Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Chceme-li provést jěště další krůček směrem k tomu, jak by reálný kvantový počítač mohl opravdu vypadat, vyžaduje to opět změnit úhel pohledu a podívat se na počítání v malinko jiném světle. Představte si Turingův stroj, model počítání pomocí klasického počítače, ale zcela odstraňte jeho čtecí a zapisovací hlavu, takže zůstane jen samotná páska.
Dostanete tak cosi, co matematikové nazývají celulární automat, zkráceně CA, napohled jednoduché zařízení, jež ovšem může vykazovat překvapivě komplikované chování. Obarvěte na počátku pásku obrazcem černých a bílých políček, které představují jedničky a nuly. Nechejte je pak každé políčko interagovat s jeho sousedy podle jednoduchchých pravidel.."
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
Aby se změny daly lépe odezírat při počítačové simulaci, tak se každý krok zakresluje jako nová řádka pod tu starou a tak mohou vznika všelijaké obrazce. Tedy jen u jednorozměrných. U oblíbených dvojrozměrných CA se překresluje celá mřížka a vzniká tak jakási animace. Existují základní typy jak je n-rozměrný CA může chovat v čase konvergujícím k nekonečnu. Buď se jeho logika uvrhne do monotóní funkce (statický obrazec, či jednoduché opakující se smyčky), nebo začne vytvářet vzor. Také může vytvářet chaos. A ještě je pak specíální stav, kdy se vzor sice opakuje, ale tak s vysokou složitostí, že pro to je samostatná kategorie.
CA může vlastně sloužit jako simulátor čehokoli. Stačí zvolit dobrá pravidla a dostatečný odstup a celá systém se začne sám vyvíjet. Podle některých vědců je možné, že při poznání nehlubší pravdy vesmíru, při získání těch nejzákladnějších fyzikálních pravidel (například chování strun) by při aplikaci těchto pravidel v CA byli počítače schopny simulovat samotný vesmír. K tomu si vzpomínám na jeden zajímavý článek..
Fyzik a publicista John D. Barrow o takovém experimentu píše: “Počítač pak bude moci jít mnohem dál. Místo aby prostě ukázal, jak se materiální částečky shlukují, bude sledovat jejich kondenzaci do objektů, v nichž bychom poznali naše hvězdy. S větším rozlišením a rychlostí výpočtů bychom pak mohli sledovat tvorbu planet kolem některých z těchto hvězd. S ještě větší silou by simulace začala odhalovat vývoj jednoduchých molekul na povrchu některých z těchto planet. Později by se začaly tvořit a reprodukovat složité biologické molekuly. Dále s ještě jemnějším rozlišením by simulace odhalila vývoj živých organismů, jak se rodí a umírají, to vše ve zrychlení daném počítačovým hardwarem.” ...
Mohla by tato simulace nakonec vytvořit stavy takové složitosti, že by projevovaly základní aspekty toho, čemu říkáme vědomí? Mohla by si v určitém stupni vývoji tato simulace začít uvědomovat sebe samu? ...
Jsou tedy lidé – obecně řečeno – pouze matematickými stavy?
osel.cz (?)
A ještě k tomu turingovu stroji. Zajímavost, kterou jsem nevěděl:
Žádné zařízení, které lze zkonstruovat ve fyzikálním světe, nedokáže nic, co by nesvedl Turingův paradigmatický počítač, kdyby měl k dispozici dostatek pásky a času. Až teprve v několik posledních letech musel být tento princip doplněn: žádné zařízení, které funguje v souladu s klasickou fyzikou, nemůže být lepší než Turingův stroj.
George Johnson: Zkratka napříč časem, Cesta ke kvantovému počítači
).
Něco na čtení
K té simulaci jaderných výbuchů... Jeden náš přednášející měl kdysi teorii, že příčinná souvislost mezi zákazem jaderných testů a jejich počítačovou simulací byla ve skutečnosti přesně obrácená, než si myslíme. Ve chvíli, kdy počítačová technika dosáhla takového výkonu, že dokázala odsimulovat jaderný výbuch, přestaly být ostré jaderné testy potřebné. Přeci jenom, ten výpočet je údajně mnohem levnější (o "druhotných" výhodách ani nemluvě). No a jakmile tedy vojáci začali místo střílení počítat, byla vhodná chvíle i k vytřískání nějakého toho politického kapitálu a proto bylo zavedeno moratorium na cvičné jaderné výbuchy...
Tak já myslel, že kvantová kalkulačka nejde ani pořádně sestrojit na tož naprogramovat a tady o tom mluvíte jak o hotový věci. Opravte mě, pokud se pletu, ale to co jsem slyšel o těchto ,,hračkách´´ znělo tak, že kvantový procesor vznikne při výrobě transistorů o velikosti čtyř atomu. Díky této velikosti začnou náhodně proskakovat elektrony a tím vzniká ,,chaos´´, který se matematici i fyzici snaží rozluštit. Pokud to tak je a nepletu se, tak si myslím, že každá žívá bytost nosí kvantouvou kalkulačku sebou, tedy mozek. Mozek taky pracuje v ,,chaosu´´(,,náhodné´´ el.přeskoky mezi neurony) , nebo se pletu? A to je dobrá otázka na to, jak my samy si můžeme uvědomit vůbec samy sebe, když je mozek složen z miliard různých vědomí, protože každý neuron podle mě musí mít své JÁ, které předává do celku a celek vytváří jednotné myšlení všech neuronů(a kdo to mixuje? Tím myslím co určuje která myšlenka má přednost, já nevím) a nebo je pouze jeden centrální s naším JÁ(nepravděpodobné)? Víte to někdo? :D
Taky by mě zajímalo zda je možné programovat chaos(nemyslím tím jakékoli vyjádření chaosu, ale API pro chaos;))
Pokud jsem tu napsal nesmysl, tak mě klidně ukamenujte, ale bohužel nemám VŠ a v těch věcech, až tak jasno, jako někteří lepší, nemám.
PS: Vesmír je kruh a proto nikde nekončí a ani nezačíná. ;)
Tiskni
Sdílej: