Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Tak jsem se rozhodnul vyzkoušet si mono a když už, tak kompletní.
Nejprve jsem začal na systému s LFS. První pokus jsem provedl s verzí označenou jako stable. V této verzi se při kompilaci vyskytlo docela dost chyb.
Přešel jsem teda ke zdrojákům latest. Tady již byla situace o dost lepší a všechno se podařilo zkompilovat ihned. K tomu jenom jedna poznámka. Protože jsem mono kompiloval s --sysconfdir=/etc tak bylo třeba provést mkdir $PREFIX/etc a ln -s /etc/mono $PREFIX/etc/mono. Takže tam mi mono funguje dobře. Proč o tom píšu se dozvíte za chvíli.
Když se mi teda tak dobře podařilo mono nainstalovat ze zdrojových souborů, tak jsem si řekl, že na Fedoru s pomocí připravených rpm balíčků to bude hračka, ale ... Na stránkách mona je ke stažení soubor s nastavením repozitáře pro yum, tak jsem se zaradoval. Po zkopírování do odpovídajícího adresáře jsem spustil spustil instalaci všech balíčků z tohoto repozitáře, což skončilo nevyřešenými závislostmi mezi balíčky z tohoto repozitáře. Nastal tedy druhý pokus. stáhnul jsem si všechny balíčky na lokální počítač. Před použitím rpm jsem ještě doinstaloval tři moduly Perlu. RPM teda dopadlo již dobře.
Jenomže tím moje zkušenost s monem nekončí. Druhý den jsem chtěl aktualizovat systém. Yum ale opět skončil chybějícími závislostmi mezi balíčky mona. Nepomohl ani zákaz jejich aktualizace. To byla ta poslední kapka a celé mono šlo ihned ze systému s Fedorou pryč. Takže se vracíme zase na začátek. Musíme si mono celé zkompilovat ze zdrojových kódů, protože s takhle pokaženými balíčky jsem se ještě nesetkal.
Pokud nám ovšem stačí základní balíčky mona, tak ty se nacházejí ve standartních repozitářích Fedory, ty ovšem neobsahují nástroje jako monodevelop, nebo monodoc.
Tiskni
Sdílej:
29.6.2006 13:41
SYSMAN | skóre: 24
| blog: SYSMAN
| Veselí nad Moravou
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz