uvolni to a uz se nikdo nedomluvi.
Staci kdyz moravaci a slezane (je to spravny tvar pro lidi ze Slezka? sorry pokud jsem to zprznil) zacnou mluvit svymi narecimi (viz napr. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD.png)Popravdě, jednak je to Slezsko, druhak jsou to moravané, no a ti slezané jsou správně… Ale krom toho slezska nevím ani jedno stoprocentně, wikipedie uvádí tvar "moraváci" jako lidový, elektronická verze příručního slovníku jazyka českého slova Morava, moravák, moravan a pod. neobsahuje.
Oni navzajem si pravdepodobne rozumi dost dobre, ikdyz v nekterych pripadech bych rekl, ze pokud zacne mluvit dite nebo nejakej zemedelec z nejaky horsky oblasti, tak s tim muze mit svycar z jiny oblasti dost problemy.No, a právě o to, že „oni si navzájem rozumí dobře“ jde. Ti kdo spolu potřebují komunikovat, se přizpůsobí, ti kdo někde v zapadákově pasou kozy, to stejně nepotřebují
Napr. jedna kolegyne napsala email pri nastupu do zamestnani takhle:Hele, na to že je psaný (a neslyším to) a se Schwüzerdütsch jsem nikdy nepřišel do styku, se tomu dá docela v pohodě rozumět: Dnes, po deseti letech jsem zas tady v ..., pro ty, co mě neznáte, nebo jste mě zapomněli, se krátce představímHüt noch 10 johr bini wieder do i dä ........ für diä wo min nöd oder numä kennet, stell i mi churz vor.
I han im 88 i dä ..... als telefoinistin agfangä und vor 10 johr ufghört.V roce 88 jsem tady v .... začala pracovat jako telefonistka a před 10 lety přestala.
Währet därä zit bini husfrau gsi und ha mich minä 3 chind gwidmet.Během této doby jsem byla ženou v domácnosti a starala se o své tři děti.
Do i langsam im bruäfsläbä wieder ha wölä fuässfassä, freuts mi, dass i wieder do dörf als telefonistin zruckcho.A anžto jsem se chtěla pomalu zase vrátit do pracovního procesu, těší mě, že se sem můžu znova jako telefonistka vrátit.
I chum us ..... und mä wird mi i dä ...... vom mäntig- bis am donnistmorgä chönä körä oder gseh.Žiju v ... a bude možné, abychom se v ....... (někdy) od podnělí až do čtvrtku rána potkávali[???], nebo viděli.
Azträffä bini suscht z'..... mit minnerä family, am joggä oder ab und zuä am samstigmorgä im .... .... .... am ushälfä.Mimoto[??] se nacházím v ... se svojí rodinou; v [???], nebo někdy v sobotu ráno vypomáhá v ..... Jedno slovo jsem nedal a dvě jen hrubě odhadl. Tak teda nevím člověče, ale na to, že jsem ve Švýcarsku nikdy nebyl, mi to příjde jako relativně srozumitelný dialekt
Coz je samozrejme chaos a pravdepodobne kazdej svycar si to musi cist, jak to zni, aby to taky porozumnel. Napr. slovo "hüt" neexistuje - je to slovo "heute", akorat proste pri cteni svycari nektera pismenka prehazuji nebo nahrazuji - "hEUte" = "hUEte" a pomoci "UE" se zapisuje "ü", nebo "bispiel" je "bEIspiel", cili prehozene "bIEspiel", nebo "ahnung" ctou jako "ahnIG".Na první pohled nic, co by se nějak zásadně lišilo od ostatních jihoněmeckých dialektů
Dost chaos. Co jsem slysel, tak Appenzell ma dost drsnej dialekt.No, de to....
*** Takze opravdu je dulezite, aby jazyk mel pravidla.To samozřejmě má každý jazyk, i ten u křováků v Africe.
Jinak by totiz Franta z Vidlakova nerozumnel Pepovi z Prahy a naopak, protoze oba dva by pouzivali ruzna slova v ruznych tvarech a ruznych vyznamech.Ale kdepak, pokud se budou Vidlák z Frantova pravidelně s Vidlákem z Prahy stýkat, tak se dorozumí bez problému. Navíc dialekty se mezi sebou neliší až tak slovní zásobou, jako hlavně pravidelnýma hláskovýma změnama; takže si na ně stačí zvyknout a není problém s porozuměním.
Staci kdyz moravaci a slezane (je to spravny tvar pro lidi ze Slezka? sorry pokud jsem to zprznil) zacnou mluvit svymi narecimi (viz napr. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moravsk%C3%A1_n%C3%A1%C5%99e%C4%8D%C3%AD.png) - Morava je dost mala, ale maji tam hned 6 nareci. Ono staci, ze jsou slyset trosku rozdili mezi stredocechy, jihocechy a zapadocechy. Uvolni to a uz se nikdo nedomluvi.Rozdíly slyšet jsou, ale pokud je potřeba, tak se vždycky domluvíš (všimni si, že lidi automaticky přepínají do takové řeči, aby byla těm ostatním srozumitelnější - i to je jeden z jazykových mechanizmů...)
ovšem pointou tohoto příměru nebylo to, že kravata nahradila paruku apod., nýbrž že je jistou slušností při určitých příležitostech tu kravatu nosit - stejně jako se kdysi nosila ta parukaTo jsem pochopil, ale Vy jste nepochopil můj příměr. Netvrdím, že kravata nahradila paruku, ale že stejně jako paruka časem zmizela a přesto nezmizela kultura, totéž se může stát s kravatou. A konec konců i s některými slovy v českém jazyce
Rozlišení na y/i nemá praktický význam - narozdíl do rozšířeného mýtu o tom, jak by si lidi bez toho nerozuměli, etc.Bili vs. byli. Býlí vs. bílí.
V mluveném projevu rozdíl neexistuje, v psaném je tudíž nadbytečný.To není pravda. Bez ohledu na to, kolikrát to zopakujete.
Ty asi máš problém s pochopením textu, anebo zálibu ve vytrhávání věcí z kontextu, že? Zkus si přečíst znovu, co jsem psal:Rozlišení na y/i nemá praktický význam - narozdíl do rozšířeného mýtu o tom, jak by si lidi bez toho nerozuměli, etc.Bili vs. byli. Býlí vs. bílí.
Jazyk je totiž natolik redundantní, že se daná víceznačnost prakticky nemá šanci projevit.Jinými slovy, i když určité jedno slovo může mít víc významů, tak v naprosté většině případů jsou nechtěné významy eliminovány kontextem.
nechtěné významy eliminovány kontextemKterý nemusí být vždy dostatečný. Mám rád jednoduchost, ale co je moc, to je příliš. Nerad bych se dočkal toho, že jedno slovo bude mít stovku významů. Hádat který z nich je ten správný rozhodně nepovažuji za ulehčení. Proč prznit jazyk kvůli pár lenochům, kteří se nechtějí naučit těch nemnoho relativně jednoduchých pravidel.
Nepodložené je hlavně vaše tvrzení, že ta ztráta informací nevede ke zhoršení srozumitelnosti jazyka, k větší náročnosti při čtení nebo k tomu, že se některé věci prostě nedají vyjádřit.Ale houbelec. To lze doložit velmi snadno: v mluveném projevu tyto distinkce nijak nechybí.
Ve skutečnosti je celkem snadné dokázat, že primitivní jazyky nedokáží vyjádřit složitější věci – a je dost nepravděpodobné, že by živé jazyky byly za jakousi hranicí, za kterou už více informací v jazyce nepřináší žádné nové informace příjemci.Vy jste zřejmě asi moc cizích (neevropských) jazyků nepoznal, že? Jinak byste tady ty kecy o „primitivních jazycích“ nemohl pronášet. Ano, jistě existují „primitvní“ jazyky někde u domorodých kmenů někde v africe, nebo amazónii. Ale já mluvím o jazycích, které mají (několika)tísiciletou literární tradici a oproti nimž je čeština nedomrlec. A přitom tyto jazyky mají větší míru ambivalence, protože je jim to vlastní a umožňuje jim to se efektivněji vyjadřovat, než co svedou evropské jazyky...
Takže by ta větší víceznačnost vedla ke zmenšení vyjadřovacích možností jazyka, k jeho zprimitivnění.To je naprostá ptákovina. Zaprvé je těch případů s i/y tak málo, že se to na struktuře jazyka nijak neprojeví a zadruhé, všimněte si, že jazyky s jednodušší morfologií si to vynahradí v oblasti syntaxe, nebo idiomatiky.
To lze doložit velmi snadno: v mluveném projevu tyto distinkce nijak nechybí.To byste ovšem nejdřív musel dokázat, že nechybí, ani že nejsou nahrazeny něčím jiným.
Vy jste zřejmě asi moc cizích (neevropských) jazyků nepoznal, že? Jinak byste tady ty kecy o „primitivních jazycích“ nemohl pronášet. Ano, jistě existují „primitvní“ jazyky někde u domorodých kmenů někde v africe, nebo amazónii. Ale já mluvím o jazycích, které mají (několika)tísiciletou literární tradici a oproti nimž je čeština nedomrlec. A přitom tyto jazyky mají větší míru ambivalence, protože je jim to vlastní a umožňuje jim to se efektivněji vyjadřovat, než co svedou evropské jazyky...Jsou ještě primitivnější jazyky, které se skládají jen z jednotek nebo desítek symbolů. Na těch už vám je snad jasné, že nemají stejné možnosti, jako současné živé národní jazyky. Efektivnost jazyka můžete posuzovat podle jeho úspornosti – pak byste ale měl začít prosazovat, že by se čeština měla gzipovat. Nebo je úspornost jen jedním dílčím kritériem – a pak při každé změně v zájmu úspornosti musíte zkoumat, zda jste v ostatních kritériích jazyk zase podstatně nezhoršil.
Zaprvé je těch případů s i/y tak málo, že se to na struktuře jazyka nijak neprojevíPak není důvod to měnit.
všimněte si, že jazyky s jednodušší morfologií si to vynahradí v oblasti syntaxe, nebo idiomatikyO takovéto náhradě v případě češtiny ale nebyla žádná zmínka. Jak byste tedy ztrátu rozdílu i/y vynahradil v oblasti syntaxe nebo idiomatiky?
To lze doložit velmi snadno: v mluveném projevu tyto distinkce nijak nechybí.To byste ovšem nejdřív musel dokázat, že nechybí, ani že nejsou nahrazeny něčím jiným.
Nechybí, protože s tím mluvčí v 99% nemají žádný problém.
Vy jste zřejmě asi moc cizích (neevropských) jazyků nepoznal, že? Jinak byste tady ty kecy o „primitivních jazycích“ nemohl pronášet. Ano, jistě existují „primitvní“ jazyky někde u domorodých kmenů někde v africe, nebo amazónii. Ale já mluvím o jazycích, které mají (několika)tísiciletou literární tradici a oproti nimž je čeština nedomrlec. A přitom tyto jazyky mají větší míru ambivalence, protože je jim to vlastní a umožňuje jim to se efektivněji vyjadřovat, než co svedou evropské jazyky...Jsou ještě primitivnější jazyky, které se skládají jen z jednotek nebo desítek symbolů. Na těch už vám je snad jasné, že nemají stejné možnosti, jako současné živé národní jazyky.
A jak se to vztahuje k tématu?
Efektivnost jazyka můžete posuzovat podle jeho úspornosti – pak byste ale měl začít prosazovat, že by se čeština měla gzipovat. Nebo je úspornost jen jedním dílčím kritériem – a pak při každé změně v zájmu úspornosti musíte zkoumat, zda jste v ostatních kritériích jazyk zase podstatně nezhoršil.
