V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Používáme docela ve velkém tyto tiskárny. Model je to šíleně starý, stále se prodává a stále stojí šíleně peněz. Nějaká novější revize, která by v sobě měla ethernet, není a nebude. Kdo by rád zpochybňoval jehličkovky, tak je třeba pochopit, co ve skutečnosti jehla zvládne. Na jeden zátah lze tiskout pět i více kopií. Stačí někam hodit podobný typ jehly jako je ona Oki ML3410 a ona si v rohu místnosti rachotí a během roku bez údržby s relativně nulovými náklady na tisk dokáže vyplivat opravdu kvanta papíru.
Nové PC nemají LPT, takže se kdysi dávno začalo s LPT řadiči do PCI-E. Byla to otřesná zkušenost. Šíleně zlobily, různé druhy při různém nastavení portu. Nechovalo se to vůbec dobře, resp. chvilku to jelo parádně, třeba 3 týdny, nebo dva měsíce a pak zaboha nic. Tenkrát na win7. Navíc to neřešilo situaci, kdy na tiskárny v dnešní době tiskne vždy více uživatelů / zařízení. Nějaké sdílení mezi PC je šílenost, obzvlášť při větším objemu zařízení.
Po pár testech jsme si vybrali printserver od TPLinku a naprostá spokojenost. Jednoduché nastavení, monitoring dostupnosti, není problém s tiskem z více PC, žádné zasekávání atd.
Je to přes dva roky, co jsme ty tplinky začali používat a nyní odcházejí všude, kde jsme je nasadili. A nechovají se vždy stejně. Jednou umře, že se na něj nejde dostat, to je ok. Podruhé se začne chovat tak, že občas začne ztrácet packety, ale né vždy. Nicméně lze to aspoň odsledovat. Nyní se k tomu přidalo i odcházení tou formou, že háže Oki ML3410 do alarm modu. To je pak peklo, podle manuálu odešla třeba hlava (podle signalizací na diodách), takže člověk si myslí, že je tiskárna KO. Zapojí se tam jiná a ta funguje. Po týdnu, čtrnácti dnech zase alarm a nejde se ho zbavit. Takže chvilku trvalo, než se na to přišlo. V pobočkách moc náhradních převodníků nemáme a PC s LPT portem na nule, takže o to byla diagnostika horší.
Všechny převodníky, co odcházejí, jsou ve verzi 1.6. Aktuálně se prodává verze 2.0. Po menší rozborce jsme zjistili, že u verze 2.0 je překopaná napájecí část, LPT, eth je stejná. Vzhledem k tomu, že ty převodníky odcházely různě a chovaly se divně, tak jsem od samého začátku předpokládal problémy s napájením, adaptérem apod. Závada s adaptéry se ale neprokázala. Je pro mně aspoň částečnou útěchou, že verze 2.0 má překopáno to, o čem jsem si myslel, že je problém, nicméně chtěl jsem si být jist, takže jsem oslovil TP-Link.
UPDATE: Odpověď od TP-Linku :
"The power adapter is 3.3V/2A for TL-PS110P v1.6, while it is 5V/.6A for TL-PS110P v2.0. And we made some change to internal hardware to make it work better."
Takže překopali napájecí část z 3.3V návrhu na 5V. Pod zápiskem se spousta lidí vůči návrhu na 3.3V vyjádřila nedobře. Nyní to tedy vypadá, že to TP-Link napravil a s novou revizí by neměl nastat podobný problém.
Kdo nějaký TP-Link převodník na LPT používá, tak si zkontrolujte v jaké revizi jej máte. Pokud 1.6, tak doporučuji nečekat a jít si koupit 2.0, případně něco od jiného vendora.
Zdar Max
Tiskni
Sdílej:
Jen plácnu - RaspberryPi, CUPS a raw driver tiskárny?
To jako že s těmi LPT adaptéry nepotřebuješ tiskový server? Jak to funguje, když chtějí dva lidi tisknout v jeden okamžik?
Na něco podobného jsem narazil u myších spínačů. Výrobce spínače uvádí charakteristiky v určitém rozsahu napětí a proudu – ale v těch myších jsou dost mimo tento rozsah, teče jimi nižší napětí, nižší proud… Já tedy nejsem bůhvíjaký hardwarář, ale někdy žasnu nad tím, co jsou schopní vyrobit lidi, kteří se tím zabývají profesionálně a navrhují produkty, které se dostanou ve velkém normálně do obchodů.
Nové PC nemají LPT, takže se kdysi dávno začalo s LPT řadiči do PCI-E. Byla to otřesná zkušenost. Šíleně zlobily, různé druhy při různém nastavení portu.
Jaké typy jste používali? Já tedy mám zkušenost s PCI, neb PCI-E, když jsem z toho dělal generátor signálu, a tam jeden typ karty nefungoval vůbec a druhý spolehlivě. Interní karta do PC by měla být to nejlepší resp. nejvíc podobná portu přímo na základní desce.
Kdo by rád zpochybňoval jehličkovky, tak je třeba pochopit, co ve skutečnosti jehla zvládne. Na jeden zátah lze tiskout pět i více kopií.
K čemu se to v praxi používá? Proč dá někdo čtyřicet nebo i devadesát tisíc za jehličkovou tiskárnu, když může mít laserovou za deset? Vím, že se ty jehličkové tiskárny někde dodnes používají, takže mě až tak nepřekvapuje, že to řešíš, ale docela by mne zajímal ten proces a účel k čemu to slouží. Tisknete přes kopírák do nějakých formulářů?
A pak přijde kontrola z finančáku a řekne vam ze na elektronicke faktury vám prdí, že chce papír a máte ji celé kontrolované období vytisknout.To smí?
nicmene oni nejsou povinni se ucit tvuj DMS, maji pravo si faktury ke kontrole i odvezt, takze jim pak asi zaridis VPN do firmy a das jim k tomu NB
Proč by jim neměly stačit PDF soubory třeba na flashce? Jestli to potřebují mít nutně na papíře, tak si to můžou vytisknout sami, ne?
elektronizací dokumentů se může objem tisku i zvětšitA čo tablet a odškrtávať si to tam?
Přesně. Ono tohle se uvádělo už za dob Tablet PC jako příklad – že s tím chodíš někde po skladu nebo jinde a něco si tam odškrtáváš.
Teď jen spočítat, kolik stojí ten papír a tonery a napsat a nasadit aplikaci, která bude levnější.
Teď jen spočítat, kolik stojí ten papír a tonery a napsat a nasadit aplikaci, která bude levnější.No, když si tak vezmu ceny za papír, tonery a vývojáře, tak by se mohlo stát, že ten tisk bude levnější.
njn, proto se asi na tolika místech ještě používá papír. Ale SW má zase výhodu v tom, že se napíše jen jedno a pak už se jen kopíruje, takže se náklady rozloží. Napsat GUI aplikaci, která by umožňovala čmárat do PDF, by nebylo těžké. Resp. takové aplikace už existují – jde spíš o tu integraci se zbytkem systému.
že se napíše jen jedno a pak už se jen kopírujeŘíká člověk, který o kousek vedle diskutuje o softwaru, kvůli kterému se musela vytvářet WinXP virtuálka s PCI passthrough
Pokud se nekompatibilně změní okolní API, tak je potřeba upravit každý software. Ale u toho svobodného je to jednak jednodušší a jednak to může udělat kdokoli bez ohledu na ochotu nebo existenci původního autora. A není potřeba dělat takové šílenosti jako viruálky s Windows nebo shánět počítač s LPT portem, aby v něm fungovala HW ochrana proti kopírování nebo crackovat nějaké binárky.
Proč by měly úpravy svobodného software být jednodušší než u proprietárního? (Je to produkt pro vás, takže zdrojáky máte.)Poznáš aspoň rozdieľ medzi slobodným a proprietárním softvérom? Nie, nemáš zdrojáky až na duálne licencované softvéry a tam máš zas len ten softvér pod slobodnou licenciou a určite zas nebudú zdrojáky od softvérovej časti čo ti šili na mieru. Takže ešte raz sa nadýchni a nechaj si to prebehnúť hlavou až zas napíšeš takúto ...
takže vaše tvrzení, že se to jednou napíše a pak jenom kopíruje, neplatí ani v jednom případě.
Platí to např. pro komponentu nebo GUI, které umožní čmárat do PDF. To už tedy jednak existuje v tom Okularu a jednak by se to dalo i nějak vylepšit a udělat z toho nějakou aplikaci pro tenhle účel – a ta by se napsala jen jednou a mohla by se dodat do více firem, takže by se náklady rozložily.
A tak jako tak ty úpravy budou něco stát
Úpravy vždy něco stojí, ale u proprietárního softwaru na ně má monopol původní autor, což mu umožňuje navýšit cenu nebo třeba odfláknout kvalitu, prodlužovat termíny atd. protože ví, že ti stejně nic jiného nezbývá než to koupit od něj (přepsat to celé znovu by bylo dražší – takže mu vlastně stačí nepřekročit tuhle cenovou hranici a nenaštvat tě nějak jakože fakt hodně, abys odešel za každou cenu… ale jinak si s tebou může dělat, celkem co chce). Zatímco u svobodného softwaru tu úpravu může udělat kdokoli – vybereš si tu nejlepší nabídku na trhu.
Bavíme se o zcela konkrétním případě, kdy si necháte něco naprogramovat na zakázku.
Na zakázku by byla např. ta integrace s konkrétním DMS, zatímco ta obecná komponenta by patřila autorovi, který by ji pod svobodnou licencí licencoval zákazníkovi + by dodával podporu. A ani ta integrace by nemusela patřit zákazníkovi a vyvíjet se na míru – když bude to DMS něco dostatečně rozšířené jako to Alfresco, tak i tady může dávat smysl, aby to autor vyvinul jako svůj vlastní produkt a zákazníkovi jen licencoval – pro něj to znamená nižší náklady a pro autora, že to může dodat i někomu dalšímu.
Proč by měly úpravy svobodného software být jednodušší než u proprietárního?
Nejen jednodušší, ale vůbec možné – u proprietárního softwaru je změna možná, jen když chce jeho autor. A nebo může být výrazně dražší – např. ten Okular je GPL, takže když budeš dělat svobodný software, můžeš vyjít z Okularu a upravit ho pro svoje potřeby. Zatímco, když bys to dělal jako proprietární software, tak Okular použít nemůžeš a musíš to psát celé znova.
(Je to produkt pro vás, takže zdrojáky máte.)
Pokud si to zaplatíš celé a dohodneš si to tak, že budou ty zdrojáky patřit tobě, tak už bych se na to nedíval jako na proprietární software – z tvého pohledu k němu totiž máš veškerá práva, jaká bys měl u svobodného softwaru, takže se to pak chová stejně (v tom smyslu, že si úpravy můžeš dělat sám nebo si na ně najmout kohokoli, ne jen původního autora).
Slovy „proprietární software“ se běžně rozumí software, který vlastní někdo jiný a tobě udělil pouze omezenou nesvobodnou licenci.
Pokud si to zaplatíš celé a dohodneš si to tak, že budou ty zdrojáky patřit tobě,Toto platí len u uzavretého softvéru písaného "from scratch" a za celé roky poznám len jednu takú firmu ktorá si to dala do zmluvy a zhodou okolností to bola Československá firma. Iné firmy používajú softvér, kde keď zajtra nezplatia, tak skončil aj celý ich informačný systém. Firmy odovzdávajú celé svoje Know-how konkurencií a ešte im za to platia. Potom sa nie je moc čomu čudovať, že sa prosperujúce firmy skupujú stále väčšimi spoločnosťami a dnes už nie je problém ukázať na pár ľudí ktorí ovládajú väčšinu Európy. To som už trochu odbočil, ale hrozne ma sere keď vidím ako úspešné slovenské firmy už nie sú slovenské. To isté paltí u vás.
Koukni se na Okular – umí do PDF kreslit a vkládat poznámky. Dá se to i uložit (opět jako PDF – s těmi anotacemi).
To je pěkný, ale né moc dobře použitelnýPrečo? Pretože si korporácie vyberajú tie najhoršie verzie softvéru? Má DMS nejaké API? Ak áno tak stačí dať to PDF otvárať v Okuláre. Kedysi sem chodil vývojár jedného účtovného/fakturačného softvéru a robili to veľmi dobre, sám so ho používal. Možno si ešte spomenieš na Ferša.
Jestli má to DMS nějaké API, tak vám tu integraci můžu napsat… ale to je relativně malá část práce – chce to rozmyslet celý ten proces a najít případně i další využití pro ten HW, když už by se nějaký pořizoval.
Možná by se dal uměle přidat klasickej superIO na LPC sběrnici počítače.Nové PC nemají LPT, takže se kdysi dávno začalo s LPT řadiči do PCI-E. Byla to otřesná zkušenost. Šíleně zlobily, různé druhy při různém nastavení portu.Jaké typy jste používali? Já tedy mám zkušenost s PCI, neb PCI-E, když jsem z toho dělal generátor signálu, a tam jeden typ karty nefungoval vůbec a druhý spolehlivě. Interní karta do PC by měla být to nejlepší resp. nejvíc podobná portu přímo na základní desce.
power adapter is 3.3V/2A for TL-PS110P v1.6, while it is 5V/.6A for TL-PS110P v2.0.
And we made some change to internal hardware to make it work better.