Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Protože práce na oficiálním instalátoru pro LFS stále moc daleko nepokročily, tak bych se do toho o letošních prázninách rád pustil.
Má předběžná představa o instalátoru LFS je asi taková:
1) Jako programovací jazyk chci použít C, nebo C++
2) Instalátor by stáhnul a propársroval xml zdoje knihy nejprve LFS a BLFS, později by se přidaly i ostatní projekty jao HLFS a CLFS. Odsud by si vzal informace o stažení balíčků. V případě neúspěchu by balíček stáhnul z mirorů LFS. Dále by se získalo to na čem je balíček závislý a samozřejmě postup instalace. To všechno by se zapsalo do /var/něco, do čitelného formátu, tak aby si postup instalace mohl uživatel upravit.
3) Záváislosti by mohly být uložené také v databázi jako SQLite, nebo BerkeleyDB.
4) Tyto soubory uložené ve /var/neco by pak instalátor použil k instalaci balíčků. Samozřejmostí by bylo logování nainstalovaných souborů pro možnost odinstalace balíčků.
5) Instalátor by používal ncurses pro textový mód a qt, nebo gtk+ pro grafiku. K tomu co by bylo vhodnější, jestli qt, nebo gtk+ se můžete vyjádřit v diskusi.
6) Vzdálená instalace by byla možná pomocí VNC pro grafiku a ssh pro textový režim.
7) V budocnosti bych rád přidal funkce jako aktualizace systému, nebo automatické zaznamenávání postupu instalace balíčků neobsažených v (B)LFS.
Protože s programováním teprve začínám a toto je můj první větši projekt(co se týká programování), tak bych byl rád, kdyby se ke mně někdo přidal, aby projekt co nejrychleji postupoval kupředu. S projektem bych rád začal začátkěm července, protože teď mě čekají ještě nějaké zkoušky na VŠ.
Také bych rád vytvořil český portál pro uživatele LFS, kde by byly různé tipy a rady k instalaci LFS a třebá také patche pro instalaci LFS s gcc41. Nechybělo by ani diskusní fórum na řešení problémů s touto distribucí Linuxu. Zde by se také soustředi vývoj nového instalátoru.
K českému portálu se můžete vyjádřit také v anketě pod tímto článkem:
Tiskni
Sdílej:
že si uživatelé budou moci bez studování rozsáhlých balíčkovacích systémů jako rpm, nebo deb upravit instalaci podle svého v každém detailu, jako je třeba prefix instalace balíčku, což Gentoo neumí.Jen tak se zeptám (nikdy jsem to podrobně nestudoval), čili něco jako když si vyrobíte vlastní ebuild pro Gentoo? A i v Gentoo je snad možné obejít portage a instalovat "ručně" přímo ze zdrojáku? Tím nechci nijak hájit Gentoo, jen se informovat ;)
patch -Np1 -i nejaky_patch ./configure --prefix=/usr --sysconfdir=/etc make make install atd...Tyto instrukce budou maximálně uzavřené do nějakých snadno pochopitelných xml tagů. Takže stačí po přepárserování knih upravit požadované textové soubory, přidat, nebo změnit switche u configure a pak toto celé automaticky spustit. A pokud se uživatel ještě v systému nevyzná, tak může ponechat parametry na výchozí hodnotě. Také může být do instalátoru zabudovaný editor těchto souborů. A uživatelé by prostřednictvím těchto textových souborů mohli rozšiřovat systém o další balíčky.
Ja mam moj vlastny instalator mojho vlastneho distra napisany v bash skripte a ide celkom v pohode, cely sytem mi to z balickov nainstaluje za 2 minuty (ak su balicky na disku, 160MB, Pentium 133 MHZ), potom spustim ldconfig a na zaver lilo, navyse v kazdom balicku mam na dohodnutom mieste post install script (/usr/share/packages/...) takze to instalovanie jedneho balicku vyzera asi takto:
tar zxpvf $BALICEK.tgz -C $KAM_INSTALOVAT
$KAM_INSTALOVAT/usr/share/packages/$BALICEK install
Este som zabudol dodat ze na zaciatku sa ma ten skript pyta na aky disk a na aku particiu instalovat, aky tam chcem filesystem, ci ho formatovat, atd...
V konzole je este taky program "dialog" alebo tak nejak, vacsina vstupov by sa podla mna dala vybavit tym, lebo C je zbytocne zlozite...