Až přijde revoluce

19.8.2010 12:10 | GNU | poslední úprava: 19.8.2010 12:10

..půjde jako první ke zdi reklamní oddělení Sirius Cybernetics Corporation, to samozřejmě víme. Ale hned po nich bude velká tlačenice.        

Komentáře

[merlyn]

ty prvni teda neznam, ale ta televize je pekny svinstvo. jinak ja bych ke zdi prvni postavil soucasnou vladu (bez vyjimky). a tlacenice neni problem, mlyny melou pomalu ale jiste. snad nam ale mezitim popravovani neutecou do toskanska

[zde]

Kurňa ve škole vás neučili jak se gugluje? :)

[merlyn]

aha... prestanu si delat SEO v hlave - ja klikl na druhej odkaz, protoze mel hledanej retezec v nadpisu ale nejak se mi to nechtelo cist...

[Michal Kubeček]

Stačilo by přečíst si poslední větu na stránce. :-)

[kralyk z abclinuxu]

Wtf!
Ať mi nikdo netvrdí, že tu máme nějakou demokracii...

[tomasgn]

Demokracie v CR? Ale kdeze! Mame tady kleptokracii, smrncnutou korporatokracii.

[Mandarinka]

LMAO Ať žije Cibulka (tedy pokud si nedal změnit jméno na tu hrůzu co má v názvu tý svý strany...)

[Filip]

Demokracie tu ale skutečně je. Vládne tu lid (ač nepřímo). Ten lid má ale ve zvyku jen pohodlně brblat na poměry a nic nedělat. Ach jak je ta vláda na nás zlá a svět krutý.

Udělal jsi s tím něco? Zasadil ses o úpravu zákona, za zviditelnění kauzy nebo jsi aspoň vyjádřil podporu paní Gabrielové? Že ne? Tak se nediv.

[Radovan]

Ty asi hodně věříš tomu co ti nabulíkovali ve škole, co? Je důležité neplést si pojmy s dojmy:
Systém, ve kterém vládnou volení zástupci lidu se nazývá republika (v překladu "věc veřejná", což ale dávno neplatí), a takzvaně demokratické jsou v něm pouze volby.
Naproti tomu ve skutečné demokracii (neboli lidovládě, tedy diktatuře většiny) lid vyjadřuje svou vůli prostřednictvím všeobecného referenda a volené zástupce má pouze jako dohlížitele a vykonavatele jeho výsledků!
Jestli si myslíš že to tak není, tak jsem ochoten věřit že porno říkáš všemu, kde jsou vidět bosé nohy

[void]

S demokracií tohle vůbec, ale vůbec nesouvisí, víme?

[frdrx]

Plutarchickou kleptokracii máme.

[tester]

Zápisek má včetně titulku celých 152 znaků, tedy méně než můj krátký komentář. Nechtěl jsi to náhodou původně napsat na twitter nebo někomu esemeskou? :-P

[zde]

Nechtěl. Nepiš tak dlouhý mokentáře, woe.

[Robert Krátký]

Ale mohl jsi to lépe pojmenovat. Takhle jsem na to klikl jen náhodou. Kdyby byl titulek "Soud: Poplatek ČT i za nefunkční TV", tak bych klikl hned.

[Käyttäjä 11133]

Ať žije banánová republika. Howgh :-/

[otasomil]

Kretenismus ...

Nemusi nahodou majitel psa, ktereho po jeho smrti zakopal na zahradu dale platit mestu poplatek za psa ?

Hospodska musi platit za "mrtvou" televizi a tak i majitel psa prestoze mu jiz zemrel.

 

CT by mela byt neprodlene zprivatizovana a nebo zcela zrusena. Totez cesky rozhlas. Nevim proc by nekdo mel platit za neco co nepouziva.

[Michal Kubeček]

Ono by bohatě stačilo zrušit nesmyslný, neefektivní a místy až absurdní systém koncesionářských poplatků a financovat ČT a ČRo přímo z rozpočtu. Možná by stačilo uveřejnit, kolik stojí režie toho systému a pseudoargumenty o větší nezávislosti ČT by se nikdo ani neodvážil prezentovat na veřejnosti.

[Käyttäjä 11133]

A nebo třeba ten nesmysl jako je financování televiizní stanice z veřejných financí zrušit :)

[xxxxxxxxxxx]

No, ono mít, vlastnit jako společnost, vlastní televizi, není až zase tak špatné. ALe v současné době se chová ČT v podstatě stejně jako komerční televize, respektive vysílá stejný demagogický a politicky manipulující sračky... takže bych sice zapřemýšlel ale za současné situace CELOU českou televizi zprivatizoval, protože už žádnou informační devizu pro společnost nemá...

[Michal Kubeček]

Jak říká doktor Vlach, názory jsou od toho, aby se různily. Pro mne by například váš plán znamenal zapomenout na to, že bych mohl někde v televizi vidět český basket. A téměř jistě i evropský. Ale je toho samozřejmě mnohem víc, co ČT vysílá a u čeho není šance, že by totéž vysílala některá soukromá televize.

[Václav HFechs Švirga]

Však se nebojme, brzo budou koncesionářské poplatky povinné pro všechny. Pak už se nebude moci vymlouvat nikdo a problém bude vyřešen. [ Blijící smajlík ]

[R]

U nas koncesionarske poplatky chcu zrusit. Dufam, ze sa to podari.

[namenenezalezi]

U nás tiez platí za TV kazdy, kto odobera elektrinu. A ze ta telka prispieva k rastu vzdelanostnej úrovne naroda je u nas vidiet na pocte roznych bakalarov a inych magorov.Ja by som navrhovala nielen zrusenie koncesionarskych poplatkov, ale aj aby sa v zaznamoch zo zasadania NR poslanci fackali zadarmo.

[Filip Jirsák]

Proč jsou to pseudoargumenty? Opravdu jste si jist, že režie na financování ze státního rozpočtu by byla nižší?

[belisarivs]

Ja to pochopil tak, ze odhalenim, kolik stat da na CT zavre CT hubu, protoze vetsi nezavislost nemuze pozadovat, pokud je financne zavisla.

[Filip Jirsák]

Stát ale přímo ČT nic nedává, ČT od státu dostává maximálně nějaké granty nebo účelové věci typu „na záchranu, restauraci a digitalizaci 10 archivních filmů z 30. let“.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Opravdu jste si jist, že režie na financování ze státního rozpočtu by byla nižší?

Nevim, zda prumerna rezie by byla nizsi, ale marginalni rezie, o kterou tu jde predevsim, by nizsi urcite byla. Rezie na vyber dani je vicemene nezavisla na tom, zda dane (ze zisku) budou (napr.) 19.7 % nebo 20.3 %, takze marginalni rezie pri financovani ze statniho rozpoctu by byla prakticky nulova.

[Filip Jirsák]

Stejné zdůvodnění se použilo i pro centrální doručování datovými schránkami, pro centrální nákup licencí pro státní úřady, pro Opencard, pro zachování monopolu ČD, pro vytvoření SuperČEZu, pro Indoš… A ve všech případech se to jaksi nepovedlo. Chápu, že třeba ministři tvrdí, že tentokrát už to opravdu vyjde (momentálně je v kurzu myslím centrální úřad pro výběrová řízení, sloučení zdravotních pojišťoven už snad wéčkaře přešlo), ale že na tenhle trik pořád ještě naletí spousta lidí, to nechápu.

[Michal Kubeček]

A jaké výběrové řízení nebo jaký nový systém by byl podle vás potřeba na to, aby stát jednou ročně převedl zákonem určenou částku České televizi a Českému rozhlasu stejně, jako to už teď dělá u řady dalších organizací? Naopak, ušetřil by se celý ten aparát, který teď řeší vybírání a evidenci koncesionářských poplatků.

[Filip Jirsák]

Já nevím, na to byste se musel zeptat nějakého poslance nebo ministra. To je stejné, jako kdybyste se ptal na to, jaký nový systém by byl potřeba pro připojení škol k internetu nebo k náhradě papírových kuponů na MHD elektronickými. Normálně by také člověk řekl, že k tomu není potřeba platit nic nového, ale Indoš nebo Opencard ukázaly, že se vždycky dá něco vymyslet.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Stejné zdůvodnění se použilo i pro centrální doručování datovými schránkami, pro centrální nákup licencí pro státní úřady, pro Opencard, pro zachování monopolu ČD, pro vytvoření SuperČEZu, pro Indoš…

Ale to prece neni pravda - to zduvodneni je uplne jine.

Ve (skoro) vsech tebou zminovanych pripadech jde o zavadeni neceho noveho. Tam jsou marginalni naklady vysoke. Oproti tomu u tech televiznich poplatku mame existujici fungujici system (vyber dani) a zahrnout do toho systemu dalsi slozku (v podstate jen formou zvyseni dane) ma dlouhodobe marginalni naklady prakticky nulove.

Dalsi rozdil je take v tom, ze v tebou uvadenych pripadech byl protihracem statu soukroma firma - tam samozrejme je znacne riziko korupce a tim ziskani nevyhodne nabidky. Oproti pri presunu agendy na statni urad nic takoveho nehrozi (treba proto, ze stat s financim uradem neuzavira zadnou smlouvu o vyberu dani, ale financni urady jsou organizacni slozka statu).

I v takovem pripade je mozne mit konkurenci v ramci toho systemu - napr. MF by mohlo srovnavat relativni naklady jednotivych financnich uradu.

[Filip Jirsák]

V mnou uváděných případech nejde o zavedení ničeho nového – doručování (i elektronické) funguje dávno, tramvajenka taky, distributoři elektrické energie a elektrárny taky, školy měly počítače a byly připojené k internetu. A že nic nehrozí při přesunech agend, a že budou nulové další náklady na výběr? Teoreticky ano. Prakticky si několik skupin vylobuje různé úlevy, které se na tu daň budou uplatňovat, takže to zesložití výpočet daně (což se dotkne všech mzdových účetních), na FÚ budou muset být úředníci, kteří to budou kontrolovat, bude muset vzniknout systém, který všechny ty výjimky bude evidovat a úřadovat o nich.

Zkuste si schválně porovnat, jak byste vy řešil zadání „zajistit, aby na základních a středních školách měli studenti k dispozici aspoň pár počítačů připojených k internetu“ s tím, jak vypadal Indoš. A pak si stejný postup zkuste aplikovat na zadání „poplatky pro média veřejné služby pro tato média vybírá stát“.

[thingie]

Obávám se, že jsem vůbec nepochopil, jak tato reakce souvisí s příspěvkem na který teoreticky má reagovat.

[Filip Jirsák]

Navazuje jednoduše. To, co tady popisujete, je normální logické řešení nějakého problému. Z praxe ale máme zkušenost, že se takováto řešení nepoužívají, místo toho se to udělá jinak, jak by nás to vživotě nenapadlo. Je tedy rozumné předpokládat, že by se stejný postup použil i u vzniku „televizní daně“ – tedy že by to bylo mnohokrát složitější a dražší, než ta logická a normální řešení, která tady popisujete.

[thingie]

Tady vůbec nikdo ale nemluví o žádné nové televizní dani, ale pouze jenom dávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Kde se v něm na to vezmou taky není absolutně žádný nový problém, řeší se pořád.

[Filip Jirsák]

Jenže to by se změnilo to, jak moc kdo na ta média přispívá, a 90 % populace by získalo podezření, že nově určitě platí mnohem víc, než platilo dříve.

Mimochodem, úplně stejně a ve stejných částkách se platí třeba daň z nemovitosti, poplatek za svoz odpadu nebo poplatek za psa. Nemělo by se to taky v rámci šetření režijních nákladů zahrnout do paušální daně?

[thingie]

To můžu plácnout cokoliv. 84,3 % populace dostane dojem, že se nechce tolik dívat na televizi! Vyvraťte to. (I kdyby, a co jako?)

Psy a svoz odpadu státní rozpočet nijak neřeší. To vůbec nesouvisí, to je problém měst.

[Filip Jirsák]

Psy a svoz odpadu státní rozpočet nijak neřeší. To vůbec nesouvisí, to je problém měst.

Média veřejné služby státní rozpočet také vůbec neřeší. To vůbec nesouvisí, je to problém těch médií.

[thingie]

Podstata byla, že svoz odpadu a psy jsou problém měst, ne státu, který do toho nemá co strkat nos, což o celostátní ČT samozřejmě neplatí. Achjo.

[Filip Jirsák]

ČT také není věc státu a státu do médií veřejné služby také nic není. To je právě ten problém, že si spousta lidí plete televizi veřejné služby se státní televizí, a pak z tohohle svého zmatku vyvozují dalekosáhlé závěry.

[thingie]

Tady je jediný zmatek v tvé představě, že někdo navrhuje zvláštní daň. Naopak, navrhuje zjednodušit systém o jednu další vpodstatědaň, kterou je dnes ten poplatek.

[Filip Jirsák]

Proč se tedy ten systém nezjednoduší i o daň z nemovitosti, poplatek za svoz odpadu nebo poplatek za psa?

[thingie]

Ty věci se liší podle místa, to je konkrétní otázka na konkrétní místní správy. Tady řešíme jeden konkrétní případ celostátní televize a rozhlasu. Někde to může dávat smysl, někde by to třeba nebylo výhodné. U místních správ je třeba problematický ten příjem.

[Michal Kubeček]

Pokud do ČT státu nic není, proč její činnost, financování a samotnou existenci upravuje (státní) zákon a pro její řízení a kontrolu jsou státem zřizovány příslušné orgány? Ano, existuje i představa, že by stát do fungování ČT neměl vůbec co mluvit a řídila by ji (samozřejmě ale za státem, ať už přímo nebo nepřímo, přidělené peníze) jakási samozvaná "rada moudrých", kterou by nikdo nevolil a nikomu by nebyla odpovědná. Ale na to, doufejme, nikdy nedojde.

[Filip Jirsák]

Stejně je zákonem zřízen NKÚ, kraje, soudy, Ústavní soud – to ale ještě neznamená, že nad těmito institucemi má mít Poslanecká sněmovna absolutní moc. Zákony určí nějaký rámec, ve kterém si tyto instituce mají pohybovat, ale tím má úloha Parlamentu končit. To, že rady ČT, ČTK a ČRo jmenuje pouze Poslanecká sněmovna je špatně, ale to ještě neznamná, že když už je to špatně, tak to uděláme ještě horší.

jakási samozvaná "rada moudrých", kterou by nikdo nevolil a nikomu by nebyla odpovědná

Samozvanou „radu moudrých“ máme v Poslanecké sněmovně. Poslanci jsou voleni pro to, aby schvalovali zákony – a ejhle, oni z toho nějak vydumali, že to znamená taky sedět v dozorčích radách, volit mediální rady, rozdělovat státní dotace (porcování medvěda) atd. atd. To, že by mediální rady nevolila Poslanecká sněmovna, by vůbec neznamenalo, že by taková rada nebyla nikomu odpovědná – a je spousta modelů, kdy taková „nikým nevolená“ rada je demokratičtější, než rada volená jen Poslaneckou sněmovnou.

[Michal Kubeček]

a je spousta modelů, kdy taková „nikým nevolená“ rada je demokratičtější, než rada volená jen Poslaneckou sněmovnou

Asi tak, jako může být absolutistická monarchie (nebo rovnou diktatura) nejlepší formou vlády, je-li monarcha (diktátor) dostatečně moudrý a osvícený. V praxi se ovšem ukázalo, že se na to spoléhat nedá, a proto máme demokracii.

[Filip Jirsák]

Demokracie a vlby ale nejsou totéž. V demokracii klidně mohou existovat nevolené instituce, a často to může přispívat k větší demokratičnosti systému, než kdyby ta samá instituce byla volena.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

V mnou uváděných případech nejde o zavedení ničeho nového

Samozrejme mam na mysli 'noveho' nikoliv ve smyslu inovativni technologie, ale proste v tom smyslu realizace nejakeho projektu. Asi jako kdyz reknu, ze jsem si postavil novy dum, tak to neznamena, ze by ten dum byl nejak globalne inovativni, ale proste to, ze jsem ho predtim nemel. V tom smyslu vsechny ty projekty vyzadovaly neco noveho a to si vyzaduje signifikantni naklady a znacne riziko co se tyce fungovani vysledneho .

Prakticky si několik skupin vylobuje různé úlevy, které se na tu daň budou uplatňovat,

A mas jediny priklad danove ulevy na dani z prijmu, ktera se tyka toho, ze dany platce dane nevyuziva nekterou statem placenou sluzbu? Ja o takove nevim. Neni tedy duvod predpokladat, ze by si takovou vyjimku protlacili nekteri platci dane z prijmu v souvislosti se zrusenim koncesionarskych poplatku a placenim CT a CRo ze statniho rozpoctu (treba jako mandatorni vydaj pro zajisteni nezavislosti CT a CRo).

[Filip Jirsák]

Z čehokoli můžete udělat něco nového, co bude vyžadovat náklady a značné riziko co se týče fungování výsledného. Příkladů už jsem tu uved dost

Když můžeme mít v současném daňovém systému spoustu nesmyslných výjimek, nevidím jediný důvod, proč by se někdo nesnažil protlačit nějakou další. Stačí si jenom uvědomit, že už dnes jsou některé domácnosti od placení osvobozeny, někdo tedy určitě vymyslí, že by měly mít výjimku, aby si nepohoršily. Navíc dnes se platí za domácnost, ne za osobu – to si žádá další výjimku. Podnikatelé dnes platí podle počtu přístrojů, takže někteří nic, někteří dost – to je opět dobrá munice pro pokřik, jak je ta nová daň nespravedlivá, a že chudáci žebráci a bezdomovci budou doplácet na nenažrané podnikatele. To všechno by bylo nutno ošetřit výjimkami, nebo alespoň vytvořit zdání řešení výjimkami. Stačí si prolistovat noviny a najít si něco okolo třicetikorunových poplatků u lékařů a v lékárnách, stravenkovné nebo z poslední doby povodňovou stovku – a takhle nějak by to vypadalo i s tou „televizní daní“.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Kdyby se jednalo o novou 'televizni dan', pak ano. Proto jsem take navrhoval nezavadet novou 'televizni dan', ale platit to normalne ze statniho rozpoctu. (a pro kompenzaci pripadne lehce zvysit dan z prijmu nebo DPH). Tebou uvadene argumenty se daji pouzit proti placeni cehokoliv noveho ze statniho rozpoctu, ale realne k tomu nedochazi (napr. kdyz se porizovaly pro armadu Pandury, tak si take nikdo nevymohl slevu na dani proto, ze on Pandury kupovat nechtel).

[Filip Jirsák]

Jenže televizní a rozhlasový poplatek se už teď platí. Takže byste musel nějak zdůvodnit, proč někdo má najednou platit víc a někdo míň.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Pri kazde reforme dani a poplatku to dopadne tak, ze nekdo plati vic a nekdo min.

[Michal Kubeček]

Proč jsou to pseudoargumenty?

Protože ať už je ČT financována z rozpočtu nebo z koncesionářských poplatků, tak jako tak je to nakonec parlament, kdo rozhoduje o tom, kolik dostane ČT peněz. Takže její nezávislost se přechodem na financování z rozpočtu nijak nezmění, ten rozdíl je čistě formální.

Opravdu jste si jist, že režie na financování ze státního rozpočtu by byla nižší?

Naprosto. Ať už by se ta částka převáděla jednou ročně nebo třeba po jednotlivých dnech, nemohlo by to stát víc než současný systém, kdy se provádějí miliony samostatných převodů měsíčně. Ty převody samozřejmě musí někdo zaplatit bankám nebo České poště. A ty výhružné reklamní spoty a inzeráty, evidence neplatičů i "neplatičů" a právníci zastrašující veřejnost také nejsou zadarmo.

[Filip Jirsák]

Civilizovaný zákon by samozřejmě valorizoval poplatky automaticky, třeba se ho také jednou dočkáme. I tak ale ten rozdíl není čistě formální, to, že se ČT, ČRo a ČTK posunou kousek dál z dosahu politiků má význam. Stačí si porovnat situaci s dalšími státy, kde je televize financována přímo ze státního rozpočtu, nebo kde jsou naopak třeba rady voleny z části dalšími subjekty, než jen dolní komorou.

Režie bankovních poplatků není všechno, dokonce je to nejspíš pouze menší část režijních nákladů. Nějak chybí z ČR příklady toho, kdy by se centralizací takové věci ušetřilo – napadají mne jenom samé opačné příklady.

[Michal Kubeček]

I tak ale ten rozdíl není čistě formální, to, že se ČT, ČRo a ČTK posunou kousek dál z dosahu politiků má význam.

Ale ony se právě nikam dál neposunou. Z hlediska vlivu politiků je úplně jedno, jestli ČT dostane peníze z rozpočtu nebo jestli je vybere od lidí v množství, které pro "změnu" odhlasují ti samí poslanci, kteří by rozhodovali o částce přidělené z rozpočtu.

A jakkoli to tu bude nepopulární, neodpustím si kacířskou myšlenku: pořád budu raději, když bude televize poplatná řádně zvolené poslanecké sněmovně, než když si ji budou zaměstnanci řídit sami formou samosprávy, jak už to jednou předvedli.

Režie bankovních poplatků není všechno, dokonce je to nejspíš pouze menší část režijních nákladů. Nějak chybí z ČR příklady toho, kdy by se centralizací takové věci ušetřilo – napadají mne jenom samé opačné příklady.

Tak už konečně přestaňte s těmi tajemnými narážkami a odpovězte na rovinu, jak si konkrétně představujete v praxi to zvýšení nákladů při změně financování na přímou platbu ze státního rozpočtu.

[Filip Jirsák]

Ale ony se právě nikam dál neposunou. Z hlediska vlivu politiků je úplně jedno, jestli ČT dostane peníze z rozpočtu nebo jestli je vybere od lidí v množství, které pro "změnu" odhlasují ti samí poslanci, kteří by rozhodovali o částce přidělené z rozpočtu.

Řešením ale v tom případě není platit to ze státního rozpočtu, ale uzákonit pravidelnou valorizaci. Jinak i dnes v tom rozdíl samozřejmě je, protože dnes má ČT a ČRo „své jisté“ alespoň v nominální hodnotě. Kdyby dostávaly příspěvek ze státního rozpočtu, musí tu částku každý rok schválit Parlament, a každý rok bude reálně hrozit, že se ta částka sníží. To by bylo dost podstatné zhoršení proti současnému stavu.

A jakkoli to tu bude nepopulární, neodpustím si kacířskou myšlenku: pořád budu raději, když bude televize poplatná řádně zvolené poslanecké sněmovně, než když si ji budou zaměstnanci řídit sami formou samosprávy, jak už to jednou předvedli.

Naše Poslanecká sněmovna, a s ní bohužel i spousta občanů, si myslí, že když byla jednou zvolena ve všeobecném hlasování, má rozhodovat úplně o všem. To ale není pravda, PS je volena za jedním konkrétním účelem (plus možná pár souvisejících věcí), a do ničeho ostatního by se pokud možno montovat neměla. Stejným způsobem je volen třeba Senát nebo krajské samosprávy, ty si tuhle pravomoc kupodivu nepřisvojují (až na hejtmana Ratha).

Tak už konečně přestaňte s těmi tajemnými narážkami a odpovězte na rovinu, jak si konkrétně představujete v praxi to zvýšení nákladů při změně financování na přímou platbu ze státního rozpočtu.

Už jsem to tady psal několikrát. Zkušenost z ČR je taková, že k takovému zvýšení nákladů vždy došlo, a vždy to bylo způsobem, který by si předem člověk těžko dokázal představit. Nevidím žádný důvod, proč by to tentokrát mělo být jinak.

Ale změnu prosazujete vy, neměl byste tedy spíš vy dokázat, že změnu se náklady sníží? Což samozřejmě nejde udělat tak, že najdete jenom náklady viditelné na první pohled, ty se odstraní, a zbytek nás nezajímá. Že se to takhle dělá i na nejvyšší úrovni politiky je teď věc jiná.

[Michal Kubeček]

Jinak i dnes v tom rozdíl samozřejmě je, protože dnes má ČT a ČRo „své jisté“ alespoň v nominální hodnotě. Kdyby dostávaly příspěvek ze státního rozpočtu, musí tu částku každý rok schválit Parlament, a každý rok bude reálně hrozit, že se ta částka sníží. To by bylo dost podstatné zhoršení proti současnému stavu.

Pořád nevidím ten rozdíl. Při současném stavu může parlament kdykoli koncesionářské poplatky snížit. Naopak ani při platbě ze státního rozpočtu není důvod, proč by se částka musela každý rok odhlasovávat znovu - stejně tak by mohla být dána zákonem a měnit se pouze změnou toho zákona. Součástí toho zákona by klidně mohla být jednoznačně definovaná valorizace.

Ale změnu prosazujete vy, neměl byste tedy spíš vy dokázat, že změnu se náklady sníží? Což samozřejmě nejde udělat tak, že najdete jenom náklady viditelné na první pohled, ty se odstraní, a zbytek nás nezajímá.

Ale no tak, já jsem jasně napsal příklady nemalých nákladů, které by se změnou ušetřily. Pokud s existencí těchto nákladů nesouhlasíte nebo vidíte nějaké konkrétní náklady, které by změna přinesla, pak je míč na vaší straně. Ale prosil bych (konečně) konkrétní příklady takových nákladů, ne stále opakované mlhavé hrozby typu "určitě by se něco vymyslelo".

[Filip Jirsák]

Při současném stavu může parlament kdykoli koncesionářské poplatky snížit.

To by ale musel udělat speciální novelou zákona, někdo by takovou novelu musel navrhnout k projednávání…

Naopak ani při platbě ze státního rozpočtu není důvod, proč by se částka musela každý rok odhlasovávat znovu - stejně tak by mohla být dána zákonem a měnit se pouze změnou toho zákona.

Ten důvod je jednoduchý a jmenuje se Zákon o státním rozpočtu, který se schvaluje každý rok znova. A v tomto zákoně by musela být uvedena příslušná částka, která by se příští rok mohla jednoduše snížit.

Ale no tak, já jsem jasně napsal příklady nemalých nákladů, které by se změnou ušetřily.

Ovšem nenapsal jste nic o tom, jaký je to podíl na celkových nákladech, ani jaké nové náklady by vznikly.

Pokud s existencí těchto nákladů nesouhlasíte nebo vidíte nějaké konkrétní náklady, které by změna přinesla, pak je míč na vaší straně.

Náklady jsou vynakládány bez ohledu na to, zda jsou na prnví pohled vidět.

Ale prosil bych (konečně) konkrétní příklady takových nákladů, ne stále opakované mlhavé hrozby typu "určitě by se něco vymyslelo".

Už jsem asi desetkrát napsal, že ve všech předchozích projektech podobného typu nebyly žádné další náklady na první pohled viditelné, a objevily se až později nenápadně. Můžete doufat, že se to tentokrát nestane – já ve shodě s historickou skutečností budu raději přepdokládat, že takové nákaldy existují, i když nejsou na první pohled vidět.

[Michal Kubeček]

To by ale musel udělat speciální novelou zákona, někdo by takovou novelu musel navrhnout k projednávání…

A úplně stejně by to fungovalo i v mnou navrhovaném modelu.

Ten důvod je jednoduchý a jmenuje se Zákon o státním rozpočtu, který se schvaluje každý rok znova. A v tomto zákoně by musela být uvedena příslušná částka, která by se příští rok mohla jednoduše snížit.

Pokud by ta částka (nebo způsob jejího výpočtu) byla dána zákonem, pak by ji bez změny příslušného zákona snížit nešlo.

Ovšem nenapsal jste nic o tom, jaký je to podíl na celkových nákladech, ani jaké nové náklady by vznikly.

I tak jsem ale pořád mnohem konkrétnější než vy - vy jste nenapsal vůbec nic. Zkuste si pro začátek zjistit, kolik stojí bankovní převod, a vynásobte si tu částku dvanácti a počtem subjektů, které jsou povinny poplatky platit. Zejména u poplatku za ČRo je poměr měsíčního poplatku a typické ceny za převod hodně nepříjemný.

Už jsem asi desetkrát napsal, že ve všech předchozích projektech podobného typu nebyly žádné další náklady na první pohled viditelné, a objevily se až později nenápadně.

To, že jste to napsal desetkrát, ještě neznamená, že je to pravda. U všech příkladů, které jste uváděl, bylo na první pohled jasné, že bude muset nějaký nový systém pro evidenci a správu vzniknout, problém byl "jen" v tom, že byl ze známých důvodů nakonec podstatně dražší, než by mohl být. Tady by ale žádný podobný systém vzniknout nemusel, naopak, zanikl by ten, který musí existovat vinou současného modelu.

[Filip Jirsák]

Pokud by ta částka (nebo způsob jejího výpočtu) byla dána zákonem, pak by ji bez změny příslušného zákona snížit nešlo.

Šlo. Parlament by jednoduše v rozpočtu na další rok schválil částku nižší.

I tak jsem ale pořád mnohem konkrétnější než vy - vy jste nenapsal vůbec nic.

Nenapsat nic je lepší, než vytrhnout z celku jendu dílčí věc a tu vydávat za celek.

Zkuste si pro začátek zjistit, kolik stojí bankovní převod, a vynásobte si tu částku dvanácti a počtem subjektů, které jsou povinny poplatky platit.

Nikde není řečeno, že ta částka musí být placena v měsíčních splátkách, ani že ta platba nemůže být sdružena s jinou platbou. Takže vaší metodou sice můžeme dostat nějaké číslo, to se ale může být třeba díky ročním platbám nebo díky sdruženému inkasu o několik řádů lišit od skutečné hodnoty.

U všech příkladů, které jste uváděl, bylo na první pohled jasné, že bude muset nějaký nový systém pro evidenci a správu vzniknout

Já tedy takovou potřebu nevidím ani u doručování písemností, ani u připojení škol k internetu, ani u výroby a distribuce elektřiny.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Šlo. Parlament by jednoduše v rozpočtu na další rok schválil částku nižší.

Pokud by slo o mandatorni vydaj dany specialnim zakonem, tak ne.

[Luboš Doležel (Doli)]

O tom jsem chtěl taky napsat. Pro mě za mě by mohla ČT klidně zkrachovat, jen by nám to ušetřilo peníze, na druhou stranu bych si klidně platil koncesionářské poplatky BBC, protože tam má člověk opravdu dojem, že za peníze něco dostává.

Nezapomenu na to, jak manipulátoři z ČT nastoupili k nám do obce a naprosto jednostranně odvysílali reportáž o sporu jednoho občana s obcí. Obec neváhala, dala ČT k soudu a ČT už cáluje... od té doby si o ČT a Černých ovcích především nedělám iluze.

[Xerces]

Bez ohledu na cokoliv (kvalita, cena), stát musí udržet vliv na obsah vysílání alespoň u jedné rozhlasové a jedné televizní stanice pro případ mimořádných událostí. Kdy má z nějakého zákona povinnost informovat touto cestou občany ČR.

[kralyk z abclinuxu]

No, mohl by například existovat zákon, který by nařizoval všem televizním stanicím v případě mimořádných událostí ohrožení apod. přenechat vysílání státu.

[Luboš Doležel (Doli)]

Já jsem myslel, že to tak už je.

[Filip Jirsák]

A stát si bude platit studia, techiku, přenosové vozy a lidi, kteří se budou neustále trénovat na vysílání o mimořádných událostech, a až za sto let taková událost nastane, vyjedou do terénu? Není jednodušší, praktičtější a levnější, když i v případě mimořádných událostí připravují televizní vysílání lidé, kteří to dělají každý den?

[Luboš Doležel (Doli)]

Co je to za extrémní nápady?

Prostě přenést povinnost ČT na všechny kanály, tzn. by vysílání opět připravovali "lidé, kteří to dělají každý den".

[Filip Jirsák]

No, mohl by například existovat zákon, který by nařizoval všem televizním stanicím v případě mimořádných událostí ohrožení apod. přenechat vysílání státu.

[kralyk z abclinuxu]

Myslel jsem tím pochopitelně to, co říká Doli, čili při nějaké mimořádně mimořádné události zasednou obvyklí reportéři do obvyklého studia, akorát budou chvíli poslouchat stát místo šéfa

Ale myslim si, že i kdyby si stát choval celé jedno studio + personál, pořád ještě by to vyšlo mnohonásobně levnějc jak celá ČT...

[Filip Jirsák]

Aby pak mimořádnou událostí nebylo i to, s kým se prezident zase líbal na letišti.

ČT má mnoho dalších úloh, ne jen informovat při mimořádných událostech, takže je nesmysl porovnávat celý její rozpočet s náklady na zlomek její činnosti.

[kralyk z abclinuxu]

Aby pak mimořádnou událostí nebylo i to, s kým se prezident zase líbal na letišti.

Hm? Jakože argumentem proti použití něčeho je, že by to někdo mohl udělat špatně? To nemůžu akceptovat...

ČT má mnoho dalších úloh, ne jen informovat při mimořádných událostech, takže je nesmysl porovnávat celý její rozpočet s náklady na zlomek její činnosti.

Však to já taky neporovnávám. Jsem si toho vědom, že ČT má pochopitelně i další úlohy.
Jenže tyto další úlohy jsou nebo mohou být na státu naprosto nezávislé. Nevím o nějakém pádném důvodu, proč by měly být zastřešené státem...

[Filip Jirsák]

Hm? Jakože argumentem proti použití něčeho je, že by to někdo mohl udělat špatně? To nemůžu akceptovat...

Mimořádné události nemají jen stavy ano/ne. Někdy stačí běžná zmínka ve zpravodajství, někdy je potřeba dané události ve zpravodajství věnovat větší část, někdy se přerušuje vysílání živými vstupy, v krajním případě se vysílá jenom o mimořádné události. Jak by tohle zařizovala nějaká instituce nezávislá na provozovateli konkrétního tv kanálu?

Jenže tyto další úlohy jsou nebo mohou být na státu naprosto nezávislé. Nevím o nějakém pádném důvodu, proč by měly být zastřešené státem...

U některých úloh je dokonce nežádoucí, aby byly zastřešené státem. Právě proto nemáme státní televizi, ale televizi veřejné služby, a je snaha tu televizi dostat co nejvíc z dosahu státu.

[kralyk z abclinuxu]

Jak by tohle zařizovala nějaká instituce nezávislá na provozovateli konkrétního tv kanálu?

Mimořádnými událostmi myslim především ty opravdu kritické. Ohrožení lidí a tak.
Co se týče ostatních události, i kdyby byly mimořádné, pak pokud není naprosto kritické sdělit občanům nějakou informaci, pak se o to stát nemusí starat. Voni se o to ty televizní stanice postarají samy ve vlastním zájmu...
No zkrátka dá se to nějakým způsobem převést na to "ano/ne".

U některých úloh je dokonce nežádoucí, aby byly zastřešené státem. Právě proto nemáme státní televizi, ale televizi veřejné služby, a je snaha tu televizi dostat co nejvíc z dosahu státu.

Já do toho nijak zvlášť nevidim, ale ČT mi moc daleko od státu nepřijde... těžko říct...

[fred]

jedna kamera ve vojenskym bunkru snad neni takovej problem, tiskovej mluvci je uz taky bezna vec. nebo o cem by ty tvoje staby meli informovat? o uspesich ceskeho naroda, postupu v integraci v EU, ???

[thingie]

S jednou kamerou ve vojenskym bunkru můžeš akorát natáčet amatérský porno hodně bídný kvality a pak ho možná dát na net. Skutečné televizní vysílání potřebuje trochu sofistikovanější techniku.

Teď třeba byly povodně, o kterých by zasažení, přímo i nepřímo, asi docela rádi měli nějaké aktuální informace. A jsou tu i další možné krize. Nehody v chemičce či jaderné elektrárně, teroristické útoky [1], blackouty [2], rozsáhlé požáry, epidemie… Nenapadá mě nic víc absurdního, než předávat informace od autorit odpovědných za krizovému řízení nějakému tiskovému mluvčímu a od něj teprve přes další lidi do sktutečného vysílání. Uh.

[1] To tady asi může kdekdo bagatelizovat, ale je třeba si uvědomit, že právě masová panika je asi nejhorší možný následek teroristického útoku, a právě důvěryhodné informace a pocit, že to „někdo řeší“ je nejlepší způsob jak tomu předcházet.

[2] Kdo z vás má něco, co je schopno přijímat aspoň to rádio jenom z baterek? Počítám, že jste si to nekoupili, abyste za to nemuseli platit poplatky, že?

[Luboš Doležel (Doli)]

Jinak pěkně mazaný krok je nacpat ČRo do DVB-T. Teď už se člověk nemůže z poplatku za rozhlas vymluvit tím, že nemá rádio.