Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Ako tak čítam, stále niekto píše, ako sa dostal k Linuxu/BSD. Pridám svoj príbeh aj ja.
Začalo to všetko v dobách tuhého socializmu, v roku 1984. Narodil som sa rodičom, robotníckej triede. Detstvo a podobné blbinky radšej preskočím, aby som sa dostl k jadru veci. Z pred roka 2002 snáď uvediem len toľko, že som bol hrdým majiteľom Didaktiku M, postaveného na čipe Z80 (alebo Z80A?). Nikdy dovtedy to však nebol počítač triedy "IBM compatible PC". To sa zmenilo v roku 2002, ktorý bol pre mňa zlomový. Vyštudoval som elektrotechnickú priemyslovku v Košiciach (úspešne), nastúpil do prvého semestra na vysokú školu (ani nebudem menovať, neúspešne). Tak sa rodičia (teda jeden, ktorý mi ostal) rozhodli, že mi zakúpia PC. Ono to bolo aj kôli mladšej nevlastnej sestre, samozrejme na hranie. V skratke: Celeron 1700, 256MB DDR, 40GB IBM HDD, 64MB GeForce2, Sony CD napalka. Mal som už vtedy doma CD Solarisu 8, tak som sa hneď dal do pokusov. Samozrejme, nevyhol sa tomu pirátsky Win ME, ktorý v ten deň padol za vlasť. Bohužiaľ, ani Solaris nebežal, doteraz neviem prečo. Zavolal som teda do nejakej partnerskej firmy SUN-u v Košiciach, kde mi poradili novšiu verziu Solarisu. Našťastie bol jeden človiečik od nás, tak prišiel a pomohol mi s tým. Stačilo. Solaris na taký stroj už nikdy viac
Vrátil som Windows, nech je doma pokoj, nechal som jednu partíciu voľnú na ďalšie pokusy. Tie prišli po návrate z vysokej neukončenej školy. Doniesol som si RedHat (myslím, že v tej dobe 8.1), Slackware (určite 8.1) a FreeBSD (určite prvá verzia vetvy 5). Začnem po poriadku. RedHat. Išlo všetko okrem zvuku. Kto vtedy vedel, že treba zaviesť modul alebo niečo podobné? Našiel som sndconfig, ani ten však nebol schopný nič rozbehať. Podotýkam, že som stále bez internetu. Nuž nič, Slackware. Nie, že by mi tam išlo niečo viac ako v RedHate, ale tento Linuxík si ma navždy získal rýchlosťou, prehľadnosťou. Tu som aj urobil prvé kompilovacie kroky. Pamätám sa, že vtedy to bolo na diskete donesené gentoo (nie distro, ten súborový manažér). A čuduj sa svete, skompiloval som. Aj išlo. Horšia stránka veci bola tá, že ani zvuk, ani tlačiareň nešla. Nuž som zobral tretiu sadu CD, vyskúšal FreeBSD. To bolo ťažké sústo aj na "hackera", akým som bol v tej dobe ja
INstall sa podaril asi až na piaty pokus, nehovorím o tom, že rozbehanie X ma stálo nejeden šedivý vlas. Ale nakoniec sa podarilo. Na stránke freebsd.org písali, že systém podporuje i810 audio, tak som sa vytešoval, že konečne začujem z unixového systému zvuk. Nestalo sa. Zasa, kto mohol tušiť o nejakom kldload. Myslím, že na tomto stupni by to kadekto vzdal. Ja však nie. Na internete v kaviarni som vyčítal, že najlepšie pre začiatočníka bude, ak si nainštalujem Mandrake. Jar 2003. Objednané: Mandrake 9.0 (3CD) a Slackware 9.0 (2CD). Mandrake našiel všetko. Zvuk, tlačiareň, nastavil za mňa grafiku. No radosť. Až na to, že nenastavil parametre hdparm. No 19 ročný mladý muž nemá o nejakom hdparm ani poňatie. Slackware 9.0. Nové poznanie, zvuk ide. Pripisujem to v tej dobe jednému kroku v inštalačnom procese, kde sa má pýta, či má zapnúť nejaký hotplug. Nemýlil som sa, ak som ťukol na "YES".
Pokračovanie nabudúce. (2003-2007)
Tiskni
Sdílej:
Narodil som sa rodičomPořád lepší než chobotnicím, to jo