Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Ako tak čítam, stále niekto píše, ako sa dostal k Linuxu/BSD. Pridám svoj príbeh aj ja.
Začalo to všetko v dobách tuhého socializmu, v roku 1984. Narodil som sa rodičom, robotníckej triede. Detstvo a podobné blbinky radšej preskočím, aby som sa dostl k jadru veci. Z pred roka 2002 snáď uvediem len toľko, že som bol hrdým majiteľom Didaktiku M, postaveného na čipe Z80 (alebo Z80A?). Nikdy dovtedy to však nebol počítač triedy "IBM compatible PC". To sa zmenilo v roku 2002, ktorý bol pre mňa zlomový. Vyštudoval som elektrotechnickú priemyslovku v Košiciach (úspešne), nastúpil do prvého semestra na vysokú školu (ani nebudem menovať, neúspešne). Tak sa rodičia (teda jeden, ktorý mi ostal) rozhodli, že mi zakúpia PC. Ono to bolo aj kôli mladšej nevlastnej sestre, samozrejme na hranie. V skratke: Celeron 1700, 256MB DDR, 40GB IBM HDD, 64MB GeForce2, Sony CD napalka. Mal som už vtedy doma CD Solarisu 8, tak som sa hneď dal do pokusov. Samozrejme, nevyhol sa tomu pirátsky Win ME, ktorý v ten deň padol za vlasť. Bohužiaľ, ani Solaris nebežal, doteraz neviem prečo. Zavolal som teda do nejakej partnerskej firmy SUN-u v Košiciach, kde mi poradili novšiu verziu Solarisu. Našťastie bol jeden človiečik od nás, tak prišiel a pomohol mi s tým. Stačilo. Solaris na taký stroj už nikdy viac 
Vrátil som Windows, nech je doma pokoj, nechal som jednu partíciu voľnú na ďalšie pokusy. Tie prišli po návrate z vysokej neukončenej školy. Doniesol som si RedHat (myslím, že v tej dobe 8.1), Slackware (určite 8.1) a FreeBSD (určite prvá verzia vetvy 5). Začnem po poriadku. RedHat. Išlo všetko okrem zvuku. Kto vtedy vedel, že treba zaviesť modul alebo niečo podobné? Našiel som sndconfig, ani ten však nebol schopný nič rozbehať. Podotýkam, že som stále bez internetu. Nuž nič, Slackware. Nie, že by mi tam išlo niečo viac ako v RedHate, ale tento Linuxík si ma navždy získal rýchlosťou, prehľadnosťou. Tu som aj urobil prvé kompilovacie kroky. Pamätám sa, že vtedy to bolo na diskete donesené gentoo (nie distro, ten súborový manažér). A čuduj sa svete, skompiloval som. Aj išlo. Horšia stránka veci bola tá, že ani zvuk, ani tlačiareň nešla. Nuž som zobral tretiu sadu CD, vyskúšal FreeBSD. To bolo ťažké sústo aj na "hackera", akým som bol v tej dobe ja INstall sa podaril asi až na piaty pokus, nehovorím o tom, že rozbehanie X ma stálo nejeden šedivý vlas. Ale nakoniec sa podarilo. Na stránke freebsd.org písali, že systém podporuje i810 audio, tak som sa vytešoval, že konečne začujem z unixového systému zvuk. Nestalo sa. Zasa, kto mohol tušiť o nejakom kldload. Myslím, že na tomto stupni by to kadekto vzdal. Ja však nie. Na internete v kaviarni som vyčítal, že najlepšie pre začiatočníka bude, ak si nainštalujem Mandrake. Jar 2003. Objednané: Mandrake 9.0 (3CD) a Slackware 9.0 (2CD). Mandrake našiel všetko. Zvuk, tlačiareň, nastavil za mňa grafiku. No radosť. Až na to, že nenastavil parametre hdparm. No 19 ročný mladý muž nemá o nejakom hdparm ani poňatie. Slackware 9.0. Nové poznanie, zvuk ide. Pripisujem to v tej dobe jednému kroku v inštalačnom procese, kde sa má pýta, či má zapnúť nejaký hotplug. Nemýlil som sa, ak som ťukol na "YES".
Pokračovanie nabudúce. (2003-2007)
Tiskni
Sdílej:
16.1.2007 15:54
JiK | skóre: 13
| blog: Jirkoviny
| Virginia
17.1.2007 01:53
prometeus | skóre: 9
| blog: Nielen historický blog
Narodil som sa rodičomPořád lepší než chobotnicím, to jo
16.1.2007 17:20
freshmouse | skóre: 42
| blog: Bruno Banány
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