Opravdu nevidím, v čem by se měl jazyk zhoršit, pokud v několika málo detailech zvýšíme jeho ambivalenci na rovině morfologie.
A tu demagogii jste se učil kde? Důvod pochopitelně je: vytvořit takový pravopis, který nebude zatížený historickým vývoje jazyka, tj. pravopis striktně fonetický.Zaprvé je těch případů s i/y tak málo, že se to na struktuře jazyka nijak neprojevíPak není důvod to měnit.
Zaprvé si nemyslím, že by něčeho takového bylo vůbec třeba. Kdyby náhodou, tak si jazyk sám najde prostředky a já nejsem vizionář, abych věděl, co se stanevšimněte si, že jazyky s jednodušší morfologií si to vynahradí v oblasti syntaxe, nebo idiomatikyO takovéto náhradě v případě češtiny ale nebyla žádná zmínka. Jak byste tedy ztrátu rozdílu i/y vynahradil v oblasti syntaxe nebo idiomatiky?
Nechybí, protože s tím mluvčí v 99% nemají žádný problém.Na to se ale nikdo neptal. Snad ještě pořád platí, že se informace sděluje kvůli příjemci informace, ne kvůli uspokojení potřeb nějakého grafomana nebo mluvky.
A jak se to vztahuje k tématu?Tak, že evidentně platí, že s rostoucí bohatostí jazyka rostou jeho vyjadřovací možnosti. Pokud tvrdíte, že se ten růst v určitém okamžiku zastaví a ještě bohatší jazyk už nepřinese žádné nové možnosti, měl byste existenci takového bodu dokázat a také dokázat, že čeština je už za ním.
Opravdu nevidím, v čem by se měl jazyk zhoršit, pokud v několika málo detailech zvýšíme jeho ambivalenci na rovině morfologie.Jiní to vidí.
Důvod pochopitelně je: vytvořit takový pravopis, který nebude zatížený historickým vývoje jazyka, tj. pravopis striktně fonetický.Proč? Pořád dokola opakujete, co chcete změnit, ale odmítáte napsat, jaký by ta změna měla smysl.
Kdyby náhodou, tak si jazyk sám najde prostředkyTo je zajímavý postup. Něco záměrně zkazíme, a ono už si to pak nějak poradí.
Býlí i bílí mohou být stejné slovní druhy.Pokud myslíte substantivizované slovo „bílí“, pak to je množném čísle, takže stejně si to v kontextu nikdo nesplete („malé býlí“ vs. „malí bílí“ apod.).
Bílí - 3.os. č.j. bílit ve smyslu dělat něco bílé ale i bílí ve smyslu skupiny "bílých" (třeba hráči v bílých dresech)Jistě, ale podstatné jméno se slovesem ve větě nezaměním. Navíc, v kontextu, ve kterém se mluví o „bílých“ (sportovní tématika) jaksi těžko použiju slovo „býlí“ a taky asi nebudu mluvit o „bílení“. A pokud, pak se bude s největší pravděpodobností bude jednat o slovní hříčku, která je jaksi založena na tom, že slova mají více významů
Centrální plánování. Ovečky v ČR jsou tak neboze tupé, že bez jazykových úřadů by se neobešli. Místo toho, aby se jazyk formoval přirozenou tržní cestou tj. uvádělo se v používání to, co se lidem hodí v běžném životě, tak jsme závislí na rozhodnutí moudrých hlav.
??? Jakou politiku?
Jenom píšu otom, že pokud moudrá státní instituce zpravuje normy (jazyka ale třeba i práva a pod.) tak nemůže mít ani náhodou kontakt z realitou, s tím, co lidé doopravdy chtějí, co se jim vyplatí používat, co jim usnadní život.
Centrální jazykový úřad celý přirozený proces (používá se to, co se hodí) obrací na ruby tím, že se něco naplánuje a pomocí indoktrinačních táborů (sorry, státních škol) se to nadiktuje. Nepopíratelně dochází k plýtvání.
Bohužel i jazyk nezůstal politiky a centrálního plánu ušetřen. Bohužel.
Pokud by se potřebovali domluvit kvůli vzájemné prospěšnosti, obchodu, tak by se podle subjektivní míry naučili jazyk protistrany nebo by nastalýproblém řešili tlumočníkem? Nad tím přeci není potřeba přemýšlet.
A ano, efektivitu na úkor násilí rád cpu úplně všude. Nemohu si pomoci, je mi to přirozené. Jsem Homo Sapiens a záleží mi i na životech druhů mého druhu.
Já nepopírám potřebu najakého standartu. V životě standardy usnadńují život. Je ale rozdíl mezi standardem, který vznikne přirozeně jako vyústění tržního procesu a mezi něčím co někdo někomu vnutí. Je velmi nepravděpodobné, že by takový proces mohl být efektivní. Tolik hodin a hodin strávených ve škole učením něčeho tak tak zbytečného jako je český složitý pravopis a gramatika na úkor užitečnějších věcí, které v budoucnosti mohou zajistit vyšší výdělek... to je smutné. Mohu jenom pochybovat, že by lidé posílali své děti do škol, které by stráceli čas složitostmi jazyka českého na úkor užitečných věcí, že by si lidé cenili jazykových složitostí více než znalostí které pomůžou v budoucnosti jejich ratolest finančně zabezpečit.
Takové plýtvání se může odehrát pouze ve státních institucích. To je podstata problému českého jazyka. Nikoliv nějaká elementarní debata o "i vs. y" a "bysme". Jazykovědcové nemají v rukou žádný nástroj, kterým by mohli zjistit produktivitu takovýchto opatřední.
Nejseš vodvázanej? To je divný... Vědet co je pro ostatní to pravé, jediné a správné řešení musí vyvolávat euforii? Nebo se mýlím?
Mimochodem, psal byste také fizika, simpatie, psichologie atd.?Když už můžeme psát fyzika místo fysika? V čem vidíte rozdíl? Počeštění jako počeštění. Je změna s na z nějak zásadně odlišná od změny y na i? A nedávejte mi do úst teze, se kterými ne souhlasím. Neustále mluvím jen o rušení i/y neboť fonetická stránka jazyka rozdíl mezi těmito hláskami nezná, stejně jako mezi ů a ú. To, že např. pro psaní s/z máme jiná pravidla než pro jejich výslovnost, mě zas až tak netrápí, alespoň pokud z nich není příliš mnoho výjimek.
prosté přizpůsobení se českému pravopisu, který by již neznal písmeno 'y'A proč stejně nepostupovat dál? Zrušit s, t, p… Slov, která se odlišují jen s/z, t/d nebo p/b není mnoho, pravděpodobně daleko méně, než těch, která se liší i/y. A čeština by se tím zase zjednodušila… Nebo takové „ě“, to ani neoznačuje žádnou hlásku…
Takže byste y zrušil úplně?Ano.
Takže byste tu spoustu tvarů, kde i/y odlišuje význam, sjednotil.Pouze tam, kde to odlišuje význam pouze a jen v psaném textu. Věci jako di/dy by bylo logické převést na věci jako ďi/di.
To by bylo pro porozumění textu jednoznačné mínus. K čemu by to tedy bylo dobré, co by bylo přínosem té změny?Nesouhlasím. Porozumíte tomu dnes v mluveném projevu, stejně tak byste porozuměl i v psaném. Přínosem by bylo zrušení seznamů slov ve kterých se z historických důvodů píše to či ono i/y a větší konzistence změkčování – proč se dnes například z před i nezměkčí na ž, zatímco t se změkčí na ť?
A proč stejně nepostupovat dál?To je rozumná otázka. Existují nějaké další příklady ve kterých máme v psaném projevu redundantní hlásku? Bylo by její odstranění prakticky spíše přínosem?
Zrušit s, t, p… Slov, která se odlišují jen s/z, t/d nebo p/b není mnoho, pravděpodobně daleko méně, než těch, která se liší i/y.Kolikrát mám dokola opakovat, že na rozdíl od i/y, mluvená čeština p/b/v, t/d, s/z od sebe odlišuje.
Nebo takové „ě“, to ani neoznačuje žádnou hlásku…To by stálo za zvážení.
Mě tak napadlo, když už bych byl v tom rušení… 'w' se v češtině nevyskytuje od té doby, co se místo něj začalo používat 'v' a v cizích slovech se po česku čte stejně jako 'v', 'x' je ve skutečnosti dvojhláska 'ks' a taky se jako 'x' píše jen v cizích slovech, podobně je na tom dvojhláska 'kv'/'q', naproti tomu 'ch' je, asi z nedostatku písmen, spřežka, takže využijme uvolněné 'x' a po vzoru TeXu ho začněme číst 'ch' (konec konců jsem si právě všiml, že v IPA se 'ch' píše 'x', jaká to náhoda…) a clean-up v češtině používaných znaků by byl hotov. Ale neberte tuhle část už moc vážně, přece jen, jazyk není matematikaNebo takové „ě“, to ani neoznačuje žádnou hlásku…To by stálo za zvážení.
Pouze tam, kde to odlišuje význam pouze a jen v psaném textu.Takže by se lišily třeba alternace v psané a mluvené formě? Třeba by se říkalo krov a psalo kriv? Nebo jak byste se konkrétně vypořádal s odlišností i/y? Píšu už asi po třetí, že i/y se sice ve spisovné češtině vyslovují stejně, ale rozdíl v zápisu není jediný rozdíl.
Porozumíte tomu dnes v mluveném projevu, stejně tak byste porozuměl i v psaném.To není pravda. V mluveném projevu je jiný kontext. Neexistují jenom dva stavy porozumím/neporozumím. Čitelnost textu můžu postupně zhoršovat, porozumění bude stále těžší a bude častěji docházet k chybám. Zrušení y by čitelnost psané textu zhoršilo. K čemu by to bylo dobré?
Přínosem by bylo zrušení seznamů slov ve kterých se z historických důvodů píše to či ono i/yZrušení seznamů slov není přínosem, to je jen důsledek. Přínos by bylo, kdyby to mělo nějaký pozitivní efekt – zatím jste žádný neuvedl.
Existují nějaké další příklady ve kterých máme v psaném projevu redundantní hlásku?Proč se pořád omezujete na hlásky a písmena? Jazyk je mnohem bohatší. Jediný případ, kdy máme v psaném projevu redundantní znak, je ú/ů. i/y takovým případem není.
Kolikrát mám dokola opakovat, že na rozdíl od i/y, mluvená čeština p/b/v, t/d, s/z od sebe odlišuje.Opakovat to nemusíte, Stačí, když se vypořádáte s tím, proč i/y chcete zrušit, když je čeština odlišuje, a s/z ne.
Takže by se lišily třeba alternace v psané a mluvené formě? Třeba by se říkalo krov a psalo kriv?Někdy mi přijde, že mluvím do dubu. Jak jste proboha na tohle přišel? Krov by se stále psal krov, být by se psalo bít (tam se to v mluveném projevu neliší), dítě by se psalo ďíťe nebo ďitě (podle toho, jestli bychom zrušili i ě).
Nebo jak byste se konkrétně vypořádal s odlišností i/y? Píšu už asi po třetí, že i/y se sice ve spisovné češtině vyslovují stejně, ale rozdíl v zápisu není jediný rozdíl.Jediný podstatný rozdíl jsou výslovnostní homonyma a ty od sebe poznáte. Všechny ostatní rozdíly jsou buď přebytečné (shoda podmětu s přísudkem, přívlastek shodný, …) nebo je jejich vypovídací hodnota téměř nulová (na plovárně bylo 200 mužů a 2 ženy).
To není pravda. V mluveném projevu je jiný kontext.Panebože. Kontext nezávisí na tom, jestli mluvím, nebo píšu, ale na tom, co říkám, nebo píšu okolo…
Zrušení y by čitelnost psané textu zhoršilo. K čemu by to bylo dobré?Jediný podstatný rozdíl je přechod výslovnostních homonym do psaného textu a ten nijak porozumění textu nezhorší.
Zrušení seznamů slov není přínosem, to je jen důsledek. Přínos by bylo, kdyby to mělo nějaký pozitivní efekt – zatím jste žádný neuvedl.Každý přínos je nutně důsledkem změny. Pozitivnost zde komentovaného je v tom, že jde o zrušení výjimek. Odlišnost, která existuje jen a pouze z historických důvodů a pouze v psaném textu, je něco, čehož zrušení je spíše pozitivním efektem. Stejně tak ty další efekty. Určitě je pozitivem mít pouze jedno jediné pravidlo pro změkčování hlásek oproti několika dnešním.
Proč se pořád omezujete na hlásky a písmena? Jazyk je mnohem bohatší. Jediný případ, kdy máme v psaném projevu redundantní znak, je ú/ů. i/y takovým případem není.Protože se v tomhle threadu zabývám jen a pouze reformou psaného jazyka. Jak jsem již několikrát uvedl a podpořil argumenty a příklady, i/y je něco, co je v psaném jazyce jen a pouze z historických důvodů a nemá samo o sobě žádnou důležitou nebo dokonce jedinečnou funkci vyjma odlišení pár výslovnostních homonym v psaném textu.
Stačí, když se vypořádáte s tím, proč i/y chcete zrušit, když je čeština odlišuje, a s/z ne.Neodlišuje. Český pravopis sice pracuje s tím, že máme možnost použít dvě i/y, ale jak jsem již několikrát podotkl, jsou to všechno jevy pouze amplifikující už známou skutečnost nebo jevy s téměř nulovou vypovídací hodnotou, tj. jevy zbytné. Čeština prostě neodlišuje i/y, stejně jako neodlišuje x/ks, w/v, q/kv. I přesto je ale chybou psát qído, seks, či wčera. Pracuji tady s reformou transkripce českého jazyka do latinky. Ta už v minulosti proběhla několikrát a pochybuji, že byly někdy změny vnímány pozitivně (odklon od spřežek, přechod od w k v, a pod.). Zrušením y by došlo k výraznému zjednodušení pravidel českého pravopisu aniž by současně došlo k zhoršení čitelnosti textu, neboť 1-1 korespondence mezi mluveným a psaným slovem by zůstala zachována. Pouze v přechodném období by byly problémy, než by si lidé zvykli na nový pravopis, ale to je tak vždycky, když se mění.
Krov by se stále psal krovAha, takže k nahrazení y/i se přidává změna hláskových alternací. O tom jste ale předtím nepsal. Už je to všechno, nebo co byste ještě změnil?
Jediný podstatný rozdíl jsou výslovnostní homonymaNení.
Všechny ostatní rozdíly jsou buď přebytečnéPřebytečného ve vašem slova smyslu toho v jazyce je – diakritika, samohlásky, horní polovina písmen. Dokonce i celá slova, kdyby se použilo nějaké rozumné kódování, vystačíme si s mnohem kratšími slovy.
Kontext nezávisí na tom, jestli mluvím, nebo píšu, ale na tom, co říkám, nebo píšu okolo…Včera jsem na otázku, který hrnek si můžu půjčit, dostal odpověď: „Tenhle.“ Teď jsem vám to celé napsal, takže víte to samé, co já. Nebo že bych já věděl, který hrnek jsem si měl vybrat, protože jsem z kontextu měl více informací, než vy?
Jak jsem již několikrát uvedl a podpořil argumenty a příklady, i/y je něco, co je v psaném jazyce jen a pouze z historických důvodů a nemá samo o sobě žádnou důležitou nebo dokonce jedinečnou funkci vyjma odlišení pár výslovnostních homonym v psaném textu.Uvedl jste to již několikrát, ale argumenty jste to nepodpořil. Uvedl jste jedinou věc – že při použití v kořenech českých slov se to v případě nepravých homonym vyslovuje stejně. A co zbytek jazyka?
Čeština prostě neodlišuje i/yVy jste zřejmě ještě nepostřehl, že čeština není jen spisovná výslovnost.
Zrušením y by došlo k výraznému zjednodušení pravidel českého pravopisu aniž by současně došlo k zhoršení čitelnosti textu, neboť 1-1 korespondence mezi mluveným a psaným slovem by zůstala zachována.Ke zjednodušení pravidel by nedošlo. Jenom by to, co nyní autor vyjadřuje použitím i nebo y, musel čtenář zjišťovat jinak. Takže byste ten problém přesunul z autora, který to vyřeší jednou a zná kontext mnohem lépe, na čtenáře, který by to musel řešit pokaždé znova a s menším množstvím znalostí. Jediné usnadnění by se týkalo slovních tvarů, které se s druhou variantou i/y psát nemohou – jenže tenhle problém už dávno vyřešila počítačová kontrola „pravopisu“.
Aha, takže k nahrazení y/i se přidává změna hláskových alternací. O tom jste ale předtím nepsal. Už je to všechno, nebo co byste ještě změnil?To jste si vymyslel Vy. Já pouze reaguji na ten Váš krov vs. kriv, dnes v 8:16.
Přebytečného ve vašem slova smyslu toho v jazyce je – diakritika, samohlásky, horní polovina písmen. Dokonce i celá slova, kdyby se použilo nějaké rozumné kódování, vystačíme si s mnohem kratšími slovy.Vy máte ale bujnou představivost. Už poněkolikáté píšu, že reformuji pouze psanou část češtiny a že ji přizpůsobuji mluvené, ne naopak. Diakritika je příjemnější než sprežky, samohlásky od sebe odlišujeme i v mluveném projevu, uříznutá písmena by znamenala odklon od latinky, kratší slova nebo jejich úplné vypuštění změnu jazyka samého.
Včera jsem na otázku, který hrnek si můžu půjčit, dostal odpověď: „Tenhle.“ Teď jsem vám to celé napsal, takže víte to samé, co já. Nebo že bych já věděl, který hrnek jsem si měl vybrat, protože jsem z kontextu měl více informací, než vy?Pravda, neuvedl jsem všechny možnosti odkud se může vzít kontext, ale teze, že je jedno jestli to bylo vyřčeno nebo napsáno stále platí i v tomto případě. Trochu zhruba by se dalo tvrdit, že kontext je všechno okolo – tj. to, co bylo předtím řečeno nebo napsáno, co je kolem Vás za věci, jaké je venku počasí, …
Vy jste zřejmě ještě nepostřehl, že čeština není jen spisovná výslovnost.Psaná čeština se upravuje podle mluvené spisovné češtiny, ta se upravuje podle obecné češtiny a ta se zase upravuje podle nářečí a dialektů používaných v oblasti Čech, především kolem Prahy. To je prostý fakt. Že se někde ve Slezsku odlišuje i od y není důvod k tomu, aby ho odlišovala psaná forma spisovného jazyka.
Ke zjednodušení pravidel by nedošlo. Jenom by to, co nyní autor vyjadřuje použitím i nebo y, musel čtenář zjišťovat jinak.Stále jste neuvedl byť jen jediný relevantní příklad, který by toto tvrzení podpořil. Na druhou stranu třeba ve větách typu muži šli, ženy šly je zjevně rozlišení i/y ve slově jít nadbytečné. A to platí i pro drtivou většinu ostatních jevů, kde má i/y jiné než historické opodstatnění. A v tom zbytku stejně samo o sobě, bez dalšího kontextu, nenese valnou vypovídající hodnotu (viz onen případ s plovárnou – [200 žen a 2 muži] šli na plovárnu. Jediné, co se z toho dozvíte je, že v té skupině byli muži, ale že jich tam ve skutečnosti bylo jen 1 %, to už ne, čili ta informace je vám k ničemu.).
To jste si vymyslel Vy. Já pouze reaguji na ten Váš krov vs. kriv, dnes v 8:16.Nemohl byste se tedy už rozhodnout? Když zrušíte ý, co budete dělat s hláskovou alternací např ý/ov?
Už poněkolikáté píšu, že reformuji pouze psanou část češtiny a že ji přizpůsobuji mluvené, ne naopak.A proč to chcete dělat?
Trochu zhruba by se dalo tvrdit, že kontext je všechno okoloNo právě – a zatímco v mluvené řeči je posluchač zpravidla součástí kontextu, u psaného projevu je původnímu kontextu zpravidla vzdálen místně i časově.
Že se někde ve Slezsku odlišuje i od y není důvod k tomu, aby ho odlišovala psaná forma spisovného jazyka.I a y se odlišuje ve spoustě oblastí jazyka. Jazyk není jen výslovnost a psaní, jak se pořád mylně domníváte.
Stále jste neuvedl byť jen jediný relevantní příklad, který by toto tvrzení podpořil.Netušil jsem, že na tak jednoduchou věc potřebujete příklad: mladý, mladí; pánovi, pánovy; šli, šly; být, bít…
Na druhou stranu třeba ve větách typu muži šli, ženy šly je zjevně rozlišení i/y ve slově jít nadbytečné.Tam je toho nadbytečného… Ale ponecháváme to tam, protože se to lidem lépe čte. Takže byste konečně měl ukázat něco, co tuhle ztrátu vyváží.
Nemohl byste se tedy už rozhodnout? Když zrušíte ý, co budete dělat s hláskovou alternací např ý/ov?Nic. Ý alternuje s í, ne s ov.
Protože by to třeba přineslo zjednodušení pravidel pravopisu, aniž by se změnil jazyk jako takový?Už poněkolikáté píšu, že reformuji pouze psanou část češtiny a že ji přizpůsobuji mluvené, ne naopak.A proč to chcete dělat?
No právě – a zatímco v mluvené řeči je posluchač zpravidla součástí kontextu, u psaného projevu je původnímu kontextu zpravidla vzdálen místně i časově.Hlavně při telefonování, že? Na opačném konci spektra jste zase naopak dostatečnou součástí kontextu při dělání zápisek do sešitu nebo čtení krásné literatury. Kontext prostě nesouvisí nijak s tím, jestli mluvíte, píšete nebo ukazujete rukama (myslím tím znakovou řeč pro nevidomé, nikoliv ukazovací gesta).
Netušil jsem, že na tak jednoduchou věc potřebujete příklad: mladý, mladí; pánovi, pánovy; šli, šly; být, bít…Mladý a mladí se liší v d/ď ne v y/i. Pánovi/pánovy mají dostatečně odlišné použití na to, aby se nedala poplést. O minulém příčestí už jsem několikrát ukázal, že je v něm rozdíl y/i buď nadbytečný, nebo má téměř nulovou vypovídací hodnotu. Být a bít jsou homonyma jakých máme v jazyce spoustu.
Ale ponecháváme to tam, protože se to lidem lépe čte. Takže byste konečně měl ukázat něco, co tuhle ztrátu vyváží.Lépe se Vám to čte, protože jste na to zvyklý. Dá se diskutovat o tom, že změna od spřežek k diakritice přispěla objektivně dlouhodobě ke snažší čitelnosti, ale zrušení y nijak záporně v dlouhobém horizontu čitelnost neovlivní. Stejně jako ji neovlivnil přechod od w k v (či ještě obskurnější změny v dobách, kdy se čeština teprve zapisovat začínala), byť ze začátku měli jistě lidé s čtením nového pravopisu obtíže.
zrušení y nijak záporně v dlouhobém horizontu čitelnost neovlivníOvlivní. Nyní se zarazím jen v případě, že je to napsané špatně, a musím přemýšlet, co tím chtěl básník říci. Po vaší změně bych nad tím musle přemýšlet pokaždé. To není změn ak lepšímu.
Stejně jako ji neovlivnil přechod od w k vV době toho přechodu byl významový rozdíl mezi w a v, nebo to bylo stejné, jako u dnešního ú a ů, tj. rozdíl nebyl žádný?
Aha, takže nebudeme mít krov, ale krí. Hm…Vy s tím krovem… Jak jste proboha přišel na krí? Ov se změna netýká a, pokud je mi známo, žádný tvar slova krov není v současnosti krý.
Ovlivní. Nyní se zarazím jen v případě, že je to napsané špatně, a musím přemýšlet, co tím chtěl básník říci. Po vaší změně bych nad tím musle přemýšlet pokaždé. To není změn ak lepšímu.Znova opakuji, že tomu je tak proto, že jste na to zvyklý. Dlouhodobý v tomto kontextu znamená jestli děti, co by se to tak učili od mala by v průměru rozumněli textu lépe/stejně/hůře než my dnes.
V době toho přechodu byl významový rozdíl mezi w a v, nebo to bylo stejné, jako u dnešního ú a ů, tj. rozdíl nebyl žádný?Tak tady jste mě nachytal, opravdu nevím, jestli se vůbec 'v' v té době používalo a pokud ano, jak.
Je slovní základ kry/krý (např. krýt, krytina). Slovo krov má také tento základ, jenom došlo k alternaci y/ov. Když chcete odstranit ypsilon, musíte něco udělat také s tímhle pravidlem – a se spoustou dalších, kde se y vyskytuje.Ne, nemusím, etymologický vývoj slova má s pravidly současného pravopisu málo co společného. A zrovna slovo krov mi nepřijde zcela jednoznačné. Podle toho, co se mi podařilo najít, krov je z proto-slovanského "krovъ", zatímco krýt z proto-slovanského "kryti"., čili, došlo-li tam někdy k odvození od stejného základu, tak pak tak dávno, že namá nejmenší význam, aby se to projevilo v pravopise. A i kdyby se to projevilo, tak pouze tak, že krov by zůstal krovem a krýt by bylo krít. Ještě trochu jinak řečeno, k alternaci došlo v dobách, kdy psaná podoba jazyka pravděpodobně vůbec neexistovala a nemá tedy smysl trvat na alternaci y/ov, když lze stejně dobře použít i/ov. Beztak je to ypsilon jen důsledkem toho, že je před ním r.
Nejde o to, že jsem na to zvyklý. Problém je v tom, že mi to poskytuje nějakou informaci, kterou můžu při čtení textu využít – často i nevědomě. Třeba podle toho poznám, která slova ve větě se k sobě vážou – dřív, než vyhodnotím jejich význam. Děti, které by se tak učily od narození, by v průměru textu rozuměly hůře.Čímž chcete říci, že protože máme v češtině shodu podmětu s přísudkem, rozumí české děti psanému (českému) textu lépe než děti anglické (anglickému)? Nebo dokonce snad, že rozumí psanému textu lépe než mluvenému, když v mluveném ten rozdíl mezi výslovností i/y neexistuje?
Nejde o to, že jsem na to zvyklý. Problém je v tom, že mi to poskytuje nějakou informaci, kterou můžu při čtení textu využít – často i nevědomě. Třeba podle toho poznám, která slova ve větě se k sobě vážou – dřív, než vyhodnotím jejich význam. Děti, které by se tak učily od narození, by v průměru textu rozuměly hůře.Děti by rozuměly úplně stejně, akorát by neměly mindráky z toho, že nezvládají pravopist
Děti by rozuměly úplně stejně, akorát by neměly mindráky z toho, že nezvládají pravopistSouhlasím. On ani jirsákem už odkázaný vtip není až tak od věci. Sice to zní hrozně, ale takto psaný jazyk by mi byl perfektně srozumitelný po jednom dni čtení. Neříkám, že se mi líbí, jsem přecijen na nějakou češtinu zvyklý, ale odvolávat se na srozumitelnost mi přijde jako velmi ubohý argument. Ono se stačí podívat na psanou a mluvenou francouzštinu, což jsou de facto dva příbuzné jazyky. Nejenom, že mají diametrálně odlišnou míru jednoznačnosti, ale ty jednoznačnosti se objevují v různých místech stejných slov. Stejně nechápu, jak mohl do českého jazyka vstoupit takový oxymorón jako „mluvit spisovně“.
Čeština prostě neodlišuje i/y nekdy prece ano, "i" může nahrazovat háček předchozího písmene. Současně se zavedením psaní jednoho i by se muselo udělat několik dalších pravidel, ktera by toto pokrývala. Pokud už by ale následující písmeno nedokázalo přijmou háček, musela by se pravidla posunout i na další písmenka, treba e/ě. Teda zkušením jednoho písmenka by se musela přepsat pravidla skoro celá.No, zrušili bychom z naší abecedy y a ě a zbytek by byl buď zjednodušení nebo seškrtání pravidel – dnes změkčujeme část písmen háčkem i před i (židle, číslo, říp) a část samotným i (tintítko, dítě, nic), ale zároveň z toho pravidla máme milion výjimek (tip, didaktika, Nil).
