Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Tiskni
Sdílej:
Měl jsem problém, že při žádosti o půjčku mi jejich kalkulačka na začátku žádosti ukázala úrok 5 %
Zadání u takových kalkulaček bývá, že to má počítat rychle – nikoli správně. Je to pouze orientační (ale souhlasím s tím, že to klienta může mást a je to v zásadě špatně).
Podle mého už dobře vědí, že udělali chybu, jen se to snaží nějak diplomaticky zamést pod koberec, abys jim dal pokoj a moc to nerozmazával.
Ad listovní/telekomunikační tajemství: tohle je od nich trochu alibistický přístup, ale dejme tomu. Ovšem problém je v tom, že i kdyby se na důvěrnost obsahu té zprávy dalo spoléhat, problém je v první řadě v tom, že nemají žádnou jistotu, že ji poslali správnému adresátovi :-) což je detail, který jaksi opomněli.
A celkově narážíš na problém s GDPR, který je víceméně neřešitelný. Buď totiž dojde k potenciálnímu úniku osobních údajů, protože je pošlou někomu, jehož identitu pořádně neověřili, nebo se ty musíš nějak spolehlivě identifikovat – což ale není v tvém zájmu. Např. když máš jen podezření, že o tobě někdo shromažďuje údaje, tak by ses mu musel nejdřív spolehlivě identifikovat, čímž bys mu svoje osobní údaje naservíroval (i když on je před tím třeba neměl – jen jsi ho z toho podezříval). A ani když ti odpoví, tak nemáš jak ověřit, zda ti nelže – třeba na tebe nějaké záznamy vede, ale tobě napíše, že nevede, nebo ti pošle nekompletní seznam, nebo napíše, že je právě na tvoji žádost vymazal, ale přitom je nevymaže. Ve skutečnosti tak svoji situaci můžeš naopak zhoršit, protože místo aby došlo ke smazání údajů, tak mu poskytneš ještě nějaké další…
Situaci je potřeba řešit primárně tak, že se odstraní příčina – jde o to, aby takové databáze pokud možno vůbec nevznikaly, abys poskytoval co nejméně svých osobních údajů, aby co nejvíc vztahů bylo anonymních od samého začátku. Zpětně promazávat data je problém a nikdy nemáš jistotu, že se promazalo všechno. Začít může každý sám u sebe – platit co nejméně kartou, nepoužívat tzv. věrnostní kartičky v obchodech, nezanechávat za sebou digitální stopu, kde a kdy se pohyboval, co si tam kupoval… na internetu pak používat jednorázové e-maily/aliasy, pokud možno se nikde neregistrovat nebo používat virtuální identity, které nejsou propojené s tvojí fyzickou identitou, blokovat šmírovací prvky na webu, používat Tor, P2P sítě atd. A hlavně preferovat obchody a poskytovatele podle toho, jak respektují tvoje soukromí a kolik údajů od tebe požadují, aby ti poskytli danou službu.
6. Správce i zpracovatel osobních údajů musí osobní údaje patřičně zabezpečit a chránit organizačními a technickými opatřeními – v míře odpovídající rizikovosti zpracování.