Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Snivaju sa mi divne veci. A po jednom takom sne som zacal uvazovat, aky diskovy priestor by sme potrebovali v hlave, aby sa vyrovnal kapacite mozgu.
Na zaciatok si vymedzime pojmy. Za dlzku zivota som si vzal obdobie 75 rokov (aj tak po tejto dobe vacsinou "disk" v hlave zacina vyznamnejsie zlyhavat). Dalej som uvazoval, ze z audio casti si clovek zapamata (a nasledne vie vybavit aspon tolko, ze kto to povedal a co zhruba to bolo) tak jednu desatinu. Dalej, uvazujem, ze pozna dva dalsie jazyky okrem materinskeho (slovniky a translacny soft), vie citat a pisat (OCR), pozna nejake konstanty (SQL databaza) a tak podobne. Co sa tyka videa, tu by som to rozdelil na dve casti, popisem dalej.
Audio: vychadzam z tej jednej desatiny, co zodpoveda 7.5 roku zaznamu. Ak uvazujem o priemernom kompresnom algoritme, optimalizovanom na hlas, tak dojdeme niekde k hodnote 30 kb/s. To je za uvedene obdobie zaokruhlene 850GB dat.
Video: tu si to treba rozdelit na dve casti. Video zlozku a staticke obrazky. Niekde som cital, ze ludske oko je ekvivalent 324 Mpix snimaca. Samozrejme takmer krat dva, pre obe oci to je okolo 580 Mpix. Ak berieme do uvahy 16 fps a uvazime, ze cloveks si zapamata denne asi tak pol hodinku zaznamu v povedzme stotinovom rozliseni, tak je to 1800s*16fps*(16Mbit/s-uvazujem, ze by mozog, respektive ta vykonna cast realtimovo komprimovala do Xvidu)*365d*75r sa rovna 91000 PB (peta bytov). Ak ale budeme pocitat len s minutou denne, uz dojdeme k lepsim cislam - konkretne teda k 1530 PB. Druhou zalezitostou je, ako si zapamatat tvare miesta. Ale ked som dopocital velkost videa, tak myslim, ze tieto velkosti by boli tak zanedbatelne male, ze sa to ani neoplati.
Samozrejme, vsetky hodnoty su nadnesene, nikdy sa tolko miesta nezaberie, len som si to chcel predstavit. Uff
UPDATE: namiesto videa pocitame na navrh diskutujuceho s 0,2 fps, cim nam klesne datova spotreba pri videu a pol hodine takto zaznamenaneho "videa" denne = (1800s/5sec.na.frame)*365*75*500kBna.frame=4,58 TB. Celkom slusne cislo. K tomu dajme "pol tera" na diskovu cache, aby si clovek chvilku pamatal, ako jednotlive framy isli za sebou a co sa medzitym dialo.
Tiskni
Sdílej:
Komprese v mozku je veeeeeeeelmi silně ztrátová. A hlavně to ani není komprese v tom klasickém slova smyslu, paměť mozku funguje uplně jinak... jak už sem psal níže skutečná "kapacita" mozku (pokud by se to tak dalo měřit) není vubec velká...
Rekneme, ze by jsi mel cely zivot na to, zapamatovat si _presne_ 10 1.5 hod filmu, 10 70min CDcek a celou Ottovu encyklopedii. A tim presne myslim slovo od slova, obrazy pixel po pixelu . Nikdy se ti to nepovede, a pritom data zaberou tak 20GB ani ne.
A ten mozek Ti začne selhávat mnohem dříve než v 75 letech. Zlehka to začne po 50 a pak to postupuje. Záleží také na tréninku. Dále nepočítáš s nemocemi, které se na stavu mozku a jeho kapacitě dost odrážejí. Nemluvím jen o Alzheimrovi a Parkinsonovi. I jiné nemoci - poruchy jater, metabolismu tuků, cukrů a bílkovin, mají významný podíl na destrukci mozkové činnosti.
DÍKY
Já věděl, že existuje nějaké logické vysvětlení, proč mám občas pocit, že jsem dement a nic si nepamatuju. 