Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
V IT4Innovations národním superpočítačovém centru byl dnes slavnostně spuštěn první český kvantový počítač VLQ disponující 24 fyzickými qubity s unikátní hvězdicovou topologií. Systém dodala společnost IQM Quantum Computers a jeho celková pořizovací cena činila přibližně 125 milionů korun.
Výrobce čipů Nvidia chce investovat až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč) do společnosti zaměřené na umělou inteligenci OpenAI. Firmy o tom informují v tiskové zprávě. Oznámené partnerství přichází v době, kdy se mezi technologickými giganty a start-upy zostřuje konkurence o zajištění přístupu k energii a čipům potřebným pro rozvoj umělé inteligence (AI).
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 157 (pdf).
Společnost Cloudflare oznámila, že sponzoruje nezávislý webový prohlížeč Ladybird a linuxovou distribuci pro vývojáře Omarchy (Arch Linux s dlaždicovým správcem oken Hyprland).
Společnost XTX Markets zabývající se algoritmickým obchodováním pro své potřeby vyvinula a dnes představila a otevřela souborový systém TernFS. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj TernFS začal počátkem roku 2022. Od léta 2023 jej XTX Markets používá v produkčním prostředí.
Dnešním dnem spouštím novou webovou aplikaci určenou ke generování faktur v otevřených kancelářských formátech OpenDocument (ODF), Microsoft Office Open XML (OOXML) a také XHTML: FAKTURY ON-LINE.
Služba je prozatím pouze ve fázi jednorázového generátoru faktur bez nutnosti přihlášení. Pokud bude dostatečný zájem, budu na aplikaci dále pracovat a nabídnul bych zabezpečenou zónu s kompletní správou fakturačního procesu, možnost vlastních šablon a interoperabilitu s dalšími programy, např. s pomocí REST API.
Pokud narazíte na jakoukoliv chybu -- ať už technickou či právní / ekonomickou (obsah faktury) -- ozvěte se.
Stejně tak se ozvěte, pokud vám faktury budou zlobit v Office či OpenOffice.org a nebo pokud vám půjdou otevřít v programu, který není uvedený ve FAQ.
Tiskni
Sdílej:
chýba možnosť uhradiť faktúru vzájomným započítaním pohľadávokSpíše chybí možnost tam napsat cokoli vlastního (možností je spousta - kreditem, směnkou, šekem, poštovní poukázkou, dobírkou, postoupením pohledávky, různými kombinacemi atd.).
faktúru nemusí vyplniť len právnická osoba alebo SZČO (po česky: OSVČ ), ale aj človek so slobodným povolaním, a taký nemusí mať nevyhnutne IČO a DIČ (aspoň na Slovensku). Podobne DIČ asi nemusia mať zahraničné organizácie.DIČ by mělo být povinnou položkou u plátců DPH, jinak by se nemělo uvádět vůbec.
Spíše chybí možnost tam napsat cokoli vlastníhoTo by jiz ted melo byt mozne. ICO a DIC jsem udelal obe nepovinne.
chcelo by to lokalizáciu, aby sme to aj my bratia mohli používať (UI netreba, len výsledná vygenerovaná faktúra)To by se casem take mohlo objevit. U OOXML to diky shared strings nebude tezke, u ODF jeste reseni presne nevim, ale tusim, ze neco podobneho tam taky je.
Banka a Bankový účet by nemali byť povinné položky, keďže faktúru možno dať aj splatnú v hotovostiUz nejsou
chýba možnosť uhradiť faktúru vzájomným započítaním pohľadávokTa volba tam pribude, ale nevim teda, jestli v takovem pripade musi mit ta faktura jeste nejakou jinou nalezitost (a ted me taky napada, ze to asi rozhodi format, protoze je to delsi text)
môže byť odberateľ zo zahraničia? (chýbajúce položky v adrese a SWIFT & adresa banky)Zatim nemuze
Pokud jde o ICO, tak nevim jak na Slovensku, ale v pripade CR ziju v predstave, ze kdo nema ICO, nemuze vystavit fakturu... je to tak? (anyone?)
Po oznámení živnosti človek už môže podnikať a aj vystavovať faktúry ešte predým, než mu príde pridelené IČO, ale druhá strana ich nemusí prijať (aspoň tak sa vyjadrili na živnostenskom úrade keď som si živnosť zakladal).
Potom som pri vystavovaní faktúry do USA zistil prekvapujúci fakt, že pri vystavení faktúry do zahraničia (alebo aspoň mimo EU) nie sú predpísané ŽIADNE náležitosti, aké musí faktúra obsahovať (a je to teda len na vzájomnej dohode, resp. aby to daňový úrad v druhom štáte akceptoval ako faktúru). Ale nemám to overené.
Človek v slobodnom povolaní môže vystaviť faktúru, ale musí sa registrovať len na daňovom úrade => má len DIČ, nie IČO. Ale ani týmto nie som si celkom istý
Po oznámení živnosti človek už môže podnikať a aj vystavovať faktúry ešte predým, než mu príde pridelené IČO, ale druhá strana ich nemusí prijať (aspoň tak sa vyjadrili na živnostenskom úrade keď som si živnosť zakladal).Co bude nebo nebude druhá strana přijímat, je věcí dohody. V rámci působnosti obchodního zákoníku lze dohodnout skoro cokoliv. Tedy lze dohodnout, že se nebudou přijímat faktury, kde nebude IČ (pozor, na nových dokumentech je uvedeno IČ, nikoli IČO jako dříve - jen ČSÚ z historických důvodů používá stále IČO).
Potom som pri vystavovaní faktúry do USA zistil prekvapujúci fakt, že pri vystavení faktúry do zahraničia (alebo aspoň mimo EU) nie sú predpísané ŽIADNE náležitosti, aké musí faktúra obsahovať (a je to teda len na vzájomnej dohode, resp. aby to daňový úrad v druhom štáte akceptoval ako faktúru). Ale nemám to overené.Ani vnitrostátní faktury nemají žádné náležitosti. Faktura obecně není účetní ani daňový doklad, i když s ním může být sdružena.
Človek v slobodnom povolaní môže vystaviť faktúru, ale musí sa registrovať len na daňovom úrade => má len DIČ, nie IČO.S vystavováním faktur to nemá nic společného. Registrace na FÚ je povinná podle zákona o dani z příjmů, ale je to čistě jen věc toho, aby jim člověk figuroval v databázi a měli ho trochu víc pod kontrolou. Nic víc.
v pripade CR ziju v predstave, ze kdo nema ICO, nemuze vystavit fakturu... je to tak?Není. Faktura je předpis platby, nic jiného. Fakturovat může kdokoliv, kterákoli právnická osoba, fyzická osoba podnikající jako živnostník nebo pod kterýmkoli jiným zákonem (např. autorským, zemědělským, o elektronických komunikacích...), ale klidně i nepodnikatel, pokud například prodává přebytky ze zahrady nebo má nějaký jiný příležitostný příjem. Faktura jen odběrateli říká, kolik má zaplatit, jakým způsobem a kdy. Faktura stejně musí být podložena nějakou smlouvou (třeba ústní) a její smysl je pouze v tom, že prostě říká, aby odběratel zaplatil. Něco jiného je daňový doklad, ten může vystavit jen plátce DPH. Daňový doklad (může být a bývá kombinován s fakturou, ale také nemusí) musí mít povinné náležitosti, například DIČ obou stran (u zjednodušeného dokladu jen DIČ dodavatele), specifikaci DPH pro jednotlivé položky atd.
Zjednodušený daňový doklad namísto běžného daňového dokladu může vystavit plátce DPH uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem, a to za zdanitelná plnění v ceně obsahující daň celkem nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Jejich použití není možné v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
Platba na splatnost a zboží => nelze daňový doklad.
zdravim,
hodnotna vec. Na cem jste to postavil (platforma, knihovny) ?
Jak sestavujete vystupni xml dokumenty ?
diky
zdravim,
diky za info.
osobne se par let drzim xslt. Zejmena kvuli dalsimu moznemu refaktoringu a zpracovani xslt sablon. Muze to mit nejake mouchy a je to o neco pracnejsi.
Do ODT vystupu se nejaky cas chystam. Zustava mi vsak hodne nezodpovezenych otazek.
Zeptam se Vas:
0) Osobne z ODT nejasam, nebot neexistuji poradne knihovny. Nebo o nich poradne nevim. Moje predstava je bude apache-fop (ODT ci jiny vystup nikdo zatim nedodelal). Anebo chci knihovnu typu
IText a takto pohodlne vytvaret dokument, bez toho, abych pul roku dopisoval knihovny a pak 2 dny implementoval, co potrebuji. Mate o necem takovem hotovem prehled ?
Chci udelat doslova toto:
ODTDokument doc = new ODTDocument(Styl, Template);
doc.addHeadings(XXX);
doc.addParagraph(XXX);
sekce.addParagraph(XXX);
doc.write(OutputStream.....);
1) jakym stylem vytvarite nejakou zakladni sablonu pro xslt (vzor pro vytvoreni xslt transformace vnitrku ODT dokumentu) ? Osobne se tady obavam toho, ze dokument ma treba spocitane nejake velikosti bloku, layoutu ci jinych elementu a nerad bych dosel k tomu, ze mimo stranky budu jeste dopocitavat, jak ma co byt velke. Osobne bych treba rad zadaval velikosti nekterych bloku a elementu procenticky. Jde to ?
diky
content.xml
. Vysledkem je neuveritelne neprehledny dokument, kde samotna data zacinaji az treba ve 3/4 dokumentu a ktery nezachrani ani (oproti OOXML) relativne konzistentni a samopopisne pojmenovani tagu a atributu. OOXML je mozna lehce krypticky, ale jestli je v nem (a v Excelu) neco dotazeno, pak je to modularnost. Vysledek je ten, ze se mi s nim v tomto pripade pracovalo lepe. (Dokument popisujici standard OOXML je take mj. mnohem lepe zpracovan, lepe prolinkovan a strukturovan. U kazdeho elementu mate odkazy na elementy, ktere muzou byt jeho rodici, jeho potomky a tabulkovy vypis vsech moznych atributu. ODF 1.0 je oproti tomu mizerne zpracovan...)
0) Osobne se knihovnam tohoto typu vyhybam, at uz jde o PDF ci neco jineho, protoze z me zkusenosti je to jen otazka casu, nez se dostanete do bodu, kdy potrebujete neco, co API dane knihovny nenabizi a pak implementaci takove veci zabijete vic casu, nez kdybyste to cele udelal nejakym low-level systemem -- coz je to, co ja preferuju, tedy treba to XSLT. Protoze jsem to psal v PHP, neimplementoval jsem PDF, protoze XSL-FO z PHP neni zrovna standardni zalezitost...
1) Delal jsem to tak, ze jsem faktury jednoduse ulozil jako ODF a OOXML, extrahoval co je potreba generovat (content.xml
, resp. sheet1.xml
) a predelal to na XSL sablonu. Delal jsem to tak, aby pri pouziti zvoleneho fontu nebo nejakeho proporcne podobneho faktura nepretekla pres 1 stranku. Pokud jde o nastaveni okraju, ODF 1.0 pouziva atributy z NS urn:oasis:names:tc:opendocument:xmlns:xsl-fo-compatible:1.0
a ty procentualni zadani umoznuji. Novejsi specky ODF ted nemam po ruce... (vsimnete si, ze to neni NS XSL-FO, pouze ten standard vybrakovali -- jedna z tech vice znamych "prijemnosti" u ODF)
Chybně vyplněná políčka jsou nadepsány včetně html značek <p> kolem.
CAPTCHA vypadá jako case sensitive a to je vážně pruda. Nehledě na nerozeznatelnost nuly a písmene o.
A ještě dále uvítal bych ukázkový výstup ke stažení, abych měl představu, jak to vypadá, aniž bych musel vypisovat spoustu falešných údajů.