Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
E-mailový klient Thunderbird byl vydán ve verzi 140.0 ESR „Eclipse“. Jde o vydání s dlouhodobou podporou, shrnující novinky v upozorněních, vzhledu, správě složek a správě účtů. Pozor, nezaměňovat s průběžným vydáním 140.0, které bylo dostupné o týden dříve.
Organizace Video Games Europe reprezentující vydavatele počítačových her publikovala prohlášení k občanské iniciativě Stop Destroying Videogames.
Společnost Raspberry Pi nově nabzí Raspberry Pi Camera Module 3 Sensor Assembly, tj. samostatné senzorové moduly z Raspberry Pi Camera Module 3.
Cathode Ray Dude v novém videu ukazuje autorádio Empeg Car (později Rio Car) z let 1999–2001. Šlo o jeden z prvních přehrávačů MP3 do auta. Běží na něm Linux. Vyrobeno bylo jen asi pět tisíc kusů, ale zůstala kolem nich živá komunita, viz např. web riocar.org.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Ono je to sice přínosné pro rozšíření technologie, zveřejnit dokumentaci, ale to na tom asi pak tolik nevydělá ten, kdo s tím přijde? Když mi do toho budou fušovat další - třeba Číňani, Tchaiwanci? (Je to takhle míněno?)
Jak blbě, jako Nvidia nebo Ati? Co já vim, tak taky nedaly tyto společnosti celý kód do placu?
Vyrábím. Lidi si ode mne kupijí co? Železo nebo SW? Asi železo, ne?Jenže u řady "zařízení" (tiskárny, modemy apod.) to neplatí. Ona už to totiž nejsou zařízení v pravém slova smyslu, v "tiskárně" člověk najde válec, dva motory a destičku s jedním IO a pár tranzistory. To je celé, a nic to neumí. Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárny (tohle šidítko totiž umí jen operace typu "motor A jeden krok vpřed", "motor B 10 kroků zpět" nebo "stříkni kapku inkoustu Y"). Potom není divu, že výrobce nechce, aby se rozhraní zveřejnilo, protože železo tvoří tak 10 % ceny tiskárny. Sice není pravděpodobné, že by toho někdo nějak "zneužil" (tedy aby třeba použil SW k nějakému jinému účelu nebo by mohl obejít ochranu proti recyklaci cartridgí).
Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárnyTo bude nějaká mizerná tiskárna, ne?
...to ti výrobce brání a zakazuje, ubírá ti tvá práva.Neubírá mi žádná práva. Mám především právo mu doporučit, aby si ten křáp nacpal mezi půlky nebo někam jinam. Mám právo koupit tiskárnu od někoho jiného. Mám právo si tu tiskárnu vyrobit. Mám právo vyrábět lepší tiskárny za nižší cenu, rozhraní zveřejnit, a pak říkat: moje tiskárny umí tohle všechno a mají veřejné rozhraní - kdežto tiskárny od výrobce XY toto neumějí a navíc mají rozhraní neveřejné. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že výrobců tiskáren už máme dost a další už nejsou potřeba...
Tiskni
Sdílej: