Úprava existující distribuce - příprava

8.1.2017 23:32

Ahoj,

před časem jsem tu v poradně docela nadával na Debian, systemd a tak. Jenže, nadávat je jedna věc a to ostatní druhá.

Rozhodl jsem se zkusit to z druhé strany a upravit si existující distribuci k obrazu svému. Jako platformu jsem si vybral Slackware, je asi nejblíž tomu, jak by, alespoň podle mne, měl Linux vypadat.

Má to ovšem háček. Nikdy jsem nic podobného nedělal, tak se začnu učit. Se Slackwarem jsem si už kdysi hrál, měl jsem sepsané nějaké poznámky. Abych se měl od čeho odrazit, tak jsem ty poznámky hodil na wiki.

Trochu jsem je utřídil a něco málo přidal. Budu rád, když se na to podíváte a případně něco přidáte. Text je k nalezení zde

Předem děkuju        

Komentáře

[Josef Kufner]

Co si od toho slibuješ?

[Jack Hokus]

Dobrý den,

slibuju si od toho dvě věci. Jednak se naučím něco nového a možná něco z těch poznámek na wiki bude k užitku i někomu dalšímu při řešení jiných problémů.

[k]

mne to prijde, ze proste chce to distro pouzivat a nejak si ho pro sebe nakonfigurovat. prekvapeni. jenom ja bych to neohlasoval na blogu slovy "uprava existujici distribuce"

na druhou stranu snad ma autor dost soudnosti na to, aby z toho neudelal radobyseriozni serial na root.cz jako tamni expert vojtaj

[Miriam]

aneb mám jeden problém tak si udělám další. Lidé jako ty jsou důvodem, proč linuch bude mít vždycky pod jedno procento. Jen tak dál.

[Jack Hokus]

Zdravím,

nezakládám vlastní distribuci. Chci si ji jen upravit. Výstupem pro zbytek komunity bude dokumentace, takže žádné tříštění.

[michal]

Konečně někdo slušně diskutuje s Kolibáčem, bez nadávání do trollů apod.

[Miriam]

tak to je jiná, to ti fandím. Věřím, že tvoje dokumentace posune Linucha dál.

[Agent]

By mě zajímalo, proč lidi (lidi??...) jako ty melou pořád dokola tyhle cancy. Kdyby byla jedna, nebo dvě, nebo maximálně tři distra, vůbec nic by to na situaci nezměnilo.

Vlastně kecám, změnilo, ubralo by to na flexibilitě a Linux by se nerozšířil tolik na různá zařízení včetně těch superpočítačů. Proč myslíš, že má Linux na superpočítačích většinu? Protože je dobře uzpůsobitelný. Není to jen o ceně. Ta je druhořadá.

No a na desktopech by se nezměnilo stejně nic. Tam je to úplně jedno.

[k3dAR]

pokazde kdyz ctu cokoliv o "roztristenosti linuxu", tak si rikam jestli to psal clovek co se citi normalne, nebo si uvedomuje ze mu hrabe ;)

[Josef Kufner]

Ono těch distribucí zas tolik není. Když se podíváš na rodokmen distribucí, co se z čeho vyvinulo, je tam vlastně jen Debian s výraznými větvemi Ubuntu a Knoppix, pak Redhat, Slackware/SuSE, Gentoo a Arch. To máme nějakých pět hlavních distribucí (trochu víc, pokud budem počítat výraznější větve zvlášť). Zbytek jsou různé více či méně zapadlé experimenty (které pomáhají prozkoumávat možné směry vývoje těch hlavních distribucí), nebo jednoúčelové specializované distribuce. Takže ono to s tím rozdrobením není nijak zlé a od těch tří distribucí nejsme zas tak daleko.

[KS]

Na Vašem místě bych zkusil Gentoo.

[Bedňa]

Čau, prečo si vlastne zavhol Debian? Ono to na ňom ide aj bez systemd. Ja si "udržujem" svoj spin antiXu, čo je Debian bez systemd. Teda nemám na to vôbec čas, ale keby sa našiel niekto kto helpne, tak mám pár vecí s čím viem pomôcť a zas by som potreboval na oplátku helpnúť s testovaním.

[Jack Hokus]

Ahoj,

hlavním problém pro mne je systemd. Prostě mi leží v žaludku. Mám pocit, že by to šlo udělat líp, tak jsem se rozhodl to zkusit.

Pokud jde o to testování, rád pomůžu.

[Bedňa]

hlavním problém pro mne je systemd. Prostě mi leží v žaludku

Tak ja bez neho žijem a úplne spokojne :)

[Heron]

Víš o kolik srandy přicházíš? Zatímco FreeBSD jsem v květnu prostě nainstaloval a od té doby o tom nevím (ok, udělal jsem upgrade na 11), tak systemd se o pozornost hlásí neustále. To je prostě festival věcí: co lze pokazit, to jsme pokazili. V létě jsem narazil na nefunkční logování atributu unit, ví se o tom od roku 2012 a vůbec nikoho to netankuje. Řekni mi, kde jinde takovou zábavu máš?

---

Poznámka pod čarou: jako sralo mě to taky, ale díky tomu bsd vím, že někde je svět ještě v pořádku a když mě naštve sd, tak se jdu do bsd uklidnit. Takže je to taková terapie. Jinak už jsem nad nějakým odstraňováním sd z linuxu zlomil hůl a využívám jen ty výhody. Třeba nspawn stále považuju za super nápad. Networkd taky.

[Bedňa]

Je to tak, bez systemd je hrozná sucharina, nič roky neriešim :)

[pavlix]

+1

Akorát já osobně teď budu řešit, aby mi na Gentoo fungovaly věci, co mi při přechodu ze systemd fungovat přestaly, protože jsem zapomněl, jaké všechny tooly jsem používal.

[pavlix]

A když nad tím tak přemýšlím, tak mi část těch věcí přestala fungovat už během používání systemd a dokud jsem na něj nepřešel, tak fungovaly bez problémů.

[Jack Hokus]

Zdravím,

Už pár dní mám nainstalovaný Slackware a provedl jsem pár úprav. Předně, mám lokalizovaný Firefox a Xterm, dál jsem si lehce nastavil FLuyxbox, přesné postupy všech úprav jsou k dispozici na mé wiki.

Tu jednodušší část mám za sebou. Nyní se si je na čase si začít přemýšlet o programovém vybavení. To znamená ruční kompilaci programů. Tento problém je dost komplikovaný, proto se jej pokusím popsat na příkladu.

První program který mi ve stávající instalaci chybí je Feh. Pravdou je, že pro tento program existuje slackbuild, ale já chci používat co nejvíce programů přímo přímo od autorů.

Když se podíváte na odkazovaný Slackbuild, tak zjistíte, že je to verze 1.3.4 a na domácí stránce fehu je verze 2.18. Takže tu bude problém se závislostmi a to je na tom feh dobře, protože má závisí pouze na dvou knihovnách giblib a imlib2.

Je jasné, že pokud bych se pokoušel narvat do stávající distribuce novější verze programů, tak budu doživotně ztracen v pekle závislostí. O to nemám zájem, proto bych se chtěl zeptat jak by se dal celý proces naplánovat.

První věc, která by se dala udělat, je vypsat si seznam všech v systému dostupných knihoven a jejich verzí a potom je porovnat s verzemi, které potřebuje nově sestavovaný program, ale co dál?

Než se do mne pustíte, s tím že se cpu někam, kam mne nezvali, tak říkám rovnou, že si uvědomuji rizika a mám ambice, i když zatím nepodložené schopnostmi zkusit si jaké to je být správcem distribuce.

Jinak, než jsem tenhle dotaz položil, tak jsem hledal dokumentaci jak na internetu, tak i v knížkách. Na wiki mám nějaké odkazy, pokud by jste se chtěli podívat a přes sobotu a neděli ještě něco přidám.

[Josef Kufner]

Co dál? Pak potřebuješ solver, který vezme dostupné verze všech programů, požadavek k instalaci a dopočítá, co je potřeba nainstalovat/aktualizovat/downgradovat/odstranit. A pokud se mu to nepovede, tak řekne, co chybí.

A nebo můžeš použít už hotové APT.

[Jack Hokus]

Dobrý den,

tenhle pojem je pro mne nový, měl jste na mysli třeba tohle

[Josef Kufner]

Závislosti v balíčkovacím systému nejsou stromové a tebou odkazovaný solver má v příkladech cycklické závislosti jako nemožné. Například pokud máš balíčky A, B a A závisí na B a B závisí na A, tak řešením je mít nainstalované oba, nebo ani jeden.

Závislosti jsou obecný graf, často ani není acyklický (kdyby byl, stačilo by spočítat topologické uspořádání, což zjevně dělá to za tvým odkazem). Potřebuješ spíš něco jako SAT solver. Třeba Composer to dělá takto (metoda runSat).

Další věc je minimalizovat počet prováděných operací a najít řešení, které neznamená přeinstalaci všeho.

[Jiří Lisický]

Ahoj,

giblib už nepotřebuješ:

* Release v2.12
    * feh no longer depends on giblib. Instead, the relevant parts of the
      giblib source were imported into the feh source.

[Jack Hokus]

Ahoj,

v novější verzi ta závislost není, ve slackbuildu ještě ano, ale i tal děkuju

Petr

[Nikita Bretschneider]

Šla bych jinou cestou. Za základ bych vzala 6kový CentOS, kde systemd ještě není, no a pak to před sebou valila jak kouli, aneb co musím upgradovat, to zkompiluju. Když to má moc závislostí, tak to nepotřebuju. Se slackem to bude porod ježka bodlinama napřed, což říkám ze zkušenosti. Valila jsem takhle před sebou RedHat 7.0 od roku tuším 1999 do 2011, v závěru to mělo 2.6kové jádro a překompilování libc jsem si taky zkusila několikrát :3. V podstatě s tím nebyly problémy, jen některé závislosti jsem řešila metodou "return 1" či vužas. Kupodivu to fungovalo, ikdyž to místy byl už docela punk. Takže si myslím, že valit před sebou 6kový centos dalších řekněme 10 let je celkem reálný, přičemž je celkem reálný, že do tý doby hyperaktivního Lenny Pottera někdo ubije šňůrou od vařiče, vlastně, systemd je boží trest za to, že to nikdo neudělal hned po avahi, no a bude něco jinýho. Mně už z toho hlava bolet nebude, v pokojíku v suterenu budu mít leda ty starosti, abych chutnala červíkům, stonožkám a jiný havěti...naštěstí...

BTW u SuSE afaik nemají systemd zrovna rádi, ale aktuální stav neznám.

[Jack Hokus]

Dobrý den,

zajímavá úvaha. CentOS trochu znám, má excelentní dokumentaci. Zkusím jej hodit do virutuálu a uvidím. Na disku zatím zůstane ten Slackware Mohla by jste prosím o svých zkušenostech napsat trochu více? Jakákoli rada má pro začínajícího, "správce disktribuce" - neberte to až tak vážně, cenu zlata. Vím, že čas kohokoli je drahý, stačí jen odkaz na články, které Vám pomohly.

Petr

[Marcel Šebek]

LFS

[pavlix]

LFS je super jako dokumentace k tomu, jak věci fungují, jako automatizace a repozitář s hromadou hotových receptů mi dobře funguje Gentoo. Proti CentOS nic nemám, ale šestku bych teda za základ čehokoli dnešního nebral. Pokud nadával na Debianu jen na systemd, zkusil bych na jeho místě antiX komunitu. Každopádně, mně osobně by nebavilo se sám starat o custom distribuci a radší bych se přidal do nějaké aspoň trochu kompatibilní skupiny.

[Jack Hokus]

Zdravím,

máte pravdu, pokud jde o to přidání se k existující distribuci. Ale tenhle experiment se ukazuje jako hodně dobrá škola. Ani jsem nevěděl, kolik toho nevím.

[Jack Hokus]

Zdravím,

LFS je opravdu dobrým zdrojem informací. Často používám.

Petr

[Jack Hokus]

Zdravím,

tak jsem se po delším teoretizování odhodlal k pokusu o sestavení svého prvního programu, konkrétně FEHu. Samozřejmě, jsem dostal hlášení o chybějících závislostech, chybovou hlášku i s výstupem najdete tady v části "Ruční kompilace programového vybavení".

Včera večer jsem tu chybějící knihovnu úspěšně sestavil, tedy kompilace proběhla bez chyb a chybová hláška se změnila na sháňku po lib.so1, na wiki doplním přesné znění. Teď nejsem u jiného stroje. Vypadá to, že hledá binární obraz samotné knihovny. Mohl by mi prosím někdo hodit dobře mířené RTFM, zatím nevím kudy dál.

[Josef Kufner]

Na to nezbývá, než popřát příjemnou zábavu.

[Jack Hokus]

Zdravím,

je to sice náročné, ale na druhou stranu, na hlavním disku mám zcela funkční FreeBSD, takže si užívám každý, třeba malý pokrok.

Na rovinu, počítám s tím, že mi to celé na první pokus spadne na hlavu, ale dřív jsem, řečeno trochu nadneseně, jen používal balíčkovací systém, teď se na Linux dívám úplně jinýma očima.

Pokud jde o Vaše přání příjemné zábavy, tak je to sice trochu perverzní zábava, takové Linuxové sado-maso, ale na druhou stranu, většinu základních informací jsem exhumoval ze starých knížek. Třeba teď mám vedle sebe na stole knihu používáme Linux z roku 2003, nic o moc novějšího jsem v češtině nenašel.

Asi se chytáte za hlavu, ale základní věci jako práce s knihovnami se nezměnily a pokud ano, tak alespoň vím, co dát do Google.

Pár lidí se mne ptalo po smyslu celého tohoto experimentu. Cílem je dát dohromady, pár informací o základních věcech, které byli dříve relativně běžné a dnes je skoro nikdo nezná.

Je pravda, že běžný uživatel nepotřebuje kompilovat jádro, nebo si ručně kompilovat programy. Ale na druhou stranu, dříve to mnozí zkoušeli. Většinu to časem přešlo, ale na druhou stranu nemálo těch, které to hned nepřešlo udělalo pro komunitu mnoho dobrého a tehdy získané zkušenosti je často dnes živí.

Ač jsem měl vždycky k Linuxu nějaké výhrady, tak jedna skvělá vlastnost se mu musí nechat a to sice ta, že díky dostupnosti zdrojových kódů, nástrojů pro kompilaci a dokumentace k ním je tu možnost, že nějaký naprosto nezkušený zelenáč se postaví a řekne "..Máš tam chybu, má se to dělat takhle..."

A pokud hodně maká tak je tu šance, že přiměje i veterána s letitou praxí k zamyšlení. A pro takové "rýpaly" jsem to začal. Doufám, že se k tomuto mému snažení časem pár lidí přidá.

[pavlix]

teď se na Linux dívám úplně jinýma očima.

Gratuluju a vítej mezi námi. :)

Je pravda, že běžný uživatel nepotřebuje kompilovat jádro, nebo si ručně kompilovat programy.

To je nepřesné. Jádro i user space kód kompiluje stroj, ne člověk. A opětovná kompilace toho, co bylo již mnohokrát zkompilováno, není ničím moc zajímává. Zajímavá je konfigurace toho buildu a případně prostředí, ve kterém se kompiluje s různými build závislostmi. A ani si nemyslím, že je jediné zajímavé to provádět manuálně, mně třeba víc vyhovuje automatizace a to i utoho jádra a dostal jsem se až tak daleko, že jsem na Gentoo, kde se automatizuje kde co, jenom automatizace konfigurace jádra dost pokulhává, vytvořil na toto projekt a později ho ještě sloučil s dalším podobným projektem.

Doufám, že se k tomuto mému snažení časem pár lidí přidá.

Mně osobně teď zajímají tak asi dvě distribuce, a to je Gentoo, kde se deleguje daleko menší část práce na distributora a tudíž je velmi tenká hranice mezi užíváním a tvorbou vlastní distribuce, a Alpine, na kterém se dá sledovat docela zajímavý vývoj. Ostatní distribuce řeším spíše na komerční bázi. A být nováčkem tak se osobně spíše cpu mezi zkušené a rýpu rovnou do nich. :) Tady přecijen platí to hodně štěstí. :)

[Josef Kufner]

Ty nejlepší knížky jsou většinou ještě starší. Třeba Linux - začínáme programovat, Code Complete (1993; v češtině Dokonalý kód), Linux dokumentační projekt, …

Základní principy se nezměnily už pár dekád. Objevilo se pár novinek, hlavně u filesystémů, initu a virtualizace, ale jinak je to pořád stejné.