Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Sorry, ale tvoje argumenty jsou naprosto k nicemu.Ty jsi k ničemu. Napsal jsem "IMHO" a stojím si za tím, co jsem napsal.
Button9, "MPlayer"="Execute program, "/home/semo/bin/youmplayer", "%u", "MPlayer", "Attachment Video""Pridas si ho do sekcie [Customize Toolbar Custom.content] v subore minimal_toolbar (1).ini (alebo ktory mas nastaveny av Preferences/Advanced/Toolbars/Toolbar setup). Pricom rucne opravis Button9 na spravne cislo a zaradis to na koniec tej sekcie. Po restartnuti opery sa ti objavi v "My buttons" a natiahnes si ho na listu kam chces. Podobne tam mam ikonky na otvorenie vo FF, Konq, prikaz
/usr/bin/killall operapluginwrapper operaplugincleaner
, ktory zostreli vsetky opera flashe.
youmplayer mam spravene na viac stranok, takze je trocha dlhsi.
Opera sa editaciou textovych suborov uzasne prisposobit. Da sa poladit menu otvarane pravym tlacitkom a 1000 inych veci. Nie su a to prave tutorialy, ale nejaka dokumentacia sa najst da a dalej pokus/omyl.
Fluxbox Firefox (i flash!) OpenOffice Mplayer Gimp Inkscape atd...Počítač rodičů, athlon xp 1 ghz, 196 MB ram, arch linux (později jsem jim to vylepšil na 512 ram, ale i s těmi 196 to šlo bez problému používat):
Kde 3.5 Firefox OpenOffice atd...Tedy k abiwordu (vždyť v tom nic nejde napsat), dillu (a podobným osekaným browserům) a podobným ptákovinám není žádný důvod. Chce to ale ten arch, jednak i686 optimalizace a jednak v systému nebudou žádné ptákoviny, co by užíraly prostředky. Firefox, i openoffice běží naprosto svižně a nebyl žádný problém. Jo, člověk si chvilku třeba počká na start, ale pak to valí.
Jinak stále to není žádný zázrak, XP šly s IE6 na plnohodnotném webu provozovat s 64 Mb ram. Jestli by linux chtěl na takové základní věci nejméně 512, půjde oknem (jak tady pánové výše naznačují). Ale jo, když tu ramku má (třeba 2 GB), zasere ji úplně stejné, jako když ji má 196 :). Ale to bude asi tím, že na 2 GB si toho člověk pustí víc ;) - přece jen na tom NTB 100 panelů fakt neotevřu. Ale youtube videa běží hezky.Nevím, ony ty weby šly s přeplácaností nahoru. Ale XP SP2 + IE se nějak dá zvládnout na 128MB RAM (za předpokladu, že odlavače HW nežerou moc ram, což se stává, například s propr, gpu ovladači).
NetBSD mi běží už pár let na jednom routeru/bráně a nemůžu proti němu říct jediný křivý slovo. Strašně rád bych ho znovu zkusil i na desktopu, ale počkám si až dotáhnou podporu ACPI i pro S4 a S4bios (rozuměj uspání na disk). To považuju za killer-featuru nejen pro notebooky.
Tiskni
Sdílej: