Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Od minulého zápisku jsem posbíral pár užitečných informací, pokud by to někoho zajímalo, shrnu to přehledně zde do blogu. České banky jsou evidentně experty v zametání s klientem, takže volba produktů nakonec není vůbec jednoduchá. Základní podmínku plně funkčního IB v Linuxu a přehledných produktů více či méně splňuje alespoň z poloviny vytšina bank. Problémy člověk objeví, podívá-li se pod pokličku.
Z historických důvodů mám aktuálně ČS. Nyní jsem důkladně prozkoumal mechanismy a matematiku všech produktů, které používám, a dospěl jsem k závěru, že jsou pro klienta naprosto nesrozumitelné, nepřehledné a ve svém důsledku vlastně nevýhodné. Na sofistikovaný dotaz k produktům dostane člověk od 5 zaměstnanců banky 5 různých odpovědí. Není se co divit, že se v tom ani proškolený zaměstnanec občas nevyzná. Marketingově perfektně zvládnutá propagace produktů a jejich skvělých výhod dovedně skrývá důmyslný a nepřehledný systém poplatků v pozadí. Když si chce člověk namátkou zkontrolovat vyučtování, nejlépe aby strávil půl hodiny s kalkulačkou, všeobecnými podmínkami a sazebníkem a pak se divil co všechno a za co vlastně zaplatil.