Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
s/github/gitlab/g
nebo jinam…
Na grafiku nejsou potreba Xka, staci framebuffer (ktery musi fungovat, kdyz funguje konzole na displayi).
. A to tohle je ještě nuda >
. BTW tohle není grafika, to jsou znaky v terminálu.
Me jde prave o to, proc to delat takhle oklikou (bash -> fbcon -> framebuffer) a ne rovnou (c/c++ -> framebuffer).
. V céčku bych to samozřejmě napsat mohl a možná to přepíšu. Z bashe to bude triviální
.
"more stable than Xorg*" alebo tak niečo tam píšeš, nechce sa mi k tomu vracať :) Sorry ja som zástanca Xorgov a nemám rád kecy bez riešenia čo je na nich zlé :)To se přímo netýka bashe, ale spíš intel Xscale SoC architektury. V té době nefungoval pořádně touchscreen, Xka sežerou značnou část RAM a nevejdou se do 30MB ramdisku (takže je nelze spouštět bez SD karty), fluxbox má dost neefektivní stavový automat na obsluhu klikání, takže se špatně fungujícím touchscreen driverem to bylo nepoužitelné. Když umře nějakej driver, tak potřebuju vidět dmesg puštěnej ve smyčce, v tty konzoli to je přece jen robustnější. GTK se nedá použít na rozlišení menší než 640x480 (mám dojem, že to mají dokonce ve specifikaci UI layoutu, minimálně jsem musel ty layouty ručně upravovat, protože jsem jinak viděl jen výpis adresářů). Současně používaný matchbox ještě v té době pořádně nefungoval (je málo vyvíjenej) a občas segfaultoval. Stejně tak nefungovala virtuální klikací klávesnice (jsem musel najít až minulej rok, že se před x lety změnil server repa). Dále zapnutí Xek začne víc žrát baterku, takže je vyšší šance, že systém selže nadproudem (ani bych neměl v xkách aplikaci na sledování odběru z baterky). Intenzivní používání "grafického" "řadiče" ho může zablokovat. A finálně největší problém. GCC pro xscale negenerovalo validní instrukce a tak občas dostal ARM buď random kód a nebo instrukci z novější generace architektury (protože ARMv5TE nemá pořádnou podporu debuggingu, tak to vypadalo tak, že kód skáče náhodně po paměti a on nejspíš i občas skákal). Taky to znemožňovalo používat 16bpp xkový aplikace (ty instrukce se používají pro zoomování pixmap).
BTW, ja pouzivam Qt/QML i na miniaturnim monochromatickem displayi 128x64 OLED s radicem SSD1305. Mam tam dost podobne GUI, jako jsou screenshoty v zapisku (program slouzi k flashovani a otestovani zarizeni ve vyrobe, takova ozivovaci SD karta).
Vyhoda je, ze mam tim padem stejne vyvojove prostredi, at uz jsem na PC, dotykovem embedded zarizeni, i na tech nejjednodusich tlacitkovych zarizenich.
Přijde mi to dost nečitelné. Nepřemýšlel jsi o rozdělení na vrstvy bitmap (resp. spíš znakových map)?
text = " ╭──────╮ │ Ahoj │ │ 123 │ │ ... │ ╰──────╯ "; barvaPisma = " xxxxxxxx x x x aaaa x x bbbb x xxxxxxxx "; barvaPozadi = " dddddddd d cccc d d d d d dddddddd "; akce = " dddddddd daaaaaad daaaaaad daaaaaad dddddddd ";
A pak mít funkci, která ti to poskládá dohromady a vygeneruje ANSI sekvence. Ve zdrojáku by bylo na první pohled vidět, co bude na obrazovce. Dynamické hodnoty by se daly doplňovat prostým nahrazením textu (+x kontrola délky), např. bys tam měl {ppp} a za to bys doplňoval hodnotu nabití baterie v procentech.
Další funkce by pak podle souřadnic zjistila akci a vrátila např. akci "a".
.
před prvním použitímJo to je ten problém, co popíšu v dalších částech.
# printf "AAA %.5s BBB\n" "${var2}"
but it does not copy five UTF-8 characters (with 3 bytes). It copies only 5 bytes (1 and 2/3 of an three bytes UTF-8 char).
In this situation "printf" doesn't have any benefits over "echo", but it has a disadvantage with the formatting string, which has to be complexly parsed. In the bash it doesn't really matter as the implementation overhead of a program with more features is bigger than the speed differences between echo and printf (= there are equally slow). In busybox there may be speed differences.
And you can opt to disable one of the busybox ash functions to gain a space for the binary so using only a dumb echo output could be seen as a benefit.
The rest of the "echo over printf" choice was most likely in my unwillingness to deal with the printf documentation as a _much_ more difficult stuff required my attention.
Tiskni
Sdílej: