Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Podle mne má pravdu.. když budu výrobce hardwaru, nebo poskytovatel služby, a přijdu s něčím novým, nejlepší věc co můžu udělat když to chci opravdu zdokumentovat, je zveřejnit k němu referenční kód do referenčního OS. Takováto dokumentace je:
1) Deterministická- tj je jednoznačně řečeno, co se kdy má dělat, což často z textu v nějakém PDFku, nebo z RFC dokumentu poznat není.
2) Snadno lze ověřit, zda odpovídá realitě (tj lze ji spustit).
Tiskni
Sdílej:
Ono je to sice přínosné pro rozšíření technologie, zveřejnit dokumentaci, ale to na tom asi pak tolik nevydělá ten, kdo s tím přijde? Když mi do toho budou fušovat další - třeba Číňani, Tchaiwanci? (Je to takhle míněno?)
Jak blbě, jako Nvidia nebo Ati? Co já vim, tak taky nedaly tyto společnosti celý kód do placu?
Vyrábím. Lidi si ode mne kupijí co? Železo nebo SW? Asi železo, ne?Jenže u řady "zařízení" (tiskárny, modemy apod.) to neplatí. Ona už to totiž nejsou zařízení v pravém slova smyslu, v "tiskárně" člověk najde válec, dva motory a destičku s jedním IO a pár tranzistory. To je celé, a nic to neumí. Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárny (tohle šidítko totiž umí jen operace typu "motor A jeden krok vpřed", "motor B 10 kroků zpět" nebo "stříkni kapku inkoustu Y"). Potom není divu, že výrobce nechce, aby se rozhraní zveřejnilo, protože železo tvoří tak 10 % ceny tiskárny. Sice není pravděpodobné, že by toho někdo nějak "zneužil" (tedy aby třeba použil SW k nějakému jinému účelu nebo by mohl obejít ochranu proti recyklaci cartridgí).
Funkčnost tomu dodá teprve software, který nahrazuje celou řídicí logiku tiskárnyTo bude nějaká mizerná tiskárna, ne?
...to ti výrobce brání a zakazuje, ubírá ti tvá práva.Neubírá mi žádná práva. Mám především právo mu doporučit, aby si ten křáp nacpal mezi půlky nebo někam jinam. Mám právo koupit tiskárnu od někoho jiného. Mám právo si tu tiskárnu vyrobit. Mám právo vyrábět lepší tiskárny za nižší cenu, rozhraní zveřejnit, a pak říkat: moje tiskárny umí tohle všechno a mají veřejné rozhraní - kdežto tiskárny od výrobce XY toto neumějí a navíc mají rozhraní neveřejné. Naštěstí nám nikdo nediktuje, že výrobců tiskáren už máme dost a další už nejsou potřeba...