KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Snivaju sa mi divne veci. A po jednom takom sne som zacal uvazovat, aky diskovy priestor by sme potrebovali v hlave, aby sa vyrovnal kapacite mozgu.
Na zaciatok si vymedzime pojmy. Za dlzku zivota som si vzal obdobie 75 rokov (aj tak po tejto dobe vacsinou "disk" v hlave zacina vyznamnejsie zlyhavat). Dalej som uvazoval, ze z audio casti si clovek zapamata (a nasledne vie vybavit aspon tolko, ze kto to povedal a co zhruba to bolo) tak jednu desatinu. Dalej, uvazujem, ze pozna dva dalsie jazyky okrem materinskeho (slovniky a translacny soft), vie citat a pisat (OCR), pozna nejake konstanty (SQL databaza) a tak podobne. Co sa tyka videa, tu by som to rozdelil na dve casti, popisem dalej.
Audio: vychadzam z tej jednej desatiny, co zodpoveda 7.5 roku zaznamu. Ak uvazujem o priemernom kompresnom algoritme, optimalizovanom na hlas, tak dojdeme niekde k hodnote 30 kb/s. To je za uvedene obdobie zaokruhlene 850GB dat.
Video: tu si to treba rozdelit na dve casti. Video zlozku a staticke obrazky. Niekde som cital, ze ludske oko je ekvivalent 324 Mpix snimaca. Samozrejme takmer krat dva, pre obe oci to je okolo 580 Mpix. Ak berieme do uvahy 16 fps a uvazime, ze cloveks si zapamata denne asi tak pol hodinku zaznamu v povedzme stotinovom rozliseni, tak je to 1800s*16fps*(16Mbit/s-uvazujem, ze by mozog, respektive ta vykonna cast realtimovo komprimovala do Xvidu)*365d*75r sa rovna 91000 PB (peta bytov). Ak ale budeme pocitat len s minutou denne, uz dojdeme k lepsim cislam - konkretne teda k 1530 PB. Druhou zalezitostou je, ako si zapamatat tvare miesta. Ale ked som dopocital velkost videa, tak myslim, ze tieto velkosti by boli tak zanedbatelne male, ze sa to ani neoplati.
Samozrejme, vsetky hodnoty su nadnesene, nikdy sa tolko miesta nezaberie, len som si to chcel predstavit. Uff
UPDATE: namiesto videa pocitame na navrh diskutujuceho s 0,2 fps, cim nam klesne datova spotreba pri videu a pol hodine takto zaznamenaneho "videa" denne = (1800s/5sec.na.frame)*365*75*500kBna.frame=4,58 TB. Celkom slusne cislo. K tomu dajme "pol tera" na diskovu cache, aby si clovek chvilku pamatal, ako jednotlive framy isli za sebou a co sa medzitym dialo.
Tiskni
Sdílej:
Komprese v mozku je veeeeeeeelmi silně ztrátová. A hlavně to ani není komprese v tom klasickém slova smyslu, paměť mozku funguje uplně jinak... jak už sem psal níže skutečná "kapacita" mozku (pokud by se to tak dalo měřit) není vubec velká...
Rekneme, ze by jsi mel cely zivot na to, zapamatovat si _presne_ 10 1.5 hod filmu, 10 70min CDcek a celou Ottovu encyklopedii. A tim presne myslim slovo od slova, obrazy pixel po pixelu . Nikdy se ti to nepovede, a pritom data zaberou tak 20GB ani ne.
A ten mozek Ti začne selhávat mnohem dříve než v 75 letech. Zlehka to začne po 50 a pak to postupuje. Záleží také na tréninku. Dále nepočítáš s nemocemi, které se na stavu mozku a jeho kapacitě dost odrážejí. Nemluvím jen o Alzheimrovi a Parkinsonovi. I jiné nemoci - poruchy jater, metabolismu tuků, cukrů a bílkovin, mají významný podíl na destrukci mozkové činnosti.
DÍKY
Já věděl, že existuje nějaké logické vysvětlení, proč mám občas pocit, že jsem dement a nic si nepamatuju. 