Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Ono je to sice přínosné pro rozšíření technologie, zveřejnit dokumentaci, ale to na tom asi pak tolik nevydělá ten, kdo s tím přijde? Když mi do toho budou fušovat další - třeba Číňani, Tchaiwanci? (Je to takhle míněno?)
Jak blbě, jako Nvidia nebo Ati? Co já vim, tak taky nedaly tyto společnosti celý kód do placu?
Vyrábím. Lidi si ode mne kupijí co? Železo nebo SW? Asi železo, ne?Jenže u řady "zařízení" (tiskárny, modemy apod.) to neplatí. Ona už to totiž nejsou zařízení v pravém slova smyslu, v "tiskárně" člověk najde válec, dva motory a destičku s jedním IO a pár tranzistory. To je celé, a nic to neumí. Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárny (tohle šidítko totiž umí jen operace typu "motor A jeden krok vpřed", "motor B 10 kroků zpět" nebo "stříkni kapku inkoustu Y"). Potom není divu, že výrobce nechce, aby se rozhraní zveřejnilo, protože železo tvoří tak 10 % ceny tiskárny. Sice není pravděpodobné, že by toho někdo nějak "zneužil" (tedy aby třeba použil SW k nějakému jinému účelu nebo by mohl obejít ochranu proti recyklaci cartridgí).
Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárnyTo bude nějaká mizerná tiskárna, ne?
...to ti výrobce brání a zakazuje, ubírá ti tvá práva.Neubírá mi žádná práva. Mám především právo mu doporučit, aby si ten křáp nacpal mezi půlky nebo někam jinam. Mám právo koupit tiskárnu od někoho jiného. Mám právo si tu tiskárnu vyrobit. Mám právo vyrábět lepší tiskárny za nižší cenu, rozhraní zveřejnit, a pak říkat: moje tiskárny umí tohle všechno a mají veřejné rozhraní - kdežto tiskárny od výrobce XY toto neumějí a navíc mají rozhraní neveřejné. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že výrobců tiskáren už máme dost a další už nejsou potřeba...
Tiskni
Sdílej: