OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Bylo to v době, kdy jsem měl nainstalován MandrakeLinux 10.1 a Windowsy. Po spuštění počítače se vždy objevil zavaděč LILO a výběr, jestli chci Linux, nebo Windy. Po deseti vteřinách se vždy automaticky spustí Mandrak a já zapomněl přepnout na můj do té doby nejpoužívanější systém – Windy. Vlastně se mi nechtěl restartovat CPU a tak jsem se začal po delší době hrabat v Linuxech. Ještě že tak!!!
Objevil jsem na liště MC (commander) a díval se dost zmateně po adresářích, bloudil a bloudil, hledal spustitelné programy a občas zobrazil náhled. Zabloudil jsem pohledem do nějakého konfiguračního souboru. Byly tam srozumitelně a přehledně popsány vstupní a výstupní zařízení. Zprvu jsem myslel, že to jsou jen nějaké poznámky, které se zobrazují při nápovědě, ale brzo mi to docvaklo. Těmito jednoduchými konfiguráky se nastavuje celý systém!!!
Teprve potom jsem začal hledat manuál (byl ještě zabalený v originální krabici) a to byl zásadní zlom v chápání celého systému. Po vytáhnutí manuálu bylo ještě potřeba vysavačem vysát nánosy prachu, pavučiny, mrtvé mouchy a pustit se do čtení. Tehdy to byla jediná kniha, která byla k dispozici. Dnes je situace úplně jiná. Když donesu domů nějakou novou knihu, řekne mi žena : “Zase kniha o kačerech?!?!?“ A vůbec, proč není symbolem Linuxu kačer? Až nebude doma, bude mít obrázky kačerů ve svém osobním nastavení všude – teď už na ně nedá dopustit a je s nimi spokojená (teda mimo můj čas strávený za compem)!
Jediné, co mi v tom manuálu chybělo (a četl jsem ho jedním dechem), byl seznam základních příkazů pro textovou řádku. Vlastně mi tehdy stačil jen příkaz [MC] pro spuštění MidnightCommanderu (musí být samozřejmě nainstalován – není součástí všech distribucí) a [SU] pro zadání hesla hlavního šéfa ROOT (s tímto opatrně!!) Z něho jde udělat asi všechno a navíc s ním umí pracovat většina těch, co přichází z woken (TotalCommander; WindowsCommander).
Moje šestá rada proto zní :
Nehledej v tom žádnou vědu, je to všechno brnkačka,
K čemu vytahovat kosu, když je doma sekačka!
Když to člověk pochopí – kačer se mu odmění
Jediné, co mi v tu chvíli vadilo, je fakt, že tux dosud nevydal ani hlásku a já se rozhodl, že s tím zajdu k ušnímu. Nejdřív jsem uspal malého synka, protože žena měla návštěvu, vlezl jsem na stránky ÁBÍČKA, něco málo přečetl a zjistil, že stačí (dočasné řešení) vytáhnout kabel ze zvukové karty a strčit do výstupu na základovou desku. Vlezl do nastavení systému KDE, otevřel nějaké okýnka a trošičku změnil nastavení. Jedno špatné kliknutí, objevilo se okýnko s chybovou hláškou, ale první zvuk se přesto ozval. Bedny byly docela zesílené. Nejdříve zvuk rozbité sklenky, potom křik malého, pak přiletěla žena co se stalo a za ní vystrašená návštěva. Žeby linux uměl ovládat i dvouměsíční děcko? Byl jsem zrovna v trenkách a trošku si cvrknul, takže úspěch se vším všudy. Ten tuxík je pěkný hajzlík!!!
Na ábíčku bylo napsáno, že moje zvukovka je trošku problémová a já se rozhodl, že se ještě trošku s linuxem pomazlím a pak na to vlítnu. Udělal jsem určitě dobře, protože za týden vyšel kompletní článek s nastavením a pak to byla hračka. Otázka půl hodinky – tenkrát poprvé to trvalo dlouho. Teď už vím, kam šáhnout.
Moje sedmá rada proto zní :
U ušního v čekárně, křičí dítě náramně,
Chceš li tomu předejít, musíš bedny přitlumit!!
Příští díl : S tuxem u očního
Tiskni Sdílej: