Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Ono je to sice přínosné pro rozšíření technologie, zveřejnit dokumentaci, ale to na tom asi pak tolik nevydělá ten, kdo s tím přijde? Když mi do toho budou fušovat další - třeba Číňani, Tchaiwanci? (Je to takhle míněno?)
Jak blbě, jako Nvidia nebo Ati? Co já vim, tak taky nedaly tyto společnosti celý kód do placu?
Vyrábím. Lidi si ode mne kupijí co? Železo nebo SW? Asi železo, ne?Jenže u řady "zařízení" (tiskárny, modemy apod.) to neplatí. Ona už to totiž nejsou zařízení v pravém slova smyslu, v "tiskárně" člověk najde válec, dva motory a destičku s jedním IO a pár tranzistory. To je celé, a nic to neumí. Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárny (tohle šidítko totiž umí jen operace typu "motor A jeden krok vpřed", "motor B 10 kroků zpět" nebo "stříkni kapku inkoustu Y"). Potom není divu, že výrobce nechce, aby se rozhraní zveřejnilo, protože železo tvoří tak 10 % ceny tiskárny. Sice není pravděpodobné, že by toho někdo nějak "zneužil" (tedy aby třeba použil SW k nějakému jinému účelu nebo by mohl obejít ochranu proti recyklaci cartridgí).
Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárnyTo bude nějaká mizerná tiskárna, ne?
...to ti výrobce brání a zakazuje, ubírá ti tvá práva.Neubírá mi žádná práva. Mám především právo mu doporučit, aby si ten křáp nacpal mezi půlky nebo někam jinam. Mám právo koupit tiskárnu od někoho jiného. Mám právo si tu tiskárnu vyrobit. Mám právo vyrábět lepší tiskárny za nižší cenu, rozhraní zveřejnit, a pak říkat: moje tiskárny umí tohle všechno a mají veřejné rozhraní - kdežto tiskárny od výrobce XY toto neumějí a navíc mají rozhraní neveřejné. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že výrobců tiskáren už máme dost a další už nejsou potřeba...
Tiskni
Sdílej: