Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ako tak čítam, stále niekto píše, ako sa dostal k Linuxu/BSD. Pridám svoj príbeh aj ja.
Začalo to všetko v dobách tuhého socializmu, v roku 1984. Narodil som sa rodičom, robotníckej triede. Detstvo a podobné blbinky radšej preskočím, aby som sa dostl k jadru veci. Z pred roka 2002 snáď uvediem len toľko, že som bol hrdým majiteľom Didaktiku M, postaveného na čipe Z80 (alebo Z80A?). Nikdy dovtedy to však nebol počítač triedy "IBM compatible PC". To sa zmenilo v roku 2002, ktorý bol pre mňa zlomový. Vyštudoval som elektrotechnickú priemyslovku v Košiciach (úspešne), nastúpil do prvého semestra na vysokú školu (ani nebudem menovať, neúspešne). Tak sa rodičia (teda jeden, ktorý mi ostal) rozhodli, že mi zakúpia PC. Ono to bolo aj kôli mladšej nevlastnej sestre, samozrejme na hranie. V skratke: Celeron 1700, 256MB DDR, 40GB IBM HDD, 64MB GeForce2, Sony CD napalka. Mal som už vtedy doma CD Solarisu 8, tak som sa hneď dal do pokusov. Samozrejme, nevyhol sa tomu pirátsky Win ME, ktorý v ten deň padol za vlasť. Bohužiaľ, ani Solaris nebežal, doteraz neviem prečo. Zavolal som teda do nejakej partnerskej firmy SUN-u v Košiciach, kde mi poradili novšiu verziu Solarisu. Našťastie bol jeden človiečik od nás, tak prišiel a pomohol mi s tým. Stačilo. Solaris na taký stroj už nikdy viac Vrátil som Windows, nech je doma pokoj, nechal som jednu partíciu voľnú na ďalšie pokusy. Tie prišli po návrate z vysokej neukončenej školy. Doniesol som si RedHat (myslím, že v tej dobe 8.1), Slackware (určite 8.1) a FreeBSD (určite prvá verzia vetvy 5). Začnem po poriadku. RedHat. Išlo všetko okrem zvuku. Kto vtedy vedel, že treba zaviesť modul alebo niečo podobné? Našiel som sndconfig, ani ten však nebol schopný nič rozbehať. Podotýkam, že som stále bez internetu. Nuž nič, Slackware. Nie, že by mi tam išlo niečo viac ako v RedHate, ale tento Linuxík si ma navždy získal rýchlosťou, prehľadnosťou. Tu som aj urobil prvé kompilovacie kroky. Pamätám sa, že vtedy to bolo na diskete donesené gentoo (nie distro, ten súborový manažér). A čuduj sa svete, skompiloval som. Aj išlo. Horšia stránka veci bola tá, že ani zvuk, ani tlačiareň nešla. Nuž som zobral tretiu sadu CD, vyskúšal FreeBSD. To bolo ťažké sústo aj na "hackera", akým som bol v tej dobe ja INstall sa podaril asi až na piaty pokus, nehovorím o tom, že rozbehanie X ma stálo nejeden šedivý vlas. Ale nakoniec sa podarilo. Na stránke freebsd.org písali, že systém podporuje i810 audio, tak som sa vytešoval, že konečne začujem z unixového systému zvuk. Nestalo sa. Zasa, kto mohol tušiť o nejakom kldload. Myslím, že na tomto stupni by to kadekto vzdal. Ja však nie. Na internete v kaviarni som vyčítal, že najlepšie pre začiatočníka bude, ak si nainštalujem Mandrake. Jar 2003. Objednané: Mandrake 9.0 (3CD) a Slackware 9.0 (2CD). Mandrake našiel všetko. Zvuk, tlačiareň, nastavil za mňa grafiku. No radosť. Až na to, že nenastavil parametre hdparm. No 19 ročný mladý muž nemá o nejakom hdparm ani poňatie. Slackware 9.0. Nové poznanie, zvuk ide. Pripisujem to v tej dobe jednému kroku v inštalačnom procese, kde sa má pýta, či má zapnúť nejaký hotplug. Nemýlil som sa, ak som ťukol na "YES". Pokračovanie nabudúce. (2003-2007)
Tiskni Sdílej:
Narodil som sa rodičomPořád lepší než chobotnicím, to jo