Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla to krásná idylka. Programovat v jazyku (platformě), který je mi sympatický a zároveň mít rád firmu, která za tímto jazykem stojí. Možná si mnoho lidí řekne, že je to pitomost, ale mě tato kombinace utvrzovala v tom, že jsem si nemohl zvolit lépe.
Situace, která v SUNu nastala se mě dost dotýká. Sice nejsem zaměstnanec této firmy, ale jejich produkty jsem vždy preferoval a znalosti, které jsem v této oblasti měl, využíval a využívám i k vlastnímu živobytí. Když přišly první zprávy o tom, že SUN má koupit IBM, byl to docela šok. Ale na druhou stranu, IBM do Javy nasypala asi nejvíce peněz ze všech firem dohromady (včetně samotného SUNu). To mě utvrzovalo v tom, že IBM by další rozvoj v pohodě ustál a jistě by dané projekty nebyly tak ohroženy jako nyní...
Firma Oracle, která v současné době stojí za koupí Sunu je na to ovšem o poznání hůře. Jejich podpora v oblasti Javy je tak mizerná, že vždy byla ořezána na minimum, které splňovalo jejich požadavky. Navíc produkty od Oracle nejsou nijak kvalitní. Kromě databáze, která je skutečně bezkonkurenční, jsou ostatní výtvory této firmy žalostné. Čím může Oracle, jako firma obohatit Javu? Asi ničím.
Java pro SUN nikdy nebyla napřímo výnosná. Jejich výdělky se vždy točili spíše kolem HW. Jednu věc jim ovšem tato platforma přinesla. Tím bylo obrovské jméno, které si díky tomu Sun udržoval. A mít jméno, to jsou především peníze. Stačí se podívat, proč se na burze Sun snažil přejmenovat na Java.
A tak Sun dál lil peníze do Javy a podpory kolem ní. Navíc se jednoho dne rozhodli, že vše převedou do open-source a tak vznikla otevřená celá Java. Tím ovšem nekončili. Z SUN application serveru vznikl otevřený aplikační server Glassfish. Koupili celou společnost MySQL AB. Dále přišel VirtualBox, ... atd. atd. Toto všechno mělo nastartovat pro Sun nový směr. Směr, který se líbil zejména vyvojářům a uživatelům. Co může přilákat nové vývojáře víc, než fakt, že zadarmo získám skutečně kvalitní technologii?
Bohužel tento trend nevydržel. Důvod, proč k tomu došlo? Sun se začal potácet v červených číslech. Z ryze subjektivního hlediska se domnívám, že důvody, proč se Sunu přestalo dařit jsou 3. Za prvé, ekonomická krize zapříčinila pád akcií (více o ekonomické krizi asi nemá smysl psát). Za druhé, Sun se nikdy pořádně nepřiblížil skutečným konkurenčním cenám za svůj HW. Za třetí, velcí akcionáři nejsou zrovna lidé, kteří by se v IT příliš vyznali. Proto už samotný nákup MySQL vyvolal vlnu nevole. Cena akcií začala klesat. Jen skuteční IT odborníci chápali význam, proč vlastně Sun koupil MySQL. Proč vlastně Sun sypal tolik peněz do open-source.
To, co Oracle udělá z Javou je ve hvězdách. Každopádně určitě ji nebude chtít potopit. Osobně si myslím, že samotná Java byla jedním z hlavních důvodů, proč Oracle chce Sun koupit. Věřím, že za dalším rozvojem Javy budou stát ti samí lidé jako dnes. Jen doufám, že je nesemele management, který se jistě bude měnit. Z tohoto pohledu mám trošku obavy z toho, aby Oracle nežačal celou Javu jaksi kurvit.
Java na serveru, nebo-li J2EE jistě nebude nijak ohrožena. Sám v této platformě programuji a vím, že Oracle bude mít příliš malé slovo na to, aby tuto oblast mohli nějak poškodit. A pokud by se i tak stalo (na úrovni nových specifikací), tak stále máme alespoň spoustu alternativ (Spring, Hibernate, atd).
Glassfish - jedná se o open-source aplikační server, který je derivátem Sun application serveru. Je to jakési dítě Sunu v open-source světě. Jeho hlavní předností je fakt, že je vždy první referenční implementací nové verze J2EE. To zda bude Oracle nadále tento server podporovat je otázka. Oracle má svůj vlastní aplikační server. Dle mého je ovšem projekt Glassfish již natolik rozjetý a úspěšný, že by museli být blázni, kdyby se ho pokusili zabít.
NetBeans - jedná se o desktop platformu, která primárně slouží jako IDE pro programování v Jave a dalších jazycích. Myslím, že by lidé z Oracle museli být opět blázni, kdyby tento projekt ukončili. I když si toto IDE asi nejvíce konkuruje s Eclipse, obě IDE mají v určitých oblastech bezkonkurenční převahu.
Co napsat závěrem? Já jen doufám a věřím, že se mi politika a další rozvoj Javy pod křídly Oracle natolik nezhnusí, že si nebudu muset hledat nový jazyk a novou platformu. Pokud mám být upřímný, tak jediné, kam bych poté mohl přejít je .NET. a to bych opravdu nerad.
Tiskni
Sdílej:
Sun se v červených číslech potácel už v době, kdy o budoucí krizi ještě nikdo neměl ani ponětí.
A taky kvuli vadne nastavenemu programu zamestnaneckych akcii. Bezne maji zamestnanci narok na koupi akcii za zvyhodnenou cenu, ale v Sunu si je museli fyzicky koupit na zacatku kazdeho obdobi, zatimco jinde je nakupujes jen virtualne pri prodeji. Kamos takhle daval 15% mzdy kazdy mesic v roce 2001, bohuzel jen prubezne neprodaval a pak cena spadla o 80%. Docela demotivacni ztrata.
Podle mě byl hlavní problém v tom, že SUN byl vždy hlavně HW firma. Dodávali skvělý a výkonný hardware, ovšem také velmi drahý. Java měla být nástroj pro to, aby si lidé koupili SUN servery. Jenže postupem času šel výkon x86 procesorů tak nahoru, že nebyl důvod kupovat extrémně drahá řešení od SUNu. Aspoň takhle jsem to četl již před několika lety a asi se od té doby zase tolik nezměnilo.
No, ono podpora open source znamená, že vás lidi začnoumít rádi (když se o vás dozví) a kolikrát vám i zadarmo pomůžou s vaší prací.
Na druhou stranu, payware znamená, že od zákazníků dostáváte peníze. Ať si kdo chce co chce říká, tak ty dvě věci jsou v rozporu. Uvolnění SW zkrátka znamená, že někteří uživatelé si ho nemusí zaplatit. a pokud je finanční ztráta větší než benefit z opensourcovosti...
Uvolnění SW zkrátka znamená, že někteří uživatelé si ho nemusí zaplatit.
Warez znamená, že i payware nemusí někteří uživatelé zaplatit...
Nejsem odbornik, nechapu, jak mysql mel Sunu prospet.
Sun se nikdy pořádně nepřiblížil skutečným konkurenčním cenám za svůj HW.Tohle mi nepřipadá jako pravdivé. Přinejmenším u serverů byl vždy na srovnatelné úrovni jako třeba HP nebo Dell. U stanic, storage řešení apod. to je o něco horší, ale pořád jde o vcelku rozumné ceny. Navíc jde ještě také například o spolehlivost - a zrovna zmíněné servery HP na tom (i podle mých zkušeností) nejsou příliš dobře.
V porovnani s jinymi RISC platil SUN paradoxne spise za toho "levnejsiho". At uz vzpomenu na SGI CHALLENGE, IBM RS6000 nebo treba ALPHASERVERy od tehdejsiho DIGITALu.
SUN trumfoval predevsim svou rozsirenosti, jeho SPARCy byly i v bezne nabidce vetsich pocitacovych firem (matne vzpominam napriklad na letaky H&J Computers z poloviny 90 let: "SUN NFS Server - dela jednu vec a dela ji dobre"). A pro Solaris samozrejme byla vetsi nabidka SW (ve srovnani s AIXem, IRIXem ci ULTRIXem).
Nicmene to nebranilo, aby se na nej (mysleno na SUN) ostatni konkurenti obcas divali trosku "z patra". SGI melo de-facto monopol v grafickych stanicich, IBM obrovskou skaloatelnost (RS6000 s prehledem dosahovalo na predni pricky v TOP500) a DIGITALALPHA byl nejrychlejsi procesor sve doby (pokud se nepletu, tak to byl prvni 64bitovy CPU vubec).
Pokud se na to divam z odstupem let, tak bych SUN hodnotil docela dobre. SGI slo do kytek, DIGITAL do Compaqu a nasledne do HP (takze rovnez do kytek), snad jedine IBM si dokazala udrzet kontinuitu do dnesnich dnu (AIX na procesorech Power se myslim drzi docela dobre). HP svoje vlasti procesory rovnez pohrbil (HPUX presel z PA-RISC na Itanium). Takze SUN s jejich SPARCem a Solarisem by se dal s troskou nadsazky oznacit za nejdele zijici z klasickych RISCovych UNIXu.
Vitejte ve svete x86 .
Ono to také bude furiantskou povahou vedení Sunu.
Pamatuji si, jak krátce po uvedení Javy dělali ze všech blbce, posmívali se kdekomu mohli a nejvíce asi Microsoftu. Jejich vize, že všechno převálcuje JavaOS, že procesory budou nativně vykonávat Javu, přišli s vizí NetPC a x dalších. Škoda, že tu dobu většinu z vás asi nepamatujete, jak hulvátsky se tehdy Sun choval, člověk měl pocit, že do vedení Sunu dali přeučené dlaždiče s lysohlávkama. To období trvalo tak 2–3 roky, kdy museli postupně slevovat.
Když začali bojovat pro Microsoftu a jeho použití Javy (částečně oprávněně), neuvědomili si, že druhá strana není zrovna hejsek, co si nechá všechno líbit. Měli tehdy velkou šanci prosadit a nechat Javu jako významný programovací jazyk na platformě Windows, což by je posunulo někam úplně jinam. V té době Microsoft Javě věřil, a dokonce vydával svůj produkt Microsoft Visual J++, Borland se na poli Javy a Windows také hodně snažil. Jako perličku mohu uvést, že Microsoftí JVM byla v běhu několikanásobně rychlejší, než Sunovská JVM. Sun ovšem hodlal pokořit Microsoft až do poslední chvíle – a tehdy si Microsoft řekl stop a začal s projektem vypuzení Javy a náhrady za ní – .NET frameworkem. Microsoft tehdy ze dne na den zastavil vývoj a prodej produktu Microsoft Visual J++.
Java pro SUN nikdy nebyla napřímo výnosná
Nemáš úplně pravdu. Obrat v Javě za fiskální rok 2008 byl 220 miliónů dolarů, víc než MySQL a stejně jako Solaris, viz Jonathanův blog
Současná situace okolo Sunu je vcelku dobrým příkladem, proč vedení firmy neobsazovat IT lidmi a naopak, viz. např. www.theregister.co.uk/2009/04/22/sun_legacy/ . No nic, zamáčkneme slzu, kdo chce ať si vystoupí a karavana jede dál. Už aby tu byl Oracle Solaris 11..doufám, že bude mít po vydání míň bugů jak Solaris 10