Společnost Fairphone stojící za stejnojmennými mobilními telefony představila (pdf) bezdrátová špuntová sluchátka Fairbuds 2. Opravitelná, s vyměnitelnými bateriemi a tříletou zárukou. Cena 119 eur.
O víkendu 17. a 18. října lze na brněnském výstavišti navštívit s jednou vstupenkou dvě akce: Maker Faire Brno, festival inovací, kreativity a kutilství, a GameDev Connect, akci určenou pro všechny současné a hlavně budoucí herní vývojáře.
Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
+1
Moc pěkně napsáno, pod to se podepisuji. Je opravdu smutné jak někteří lidé na základní výzkum pohlížejí
1) Já nemluvil o medicínském výzkumu, ale o podpoře základního výzkumu z oblasti matematické fyziky farmaceutickou, komerční společností.
2) Dokud stát nebude vlastnit v dané společnosti podíl, pak je to komerční společnost jako každá jiná.
3) Farmaceutické firmy nežijí jen ze státních peněz, nakupují od nich privatizované nemocnice, lékárny, ... Což bude větší podíl příjmů.
4) Výsledky jak ty říkáš medicíského výzkumu se na trh naopak dostávají hodně pomalu, a spolknou při tom hodně peněz. Než se přijde na správný preparát, trvá to dlouho. Než tento preparát projde klinickými zkouškami, trvá to roky. Tomu říkáš brzo?
Kdo se tomu nevěnuje, tak netuší kolik matematiky a fyziky se skrývá za obyčejným mp3 přehrávačemMoc ne. Resp. čim míň, tim líp.
Pro zvědavce: například CERN své výsledky publikuje docela ochotně. Pravda, jedná se "jen" o základní výzkum.
Našel jsem tam dost pěkných fotek.
hodnocení kvality práce s využitím jejich publikační činnosti, která jasně odhalí, kdo jak pracujeTo jste mě vážně pobavil
Hodnocení kvality práce pomocí publikační činnosti, citačních indexů, apod. je naprosto neúčinné. V AVČR jsem několik let pracoval, takže bohužel vím o co jde. Skupina vědců spolupracuje tím způsobem, že se vzájemně uvádějí jako spoluautoři, přestože odvedená práce na společném grantu se často limitně blíží nule. Nicméně jednou za čas každý něco vyprodukuje a v neproduktivních letech mu stačí to spoluautorství. Ne, tenhle systém lze snadno obejít a nic neříká o kvalitě práce. Přičemž vlastní hodnocení na základě publikování je zvrácené. Pracoval jsem v laboratoři, kde se sice vyprodukovala spousta publikací, ale relevantních údajů v tom bylo naprosté minimum (nemluvě o přiohýbání výsledků k vlastní spokojenosti).
Přesto si myslím, že by měl stát podporovat základní výzkum, protože nikdo jiný to nezaplatí a je potřeba. Je smutné, že lze tak špatně kontrolovat kvalitu odvedené práce. Zbývá jen doufat, že alespoň nějaká poměrná část jsou užitečné znalosti a výsledky.
Naopak se domnívám, že by stát neměl vůbec platit aplikovaný výzkum. Z aplikovaného výzkumu plyne bezprostřední užitek (zisk) nějaké právnické osobě, která z tohoto zisku může výzkum zaplatit. Opět mám, bohužel velmi negativní, osobní zkušenost. Pracuji ve firmě na grantu od MPO (Ministerstva Průmyslu a Obchodu). To co naše firma vygenerovala, za více než rok práce na tomto výzkumném projektu je naprostá tragédie. Reálně jsme nevyzkoumali nic a všechno co jsme naprogramovali je nepoužitelné. Při obhajobě přišlo pár starších pánů, kteří neměli ani potuchy co a jak. Moudře pokývali hlavami a další desítky milionů ze státní kasy se sypou
Tiskni
Sdílej: