Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
stále bídné úrovně "observability" Linuxu jsem celkem schopen říci, co se tam děje, když jde něco špatně, aniž bych musel přebuildit kernel.Od ranych jader 2.6 (rok 2004) jsou k dispozici sondy, ktere lze instalovat z modulu. Takze uz asi tak 8 let kernel prekompilovavat nemusite.
Kolikrát jste je v životě užil a k čemu?V dobe, kdy jsem se zabyval spravou systemu, jsem to pouzil k vysledovani bugu v driveru sitovky. To bylo v dobe VS studia, ted pracuji ve vyvoji, takze takove veci nepotrebuji.
A jinak jasně, máme v Linuxu hromadu různých trasovacích mechanismůOpravdu? IMO je jen jeden, ktery se da pouzit na produkcnim systemu (kprobes), nebo snad vite o dalsim?
- najdeme nejakou rozumnou isdn kartu pro faxovani ze servruNevím, nemám zkušenost, ale ISDN je tak stará technologie a v podstatě jen pro firemní prostředí, že bych nečekal problémy jiné než ISDN jako takovou. I Google odpoví téměř hned.
- musime pouzivat SUN hardware - je to jistejsi oproti x86Tohle mi přišlo jako zvláštní argument proti firemnímu nasazení. Speciálně v době, kdy nejvíce Solaris x86 systémů bylo od HP.
- databaze a jine software - je dostatek 'inputu na forech' pri problemech nebo budeme odkazani na placeny supportMůže a nemusí, těch "inputů" může být pro Solaris třeba i řádově více, takový sunmanagers mailing list obvykle nabízel možnost řešení (veřejným tajemstvím je, že na něm je i pár vývojářů Solarisu). Ano, může to být riziko, ale nacházíte tam vždy použitelné řešení i v případě Linuxu?
- jak je to s licenceni skutecne? - u linuxu se neni treba zamyslet nasidit centos na tisici pocitacichSkutečně je to tak, že Oracle dostatečně jasně vysvětlil zákazníkům, že koupit si support pro jeden stroj a pak distribuovat patche na tisíce strojů je opravdu proti pravidlům komerčního supportu, speciálně, když pak zákazník chce řešit problém s jiným strojem než na který má support. Ono přece jen něco stojí udržovat systém 15 let a stavět vývoj čistě na studentech v případě enterprise systému také není zrovna ono. To není CentOS, žijící z RHELu. Ne, že by CentOS nebyl Red Hatu prospěšný, i když si možná Red Hat myslí něco jiného.
- jako mail server pouzivame na linuxu kerio - co vezmeme na solaris?sendmail a postfix na SMTP straně, courier a cyrus a dovecot na IMAP/POP straně? Řekl bych, že to jsou opravdu spolehlivá a velká řešení, i když asi ne tak klikací.
Vsechno tohle a mnoho dalsiho je takova podivna 'nejistota'. A proto jsem to ZFS museli ozelet, i kdyz bychom to vlastne potrebovali.Rozumím, je to cizí platforma, sice trošku podobná, a každá migrace je riziková, s otázkou, zda migrace přinese více výhody či nevýhod.
Díky za post.
Tiskni
Sdílej: