Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Nedávno jsem kdesi narazil na doporučení používat u notebooků souborový systém JFS. Prý málo vytěžuje CPU a dokáže tak prodloužit dobu běhu notebooku z baterie. Tak jsem hledal nějaké informace a zážitky a skoro nic jsem nenašel. Používá ho vůbec někdo? Podle benchmarků na Linux Gazette je na tom výkonnostně velice slušně (trochu jsem si ty tabulky zprůměroval v oocalcu a vyšel mi z toho jako jasný vítěz, zatímco reiser4 to totálně projel).
Tiskni
Sdílej:
Kdyby se tu tenhle zapis objevil minulou noc tak se prihlasim ze ja. Dnes jsem se rozhodoval co s datovym ulozistem na fat32. Vybiral jsem fs co jeste nemam(nasbirat krapet zkusenosti ;) a po velmi lehkem pruzkumu jsem zvolil xfs na ukor jfs, po zhlenuti uvadenych grafu jsem trochu rozladen
. Co nadelam, priste zkusim jfs.
Pripadne zkusenosti nejakeho uzivatele si taky rad prectu.
Taky jsem z těch grafů velmi rozladěn a jsem rád, že tam mám XFS. Ty grafy jsou nějaké divné, sledoval jsem XFS, ext3 a reiserfs3 a výsledky neodpovídají mým zkušenostem.
Jedná se totiž o využití FS. Po XFS chci, aby uchovával malé množství velkých souborů a to mu jde velmi dobře, tak proč bych ho měl trápit obrovským množstvím malých souborů, které lépe zastane reiserfs (to je jako srovnávat offroad z formulí a říct, že offroad je celkově rychlejší, protože F1 po dvou metrech v terénu upadla kola....). Navíc z mé zkušenosti je v práci velkými soubory nejpomalejší ext3 (schválně, jak dlouho se u vás maže 10GB soubor? U mě 14.5s na ext3 a 0.5s na XFS . To je ale blbý test, že?)
Hups. error
Psal jsem to ještě rozespalý, s češtinou mám prostě problémy 
Test byl především nereálný. Nevím kdy naposledy k jakémukoliv mému FS přistupoval jen jeden program, jen do jednoho adresáře a pracoval jen s jedním souborem. Takové testy podle mého názoru nemají moc smysl a skutečné vlastnosti FS se stejně ukáží až v praxi.
po zhlenuti uvadenych grafu jsem trochu rozladento samozrejme to neni tragedie, proste bych volil jinak