Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Rad bych se mistnich odborniku zeptal, jak nejelegantneji vyresit moznost ukladani zmrazenych video snimku z mikroskopu na usb dudlik.
V cleanroomu mam slusny opticky mikroskop (Zeiss) se solidni a dosti kvalitni kamerou, ktera ma vystup v nejakem televiznim formatu (PAL?) pak to jde do nejake pochybne (samozdrejmne bezejmenne) krabicky, odkud leze USBcko do hnusneho pocitace s windows XP, kde sice jsou prislusne ovladace, nikoli vsak software na jejich pouziti... Na pocitaci nejsem admin, vzhledem k tomu, ze to je v cleanroomu tak se o to asi nikdo nestara. Vytaci mne, ze vim, ze existuje technicka moznost ukladat fotky z mikroskopu a jen diky win to nejde. Hledal jsem nejaky freeware ktery by umel aspon minimum, nadetekovat zdroj videa, zobrazit ho live na screen (ostreni pro mikroskop a kameru je nepatrne posunute) a ukladat jednotlive snimky v co mozna nejvyssim rozliseni, do ne-uplne-nejdebilnejsiho formatu a do vybraneho adresare. Neverim, ze neco takhle trivialniho neexistuje, nicmene jsem neuspel, aspon tedy ne s hledanim neceho, co se nemusi instalovat (nejsem admin) a zaroven to aspon trochu funguje. Jedine co jsem nasel je nejaka korejska obludnost, ktera je asi placena, protoze to pise, ze je to 24 hodinovy trial, a zaroven nema takove veci, jako moznost vybrat si, kam a jak se bude zachyceny obrazek ukladat, coz bych sice prezil, ovsem to, ze ho nucene ulozi v rozliseni 120*160 bodu prezit nejde. Aspon to prokazalo, ze jak kamera, tak ten zmetek, co se ve windowsim spravci HW hlasi jako Crescentec DC-1100 funguji a nejaky "obraz" z toho vytezit jde. Napadlo mne, ze by to mohl byt senzacni ukol pro specializovane linuxove live distro. Nabootuju z USB (neco jde pry i spustit, bez bootu) nastavim si, v nejakem capture programu, ze chci ukladat obrazky jako tiff, png nebo jpg do vybraneho adresare, cislovat je vzestupne a pak mi klepnuti mezernikem ulozi obrazek z kamery a budu spokojeny. Az skoncim, rebootnu, a pocitac bude dal nefungovat jako doted, nikoho nenasere nejaky linux ci jine zasahy ktere by se nekomu nemuseli libit. Otazkou je, zda neco takoveho existuje, jak se vubec bootuje z USB, zda to pojede, a jak si takove live distro s aplikaci na screen capture najit, pripadne vytvorit. Predem rikam, ze pokud mi to zabere vic jak jedno odpodledne, seru na to a udelam to tak, ze vzorky zobrazim dodatecne znova, na jinem mikroskopu, u nas na katedre, kde je specializovana aplikace, ktera umi pridavat i scalebary, kalibrovat, merit vzdalenosti, psat tagy a vubec. Ptam se tedy, jakou aplikaci pouzit na grabnuti snimku z videa? Jak zprovoznit v live distru ten zdroj, tedy to "Crescentec DC-1100"? Jake live distro zvolit, pripadne jak si ho pokud mozno z komponentu udelat? Jak to bootovat/startovat z USBcka?
Tiskni
Sdílej:
Zalezi asi na tom, jak moc po takovej distribuci prahnes. Pokud by to bylo jenom nevyrazny plus, protoze mas moznost to samy udelat bez pouziti toho ditra, tak proste zagoogluj slova linux livecd a nazev ty kamery/mikroskopu a pokud nic nevybehne, tak na to kasli.
Pokud bys takovou distribuci ale ziskal pridanou hodnutu (napr. lepsi obrazky/video), tak by se mozna vyplatilo do toho investovat vic. Taky je problem, ze mozna tobe by to zbralo tri cely dni, ale me by to zabralo jenom hodinku, kdybych byl u toho stroje fyzicky. Osobne bych nejdriv nahodil livecd distro a podival se, jak se to zobrazuje v linuxu. Pres google jsem nasel nejaky dotazy, kde u toho nazvu pisou ID 0932:1100 (http://ubuntuforums.org/archive/index.php/t-428482.html). Jsou tam logy, sice tam sachujou s gpsca, ale proklikal jsem se az na stranku seznamu podporovanych zarizeni a u zarizeni s timhle bridgem je uvedeno, ze ovladac jeste neni k dispozici.
Pokud bys bootnul nejakou livecd distribuci a pomoci prikazu lsusb vypsal USB zarizeni s jejich ID, tak by slo mozna jeste overit, jestli ani pro ten tvuj model neni driver, ale vypada to, ze asi nebude. Takze bych tipnul, ze nic existovat nebude. Pak by byla jeste moznost se zkusit podivat na strankach vyrobce, jestli nedodava modul pro linux. Pak by se mozna dalo.
Pokud by to teda bezelo, tak vyrobit USB live distribuci by nemuselo by tak hrozny, liveCD by se mozna delalo lip (mas moznost bootovat CD?). Pokud je tohle rozsirena vec, tak by mozna byl zajem i od dalsich lidi.
Doporučuji vyzkoušet projekt Debian Live, člověk si tím snadno vyrobí livko na míru.
Něco podobného je i pro openSuSE (ale s možností virtualizace, modulů a podobně a to vše s možností testování vzdáleně).
. Ale je to ještě alfa a já obecně nemám moc rád služby běžící někde v tramtárii, když to můžu mít v teple domova.
streamer, které je standardně součástí balíku XawTV (ale např. v Debianu je i samostaně), umí ukádat ve formátech RGB16/24, YUV a JPEG, jak do samostatných snímků, tak do videa (raw nwebo AVI), případně mencoder z MPLayeru. Na zobrazování je toho spousta, mně nejvíc vyhovoval TVTime, ale jde samozdřejmě použít cokoliv jiného.
A pokud ten mikroskop produkuje videosignál, zkusil bych zjitit, jestli to není náhodou běžný Composite/S-Video video signál - pak by šlo použít jakoukoliv grabovací kartu, které jdou dnes sehnat za babku (obzvlášť v místech s blížící se "analogovou tmou", sám mám tu svojí teď v šuplíku). Doporučuju spíš PCI/PCIe než USB, mnohem méně zatěžují procesor, takže na dnešní průměrné sestavě je na nich možné grabovat do plného PALu (768x576), dokonce i ve formátu YUV (tj. bez komprese).
Pokud z mikroskopu leze pal...jemu z toho poleze nejspíš NTSC.
Ta USB krabička podle mě nebude nic jiného než právě taková externí TV karta...no a jestli z toho leze NTSC (nebo jakýkoliv TV signál s nízkou frekvencí) tak ta krabička bude spíš scandubler.