I pokud i/y řeší, třeba jen částečne, záměnu slov, je to výhoda, které není radno se vzdávat s tím, že v mluveném slově to stejně nerozlyšíme. V dnešní době dopisů, emailů, paragrafů - mluvčího se můžete zeptat jak to myslel, ale papíru co myslel nikoliv.Tenhle argument naráží na jeden zásadní problém a to ten, že už taková slova máme dnes a problém to nedělá (kolej, raketa, los).
písmo a řeč je dneska velmi úzce spjata s myšlením. Každým zjednodušením, každou obezličkou, kterou necháváme mozek spát, se stáváme blbějšími.S tímhle by se dalo souhlasit, na druhou stranu, ubereme-li mu na pravopise, můžeme mu zase jinde přidat (a nemusí to být nutně v češtině)
Jenže s a z nejsou (narozdíl od i a y vyjma některých dialektů) homofonní.prosté přizpůsobení se českému pravopisu, který by již neznal písmeno 'y'A proč stejně nepostupovat dál? Zrušit s, t, p…
Slov, která se odlišují jen s/z, t/d nebo p/b není mnoho, pravděpodobně daleko méně, než těch, která se liší i/y. A čeština by se tím zase zjednodušila…Její písemná podoba. Zasejc by se ale s největší pravděpodobností zesložitila jinde (nejspíš v syntaxi), takže to je fuk
Argument ze bi vznikaliSeš bi?
Je tu zásadní problém: poměkčování hlásek.
Museli bichom změkčovat ne pomocí hláski "i", níbrž změkčeňím předchozí hlásky.
A pak je tu ta drobná věc, že už nepůjde rozlišit některá slova ani v psané formě.
Ještě bych rád podotknul: huš, hajzle, ani diakritiku psát nedokážeš, v diskuzi o češtině! Styď se!
A v čem je problém? Osobně bych zavedl kompletně fonetický zápis, z dlouhodobého hlediska je to stejně nejefektivnější způsob. (P.S. Akorát by se musel vymyslet znak pro neznělé „ř“Je tu zásadní problém: poměkčování hlásek.
Museli bichom změkčovat ne pomocí hláski "i", níbrž změkčeňím předchozí hlásky.
Jestliže hovorový jazyk takovou distinkci nepotřebuje, pak je zbytečná i v písemném projevu.A pak je tu ta drobná věc, že už nepůjde rozlišit některá slova ani v psané formě.
kompletně fonetický zápis
No pořád jsme na tom asi o chlup líp než poláci (i/y a mně/mě maj vyřešený, ale zase h/ch, rz/ż, u/ó).
Akorát by se musel vymyslet znak pro neznělé „ř“
Ono je toho víc, třeba m v tramvaji, schwa v e-e (uh-uh)...
English (US, international with dead keys)
(ten blok mám jako druhý v /usr/share/X11/xkb/symbols/us
)?
http://slovnik.dovrecka.sk/narecovy-slovnik/zemplinske-narecie
niekedy je ťažšie Slovákovi rozumieť inému Slovákovi než češtine
Je bežná prax, že na českých školách učia Slováci?Moje osobní zkušenost je taková, že na základních a středních ne, na vysokých je to zcela běžné a obvykle mluví slovensky (a ještě jsem se nesetkal s někým, komu by to vadilo). Po pravdě, v Praze málokdy narazím na slováka, který by mluvil česky, většina z nich rozpráva po slovensky.
Slovák na českej škole ( a ja naopak) môže učiť len ak urobí štátnice z českého jazyka a musí učiť v štátnom jazyka.LOL. To řekni jednomu semestru předmětu Řízení databází, co jsem měl na studiích. V dané rychlosti to by byl masakr i v češtině. Ve slovenštině co byla ještě větší brutalita.
pre majiteľa tohto blogu čítala som Tvoj predošlý blog a odporúčam Ti stránku http://www.krouzek.cz/gennanet/czgenfrm.htm
Obojetné y má gramatickou/morfologickou funkci. Rozlišuje některá slova (vít/výt, být/bít) nebo významy (šli/šly), takže není vůbec pravda, že je nefunkční. Je sice pravdou, že dnes už i/y nelze zvukově rozeznat, to však je jen jenda strana mince, v psaném textu je to funkční víc než dost (homofonie koneckonců není omezena na tento případ, a koneckonců, japonci to myslím mají ještě horší).Rozlišení slov neobstojí – homonym má čeština daleko víc než jen ty které se liší psaním i/y a poznáte-li je od sebe v mluveném projevu, není důvod je nerozeznat v psaném. Pokud jde o významovou část, tak některé jazyky toto zcela postrádají (he went/she went) a taky s tím není problém. Je skutečně nutné poznat z tvaru slovesa jestli šly jen osoby ženského rodu, nebo šli i někteří životní mužští v případě, že je podmět nevyjádřen? V drtivé většině případů je podmět přítomen a i/y v přísudku je redundantní nebo je to zřejmé z kontextu. A opět, pochopíte-li to v mluveném slově, proč to v psaném potřebujete rozlišovat explicitně? Proti nahrazení ů/ú bych nic neměl. A ano, japonci to skutečně mají horší – a taky se bez problémů domluví…
Ono stačí, když chci vyjádřit, že jdu s kamarádem na plovárnu (a sdělit, že jde o kamaráda a nikoliv o přítelkyni) ..
V tom opravdu problém nevidím.
v současnosti skutečně uvažovaná změna je přijetí tvarů typu bysme do spisovného jazykaskutečně? Karel Oliva na tu smršť článků reagoval takhle: já jsem tím textem taky zděšen - leč nepsal jej ÚJČ. Je to celé založeno na (zřejmě záměrném) vytržení jedné věty z kontextu mého rozhovoru pro Radio Impuls, a na tom založené konstrukci, která je holt dost nosná na to, aby zvedla čtenost seriozniho bulvaru
Vodítko by malo byť správne vodidlo a studnička aj studienka je správne...vaši jazykovědci jsou tuším jiného názoru ... nicméně narážel jsem na jistý konkrétní případ, stačí vrazit ta čtyři slova pohromadě do google ...
Tiskni
Sdílej: