Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Kdyby se tu tenhle zapis objevil minulou noc tak se prihlasim ze ja. Dnes jsem se rozhodoval co s datovym ulozistem na fat32. Vybiral jsem fs co jeste nemam(nasbirat krapet zkusenosti ;) a po velmi lehkem pruzkumu jsem zvolil xfs na ukor jfs, po zhlenuti uvadenych grafu jsem trochu rozladen . Co nadelam, priste zkusim jfs.
Pripadne zkusenosti nejakeho uzivatele si taky rad prectu.
Taky jsem z těch grafů velmi rozladěn a jsem rád, že tam mám XFS. Ty grafy jsou nějaké divné, sledoval jsem XFS, ext3 a reiserfs3 a výsledky neodpovídají mým zkušenostem.
Jedná se totiž o využití FS. Po XFS chci, aby uchovával malé množství velkých souborů a to mu jde velmi dobře, tak proč bych ho měl trápit obrovským množstvím malých souborů, které lépe zastane reiserfs (to je jako srovnávat offroad z formulí a říct, že offroad je celkově rychlejší, protože F1 po dvou metrech v terénu upadla kola....). Navíc z mé zkušenosti je v práci velkými soubory nejpomalejší ext3 (schválně, jak dlouho se u vás maže 10GB soubor? U mě 14.5s na ext3 a 0.5s na XFS . To je ale blbý test, že?)
Hups. error Psal jsem to ještě rozespalý, s češtinou mám prostě problémy
Test byl především nereálný. Nevím kdy naposledy k jakémukoliv mému FS přistupoval jen jeden program, jen do jednoho adresáře a pracoval jen s jedním souborem. Takové testy podle mého názoru nemají moc smysl a skutečné vlastnosti FS se stejně ukáží až v praxi.
po zhlenuti uvadenych grafu jsem trochu rozladento samozrejme to neni tragedie, proste bych volil jinak
Tiskni
Sdílej: