Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Soubor skriptů pro nastavení pravidel firewallu
Pro nastavování pravidel do firewallu jsem si udělal sadu jednoduchých a přehledných skriptů. Pravidla mohou být u velké sítě dost složitá. Častý bývá požadavek snadného přenosu těchto pravidel na jiný počítač, například na pobočce. Pravidla bývají v takovém případě podobná, mění se pouze nastavení ip adres a podobně.
Nastavovat pravidla přes klikací prostředí samozřejmě je možné (například kmyfirewall), ale i zde se ztrácí přehlednost, nastavit složitější věci je extrémně pracné, a v neposlední řadě nelze taková pravidla spravovat v nějakém verzovacím systému - nelze se snadno vrátit k předchozímu stavu.
Klikadla pro nastavení všeho možného navíc všeobecně trpí dvěma neduhy: nic nelze zdokumentovat přímo na místě (příklad: registr windows) a odstranění nějakého pravidla "na zkoušku" s tím, že když se to neosvědčí, obnoví se původní stav, není možné (příklad: registr windows). V textových skriptech je možná jak dokumentace, tak podmíněné zpracování kusu kódu, případně zakomentování kódu.
V dobách dřevěných jsem nastavoval pravidla v jenom velkém souboru. Přehlednost s rostoucí složitostí vzala rychle za své. Časem jsem vypracoval systém podobný systému popsanému v tomto článku, jeho nevýhodou však byla filosofie "Jedno pravidlo - jeden soubor". Protože například transparentní přístup na IMAP server je potřeba nastavovat v NAT (dvakrát - jednou pro vnitřní síť a jednou pro internet) a ve FORWARD pravidlech taky dvakrát (zvenku dovnitř a zevnitř dovnitř), každá podobná služba se i v případě jednoduchého firewallu se dvěma síťovými kartami nastavovala ve čtyřech souborech. Pokud se k tomu přidala ještě demilitarizovaná zóna, pravidel a souborů ještě přibylo.
Přepracovaný systém pro tvorbu pravidel firewallu změnil filosofii na "jedna služba - jeden soubor". Transparentní přístup na IMAP v přepracované verzi se tak nastavuje v jediném souboru (zapisuje se do více pravidel najednou).
Jednoduchou verzi pro dvě síťové karty vám nyní nabízím.
Download: http://bravenec.org/cs/howto/firewall/FW-1.0.tgz
V hlavním adresáři FW je několik souborů:
firewall - spustitelná dávka, která projde a nastaví všechna pravidla přímo do kernelu. Na konci se volá uložení pravidel do systému (určeno pro Gentoo Linux).
nastaveni - textový soubor s nastavením. Zde musíte zadat IP adresy svých síťových karet. Také zde máte možnost povolit a přesměrovat některé služby přístupné z internetu (například poštu) a vyřizované v počítači někde ve vnitřní síti (ideálně v demilitarizované zóně, ale to se v tomto jednoduchém příkladě neřeší).
rules - podadresář se samotnými pravidly. V tomto adresáři jsou další podadresáře uvedené čísly (podle čísel se řídí pořadí volání).
V adresáři jsou další podadresáře. Každý podadresář shromažďuje příbuzná pravidla:
000.common - pravidla jako defaultní policy, antispoofing, synflood, icmp a podobně. Tato pravidla jsou vždy volaná z jiných pravidel.
100.pravidla - základní rozdělení do pravidel. Pravidla jsou pojmenovaná podle směru:
Pravidla jsou minimalistická, obsahují jen nezbytná nebo obvyklá nastavení. Počítá se s tím, že další pravidla se budou přidávat v následujících souborech.
300.zevnitr - soubory s pravidly pro přístupy z vnitřní sítě. Namátkou:
400.zvenku - soubory s pravidly pro přístupy z vnější sítě. Namátkou:
500.sluzby - Soubory pro zpřístupnění služeb. Služby zde uvedené mají dvě věci společné - server obsluhující službu je umístěný ve vnitřní síti a přístup na tuto službu musí být stejný jak z vnitřní sítě, tak z vnější sítě. Typickým příkladem je například http server. Ten může běžet ve vnitřní síti (počítač je z internetu nedostupný), ale stránky musejí být přístupné svou url adresou (například http://bravenec.org/) jak z vnitřní sítě, tak z internetu. Stejným způsobem je nutné přitsupovat typicky k poště (imap.bravenec.org a smtp.bravenec.org).
999.konec - ukončení pravidel vytvořených v adresáři 100.pravidla. Obvykle je zde pouze logování a drop paketů, které prošly až sem.
Pravidla mohou být velmi jednoduchá. Takto se například povoluje přístup přes ssh na firewall z vnitřní sítě:
IPTABLES -A in-loc -p tcp --dport ssh -j ACCEPT
IPTABLES je skutečně zapsané velkými písmeny - jde o wrapper kolem volání iptables (kvůli výpisům). Syntaxe je jinak stejná.
Složitější pravidla (obvykle služby) mohou být košatější:
if [ "$IMAPS" != "" ]; then ########### # zvnějšku IPTABLES -t nat -A pre-out -p tcp --dport imaps -d $OUTER -j DNAT --to $IMAPS IPTABLES -A out-in -p tcp --dport imaps -d $IMAPS -j ACCEPT ########### # zevnitř IPTABLES -t nat -A pre-in -p tcp --dport imaps -d $OUTER -j DNAT --to $IMAPS IPTABLES -A in-in -p tcp --dport imaps -d $IMAPS -j ACCEPT IPTABLES -t nat -A in-post \ -p tcp --dport imaps -d $IMAPS \ -j SNAT --to $INNER fi
Pro vytvoření dalších pravidel stačí zkopírovat podobný soubor a upravit adresy a porty.
Pravidla jsou určená pro jednoduchý firewall se dvěma síťovými kartami. Pokud byste potřebovali oddělit demilitarizovanou zónu od vnitřní sítě (typicky http server nebo poštovní server), můžete firewall rozšířit o další síťovou kartu a o další pravidla (dmz-in, dmz-out, out-dmz, in-dmz, dmz-dmz). Pravidlo pro IMAPS by pak mohlo vypadat například takto:
if [ "$IMAPS" != "" ]; then ########### # zvnějšku IPTABLES -t nat -A pre-out -p tcp --dport imaps -d $OUTER -j DNAT --to $IMAPS IPTABLES -A out-dmz -p tcp --dport imaps -d $IMAPS -j ACCEPT ########### # zevnitř IPTABLES -t nat -A pre-in -p tcp --dport imaps -d $OUTER -j DNAT --to $IMAPS IPTABLES -A in-dmz -p tcp --dport imaps -d $IMAPS -j ACCEPT ########### # z dmz (kvůli webmailu) IPTABLES -t nat -A pre-dmz -p tcp --dport imaps -d $OUTER -j DNAT --to $IMAPS IPTABLES -A dmz-dmz -p tcp --dport imaps -d $IMAPS -j ACCEPT IPTABLES -t nat -A dmz-post \ -p tcp --dport imaps -d $IMAPS \ -j SNAT --to $INNER fi
Tiskni
Sdílej:
Tak si hraji se shorewall... je to docela ulehčení, ale člověk aby stejně znal iptables a navíc k tomu shorewall. Nakonec jsem stejně skončil u pravidel jako:
SSH/DNAT net loc:10.10.1.106 SSH/DNAT loc loc:10.10.1.106
Když takhle přesměruji zvenku dovnitř a zevnitř dovnitř port, návod mi vůbec nepomůže a shorewall vyrobí paskvil, který mě nepustí ven, vždy mě přesměruje dovnitř.
Nutné je vyrábět pravidla takto:
SSH/DNAT net loc:10.10.1.106 DNAT loc loc:10.10.1.106 tcp 22 22 83.214.293.13
A už zase dělám stejnou věc dvěma různými způsoby. Pokud teď ještě zjistím, že IP adresu nelze nahradit nějakou symbolickou hodnotou, budu shorewallem poněkud zklamaný. Znamenalo by to totiž, že každý počítač bych musel konfigurovat víceméně ručně.
Zabrousil jsem na web http://www.fwbuilder.org/ - chápu dobře, že to je klikací? To by ovšem dost významně snižovalo použitelnost takového udělátka...