V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
stále bídné úrovně "observability" Linuxu jsem celkem schopen říci, co se tam děje, když jde něco špatně, aniž bych musel přebuildit kernel.Od ranych jader 2.6 (rok 2004) jsou k dispozici sondy, ktere lze instalovat z modulu. Takze uz asi tak 8 let kernel prekompilovavat nemusite.
Kolikrát jste je v životě užil a k čemu?V dobe, kdy jsem se zabyval spravou systemu, jsem to pouzil k vysledovani bugu v driveru sitovky. To bylo v dobe VS studia, ted pracuji ve vyvoji, takze takove veci nepotrebuji.
A jinak jasně, máme v Linuxu hromadu různých trasovacích mechanismůOpravdu? IMO je jen jeden, ktery se da pouzit na produkcnim systemu (kprobes), nebo snad vite o dalsim?
- najdeme nejakou rozumnou isdn kartu pro faxovani ze servruNevím, nemám zkušenost, ale ISDN je tak stará technologie a v podstatě jen pro firemní prostředí, že bych nečekal problémy jiné než ISDN jako takovou. I Google odpoví téměř hned.
- musime pouzivat SUN hardware - je to jistejsi oproti x86Tohle mi přišlo jako zvláštní argument proti firemnímu nasazení. Speciálně v době, kdy nejvíce Solaris x86 systémů bylo od HP.
- databaze a jine software - je dostatek 'inputu na forech' pri problemech nebo budeme odkazani na placeny supportMůže a nemusí, těch "inputů" může být pro Solaris třeba i řádově více, takový sunmanagers mailing list obvykle nabízel možnost řešení (veřejným tajemstvím je, že na něm je i pár vývojářů Solarisu). Ano, může to být riziko, ale nacházíte tam vždy použitelné řešení i v případě Linuxu?
- jak je to s licenceni skutecne? - u linuxu se neni treba zamyslet nasidit centos na tisici pocitacichSkutečně je to tak, že Oracle dostatečně jasně vysvětlil zákazníkům, že koupit si support pro jeden stroj a pak distribuovat patche na tisíce strojů je opravdu proti pravidlům komerčního supportu, speciálně, když pak zákazník chce řešit problém s jiným strojem než na který má support. Ono přece jen něco stojí udržovat systém 15 let a stavět vývoj čistě na studentech v případě enterprise systému také není zrovna ono. To není CentOS, žijící z RHELu. Ne, že by CentOS nebyl Red Hatu prospěšný, i když si možná Red Hat myslí něco jiného.
- jako mail server pouzivame na linuxu kerio - co vezmeme na solaris?sendmail a postfix na SMTP straně, courier a cyrus a dovecot na IMAP/POP straně? Řekl bych, že to jsou opravdu spolehlivá a velká řešení, i když asi ne tak klikací.
Vsechno tohle a mnoho dalsiho je takova podivna 'nejistota'. A proto jsem to ZFS museli ozelet, i kdyz bychom to vlastne potrebovali.Rozumím, je to cizí platforma, sice trošku podobná, a každá migrace je riziková, s otázkou, zda migrace přinese více výhody či nevýhod.
1.1.2012 18:16
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Díky za post.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.1.2012 22:49