V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Omlouvám se za bulvární titulek, ale po shlédnutí včerejších zpráv mě skutečně nic lepšího nenapadá.
V závěru Televizních novin byla odvysílána krátká reportáž, začínající slovy: "Teroristické útoky či živelní katastrofy by mohly ochromit i veškeré internetové služby. Stát proto rozhodl, že webové stránky s národní doménou preventivně zajistí a určil jejich správce - sdružení CZ.NIC. Podle Ministerstva Informatiky ho bude částečně kontrolovat stát."
Musím konstatovat, že už nějakou dobu jsem neslyšel něco podobně pitomého. Bohužel totiž netuším, co to jsou "webové stránky s národní doménou", jakého mohou mít "správce", ani jak je tento "preventivně zajistí".
Pokud je tím myšleno zajištění provozu autoritativních DNS serverů TLD CZ, obávám se, že vylepšit už to příliš nepůjde. Aniž bych se příliš namáhal, pomocí příkazů dig, whois a traceroute jsem za dvě minuty zjistil, že autoritativních serverů je sedm, u prvních třech jsem si dopátral, že jsou umístěny v Praze, Londýně a Amsterdamu, u zbytku už se mi to zjišťovat ani nechtělo. Snadno také nahlédneme, že CZ.NIC coby správce národní domény funguje bezproblémově deset či kolik let, a že tedy není žádný důvod opravovat něco, co se nepokazilo1).
Možná ale, že Ministerstvo Informatiky má ve své osvícenosti na mysli něco úplně jiného, i když mi pravda uniká, co by to mohlo být. Osobně bych za nejdůležitější "část českého internetu" (ať už je tím myšleno cokoliv) považoval infrastrukturu provozovanou sdružením NIX.CZ. Tímto peeringovým uzlem protéká ve špičcce 13 Gbps a v případě jeho výpadku by se tento provoz snažil protékat zahraničím, přičemž valná většina operátorů nemá své tranzitní linky dostatečně dimenzované na to, aby národní provoz snesly. Pamatuju dva výpadky NIXu (oba velmi krátké, a ani jeden z nich nebyl způsobem teroristou či živlem), oba byly sakra poznat.
Dalším takovým kritickým místem je, dle mého názoru, Telehouse Sitel, kde se nachází nejen jeden ze čtyř uzlů NIXu, ale kde má své klíčové technologie řada českých i tranzitních operátorů. Úplný výpadek všeho v této lokalitě by se na chování "českého internetu" velmi pravděpodobně dost projevil. Kromě atomové bomby si ale neumím moc představit, jak by k němu mohlo dojít, a už vůbec ne, jak by to stát dokázal spasit...
Suma sumárum, jsem z toho zmaten. Pokud vím, nic se nepokazilo a není tedy nutné nic opravovat. A i kdyby se náhodou něco pokazilo, jsem zcela upřímně přesvědčen, že stát je ten naprosto nejneschopnější institut, který by to dokázal opravit. Možná, že existuje něco řízené státem, co funguje, ale já o ničem takovém nevím. Zato vím o několika případech, kdy stát zasáhl do věcí zcela bezproblémově fungujících, a ony věci se v přímé příčinné souvislosti následně kompletně rozesraly.
Koneckonců, sama ministryně informatiky ve zmiňované reportáži pravila, že "...Ministerstvo Informatiky má například určité množství alokovaných generátorů a nafty do nich...". No potěš pánbůh za ty dary. Naštěstí každý provozovatel jakékoliv významnější technologie má generátor i naftu vlastní - a má je navíc v pohotovosti, nemá je "alokované" - ať už to opět znamená cokoliv, protože v souvislosti s generátory a naftou jsem sloveso "alokovat" ještě opravdu použít neslyšel.
Závěr? Není žádný závěr. Reportáž byla naprosto tupá, zmatečná a nicneříkající. Pokud si to příslušná redaktorka úplně nevycucala z prd^Hstu, vyplývá z ní pouze to, že stát hodlá zmarasit další z věcí, u kterých se mu to zatím ještě nepovedlo. Proto se domnívám, že je doména CZ v nebezpečí. A nerozhodnuta zůstává i otázka, zda oxymoronem roku 2006 má být "zodpovědný novinář" nebo "zodpovědný politik".
1) - Bezproblémovostí momentálně myslím technickou bezproblémovost. Spekulace o drahosti českých domén a o tom, kam se vybrané peníze podějí, mě v tomto kontextu nijak netrápí. Hovoříme o technické funkčnosti.
Tiskni
Sdílej:
Kdyby to byla TV Nova, tak to okázale ignoruju. Ale ona to jak napotvoru ČT1...
BTW, dodnes jsem nepochopil, proč si tenkrát ČT v rámci porevolučního obrazoboreckého a přejmenovávacího nadšení nechala tento ničemu nepřekážející a mezi lidmi zažitý název vyfouknout…
Ano, omlouvám se za matoucí označení. Termínem "Televizní noviny" prostě souhrně označuju veškeré pokusy o zpravodajství, ať už je vysílá kterákoliv česká (ve smyslu jazykovém, nikoliv vlastnickém) televizní stanice. Vaše nepochopení onoho přejmenování ostatně plně sdílím.
Já mám kupodivu dojem, že NIC se poměrně úspěšně zvládá financovat sám. A jako daňový poplatník nevidím důvod, proč by měl stát do této oblasti jakékoliv finance cpát - mi naprosto vyhovuje, že za své domény platím tak, jak platím.
Nehledě k tomu, že (bez ohledu na oblast) je "spolufinancování státem" cosi, co dodává slovnímu spojení "danajský dar" úplně nový rozměr hrůzy! Je-li něco "spolufinancováno státem" (== peníze daňových poplatníků jsou pod hlavičkou ušlechtilého záměru (a někdy i bez ní) rozkradeny, promrdány a prochlastány), je to spolehlivý způsob diskreditace celé záležitosti.
a kedze tam spomenuli "narodna domena", "terorizmus", "ochrana", urcite to bude mat pozitivny vplyv na voly-cov.
cz by měl spravovat úřad při ministerstvu, protože mu ještě nikdo neřekl, že správce "národní domény" v rozporu s představami úředníků neurčuje ministerstvo ale ICANN…

Stát svůj vliv nerozšiřuje (říká, že zasáhne jen v případě, že CZ.NIC přestane fungovat). Myslím, že po podpisu je pozice CZ.NICu bezpečnější, není se třeba tolik bát, že by stát do domén zasahoval (zatímco dříve to stát nedělal proto, že to ještě nikoho dost mocného nenapadlo, dneska stát deklaruje, že to nedělá proto, že nechce).
Takže žádná velká sláva to není, ale mírný pokrok v mezích zákona snad ano
po tomhle memorandu si Bérová takového poslance pozve na kobereček a vysvětlí mu, že takhle teda ne
Já tedy nejsem právník, ale není to spíš tak, že si poslanci zvou na kobereček ministry (říká se tomu interpelace), než aby tomu bylo naopak? :-)
Ale jeden poslanec nic nezmůže, v takovém případě se ještě ministr informatiky může odvolávat na toto memorandum. Samozřejmě, pokud by se Parlament rozhodl a vytvořil zákon o doméně .cz, memorandum bude na nic. Ale i kdyby k něčemu takovému mělo dojít, pořád se líp bude operovat memorandem podepsaným ministryní informatiky než jenom říkat "ale my jsme mysleli, že nám tu doménu necháte…"