Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Omlouvám se za bulvární titulek, ale po shlédnutí včerejších zpráv mě skutečně nic lepšího nenapadá.
V závěru Televizních novin byla odvysílána krátká reportáž, začínající slovy: "Teroristické útoky či živelní katastrofy by mohly ochromit i veškeré internetové služby. Stát proto rozhodl, že webové stránky s národní doménou preventivně zajistí a určil jejich správce - sdružení CZ.NIC. Podle Ministerstva Informatiky ho bude částečně kontrolovat stát."
Musím konstatovat, že už nějakou dobu jsem neslyšel něco podobně pitomého. Bohužel totiž netuším, co to jsou "webové stránky s národní doménou", jakého mohou mít "správce", ani jak je tento "preventivně zajistí".
Pokud je tím myšleno zajištění provozu autoritativních DNS serverů TLD CZ, obávám se, že vylepšit už to příliš nepůjde. Aniž bych se příliš namáhal, pomocí příkazů dig, whois a traceroute jsem za dvě minuty zjistil, že autoritativních serverů je sedm, u prvních třech jsem si dopátral, že jsou umístěny v Praze, Londýně a Amsterdamu, u zbytku už se mi to zjišťovat ani nechtělo. Snadno také nahlédneme, že CZ.NIC coby správce národní domény funguje bezproblémově deset či kolik let, a že tedy není žádný důvod opravovat něco, co se nepokazilo1).
Možná ale, že Ministerstvo Informatiky má ve své osvícenosti na mysli něco úplně jiného, i když mi pravda uniká, co by to mohlo být. Osobně bych za nejdůležitější "část českého internetu" (ať už je tím myšleno cokoliv) považoval infrastrukturu provozovanou sdružením NIX.CZ. Tímto peeringovým uzlem protéká ve špičcce 13 Gbps a v případě jeho výpadku by se tento provoz snažil protékat zahraničím, přičemž valná většina operátorů nemá své tranzitní linky dostatečně dimenzované na to, aby národní provoz snesly. Pamatuju dva výpadky NIXu (oba velmi krátké, a ani jeden z nich nebyl způsobem teroristou či živlem), oba byly sakra poznat.
Dalším takovým kritickým místem je, dle mého názoru, Telehouse Sitel, kde se nachází nejen jeden ze čtyř uzlů NIXu, ale kde má své klíčové technologie řada českých i tranzitních operátorů. Úplný výpadek všeho v této lokalitě by se na chování "českého internetu" velmi pravděpodobně dost projevil. Kromě atomové bomby si ale neumím moc představit, jak by k němu mohlo dojít, a už vůbec ne, jak by to stát dokázal spasit...
Suma sumárum, jsem z toho zmaten. Pokud vím, nic se nepokazilo a není tedy nutné nic opravovat. A i kdyby se náhodou něco pokazilo, jsem zcela upřímně přesvědčen, že stát je ten naprosto nejneschopnější institut, který by to dokázal opravit. Možná, že existuje něco řízené státem, co funguje, ale já o ničem takovém nevím. Zato vím o několika případech, kdy stát zasáhl do věcí zcela bezproblémově fungujících, a ony věci se v přímé příčinné souvislosti následně kompletně rozesraly.
Koneckonců, sama ministryně informatiky ve zmiňované reportáži pravila, že "...Ministerstvo Informatiky má například určité množství alokovaných generátorů a nafty do nich...". No potěš pánbůh za ty dary. Naštěstí každý provozovatel jakékoliv významnější technologie má generátor i naftu vlastní - a má je navíc v pohotovosti, nemá je "alokované" - ať už to opět znamená cokoliv, protože v souvislosti s generátory a naftou jsem sloveso "alokovat" ještě opravdu použít neslyšel.
Závěr? Není žádný závěr. Reportáž byla naprosto tupá, zmatečná a nicneříkající. Pokud si to příslušná redaktorka úplně nevycucala z prd^Hstu, vyplývá z ní pouze to, že stát hodlá zmarasit další z věcí, u kterých se mu to zatím ještě nepovedlo. Proto se domnívám, že je doména CZ v nebezpečí. A nerozhodnuta zůstává i otázka, zda oxymoronem roku 2006 má být "zodpovědný novinář" nebo "zodpovědný politik".
1) - Bezproblémovostí momentálně myslím technickou bezproblémovost. Spekulace o drahosti českých domén a o tom, kam se vybrané peníze podějí, mě v tomto kontextu nijak netrápí. Hovoříme o technické funkčnosti.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby to byla TV Nova, tak to okázale ignoruju. Ale ona to jak napotvoru ČT1...
BTW, dodnes jsem nepochopil, proč si tenkrát ČT v rámci porevolučního obrazoboreckého a přejmenovávacího nadšení nechala tento ničemu nepřekážející a mezi lidmi zažitý název vyfouknout…
Ano, omlouvám se za matoucí označení. Termínem "Televizní noviny" prostě souhrně označuju veškeré pokusy o zpravodajství, ať už je vysílá kterákoliv česká (ve smyslu jazykovém, nikoliv vlastnickém) televizní stanice. Vaše nepochopení onoho přejmenování ostatně plně sdílím.
Já mám kupodivu dojem, že NIC se poměrně úspěšně zvládá financovat sám. A jako daňový poplatník nevidím důvod, proč by měl stát do této oblasti jakékoliv finance cpát - mi naprosto vyhovuje, že za své domény platím tak, jak platím.
Nehledě k tomu, že (bez ohledu na oblast) je "spolufinancování státem" cosi, co dodává slovnímu spojení "danajský dar" úplně nový rozměr hrůzy! Je-li něco "spolufinancováno státem" (== peníze daňových poplatníků jsou pod hlavičkou ušlechtilého záměru (a někdy i bez ní) rozkradeny, promrdány a prochlastány), je to spolehlivý způsob diskreditace celé záležitosti.
a kedze tam spomenuli "narodna domena", "terorizmus", "ochrana", urcite to bude mat pozitivny vplyv na voly-cov.
cz
by měl spravovat úřad při ministerstvu, protože mu ještě nikdo neřekl, že správce "národní domény" v rozporu s představami úředníků neurčuje ministerstvo ale ICANN…
po tomhle memorandu si Bérová takového poslance pozve na kobereček a vysvětlí mu, že takhle teda ne
Já tedy nejsem právník, ale není to spíš tak, že si poslanci zvou na kobereček ministry (říká se tomu interpelace), než aby tomu bylo naopak? :-)