Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Zalezi asi na tom, jak moc po takovej distribuci prahnes. Pokud by to bylo jenom nevyrazny plus, protoze mas moznost to samy udelat bez pouziti toho ditra, tak proste zagoogluj slova linux livecd a nazev ty kamery/mikroskopu a pokud nic nevybehne, tak na to kasli.
Pokud bys takovou distribuci ale ziskal pridanou hodnutu (napr. lepsi obrazky/video), tak by se mozna vyplatilo do toho investovat vic. Taky je problem, ze mozna tobe by to zbralo tri cely dni, ale me by to zabralo jenom hodinku, kdybych byl u toho stroje fyzicky. Osobne bych nejdriv nahodil livecd distro a podival se, jak se to zobrazuje v linuxu. Pres google jsem nasel nejaky dotazy, kde u toho nazvu pisou ID 0932:1100 (http://ubuntuforums.org/archive/index.php/t-428482.html). Jsou tam logy, sice tam sachujou s gpsca, ale proklikal jsem se az na stranku seznamu podporovanych zarizeni a u zarizeni s timhle bridgem je uvedeno, ze ovladac jeste neni k dispozici.
Pokud bys bootnul nejakou livecd distribuci a pomoci prikazu lsusb vypsal USB zarizeni s jejich ID, tak by slo mozna jeste overit, jestli ani pro ten tvuj model neni driver, ale vypada to, ze asi nebude. Takze bych tipnul, ze nic existovat nebude. Pak by byla jeste moznost se zkusit podivat na strankach vyrobce, jestli nedodava modul pro linux. Pak by se mozna dalo.
Pokud by to teda bezelo, tak vyrobit USB live distribuci by nemuselo by tak hrozny, liveCD by se mozna delalo lip (mas moznost bootovat CD?). Pokud je tohle rozsirena vec, tak by mozna byl zajem i od dalsich lidi.
Doporučuji vyzkoušet projekt Debian Live, člověk si tím snadno vyrobí livko na míru.
Něco podobného je i pro openSuSE (ale s možností virtualizace, modulů a podobně a to vše s možností testování vzdáleně).
. Ale je to ještě alfa a já obecně nemám moc rád služby běžící někde v tramtárii, když to můžu mít v teple domova.
streamer, které je standardně součástí balíku XawTV (ale např. v Debianu je i samostaně), umí ukádat ve formátech RGB16/24, YUV a JPEG, jak do samostatných snímků, tak do videa (raw nwebo AVI), případně mencoder z MPLayeru. Na zobrazování je toho spousta, mně nejvíc vyhovoval TVTime, ale jde samozdřejmě použít cokoliv jiného.
A pokud ten mikroskop produkuje videosignál, zkusil bych zjitit, jestli to není náhodou běžný Composite/S-Video video signál - pak by šlo použít jakoukoliv grabovací kartu, které jdou dnes sehnat za babku (obzvlášť v místech s blížící se "analogovou tmou", sám mám tu svojí teď v šuplíku). Doporučuju spíš PCI/PCIe než USB, mnohem méně zatěžují procesor, takže na dnešní průměrné sestavě je na nich možné grabovat do plného PALu (768x576), dokonce i ve formátu YUV (tj. bez komprese).
Pokud z mikroskopu leze pal...jemu z toho poleze nejspíš NTSC.
Ta USB krabička podle mě nebude nic jiného než právě taková externí TV karta...no a jestli z toho leze NTSC (nebo jakýkoliv TV signál s nízkou frekvencí) tak ta krabička bude spíš scandubler.
Tiskni
Sdílej: