BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Ono je to sice přínosné pro rozšíření technologie, zveřejnit dokumentaci, ale to na tom asi pak tolik nevydělá ten, kdo s tím přijde? Když mi do toho budou fušovat další - třeba Číňani, Tchaiwanci? (Je to takhle míněno?)
Jak blbě, jako Nvidia nebo Ati? Co já vim, tak taky nedaly tyto společnosti celý kód do placu?
Vyrábím. Lidi si ode mne kupijí co? Železo nebo SW? Asi železo, ne?Jenže u řady "zařízení" (tiskárny, modemy apod.) to neplatí. Ona už to totiž nejsou zařízení v pravém slova smyslu, v "tiskárně" člověk najde válec, dva motory a destičku s jedním IO a pár tranzistory. To je celé, a nic to neumí. Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárny (tohle šidítko totiž umí jen operace typu "motor A jeden krok vpřed", "motor B 10 kroků zpět" nebo "stříkni kapku inkoustu Y"). Potom není divu, že výrobce nechce, aby se rozhraní zveřejnilo, protože železo tvoří tak 10 % ceny tiskárny. Sice není pravděpodobné, že by toho někdo nějak "zneužil" (tedy aby třeba použil SW k nějakému jinému účelu nebo by mohl obejít ochranu proti recyklaci cartridgí).
Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárnyTo bude nějaká mizerná tiskárna, ne?
...to ti výrobce brání a zakazuje, ubírá ti tvá práva.Neubírá mi žádná práva. Mám především právo mu doporučit, aby si ten křáp nacpal mezi půlky nebo někam jinam. Mám právo koupit tiskárnu od někoho jiného. Mám právo si tu tiskárnu vyrobit. Mám právo vyrábět lepší tiskárny za nižší cenu, rozhraní zveřejnit, a pak říkat: moje tiskárny umí tohle všechno a mají veřejné rozhraní - kdežto tiskárny od výrobce XY toto neumějí a navíc mají rozhraní neveřejné. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že výrobců tiskáren už máme dost a další už nejsou potřeba...
Tiskni
Sdílej: