Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
Před časem jsem se rozhodl, že když už je to mezi mnou a vývojem web apps tak vážné, nezůstanem u PHP a praštíme do toho. Začal jsem objevovat Python na webu, prošel jsem několik různých technologií a frameworků (což nutně neznamená, že jsem je zase opustil) a dnes bych rád lehce rozebral jeden problém, na který jsem narazil při práci na jedné větší věci v Djangu.
Django u mě dříve hrálo druhé housle a to díky TurboGears a čistým mod_python handlerům (svůj Cocoon-like framework se doufám brzy dokopu vydat jako opensource), ale pro ten současný projekt jsem se rozhodl, že mu dám šanci. A stálo to za to. Pochopil jsem více jeho odlišnosti, jeho sílu (i když k používání jejich "templating engine" mě nikdo nedonutí -- Genshi od tvůrců Tracu je neskutečně mocný nástroj), ale také jsem narazil na pár otravných problémů. (Mj. pro mě naprosto nepochopitelný záměr vývojářů Djanga nemít žádnou generovanou API dokumentaci...prý jejich klasická dokumentace stačí...hehe. Kůži nám naštěstí zachraňují hned dva aktivisté: http://djangoapi.matee.net/ a http://djangoapi.quamquam.org/trunk/. Je tu mimochodem vidět, že u Djangů doma se na dokumentování kódu často celkem obstojně kálí...)
Rozepsat se chci o problému s odvozováním datových modelů prostou objektovou dědičností, které je alternativou (těžkopádnému a ošklivému) řešení s ForeignKey či OneToOne poli. Kdo by si myslel, že je to přirozené a bez problému to půjde, narazí. Dá se dostat celkem daleko, v podstatě vše kromě reflektování změn v modelu v admin rozhraní lze jednoduše udělat. Stačí vytvořit nový model, příp. odvodit i vlastního managera a udělat formulářové třídy (třeba na košatější registrační formuláře -- tam jsem ale narazil ještě na problém, že SelectFieldu nelze vnutit defaultní hodnotu -- prý to není věc Djanga, bug byl uzavřen -- takže se konalo další subclassování
a pak vytvořit vlastní backend, abyste donutili Django se autentizovat oproti vašemu novému modelu. Pokud ale chcete dodatečné informace zobrazovat a editovat v admin rozhraní, narazíte na problém. Přepsání vnořené třídy Admin, která definuje vzhled admin rozhraní, totiž nemá žádný efekt.
Řešením je ještě před odvozením nové třídy pro uživatele tu stávající třídu a podtřídu Admin "nadopovat" položkami, se kterými potřebujete pracovat.
Mějme tedy uživatele, ke kterému potřebujeme registrovat nějaké ty oblíbené položky.
from django.contrib.auth.models import User
class MyUser(User):
favorites = models.ManyToManyField('AdSpace', blank = True)
class Meta:
db_table = 'auth_user' # To abychom donutili MyUser pracovat nad tabulkou, kam si Django ukládá uživatele
Ty většinou jako administrátoři nebudeme potřebovat editovat, je to věc každého uživatele. Řekněme ale, že chceme mít přístup k adrese. Přidání např.
mesto = models.CharField('Město', maxlength = 50, blank = True)
a předefinování proměnné fields ve vnořené třídě Admin nám mesto do admina nedostane. Chyba žádná, ale položka se prostě nezobrazí, jako kdyby neexistovala.
Takže před definici MyUser dáme:
User.add_to_class("mesto", models.CharField('Město', maxlength = 50, blank = True))
User._meta.admin.fields += (
("Adresa", { 'fields': ('mesto', ) }),
)
a hned máme v Admin rozhraní fieldset s položkou město. Výhodou je to, že položka je přímo v editaci uživatele, žádný další model nepotřebujeme (= méně objektů v paměti a méně dotazů do DB) a do našeho nového modelu si můžeme nasypat metody pracující pouze nad daty našeho modelu a pak je v requestu volat podle libosti (ovšem za předpokladu, že máme vlastní backend, který nám po přihlášení vrátí instanci MyUser a ne User). Nevýhodou je to, že metoda add_to_class bere pouze self a dva argumenty, takže pro přidání 10 polí ji musíme volat 10×.
Přidat si samozřejmě můžeme i nová pole, která chceme zahrnout do hledání (čárka za 'mesto' je povinná):
User._meta.admin.search_fields += ('mesto', )
atd...
Jinak mi ale Django dělá radost a přes všechny neduhy je to celkem povedený kousek software.
UPDATE: Problém nastává, když se pokusím přes add_to_class přidat ForeignKey na sebe sama. To zacyklí dev server tak, že ho musím sestřelit. Přidání ForeignKey na sebe sama přímo v třídě samozřejmě funguje, ale to neřeší můj problém s adminem. Včera jsem si v jednu chvíli zacyklení všiml až pozdě, obě jádra jely na 100%, 2GB paměti v háji a swap skoro taky... Reset už jsem v Linuxu opravdu dlouho nepoužil 
Tiskni
Sdílej:
Článek by se klidně mohl jmenovat Django a rozšiřování modelu. Problematiku hezky popisuje např. http://www.b-list.org/weblog/2007/02/20/about-model-subclassing.Moc dobre napsany clanek, dik za link. Celkem se zacinam pripravovat na to, ze se subclassovani v tomto pripade vzdam. Nejde o princip, spise o cas, ktery stravim rewritem. S
edit_inline u ForeignKey dosahnu snad prakticky stejneho efektu a ztratim u toho mene mozkovych bunek...
Z poslední doby doporučuju Django Master Class.Jo, jo, tahle stranka uz mi sedi v del.icio.us
Tech dobrych prezentaci je tam vice.