Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
stále bídné úrovně "observability" Linuxu jsem celkem schopen říci, co se tam děje, když jde něco špatně, aniž bych musel přebuildit kernel.Od ranych jader 2.6 (rok 2004) jsou k dispozici sondy, ktere lze instalovat z modulu. Takze uz asi tak 8 let kernel prekompilovavat nemusite.
Kolikrát jste je v životě užil a k čemu?V dobe, kdy jsem se zabyval spravou systemu, jsem to pouzil k vysledovani bugu v driveru sitovky. To bylo v dobe VS studia, ted pracuji ve vyvoji, takze takove veci nepotrebuji.
A jinak jasně, máme v Linuxu hromadu různých trasovacích mechanismůOpravdu? IMO je jen jeden, ktery se da pouzit na produkcnim systemu (kprobes), nebo snad vite o dalsim?
- najdeme nejakou rozumnou isdn kartu pro faxovani ze servruNevím, nemám zkušenost, ale ISDN je tak stará technologie a v podstatě jen pro firemní prostředí, že bych nečekal problémy jiné než ISDN jako takovou. I Google odpoví téměř hned.
- musime pouzivat SUN hardware - je to jistejsi oproti x86Tohle mi přišlo jako zvláštní argument proti firemnímu nasazení. Speciálně v době, kdy nejvíce Solaris x86 systémů bylo od HP.
- databaze a jine software - je dostatek 'inputu na forech' pri problemech nebo budeme odkazani na placeny supportMůže a nemusí, těch "inputů" může být pro Solaris třeba i řádově více, takový sunmanagers mailing list obvykle nabízel možnost řešení (veřejným tajemstvím je, že na něm je i pár vývojářů Solarisu). Ano, může to být riziko, ale nacházíte tam vždy použitelné řešení i v případě Linuxu?
- jak je to s licenceni skutecne? - u linuxu se neni treba zamyslet nasidit centos na tisici pocitacichSkutečně je to tak, že Oracle dostatečně jasně vysvětlil zákazníkům, že koupit si support pro jeden stroj a pak distribuovat patche na tisíce strojů je opravdu proti pravidlům komerčního supportu, speciálně, když pak zákazník chce řešit problém s jiným strojem než na který má support. Ono přece jen něco stojí udržovat systém 15 let a stavět vývoj čistě na studentech v případě enterprise systému také není zrovna ono. To není CentOS, žijící z RHELu. Ne, že by CentOS nebyl Red Hatu prospěšný, i když si možná Red Hat myslí něco jiného.
- jako mail server pouzivame na linuxu kerio - co vezmeme na solaris?sendmail a postfix na SMTP straně, courier a cyrus a dovecot na IMAP/POP straně? Řekl bych, že to jsou opravdu spolehlivá a velká řešení, i když asi ne tak klikací.
Vsechno tohle a mnoho dalsiho je takova podivna 'nejistota'. A proto jsem to ZFS museli ozelet, i kdyz bychom to vlastne potrebovali.Rozumím, je to cizí platforma, sice trošku podobná, a každá migrace je riziková, s otázkou, zda migrace přinese více výhody či nevýhod.
Díky za post.
Tiskni
Sdílej: