Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
Ako tak čítam, stále niekto píše, ako sa dostal k Linuxu/BSD. Pridám svoj príbeh aj ja.
Začalo to všetko v dobách tuhého socializmu, v roku 1984. Narodil som sa rodičom, robotníckej triede. Detstvo a podobné blbinky radšej preskočím, aby som sa dostl k jadru veci. Z pred roka 2002 snáď uvediem len toľko, že som bol hrdým majiteľom Didaktiku M, postaveného na čipe Z80 (alebo Z80A?). Nikdy dovtedy to však nebol počítač triedy "IBM compatible PC". To sa zmenilo v roku 2002, ktorý bol pre mňa zlomový. Vyštudoval som elektrotechnickú priemyslovku v Košiciach (úspešne), nastúpil do prvého semestra na vysokú školu (ani nebudem menovať, neúspešne). Tak sa rodičia (teda jeden, ktorý mi ostal) rozhodli, že mi zakúpia PC. Ono to bolo aj kôli mladšej nevlastnej sestre, samozrejme na hranie. V skratke: Celeron 1700, 256MB DDR, 40GB IBM HDD, 64MB GeForce2, Sony CD napalka. Mal som už vtedy doma CD Solarisu 8, tak som sa hneď dal do pokusov. Samozrejme, nevyhol sa tomu pirátsky Win ME, ktorý v ten deň padol za vlasť. Bohužiaľ, ani Solaris nebežal, doteraz neviem prečo. Zavolal som teda do nejakej partnerskej firmy SUN-u v Košiciach, kde mi poradili novšiu verziu Solarisu. Našťastie bol jeden človiečik od nás, tak prišiel a pomohol mi s tým. Stačilo. Solaris na taký stroj už nikdy viac Vrátil som Windows, nech je doma pokoj, nechal som jednu partíciu voľnú na ďalšie pokusy. Tie prišli po návrate z vysokej neukončenej školy. Doniesol som si RedHat (myslím, že v tej dobe 8.1), Slackware (určite 8.1) a FreeBSD (určite prvá verzia vetvy 5). Začnem po poriadku. RedHat. Išlo všetko okrem zvuku. Kto vtedy vedel, že treba zaviesť modul alebo niečo podobné? Našiel som sndconfig, ani ten však nebol schopný nič rozbehať. Podotýkam, že som stále bez internetu. Nuž nič, Slackware. Nie, že by mi tam išlo niečo viac ako v RedHate, ale tento Linuxík si ma navždy získal rýchlosťou, prehľadnosťou. Tu som aj urobil prvé kompilovacie kroky. Pamätám sa, že vtedy to bolo na diskete donesené gentoo (nie distro, ten súborový manažér). A čuduj sa svete, skompiloval som. Aj išlo. Horšia stránka veci bola tá, že ani zvuk, ani tlačiareň nešla. Nuž som zobral tretiu sadu CD, vyskúšal FreeBSD. To bolo ťažké sústo aj na "hackera", akým som bol v tej dobe ja
INstall sa podaril asi až na piaty pokus, nehovorím o tom, že rozbehanie X ma stálo nejeden šedivý vlas. Ale nakoniec sa podarilo. Na stránke freebsd.org písali, že systém podporuje i810 audio, tak som sa vytešoval, že konečne začujem z unixového systému zvuk. Nestalo sa. Zasa, kto mohol tušiť o nejakom kldload. Myslím, že na tomto stupni by to kadekto vzdal. Ja však nie. Na internete v kaviarni som vyčítal, že najlepšie pre začiatočníka bude, ak si nainštalujem Mandrake. Jar 2003. Objednané: Mandrake 9.0 (3CD) a Slackware 9.0 (2CD). Mandrake našiel všetko. Zvuk, tlačiareň, nastavil za mňa grafiku. No radosť. Až na to, že nenastavil parametre hdparm. No 19 ročný mladý muž nemá o nejakom hdparm ani poňatie. Slackware 9.0. Nové poznanie, zvuk ide. Pripisujem to v tej dobe jednému kroku v inštalačnom procese, kde sa má pýta, či má zapnúť nejaký hotplug. Nemýlil som sa, ak som ťukol na "YES".
Pokračovanie nabudúce. (2003-2007)
Tiskni
Sdílej:
Narodil som sa rodičomPořád lepší než chobotnicím, to jo