Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Bylo to v době, kdy jsem měl nainstalován MandrakeLinux 10.1 a Windowsy. Po spuštění počítače se vždy objevil zavaděč LILO a výběr, jestli chci Linux, nebo Windy. Po deseti vteřinách se vždy automaticky spustí Mandrak a já zapomněl přepnout na můj do té doby nejpoužívanější systém – Windy. Vlastně se mi nechtěl restartovat CPU a tak jsem se začal po delší době hrabat v Linuxech. Ještě že tak!!!
Objevil jsem na liště MC (commander) a díval se dost zmateně po adresářích, bloudil a bloudil, hledal spustitelné programy a občas zobrazil náhled. Zabloudil jsem pohledem do nějakého konfiguračního souboru. Byly tam srozumitelně a přehledně popsány vstupní a výstupní zařízení. Zprvu jsem myslel, že to jsou jen nějaké poznámky, které se zobrazují při nápovědě, ale brzo mi to docvaklo. Těmito jednoduchými konfiguráky se nastavuje celý systém!!!
Teprve potom jsem začal hledat manuál (byl ještě zabalený v originální krabici) a to byl zásadní zlom v chápání celého systému. Po vytáhnutí manuálu bylo ještě potřeba vysavačem vysát nánosy prachu, pavučiny, mrtvé mouchy a pustit se do čtení. Tehdy to byla jediná kniha, která byla k dispozici. Dnes je situace úplně jiná. Když donesu domů nějakou novou knihu, řekne mi žena : “Zase kniha o kačerech?!?!?“ A vůbec, proč není symbolem Linuxu kačer? Až nebude doma, bude mít obrázky kačerů ve svém osobním nastavení všude – teď už na ně nedá dopustit a je s nimi spokojená (teda mimo můj čas strávený za compem)!
Jediné, co mi v tom manuálu chybělo (a četl jsem ho jedním dechem), byl seznam základních příkazů pro textovou řádku. Vlastně mi tehdy stačil jen příkaz [MC] pro spuštění MidnightCommanderu (musí být samozřejmě nainstalován – není součástí všech distribucí) a [SU] pro zadání hesla hlavního šéfa ROOT (s tímto opatrně!!) Z něho jde udělat asi všechno a navíc s ním umí pracovat většina těch, co přichází z woken (TotalCommander; WindowsCommander).
Moje šestá rada proto zní :
Nehledej v tom žádnou vědu, je to všechno brnkačka,
K čemu vytahovat kosu, když je doma sekačka!
Když to člověk pochopí – kačer se mu odmění
Jediné, co mi v tu chvíli vadilo, je fakt, že tux dosud nevydal ani hlásku a já se rozhodl, že s tím zajdu k ušnímu. Nejdřív jsem uspal malého synka, protože žena měla návštěvu, vlezl jsem na stránky ÁBÍČKA, něco málo přečetl a zjistil, že stačí (dočasné řešení) vytáhnout kabel ze zvukové karty a strčit do výstupu na základovou desku. Vlezl do nastavení systému KDE, otevřel nějaké okýnka a trošičku změnil nastavení. Jedno špatné kliknutí, objevilo se okýnko s chybovou hláškou, ale první zvuk se přesto ozval. Bedny byly docela zesílené. Nejdříve zvuk rozbité sklenky, potom křik malého, pak přiletěla žena co se stalo a za ní vystrašená návštěva. Žeby linux uměl ovládat i dvouměsíční děcko? Byl jsem zrovna v trenkách a trošku si cvrknul, takže úspěch se vším všudy. Ten tuxík je pěkný hajzlík!!!
Na ábíčku bylo napsáno, že moje zvukovka je trošku problémová a já se rozhodl, že se ještě trošku s linuxem pomazlím a pak na to vlítnu. Udělal jsem určitě dobře, protože za týden vyšel kompletní článek s nastavením a pak to byla hračka. Otázka půl hodinky – tenkrát poprvé to trvalo dlouho. Teď už vím, kam šáhnout.
Moje sedmá rada proto zní :
U ušního v čekárně, křičí dítě náramně,
Chceš li tomu předejít, musíš bedny přitlumit!!
Příští díl : S tuxem u očního
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz