Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Tá otázka onedlho nebude relevantná. V každom prípade samotný systemd by sa mi nezdal vôbec zlý ak by nepohlcoval všetko možné bez akejkoľvek možnosti voľby. Najradšej som mal openrc z gentoo (vlastne ešte stále mám) ale uznávam, že systemd je v mnohých veciach omnoho lepší (napr supervizor).
Nejak mi nejde do hlavy, proc nestaci jeden rc.conf, kde by byli podobne jako v modprobe.conf popsane nahrane moduly a ty by byli v jedne sloze rc.d a meli nejake definovane rozhrani. Proc je potreba neco jako systemd. Paralelni spousteni se da krasne udelat s pridanim nejakeho znaku nakonec nebo zacatek treba & nebo @. Prijde mi ze Poetteringoviny se nedrzi unixove filosofie.
mě na systemd zatim vadí akorát to že start/stop/restart služeb se tam dělá zbytečně dlouhýma příkazama (což by vyřešil třeba alias) a že to nevypíše jestli se to provedlo nebo ne. jak to bylo dřív (např. /etc/rc.d cups restart) mi přijde lepší než jak to je teď (systemctl restart cupsd.service)...
"feature creep" nevim co to znamená ale líbí se mi toTo je jako mission creep, akorát se softwarem. Prostě featury příbývají a přibývají a software bobtná![]()
(což by vyřešil třeba alias)Přesně tak, hned po první instalaci systemd jsem si přidal
alias rc='sudo systemctl'
takže spouštění je prakticky stejné jako dřív. Co se týče úspěšnosti: když to nevypíše error, tak se to povedlo
Případně je dobrý mít nějaké zobrazení $? v $PS1.
Já osobně mám nejraději jednoduchost sysvinitu, kdy stačí napsat několik primitivních řádků v bashi a mám spuštění nějakého démona vyřízenéTak nevim, na RHEL6 ma initscript httpd 124 radku, zatimco na Fedore 19 systemd unit file 20.
Pokud mas tak rad jednoduchost, proc se nevratis do jeskyni? Nase civilizace je velice slozita.. Jednoduchost je dobry cil, ale vzdycky bude (pro vetsinu lidi) sekundarni az po vlastnostech a pohodli.No, tak treba zrovna v informatice je princip KISS docela dobre voditko. Nejsi schopen vec rozbit do mensich srozumitelnych celku -> asi mas nekde chybu v navrhu.
Ja systemd zatim nemam, ale myslim, ze je to dobra vecJa systemd na jednom pocitaci mam a z meho pohledu mi nenabizi vic nez treba init scripty ze Slackwaru. Ty jsou jednoduche jak kafemlejnek a kdyz je nekde problem, neni problem to opravit. Mimochodem, az z tech skriptu jsem poradne pochopil, jak funguje Linux. ;-]
Ja systemd zatim nemam, ale myslim, ze je to dobra vec.Myslenka systemd neni uplne spatna, ale realizace misty kulha. Coz je typicky problem RedHatu, ktery do ostrych systemu tlaci veci, ktere jeste nejsou dodelane, kompletni nebo plne funkcni. To byl jeden z duvodu, proc jsem od RH utekl k jinym distribucim; tusim, ze s verzi 8.0 udelali kompletni switch distribuce na UTF8, coz byl (take) pozitivni krok, ale kdyz s tim polovina programu neumela pracovat, tak to bylo jen k vzteku...
Pokud chceš svobodu použij Gentoo - sice preferuje Systemd ale nechává možnost volby.
Ostatní distribuce se ale nechtějí starat už o ty další..
Zkrátka je to volba.
Můžeš ale použít třeba Fedoru, upravit jádro aby používalo starý SysV a dobastlit si tam třeba runit nebo openrc a pak se o něj starat.
Ty víš taky prd,vs
... je teď ...ROFL
jo, hlavněže ty víš, že protože je to tak teď, tak kolega mluvící o možném (IMO celkem jistém) problému v budoucnosti ví taky prd ... vskutku brilantní logika hodná lennartova fanklubu ...
Myslíte si, že je to dobrá věc, nebo máte raději klasický sysvinit, kde při pohledu do /etc/init.d víte, které věci můžete spustit oproti milionu souborů v adresáři systemd?Nemám rád ani jedno :D.
Tiskni
Sdílej: