Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
.
).
. K čemu mi je podpora X architektur, které nikdy nepoužiju, když v každé požaduje přesně určenou úzkou podmnožinu zařízení.
Ok, ty takovou grafiku nemáš, ale jiní ano a nechtějí ji využívat jen z 10% ve VESA módu, chtějí (oprávněně) 100% z jejích možností. Mnohokrát jsem do počítačů přidával externí podporovanou síťovku místo nepodporované interní, grafiky, zvukovky, nefunkční s-ata řadiče…
Vadí mi to chvástání „nám to běží na všem“. Oč realističtěji by znělo: „podporujeme procesory všech architektur, ale bohužel na nás výrobci kašlou, takže se prosím pro konkrétní zařízení podívejte na seznam http://….“.
21.6.2005 11:29
m$ lipo $m | skóre: 19
| blog: čaj o páté
| Redmond
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czZ'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Je pravda, ze NetBSD nema tolik aplikaci jako Linux, nebo FreeBSD tusim neco okolo 10000 dostupnych aplikaci v portech (sice nechapu proc tolik aplikaci uz jsme jak u Debianu).
Na druhou stranu ma NetBSD celkem pekne resenou emulaci binarek. Takze se daji uchodit veci z jinych systemu.
Dokonce existuji komercni aplikace primo pro NetBSD, neni jich mnoho, ale lepsi nez nic, nebo dratem do oka.
Prijde mi, ze OpenBSD ma nejmene aplikaci a na desktopu je lenive. Najdou se vsak skalni silenci co ho provozuji i na desktopu. Jejich volba.
Sam k plne spokojenosti doma provozuji vsechny tri hlavni BSDcka. V praci Windows.
BTW utelk jsem ze Slackware 8.1 (nedam na nej dopustit). Nejvice mne frustrovala rozdilnost Linuxovych distribuci. Byl jsem zvykli na Slack, jinak se to resilo v Debianu, RedHatu, ... (O Mandrake radsi pomlcim).
S zivych distribuci preferuji FreeSBIE. Preci jenom 4 rada je celkem nic moc proti 5-6.
Tiskni
Sdílej:
