Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Alebo o tom, ako som prešiel z GNOME na KDE, čo mi chýby, čo ma teší.
Dlho som bol zástancom GNOME (aj keď pri prezentovaní screenshotov zo mňa vypadlo aj KDE - predsa len treba testovať aj konkurenciu ). Dlho, vlastne odkedy behám na Linuxe, teda nejaký rok 2002. Začínal som na Slackware 8.1, kde bol GNOME vo verzii 1.4. Možno aj preto som tak dlho odolával lákadlám KDE. Jednoducho verzia 1.4 bola neuveriteľne rýchla oproti vtedajšiemu 3.0.x v KDE. Bol som prekvapený, ale ešte aj na P@133 s 24 MB RAM to bolo použiteľné. Ako však prišla rada 2.x (kde x>8), aj napriek rýchlejšiemu stroju sa mi zdá byť pomalá. A tento rok som sa odhodlal. 31.5.2007 vyšla Fedora 7, ja som nemal dôvod sťahovať verziu inú ako Live CD s KDE. Podotýkam, že dovtedy som Fedoru (okrem iného, naozaj okrem mnohého iného - Fedora je dnes špičková distribúcia - o tom viac nižšie) používal preto, že východzím desktopom bolo GNOME. A myslím, že ja kopa klikátok (minimálne LiveCD inštalátor) je písaný v GTK.
Od verzie 7 už nie. Príjemne ma prekvapilo rýchlosťou, výberom aplikácií, funkčnosťou. Je tam KOffice (ktorý mám rád), súčasťou je aj Krita (ktorú mám rád, odkedy funguje + podporuje CMYK), zvykol som si aj na Kopete (až na ten jabber MUC, uff). Naopak torrent klient ako Ktorrent mi v prostredí GNOME chýbal. Konqueror som mal vyskúšaný a nič mi na ňom nechýba. Pre niektoré weby som nastavil inú identifikáciu a super. Chýba mi naopak kvalitny vektorový editor ala Inkscape. Neviete o niečom? A lahôdka na koniec. Amarok. Bóóóóóóóóóóže, to je skvelé. Aby som veci uviedol na pravú mieru, vyhovoval mi aj Rhythmbox, ale toto je pecka. Toľko teda k prechodu, zoznam náhrad, ktorý by mohol pomôcť aj s výhradami.
A ešte niečo k Fedore. Neviem, kde vznikol mýtus, že je pomalá. Mám počítač, ktorý je na hrane vyhodenia (aspoň niektorými indivíduami zo serverov ako zive.sk bol zhodnotený ako totálny črep). Konkrétne P3@733, 512MB SDRAM, 40+20GB ATA disky, nVidia 5500 grafika, DVD napalka a tak podobne. Proste trošku vylepšený IBM PC 300GL. A Feora na ňom ide skvele. Porovnateľne, dokonca v niektorých veciac rýchlejšie ako vyladená Mandriva, Debian či Ubuntu. Jediný poznatok je, že na Fedore sú pomalé NIEKTORÉ aplikácie. Spomeniem Firefox, to je najvačšia hrôza, na ktorej som neotvoril viac ako 5 záložiek. Pritom v tom istom Firefoxe na WinXP ich otvorím kľudne aj 50 bez znateľného spomalenia PC. Tak isto aj teraz na Konquerore pod KDE.
Áno, viem, je to celé napísané neprehľadne, ale...
Proste len chcem po 2 mesiacoch intenzívneho používania vyjadriť spokojnosť s Fedorou, s KDE, s jeho aplikáciami. Gratulácie prijímam na jabberi
Tiskni
Sdílej:
Chýba mi naopak kvalitny vektorový editor ala Inkscape. Neviete o niečom?
Tomu nerozumím. Co vám brání používat dál Inkscape, pokud vám vyhovuje?