Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Ako tak čítam, stále niekto píše, ako sa dostal k Linuxu/BSD. Pridám svoj príbeh aj ja.
Začalo to všetko v dobách tuhého socializmu, v roku 1984. Narodil som sa rodičom, robotníckej triede. Detstvo a podobné blbinky radšej preskočím, aby som sa dostl k jadru veci. Z pred roka 2002 snáď uvediem len toľko, že som bol hrdým majiteľom Didaktiku M, postaveného na čipe Z80 (alebo Z80A?). Nikdy dovtedy to však nebol počítač triedy "IBM compatible PC". To sa zmenilo v roku 2002, ktorý bol pre mňa zlomový. Vyštudoval som elektrotechnickú priemyslovku v Košiciach (úspešne), nastúpil do prvého semestra na vysokú školu (ani nebudem menovať, neúspešne). Tak sa rodičia (teda jeden, ktorý mi ostal) rozhodli, že mi zakúpia PC. Ono to bolo aj kôli mladšej nevlastnej sestre, samozrejme na hranie. V skratke: Celeron 1700, 256MB DDR, 40GB IBM HDD, 64MB GeForce2, Sony CD napalka. Mal som už vtedy doma CD Solarisu 8, tak som sa hneď dal do pokusov. Samozrejme, nevyhol sa tomu pirátsky Win ME, ktorý v ten deň padol za vlasť. Bohužiaľ, ani Solaris nebežal, doteraz neviem prečo. Zavolal som teda do nejakej partnerskej firmy SUN-u v Košiciach, kde mi poradili novšiu verziu Solarisu. Našťastie bol jeden človiečik od nás, tak prišiel a pomohol mi s tým. Stačilo. Solaris na taký stroj už nikdy viac 
Vrátil som Windows, nech je doma pokoj, nechal som jednu partíciu voľnú na ďalšie pokusy. Tie prišli po návrate z vysokej neukončenej školy. Doniesol som si RedHat (myslím, že v tej dobe 8.1), Slackware (určite 8.1) a FreeBSD (určite prvá verzia vetvy 5). Začnem po poriadku. RedHat. Išlo všetko okrem zvuku. Kto vtedy vedel, že treba zaviesť modul alebo niečo podobné? Našiel som sndconfig, ani ten však nebol schopný nič rozbehať. Podotýkam, že som stále bez internetu. Nuž nič, Slackware. Nie, že by mi tam išlo niečo viac ako v RedHate, ale tento Linuxík si ma navždy získal rýchlosťou, prehľadnosťou. Tu som aj urobil prvé kompilovacie kroky. Pamätám sa, že vtedy to bolo na diskete donesené gentoo (nie distro, ten súborový manažér). A čuduj sa svete, skompiloval som. Aj išlo. Horšia stránka veci bola tá, že ani zvuk, ani tlačiareň nešla. Nuž som zobral tretiu sadu CD, vyskúšal FreeBSD. To bolo ťažké sústo aj na "hackera", akým som bol v tej dobe ja INstall sa podaril asi až na piaty pokus, nehovorím o tom, že rozbehanie X ma stálo nejeden šedivý vlas. Ale nakoniec sa podarilo. Na stránke freebsd.org písali, že systém podporuje i810 audio, tak som sa vytešoval, že konečne začujem z unixového systému zvuk. Nestalo sa. Zasa, kto mohol tušiť o nejakom kldload. Myslím, že na tomto stupni by to kadekto vzdal. Ja však nie. Na internete v kaviarni som vyčítal, že najlepšie pre začiatočníka bude, ak si nainštalujem Mandrake. Jar 2003. Objednané: Mandrake 9.0 (3CD) a Slackware 9.0 (2CD). Mandrake našiel všetko. Zvuk, tlačiareň, nastavil za mňa grafiku. No radosť. Až na to, že nenastavil parametre hdparm. No 19 ročný mladý muž nemá o nejakom hdparm ani poňatie. Slackware 9.0. Nové poznanie, zvuk ide. Pripisujem to v tej dobe jednému kroku v inštalačnom procese, kde sa má pýta, či má zapnúť nejaký hotplug. Nemýlil som sa, ak som ťukol na "YES".
Pokračovanie nabudúce. (2003-2007)
Tiskni
Sdílej:
16.1.2007 15:54
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
17.1.2007 01:53
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
Narodil som sa rodičomPořád lepší než chobotnicím, to jo
16.1.2007 17:20
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
