Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Zalezi asi na tom, jak moc po takovej distribuci prahnes. Pokud by to bylo jenom nevyrazny plus, protoze mas moznost to samy udelat bez pouziti toho ditra, tak proste zagoogluj slova linux livecd a nazev ty kamery/mikroskopu a pokud nic nevybehne, tak na to kasli.
Pokud bys takovou distribuci ale ziskal pridanou hodnutu (napr. lepsi obrazky/video), tak by se mozna vyplatilo do toho investovat vic. Taky je problem, ze mozna tobe by to zbralo tri cely dni, ale me by to zabralo jenom hodinku, kdybych byl u toho stroje fyzicky. Osobne bych nejdriv nahodil livecd distro a podival se, jak se to zobrazuje v linuxu. Pres google jsem nasel nejaky dotazy, kde u toho nazvu pisou ID 0932:1100 (http://ubuntuforums.org/archive/index.php/t-428482.html). Jsou tam logy, sice tam sachujou s gpsca, ale proklikal jsem se az na stranku seznamu podporovanych zarizeni a u zarizeni s timhle bridgem je uvedeno, ze ovladac jeste neni k dispozici.
Pokud bys bootnul nejakou livecd distribuci a pomoci prikazu lsusb vypsal USB zarizeni s jejich ID, tak by slo mozna jeste overit, jestli ani pro ten tvuj model neni driver, ale vypada to, ze asi nebude. Takze bych tipnul, ze nic existovat nebude. Pak by byla jeste moznost se zkusit podivat na strankach vyrobce, jestli nedodava modul pro linux. Pak by se mozna dalo.
Pokud by to teda bezelo, tak vyrobit USB live distribuci by nemuselo by tak hrozny, liveCD by se mozna delalo lip (mas moznost bootovat CD?). Pokud je tohle rozsirena vec, tak by mozna byl zajem i od dalsich lidi.
Doporučuji vyzkoušet projekt Debian Live, člověk si tím snadno vyrobí livko na míru.
Něco podobného je i pro openSuSE (ale s možností virtualizace, modulů a podobně a to vše s možností testování vzdáleně).
. Ale je to ještě alfa a já obecně nemám moc rád služby běžící někde v tramtárii, když to můžu mít v teple domova.
streamer, které je standardně součástí balíku XawTV (ale např. v Debianu je i samostaně), umí ukádat ve formátech RGB16/24, YUV a JPEG, jak do samostatných snímků, tak do videa (raw nwebo AVI), případně mencoder z MPLayeru. Na zobrazování je toho spousta, mně nejvíc vyhovoval TVTime, ale jde samozdřejmě použít cokoliv jiného.
A pokud ten mikroskop produkuje videosignál, zkusil bych zjitit, jestli to není náhodou běžný Composite/S-Video video signál - pak by šlo použít jakoukoliv grabovací kartu, které jdou dnes sehnat za babku (obzvlášť v místech s blížící se "analogovou tmou", sám mám tu svojí teď v šuplíku). Doporučuju spíš PCI/PCIe než USB, mnohem méně zatěžují procesor, takže na dnešní průměrné sestavě je na nich možné grabovat do plného PALu (768x576), dokonce i ve formátu YUV (tj. bez komprese).
Pokud z mikroskopu leze pal...jemu z toho poleze nejspíš NTSC.
Ta USB krabička podle mě nebude nic jiného než právě taková externí TV karta...no a jestli z toho leze NTSC (nebo jakýkoliv TV signál s nízkou frekvencí) tak ta krabička bude spíš scandubler.
Tiskni
Sdílej: