Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sun se v červených číslech potácel už v době, kdy o budoucí krizi ještě nikdo neměl ani ponětí.
A taky kvuli vadne nastavenemu programu zamestnaneckych akcii. Bezne maji zamestnanci narok na koupi akcii za zvyhodnenou cenu, ale v Sunu si je museli fyzicky koupit na zacatku kazdeho obdobi, zatimco jinde je nakupujes jen virtualne pri prodeji. Kamos takhle daval 15% mzdy kazdy mesic v roce 2001, bohuzel jen prubezne neprodaval a pak cena spadla o 80%. Docela demotivacni ztrata.
Podle mě byl hlavní problém v tom, že SUN byl vždy hlavně HW firma. Dodávali skvělý a výkonný hardware, ovšem také velmi drahý. Java měla být nástroj pro to, aby si lidé koupili SUN servery. Jenže postupem času šel výkon x86 procesorů tak nahoru, že nebyl důvod kupovat extrémně drahá řešení od SUNu. Aspoň takhle jsem to četl již před několika lety a asi se od té doby zase tolik nezměnilo.
No, ono podpora open source znamená, že vás lidi začnoumít rádi (když se o vás dozví) a kolikrát vám i zadarmo pomůžou s vaší prací.
Na druhou stranu, payware znamená, že od zákazníků dostáváte peníze. Ať si kdo chce co chce říká, tak ty dvě věci jsou v rozporu. Uvolnění SW zkrátka znamená, že někteří uživatelé si ho nemusí zaplatit. a pokud je finanční ztráta větší než benefit z opensourcovosti...
Uvolnění SW zkrátka znamená, že někteří uživatelé si ho nemusí zaplatit.
Warez znamená, že i payware nemusí někteří uživatelé zaplatit...
Nejsem odbornik, nechapu, jak mysql mel Sunu prospet.
Sun se nikdy pořádně nepřiblížil skutečným konkurenčním cenám za svůj HW.Tohle mi nepřipadá jako pravdivé. Přinejmenším u serverů byl vždy na srovnatelné úrovni jako třeba HP nebo Dell. U stanic, storage řešení apod. to je o něco horší, ale pořád jde o vcelku rozumné ceny. Navíc jde ještě také například o spolehlivost - a zrovna zmíněné servery HP na tom (i podle mých zkušeností) nejsou příliš dobře.
V porovnani s jinymi RISC platil SUN paradoxne spise za toho "levnejsiho". At uz vzpomenu na SGI CHALLENGE, IBM RS6000 nebo treba ALPHASERVERy od tehdejsiho DIGITALu.
SUN trumfoval predevsim svou rozsirenosti, jeho SPARCy byly i v bezne nabidce vetsich pocitacovych firem (matne vzpominam napriklad na letaky H&J Computers z poloviny 90 let: "SUN NFS Server - dela jednu vec a dela ji dobre"). A pro Solaris samozrejme byla vetsi nabidka SW (ve srovnani s AIXem, IRIXem ci ULTRIXem).
Nicmene to nebranilo, aby se na nej (mysleno na SUN) ostatni konkurenti obcas divali trosku "z patra". SGI melo de-facto monopol v grafickych stanicich, IBM obrovskou skaloatelnost (RS6000 s prehledem dosahovalo na predni pricky v TOP500) a DIGITALALPHA byl nejrychlejsi procesor sve doby (pokud se nepletu, tak to byl prvni 64bitovy CPU vubec).
Pokud se na to divam z odstupem let, tak bych SUN hodnotil docela dobre. SGI slo do kytek, DIGITAL do Compaqu a nasledne do HP (takze rovnez do kytek), snad jedine IBM si dokazala udrzet kontinuitu do dnesnich dnu (AIX na procesorech Power se myslim drzi docela dobre). HP svoje vlasti procesory rovnez pohrbil (HPUX presel z PA-RISC na Itanium). Takze SUN s jejich SPARCem a Solarisem by se dal s troskou nadsazky oznacit za nejdele zijici z klasickych RISCovych UNIXu.
Vitejte ve svete x86
.
Ono to také bude furiantskou povahou vedení Sunu.
Pamatuji si, jak krátce po uvedení Javy dělali ze všech blbce, posmívali se kdekomu mohli a nejvíce asi Microsoftu. Jejich vize, že všechno převálcuje JavaOS, že procesory budou nativně vykonávat Javu, přišli s vizí NetPC a x dalších. Škoda, že tu dobu většinu z vás asi nepamatujete, jak hulvátsky se tehdy Sun choval, člověk měl pocit, že do vedení Sunu dali přeučené dlaždiče s lysohlávkama. To období trvalo tak 2–3 roky, kdy museli postupně slevovat.
Když začali bojovat pro Microsoftu a jeho použití Javy (částečně oprávněně), neuvědomili si, že druhá strana není zrovna hejsek, co si nechá všechno líbit. Měli tehdy velkou šanci prosadit a nechat Javu jako významný programovací jazyk na platformě Windows, což by je posunulo někam úplně jinam. V té době Microsoft Javě věřil, a dokonce vydával svůj produkt Microsoft Visual J++, Borland se na poli Javy a Windows také hodně snažil. Jako perličku mohu uvést, že Microsoftí JVM byla v běhu několikanásobně rychlejší, než Sunovská JVM. Sun ovšem hodlal pokořit Microsoft až do poslední chvíle – a tehdy si Microsoft řekl stop a začal s projektem vypuzení Javy a náhrady za ní – .NET frameworkem. Microsoft tehdy ze dne na den zastavil vývoj a prodej produktu Microsoft Visual J++.
Java pro SUN nikdy nebyla napřímo výnosná
Nemáš úplně pravdu. Obrat v Javě za fiskální rok 2008 byl 220 miliónů dolarů, víc než MySQL a stejně jako Solaris, viz Jonathanův blog
Současná situace okolo Sunu je vcelku dobrým příkladem, proč vedení firmy neobsazovat IT lidmi a naopak, viz. např. www.theregister.co.uk/2009/04/22/sun_legacy/ . No nic, zamáčkneme slzu, kdo chce ať si vystoupí a karavana jede dál. Už aby tu byl Oracle Solaris 11..doufám, že bude mít po vydání míň bugů jak Solaris 10
Tiskni
Sdílej: