Jaká byla vaše cesta ke GNU/Linuxu? (diskuse)

[|🇵🇸]

Hrál jsem si s děláním webovek a v knížkách, tuším od Koska, se psalo, že správný webový server byl LAMP, tak jsem si to chtěl zkusit osahat. Shodou okolností se nám doma válel krabicový Mandrake, ale připojení jsme měli přes winmodem, takže blésmrt. Každopádně se mi tehdy hrozně zalíbilo KDE.

Nějakou dobu jsem experimentoval s menšími LiveCD (Slax, Saxana), jenže připojení k síti byl prostě problém. Takže jeden rok jsem se sebral a jel vlakem přes celou republiku na nějakou akci, kde taky rozdávali lisovaná CD Ubuntu. To už šlo nainstalovat offline a normálně používat. Krátce poté zmizel winmodem v propadlišti dějin, nahradila ho vesnická wifi, které pro změnu vadily stromy v okolí, ale pořídil jsem si tehdy první repasovaný thinkpad, takže když nepřišel internet za mnou, mohl jsem si dojít za ním.

[deda.jabko]

Hrál jsem si s děláním webovek a v knížkách, tuším od Koska, se psalo, že správný webový server byl LAMP, tak jsem si to chtěl zkusit osahat

To bud rad, ze ses aspon nekde docetl, jak vypada spravny web server. Ja delal prvni webovky v Perlu, na Win95 s Personal Web Serverem a jako vyvojove prostredi pouzival notepad.

[Jendа]

Chodil jsem do kroužku programování v Delphi. Jednoho dne se nemohl dostavit vedoucí, tak nám dali náhradu, a ten neuměl Delphi, ale byl linuxák a ukázal nám tento OS. To bylo někdy 2005. Pak jsem zkoušel Mandrake a nerozuměl jsem tomu, navíc to byla verze 10.1 a ta už byla v roce 2006 dost zastaralá (staré balíčky, málo balíčků atd.), pak udělali kroužek linuxový kde bylo Gentoo a to bylo teda jako moc advanced a protože v kroužku byla Pentia 3, tak jsme několik měsíců jenom kompilovali jež jsme vůbec spustili Xka s fluxboxem, a pak jsem si nainstaloval Ubuntu (leden 2007). A při pokusu o dual boot jsem poškodil Windows XP, neuměl jsem je moc opravit a pak už jsem to neřešil. Pak jsem se postupně samoučením stával sysadminem a od června 2011 jsem tak i pracoval.

[Max]

My začínali na základce na SGP Baltazar. Později jsem od bratránka dotáhl Pascal a hráli jsme si v něm jako děti. Bráchovi to šlo úplně samo, včetně hackování školní sítě apod. Nikdy to ale nedotáhl a u PC nezůstal a skončil jinak.
Zdar Max

[panpanika]

hezo blogisek. me k tomu dostal kamos z gymplu z vedlejsi vesnice, co pomahal mistnimu malo isp. rekl mi ze nejlepsi wiki ma arch a at zacnu s nim. to bylo tak 20 let zpet(nejsem si uplne jistej) a uz vsechno jelo celkem primocare(eh, idealizace vzpominek? :) ). pak jsem trochu distroturistoval, par v prubehu zivota jsem mel i linux na desktopu, coz by mi nevadilo ani ted, ale zjistil jsem, ze mam pak problem delat support s drobnymi potizemi chlebodarcu(takze vetsinou widle, pak par let mac a ted zase widle), protoze na ne proste nenarazim a nemam to pak tak najety, proste to co pise max ale navopak :). takze ted mam (ubuntu, protoze jsem jeste neprisel na to proc ne :) ) linux na serverech, na desktopu widle a semtam prekvapim mekare ze kterejch si v dobrym utahuju ze o jabku vim vic nez oni sami (ale uz to taky zastarava, zapominam)

[Hrdobec]

Toz ja bych polozil lepsi dotaz: Jaka byla vase cesta OD gnu/linuxu?

[vlk]

Dobra poznamka, vybral som dal v ankete doma aj v praci, pretoze doma to mam na serveri a potom v praci vsade, ale na desktope mam samozrejme ten najlepsi OS.

Uz mas M2 alebo cakas na M2 Max/Ultra

[Max]

Tak povídej. Né, že by mě to také v minulosti nenapadlo...
Zdar Max

[xxxs]

TLDR: max je zlocinec.

[Max]

Všechno je už promlčený, nevidíš ty roky, jak jsem starej? :)
Zdar Max

[xxxs]

drahy hardware, mala kapacita diskov. instalacie, odinstalacie, instalacie. win sa preto v kuse rozhasali. skusil som lin(2005 cca). najprv linspire, tam bol 1 click install a vzhlad podobny win. samozrejme prisli problemy. malo programov, pomiesal som repo s debianom. rozhasil som. presiel som na deb, tam som bol dlho. najdlhsie na buntu, posledne roky lubuntu. z linu defacto nic neviem. rychlo zabudam a uz to funguje. ziadne sibovanie s ovladacmi grafiky, ktory xserver je lepsi, hladanie v polkitoch a dvoch dalsich subezne beziacich kurvitkach. ved som vedel skompilovat aj vlastne jadro, ked distribucne nemountovalo flesh. ak mam nahodou problem teraz, tak google. nejake povedomie zostalo, takze viem vyriesit. win som si dlho nechal na hry. kedze hram iba civ4, homm3 a obcas tetris, tak som uz bez win.

[Max]

Pamatuji si, že strejc si koupil asi 386 za 40kkč, nebo kolik to tenkrát stálo.
Na tom je pak pěkně vidět, jak to všechno šíleně pokročilo i cenově.
Zdar Max

[Mayhem]

Pamatuji 486SX 25MHz notebook v roce tusim 1993 nebo 1994 asi ze sedmdesat tisic. Sousedi se na to chodili divat jak na zjeveni.

[Olaf]

"Aby se tam ty králiky vešli." :)

[xxxs]

ked vyslo tusim prve pentium, tak spoluziakovi mama kupila za 100k. za to sa dali kupit 2 byty. potom zrazu zleteli ceny na polovicku.

[Tomáš Roll]

za to sa dali kupit 2 byty

To já začínal na 16bitovém počítači a teď mám dokonce 64bitový.

[gsnak]

V roku 2002 som prvý krát sadol za Windows XP a po pol hodine používania som konečne pochopil že MS nikdy neopraví chyby a nestabilitu Windows, len do neho neustále bude jebať a presúvať nastavenia na stále iné miesta v každej novej verzii. Znechutene som nainštaloval freedos ako dočasné riešenie, a začal som skúšať rôzne os až som v roku 2006 zakotvil v Ubuntu. Používam minoritný WM a od roku cca 2009 sa môj desktop nemení. Mám plne aktualizovaný OS a 12+ rokov sú všetky veci stále na tom istom mieste. Nepoužívam OS aby som používal OS, dokonalý OS nezavadzia, nič sám nerobí a len čaká na moje inštrukcie a neprekáža mi v používaní aplikácií.

Pri práci s pc nepoužívam OS, používam aplikácie. Dobrý OS mi v tomto neprekáža, zlý OS mi kladie prekážky a zavadzia.

[Ruža Becelin]

1. 1993 - Commodore 64
2. 1995 - DOS + WfW 3.11 na 486
3. 1996 - W95, tehdy jsem se dostal k disketam s Monkey Linux, HW byl Pentium MMX 200
4. 1998 - V knihkupectvi koupil Red Hat Linux 5.1 CZ, origo CD s priruckou, a zacal zjistovat, co to vsechno umi oproti Windows
5. 1998-2001 - Super roky na skole, doma Red Hat Linux, na skole Novell a hlavne internet, cetl jsem Prielom, nej servery byly Penguin.cz, LinuxHardware, Underground.cz, chatoval na Xchatu a hral si na skolni siti s Brutalware . HW jsem mel AMD K6-II 500, super stroj na tu dobu
6. 1999-2003 - Upgrade pres Red Hat 6.1 az k Red Hat 7.3, uz jako primarni OS, vedle w98 na hry, HW byl tusim Athlon XP 2200+
7. 2003 - Diky praci jsem presel na Debian 3 + Slackware 8 na firemnich serverech a na hrani jsem si koupil stary HP PA-RISC.
8. 2009 - V praci se jel RHEL 5, tak jsem si na workstation a domaci PC dal na Fedoru 12 (doma+prace workstation), RHEL/CentOS 6 na servery, domaci HW byl AMD Llano 3850 + nejake starsi masiny v homelabu.
9. Dneska mam na desktopech vesmes Fedoru 36, nejake ty W10 na firemnich masinach, servery jedou AlmaLinux 8+9, sem tam Debian/Ubuntu a par BSD, na primarni workstation mam HW je AMD Ryzen 3950x + zbytek vetsinou AMD a nejake Intel servery.
10. Nekdy kolem 2012 se muj pristup k HW zmenil z 'pets' na 'cattle', a stroje prestaly mit sexy jmena

[Max]

Tak to už jsi děda, za chvíli do důchodu :D
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Ale mne jeste neni 80

Zivot teprve zacina, ve svete se rika, ze do ctyriceti clovek trenuje a po ctyricitce zacina zit Nevim, proc si Cesi vsugerovali, ze jsou ve triceti deset let od duchodu, mozna relikt komunismu.

Na druhou stranu mi fyzicky vek nic nerika, pokud se clovek o ten svuj skafandr stara, muze byt fit bez ohledu na vek.

Jinak diky za zapisek, clovek se pobavi vzpominkami na svoje zacatky

[Max]

Samozřejmě máš pravdu, ale po 50 končí nesmrtelnost a z člověka se začne pomalu stávat smrtelník. K němu to přijde i dřív :).
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Muze byt, ale i tak znam dost 80+ nesmrtelnych

[Max]

Já občas zajdu na vínko k mému jednomu sousedovi. Je to můj bývalý učitel chemie ze základy. Zachvilku bude slavit 90, většinou za ním jdu na večer a kolem půl jedné ráno jdu domu s tím, že mě ještě přemlouvá na další lahev :). Mozek má stále v jedničkovém stavu, jde z s dobou (má chytré telefony, tablety, televizi, notebook jsem mu řešil atd.) a pohybové ústrojí také ok.
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Super

Jak rikam, jde o udrzbu

[kotrcka]

"1996 - W95, tehdy jsem se dostal k disketam s Monkey Linux, HW byl Pentium MMX 200"

Tak to blahoželám, pretože podľa webu ten CPU predstavili až v 1997

[Ruža Becelin]

Jo, byl to rok 1997 a ne 1996, jak jsem napsal.

[David Ježek]

Hezký blogpost, pojďme tedy vzpomínat. Já ty vzpomínky rozesel za poslední roky do řady textů na diit a rootu, možná i tady, ale stručně to shrnu:

1. ~ 1994-2010 - éra majoritních OS, postupně MS-DOS 6.2 + Win 3.x → Win 95 OSR2 → Win 98 → Win 98 SE → Win XP. Hraju hry, později cca od 2001 se hrabu ve videu.
2. ~ 1998-2000 - vím že Linux existuje, tu a tam nějaký vidím, ale nepoužívám. Jedu na W98, kvůli DOS/Windows hrám.
3. ~ 2001-2006 - éra přechodu od VHS na DivX/XviD. Grabuju na Windows XP (TV tunery typicky na Linuxu nefungují), ale pomalu se ve zpracování přesouvám z VirtualDubu/Windows na Avidemux/Linux. První roky ještě spíš Mandrake/Mandriva, ale koncem 2005 objevuju úžasné Ubuntu.
4. ~ 2006-2010 - éra Ubuntu, občasné pokusy o přechod na Ubuntu či Linux jako primární OS, ale s ohledem na náš redakční systém starého cdr.cz (fungoval jen v IE) a další věci kolem testů GPU zůstávám primárně u Windows XP. Rozhodnutí mezi koupí Visa Home Premium OEM a Vuescanem řeším na podzim 2010 nákupem Vuescanu Pro a tou dobou se přesouvám an Linux jako primární OS
5. 11/2010 a dál - jedu na Linuxu jako primárním OS. Občas distribuci měním, první roky spíše Ubuntu, poslední léta tak půl napůl Mageia a openSUSE Tumbleweed.

Od 2010 postupem let ztrácím Windowsové návyky a získávám Linuxové. Už není cesty zpět. Pokud něco nefunguje na Linuxu, tak to nekupuju, nepoužívám, případně hledám náhradu. Ale stále mám k dispozici dual-boot, nejprve redakční Windows 8.x (btw Windows 7 jsem snad nikdy neprovozoval), od cca 2018 pak vlastní Windows 10 a Office 365. Ale to jen pro určité situace, 99,9999% času trávím v Linuxu.

Jinak moje první řadová zprávička na cdr.cz v roce 2005 byla tuším o Buffalo Linuxu. Na abclinuxu jsem psal 2008-2017, blogoval ještě déle. Pro root.cz píšu od 2017.

[Max]

Nikde tam nevidím Apple? Nelákalo? :)
Zdar Max

[David Ježek]

Nikdy, ani nelákalo. Jo, hardwarově jsou to možná zajímavé stroje, ale šíleně svázané s jediným správným OS, jediným povoleným způsobem používání. To je pro mě naprosto nepřijatelné. Každopádně před pár lety jsem měl tu čest v jedné z učeben s iMacy a opravdu ne, to mi nesmí do baráku. Na druhou stranu iPhone bych asi snesl (pokud se z něj dají na Linuxu či skrz něco jako USB-to-Go flashku nějak kopírovat fotky a videa).

[Max]

Dají, chová se to podobně jako usb flash disk, jen ale opravdu pro ty fotky a videa.
Zdar Max

[LarryL]

Jo, hardwarově jsou to možná zajímavé stroje, ale šíleně svázané s jediným správným OS

Možná se blíží doba kdy bude HW od Apple vhodný pro Linux: Linus Torvalds přešel na Apple. Na nejnovějším MacBooku Air mu ale běží Linux.

Každopádně před pár lety jsem měl tu čest v jedné z učeben s iMacy a opravdu ne, to mi nesmí do baráku.

Pokud jde jen o vyzkoušení MacOS, tak netřeba hledat stroj Applu. Stačí na Linuxu nainstalovat MacOS do virtuálky.

[Max]

To je článek z Blesku, ve skutečnosti na něj nepřešel, protože tam pod Linuxem nefungují core věci jako gpu. A bez toho je to pak nepoužitelný.
Zdar Max

[LarryL]

protože tam pod Linuxem nefungují core věci jako gpu.

Jo, to jsem četl v diskuzi pod článkem. Pochopil jsem to tak, že na něho přešel "vývojářsky" nikoliv pro běžnou práci (zatím). Linus doslova píše:

Not that I've used it for any real work, I literally have only been doing test builds and boots and now the actual release tagging. But I'm trying to make sure that the next time I travel, I can travel with this as a laptop and finally dogfooding the arm64 side too.

[PetebLazar]

Pro GK-H nedavno Wendell stavel dvou EPYCovou bestii.

Stavba stanice https://youtu.be/zTav7r38y-Y

Rozhovor s GK-H https://youtu.be/Lu2nbj8-04E

[Max]

Hnus velebnosti. Minimálně za ten zdroj bych mu dal pár facek.
Zdar Max

[Ovoce]

Nikde tam nevidím Apple? Nelákalo? :)
Zdar Max

Mě lákalo jabko tak do roku 1997. To asi tak sedí s tím, že tam dolezl Jobs a udělal z toho ten megakorp kult, ale to sem tehdy ještě ani nevěděl (co z toho bude za naleštěnej eklhaft a snobárna).

Ale viděl jsem to v akci a nic moc, pak tuším 97 nebo 98 jsme pořídili první pořádný PC a z DOS/Win3.1 (bez nějakejch aplikací, takž na prd) se přešlo na Windows 98. Na a od tý doby už jsem proti škaredýmu majoritními IBM PC nic neměl. Což jsem si pa zpětně potvrdil někdy v roce 2001 když jsem u bohatších známejch viděl to průhledný all-in-one jabko a MOcaS 9. Doteď si říkám, WTF.

Linux jsem měl až potom souběžně s WinXP a Win2K, ale teda musím říct, že na běžný používání to u mě vyhrály okna. Jenom nevím, jak přežiju ten taskbar bez popisek ve Windows 11.

[podlesh]

Nikde tam nevidím Apple? Nelákalo? :)
Zdar Max

Mě lákalo jabko tak do roku 1997. To asi tak sedí s tím, že tam dolezl Jobs a udělal z toho ten megakorp kult, ale to sem tehdy ještě ani nevěděl (co z toho bude za naleštěnej eklhaft a snobárna).

? Snobárna a neleštěnej eklhaft to byl už za bezjobsové éry. Pravda, Jobs přidal otáčky, ale na druhou stranu tam dotáhnul UNIX a to je jednoznačně plus!

[VoDo]

2002 nejakej mandrake, suse, debian pak kdyz vyslo prvni ubuntu tak jsem se usidlil na nem az do roku 2006 2007 - 2019 jepko 2019 - arch 3x, win 10, win 11, jepko na starym macbook air 2013 win jen aktualizuju a koukam jak to vypada (mam win10 pracovni) jepko pouzivam ve spojeni s ostatnima jepko pristrojkama a linux jako samba serverik a na laptopech na internety.

[Mayhem]

Ja pouzivam linux na desktopu od roku 2001. Prvni byl nejaky RH, ale nevim, v jake verzi. Pak jsem zakotvil u debianu. Obcas jsem experimentoval se suse, mandrake, atd. Ale u debianu jsem zustal a zustavam.

[Ondřej J]

2004 první počítač, který je skutečně můj a můžu si něm instalovat co chci a kdy chci. Pentium 4 2,6Ghz Prescott s 512MB RAM

2005 můj první linux, suse linux 9.2, bylo to peklo, protože aby mi šel internet, musel jsem zkompilovat jádro s nějakou specifickou volbou. Internet pak fungoval stylem, že jsem nabootoval do windows xp, ty zavedly ovladač do usb parodie na Modem Well ASU 8000, pak jsem restartoval a nabootval do linuxu.

Pár týdnů potom vyšlo Suse 9.3, které to řešilo a windows jsem už nepotřeboval a zbavil jsem se tedy dualbootu. Byla to doba, kdy se ještě řešilo jestli LILO nebo GRUB, dost návodů vyžadovalo ještě jádro 2.4 místo nového 2.6 atd. Někdy v té době myslím vyšlo i KDE 3.5, které jsem upřímně miloval. Killer app pro mě byl hlavně Amarok

2006 jsem prubnul ubuntu 6.06 Dapper Drake (první LTS) a u Ubuntu a jeho odnoží jsem zůstal dodnes. Suse byl v té době proti ubuntu docela moloch, hrozně moc softwaru se instalovalo rovnou, Ubuntu, které se vešlo na CD a doinstaloval sis jen co je potřeba bylo pro mě v té době lepší. Nejdřív jsem používal hlavně Kubuntu, s nástupem KDE 4 jsem přešel na Ubuntu, s nástupem Unity jsem přešel na Gnome Ubuntu.. Mám i netbook Asus Eee PC 1000H, tak dlouho pro mě bylo relevantí distro Eeebuntu. Výhradně linux jsem používal do roku 2016, kdy jsem se rekvalifikoval na C#vývojáře ve firmě, kde se používá Visual Studio, tak mám na pracovním PC windows. Pak mám doma herní pc, na kterém windows jsou nainstalované taky, ale bootuje jen do linuxu, protože na Steamu v protonu jede všechno co potřebuju. jede všechno co potřebuju.

V práci jsem  pracoval i s Centosem, trénovali jsme na něm ML modely.

Obecně jsem typ člověka smiř se s defaultem, takže jsme si uměl zvyknotu na leccos, měnily se mi používané aplikace, nepřizpůsobuju si nějak výrazně ovládaní, Většinou to používám jak to leží a běží. Výjimkou byly právně první roky s KDE 3.5, kde jsem se dost vyřádil.

[Max]

Mě se tenkrát líbilo Gnome, ale bylo nepoužitelné, proto jsem také používal KDE 3.x a Amarok.
Aktuálně KDE5, které si dokážu tak přizpůsobit, že se mi spíše přestalo Gnome líbit :).
Zdar Max

[Ondřej J]

Mě Gnome nevadí a platím si Spotify, takže Amarok už nepoužívám. Oni ho pak stejně někdy zmršili, a já jsem potom přešel na Clementine.

Někdy mě láká KDE vyzkoušet a věřím, že bych s ním byl spokojený, ale nemám důvod odcházet z Gnome :)

[Max]

Amarok už také nepoužívám, jedu čistě jen online (většinou YT obsah).
Zdar Max

[X]

Kolem roku 2000 jeli rodice na dovolenou a ja si koupil v Domu knihy na Vaclavaku zalisovany linux RedHat 3.1 na disketach a preinstaloval jsem otci pocitac. Dostal jsem mega ceres.

[Max]

Koukám na instalační proces RHEL3 (na YT) a i tenkrát to docela šlo :).
Zdar Max

[deda.jabko]

Pozor mezi RedHat 3 a RHEL 3 (RedHat Enterprise Linux) je podstatny rozdil. Asi tak osm let.

[Max]

Já si říkal, že si pamatuji, že je v tom nějaký háček. Takže pro přehled:
Red Hat Linux
Red Hat Enterprise Linux

Zdar Max

[bigBRAMBOR]

jo, má to zmatlané i tom článku

[PetebLazar]

Myslim, ze prvni distribuce co jsem instaloval byl Slackware 3.0 (kernel 1.2.x?). Pak jsem v prubehu nasledujiciho ctvrt stoleti potkaval(mijel) dalsi distra jako RedHat, Debian, SUSE Linux, RHEL, SLES, CentOS a poslednich par let je to prakticky vyhradne Ubuntu a jeho odvozeniny.

[standart]

jsi teprve druhej, co zminil Slackware - cekal jsem ze takovejch bude vice

[pavele]

Od r. 2002? Live Linux na CD - abclinuxu s KDE, tehdy s komplet off-line čláky a příspěvky, časopis Chip s linuxem. Pak Ivan Biber s knížkama Mandrake 10...Mandriva 2010...Debian....CentOS....Debian.

Dodnes nevím, jestli to nebyla jen ztráta času - jako mozkové cvičení OK ale pro použití...

Současný linux je mnohem složitější, prakticky se nedá naučit.

Lidé v podstatě slouží jen jako testeři pro korporace, které na linuxu vydělávají.

[standart]

Ivan Biber

Bibr

[rADOn]

Konec devadesátých let - kamarád mi pyšně ukazoval něco co bootovalo do textu jako DOS ale mělo to být chytřejší a stabilnější než NTčka. jak pravil klasik - přisel jsem, viděl jsem, nepochopil jsem. Později jsem tu věc párkrát nainstaloval, ale nesvedl jsem o moc víc než pustit xfishtank. I když to nikam nevedlo, aspoň jsem se natrénoval žongloválni s partišnama, bootloaderem apod. Zajímavě je, že i když mě nezaujal *nix jako systém, možnosti a flexibilita Xfree mě nadchnuly až k heretickémukému názoru že okýnkovací systém Windows není vlastně nic moc.

O něco později (cca 2001) jsem si ve firmě kde jsem dělal admina ze zbytků sestavil mašinu na hraní s linuxem. Hned v prvních dnech jsem trefil jackpot: nastavením samby na vynucení lokálního browsemastera zmizely problémy s procházením sítě (aka 'okolní počítače') které firmu dlouho trápily. Fileserver ke kterému se nemusí kupovat licence a funguje i na slabém železe taky neurazily. Šéf došel k závěru že čas který jsem věnoval té divné věci co není windows nebyl úplně ztracený.

Takže když v rámci výměny starého dobrého 56k modemu za mikrovlný spoj (žádná wifi, něco v licencovaném pásmu) přišli kluci z PVT s tím že součástí projektu bude router/firewall na redhatu aby se nemusel za nekřesťanský peníz kupovat "opravdový" firewall (čti: cisco) dostal jsem na starost opravdový linuxový server (čti: když s tím byl problém začaly zvonit telefony). Zezačátku jsem kolem toho chodil po špičkach, ale byl to důvod konečně rozjet linux na desktopu. A naučit se jak ukončit vim elegantněji než killem :) Co na mě tehdy zapůsobilo asi nejvíc bylo jak může být přirozeně funkční práce na dálku. Neuvěřitelně drahý Citrix na windows proti tomu vypadal jako narovnávák na ohejbák. (A uvěřitelně drahý WindowsNT Terminal Server jako ohejbák na ohejbák Když tehdy při vydání Windows ME Bill Gates teatrálně ukončoval přikazovou řádku, věděl jsem že když bych někdy musel dělat karierní volbu buď anebo, může vzít wydle čert. Což se pak skutečně párkrát stalo a nidky jsem nelitoval.

Redhat mě naštval když začal součásti kdeček nahrazovat vlastními bastly, tož Mandrake. Když začal mindrák trpět stejným neduhem, zkusil jsem radikalní řešení - Linux From Scratch. Leč nevzal jsem si k srdci základní poučku (drž se návodu VČETNĚ VERZÍ) a zhavaroval někde na kompilaci glibc. Pak jsem se doslechl o Gentoo, a to bylo jako zjevení. Na rozdíl od většiny lidí to díky LFS průpravě pro mě nebylo nic super složitého, ale naopak něco jako LFS pro lenochy, pohodička. Dodnes je to moje domácí distro. Dost rychle jsem si zvykl na KDEčka jako pracovní prostředí, a i když mám doma nějaký ty wydle jako bootovač her, na nic složitějšiho než kliknutí na ikonku steamu jsem je už dávno nepoužil. Takže když čtu pravidelné spekulace kdy že už přijde ten rok linuxového desktopu, jen se směju. Pro mě ten rok nastal před skoro dvaceti lety.

[PetebLazar]

Nejdulezitejsi (prvni) ma znalost fungovani editoru vi(m) byla jak jej ukoncit bez ulozeni.

[Max]

Nevím, jak u W98, ale od W2K by mělo být "Procházení okolní sítě" věc, do které nevkročíš a spíš globálně zakážeš, aby nebyla přístupná. Je to věc, co funguje na náhodu. Spoléhalo se to na master browser, na vhodně nastavené firewally a další věci jako dementní netbios (nikdy to ani nemohlo fungovat v lehce větších sítích, které to spíš začalo zamořovat nevhodným provozem). Později k tomu přibyly další snahy od MS přiblížit mapování vzdálených disků a nastavování sdílení obyčejnými uživateli. Nikdy to nemělo úspěch a taková věc vždy zůstala na adminovi.
Zdar Max

[rADOn]

Jo to bylo dycky rozbitý. Když síť nebyla moc velká (což moc být nemohla pacz větší problém byl s plochou strukturou NT4 domén) tak to bylo praktický – pokud to náhodou fungovalo. Kolega co to řešil přede mnou byl z toho tak zoufalej že obešel celou síť a nastavil všem pevnou ip ve víře že když se zbavíme dhcp spamu tak to pomůže netbeui spamu. Dokonce vážně uvažoval o nasazení WINS. A to nebyla zase tak velká síť − cca 100 mašin. Právě proto bylo kouzelný že linuxová implementace netbiosu vyřešila microsftí problém. (Ne úplně, ale blbnulo to pak jen vzácně a hlavně se to dycky rychle spravilo, zatímco wydle se dokázaly o browsemastera hádat desítky minut.) Neřekl bych že na vině je jen zamořování sítě broadcastama, dhcp na stejné síti fungovalo. Takže zpětně to vidím spíš jako dobrej nápad s blbou microsftí implementací.

OTOH když jsem se nedávno snažil přesunout fotky z androidího telefonu a chromebook tak jsem došel k závěru že jsme se od té doby moc neposunuli. Kromě linuxáků kteří mají kdeconnect resp. gnomí alternativu…

[vlk]

len tak ako si matne pamatam ... okolo r2000 ? som tuzil vyskusat alternativu k mojim oblubenym WindowsNT4.0, neskor 2000 (k XP som sa uz nedostal, lebo Linux). skusal som rozne distribucie, redhat, potom mandrake (pozeram ze vacsina co tu citam), neskor ubuntu a tak som zakotvil u debianu..

neskor pre svoju pracu som potreboval byt mobilny, takze notebooky - a to bola katastrofa, marne som skusal hromadu HW, na ktorych Linux mal fungovat, takze uz to potom bolo viac o HW nez o distribucii, rozbehat vsetko na notebooku (kamera, zvuk, grafika, uspavanie, wifi, ...) bol vzdy problem a hromada casu stravena len rozbehavanim a ladenim, vyskusal som rozny HW napriklad dell, ibm, hp, sony, lenovo, ... na kazdom furt daco nefungovalo, alebo sa pocitac po dvoch rokoch proste rozpadol.

nakoniec po dlhom vahani som si nechal doniest z USA macbookpro (2010 - chel som klavesnicu s US rozlozenim a unas sa predavala len CZ/SK) vtedy co som zistoval, tak vraj na tom HW funguje Linux perfektne, tak po prvom spusteni som si hned uvolnil 100GB (z 250GB disku) pre Linux, ale najprv som sa chcel trocha pohrat s MAC OS nez ho vymazem, zistil som ze je to vlastne UNIX a ze tam dokazem rozbehat vpodstate vsetok SW co som bezne pouzival na Linuxe a dokonca mi tam fungovali aj dalsi soft o ktorom som na Linuxe mohol len snivat..

po par mesiacoch som zrusil particiu rezervovanu pre Linux (ten som tam nikdy nenainstaloval) a od vtedy si uzivam uz len Mac, pocitac do dnes funguje, aj ked som pred 4 rokmi kupil uz novy .. opat Mac a nemyslim si ze sa vratim k inemu HW a SW na pracovnom pocitaci... a to som bol proti applu dost zaujaty, telefon od Applu som si kupil tiez ale to az pred 6 rokmi, ked ma android doslova dozral.

Linux stale pouzivam na serveroch a dalsich embedded udelatkach.

[vlk]

pocita sa ked som sa prvykrat dostal k linuxu na vysokej skole ('97) - mali sme tam hromadu "Žáb zelených" - takych terminalov so zelenou monochromatickou obrazovkou, ktorym seriovy port koncil v nejakom serveri kde bezal tusim RedHat Linux, ucili sme sa ucili zakladne prikazy unixu, programovat v C-cku, mejly som si pozeral cez `pine` a so spoluziakmi som si pisal cez `talk` z domu som sa prihlasoval cez telnet (vtedy este ziadne SSH) ale doma som si instaloval prvy linux az o par rokov neskor..

este jedna zaujimavost, ale Unixova, na skole sa ucili kreslit v programe pro/engineer ten bezal na pracovnych staniciach so SUN solarisom - to bola pecka!

[Max]

Android mě také štval, vše, co jsem dostal do ruky, to mě štvalo. Spousta lidí tvrdila, jak je Android ok, že je to srovnatelný jako iOS, ale já, jako hráč couter strike, jsem tam viděl pořád nějaké problémy s latencemi v UI. Situace se začala lepšit až někdy s Androidem 5, kde na tom začal Google trochu více pracovat. Reálně se nějaké výraznější změny objevily až s Androidem 6, ale stále to byla slabota. Přešel jsem z Androidu na iPhone 5s a spokojenost. Před necelými 5 lety jsem přešel zpět na Android (tenkrát jeden z nejlepších tel. na trhu) a také spokojenost. Mám ho doteď, update by měl teď nějaký ještě dorazit.
Zdar Max

[win4ever]

A kde je možnost nepoužívám Linux?

[xxxs]

zive.cz

[PetebLazar]

<1 (0 %)

Nepoužívání Linuxu znamená zkušenost menší než 1 rok, takže asi zvolit první volbu ankety.

[Max]

Dobrá matematická interpretace, ale je třeba do toho započítat i kontext. Správná odpověď na otázku by teda měla být viz níže, tj. je jasné, že anketa není pro všechny.
Zdar Max

[Max]

A kde je napsáno, že je anketa pro každého?
Zdar Max

[jyrki]

Příloha:

• 2022_08_05 19_18 Office Lens.jpg (393021 bytů)

V roce 1997 mi ho doporučil kamarád. Koupil jsem si knížku Používáme Linux, jejíž součástí bylo CD s RedHat 4.2 Biltmore, s jádrem 2.0.30.

[kvr]

Je docela škoda, že anketa končí na 18 letech. Bylo by zajímavé vidět, kolik s osazenstva začínalo v době, kdy se ještě všechno kompilovalo a hackovalo...

Já jsem přešel někdy v 1996-1997, když jsme budovali síť postavenou na tokenring, které Windows tehdy neuměly. Myslím, že to bylo Redhat 4.x . Láska na první pohled, což nebylo překvapení, bo Windows uměly v té době prakticky jen ty hry - vývojářské a scriptovací nástroje, pravda poněkud hardcore, ale na Windows to bylo spíš horší nebo případně jen komerční a nepříliš lepší. Takže od té doby Windows jen v rachotě, velmi vyjímečně na hraní. Když se to tak vezme, tak mě ten overhead s bootem do Windows defakto držel od komerčních her zpátky .

Někdy v roce 2000 jsem upgradoval tak drsným způsobem (vzal jsem nějaký balík z devel verze a nainstaloval na živý systém), že se OS stal prakticky nepoužitelným. Redhat v té době v některých balíčcích nepodporoval unicode (ViM), tak jsem to bral jako dobrou příležitost přejít na Debian. Ten mi vydržel dlouho, myslím včetně prvního laptopu v roce 2006.

Debian byl pěkný, ale tak nějak neintuitivní, co se týkalo instalace - občas jsem musel řešit, kde vzít něco, co mi na systému chybělo nebo v době upgradu zmizel network manager apod. S dalším laptopem v roce 2010 tak přišlo 64-bit Ubuntu (Kubuntu) a to mi zůstalo dodnes - docela nechápu výkřiky v diskuzích, já s ním neměl větší problémy. Na serveru, který jsem tehdy spravoval, zůstal Debian, ale dneska v tom nevidím rozdíl - na AWS EC2 obvykle už vybírám Ubuntu.

Zajímavost o rodičích: těm jsem kdysi nainstaloval Linux taky, ale byl to Debian, a ve stávajícím nastavení na ně trochu moc hardcore - X se ještě pouštěly z command line (možná to šlo líp, těžko říct). Doufal jsem, že mého otce zaujme spousta karetních a deskových her, ale starého psa novým kouskům nenaučíš a byl na Linux od začátku alergický (spíš z principu, že to nebylo to, co on používal, než na racionálním základu).

Dneska už je ta doba pryč a OS je dneska pro uživatele, včetně rodičů, jenom browser...

[PetebLazar]

Boot do nativních Windows pro hraní her již více než deset let není díky IOMMU Xen / KVM, s příchodem Steam/Proton a jeho WINE/DXVK předchůdců již není třeba ani to.

V diskusi se vyjádřila odhadem cca 1/4 počtu hlasujících, při zběžné kontrole jimi zmiňovaných verzí to vypadá, že stříbrnou svatbu (čtvrstoletí s Linuxem) by statisticky vzato mohlo slavit cca 16 z nich.

[PetebLazar]

Teď koukám, že jsem ve svém seznamu zapřel Fedoru. Přitom podle screenshotu výše experimenty s Xenem probíhaly v roce 2012 na její verzi 16.

[kvr]

Boot do nativních Windows pro hraní her již více než deset let není díky IOMMU Xen / KVM, s příchodem Steam/Proton a jeho WINE/DXVK předchůdců již není třeba ani to.

Posledních deset let možná jo. Já jsem ale psal o přelomu století. A i později jsem měl s Wine docela problémy, tak si tím aktuálním stavem nejsem zcela jistý (hry moc nezkokuším, ale různé Adobe Acroread a jiné SW vynucené různými organizacemi).

Hm, ta stříbrná svatba s Linuxem u mě asi letos byla...

[PetebLazar]

Hrubě zjednodušeno se dá pod Linuxem dnes hrát asi 1/2 až 2/3 her určených pro Windows, aspoň co se katalogu Steamu týká. V ostatních aplikacích je situace s podporou ve WINE asi podstatně horší.

[Max]

Heh, i dnes s tím budeš mít na spoustě hw problém. A před 10 lety to byla ještě horší situace. Navíc to v podstatě znamená, že musíš mít v PC spoustu věcí 2x a navíc stejně budeš mít problémy s interakcí mezi hrou a linux desktopem.
Maluješ si to moc růžově .
Jinak jsem viděl spoustu věcí, co to různě řeší, ale stále tam jsou otravné hlouposti. Jeden čas jsem nad tím přemýšlel, ale pak to zavrhl.
Zdar Max

[PetebLazar]

Léta jsem to používal (stovky her single-player) a nepozoroval jsem nějaké výrazné problémy, v kombinaci s Looking-glass lze docílit značné integrace (virtual je oknem/FS na destopu HostOSu včetně sdílení myši/klávesnice). Jasně vhledem k technické náročnosti to není to řešení pro každého.

Dokonce šlo unbindovat GK určenou GuestOSu v době kdy byl zastaven a využit jí pro multi-GPU GPGPU v HostOSu, takže nešlo o úplné hýření s HW prostředky.

[Max]

Já si pamatuji, že minimálně do roku 2007 si spousta lidí běžně jádro kompilovala přímo na míru svému hw. Ani distribuce tenkrát neměly v initrd všechny drivery nutné pro boot na jakémkoli hw. A to nemluvím o speciálních patchích pro různé druhy nasazení (spešl kernel pro rčitý typ herních serverů, spešl pro routing, shapping, spešl pro server, spešl pro desktop apod.)
Občas se z nostalgie podívám do aktuálního menuconfigu a je to fakt síla. Tenkrát projít celý menuconfig bylo na relativně krátkou dobu, dnes tím člověk musí zabít tak hodinu :).
Zdar Max

[kvr]

Jo, jádro jsme kompilovali od začátku, hlavně z toho důvodu, že v základu nebyly ty drivery pro tokenring. Kamarád měl Linux ještě ve více dřevních dobách (tak 1995) a kompiloval, kdykoliv připojoval nebo odpojoval nějaký speciální hardware (myslím, že to byl nějaký scanner nebo vypalovačka).

Pak už jsme kompilovali spíš ze setrvačnosti a taky, bo distribuce byly pro i386, což bylo strašné plýtvání - i686 a další měly spoustu nových instrukcí. Po přechodu distribucí na i686 a případně x86-64 tenhle problém zmizel a moduly taky byly všechny, tak už to bylo zbytečné. Popravdě, později jsem ještě jádro kompilovat zkoušel, ale na laptopu už jsem ho nebyl schopen rozchodit - něco tam chybělo, a jak píšeš, při tom množství už jsem nevěděl, co...

S těmi specialitami to je pravda - i samotné jádro v těch 90-tých letech umělo zvláště v networking buď něco nebo něco jiného (myslím, že bridging byla jedna z věcí, které se neměly rády s významnou části jiných networking options). Jestli zvládáš dnešní menuconfig projít za hodinu, tak klobouk dolů .

[Max]

Výzva přijata :).
Už sosám kernel přes CD síť. Většinou takové věci nedělám, ale zaslouží si to, páč po x hodinách točíme vlak a jedeme zpět. Navíc to má jen 125MiB, to by je nemuselo moc trápit, snad.
Zdar Max
PS: pamatuji si, že dřív těch kolizních options bylo v kernelu hodně a nesnesly se navzájem

[Max]

Tak jsem za hodinku zvládl asi jen 70%. Celé to trvalo asi 1,5h, možná déle. Zaujalo mě toto:

• Default hostname
• Buildin kernel command line
• Pořád existuje timer frequency ve čtyřech úrovních a ArchLinux jí má na 300, dřív jí měl myslím na 1000
• Preemtion model stále tři možnosti jako dříve
• Sekce s Mitigations
• Processor family je už spíše obecná, nic konkrétnějšího jako dříve
• GCC Plugin = generate entropy during boot
• Tainted unloading module tracking
• Definovaná cesta "/sbin/modprobe"
• L2TPv3 pseudowire support
• Distributed switch architecture
• 802.15.4
• B.A.T.M.A.N (open-mesh.org) a mac80211
• VXLAN
• VMWare - plus kolik těch modulů tam má, myslel jsem, že třeba WMCI mají propri. Ale to je jen mou neznalostí.
• Ceph = myslel jsem, že je to jen usersace záležitost, opět má neznalost, že jsem nikdy nenasazoval.
• Intel MEI v jádře a věci okolo těchto volovin.
• IQ scheduler = BFQ only
• Enable Legacy GPU Driver = Dangerous, stále se tam drží drivery na Voodoo, SIS apod.
• Bootup logo stále existuje, kolik tučňáků bych asi měl :)
• Android Binderfs
• XFS realtime subvolume (ale už delší dobu vím, že nějak by snapshoty měl umět)
• BTRFS - možnost vkompilovat verify tooly do kernelu
• 64bit per NTFS clusters
• NTFS - podpora Linux ACL
• Možnost zavést blackist signed keys
• Kvanta driverů ke všemu možnému.
• Kvantum debugovacích core fcí pro kernel.

Zdar Max

[jiwopene]

Bootup logo stále existuje a stále se (u mne) používá. :)

Projít celý menuconfig umím také tak do 2 h a kompilovat jádro se mi vyplácí, pokud jde o divný/zabugovaný hardware. Mám ovladače všeho možného, včetně btrfs a msdos filesystémů (extX překvapivě ne), v jádře, ne v modulu, a to z toho důvodu, že můžu spustit systém bez initramfs s kořenem na jiném disku, např. z důvodu opravy nebo přeinstalace. Na daném HW neběží prakticky žádné „běžné“ jádro z binárky, s výjimkou ArchLinuxového (až na WiFi, …, …), jenže s Archem padá většina user-space programů. (Protože nějaká instrukce není na daném CPU implementovaná, či co – Devuan běží.)

[Max]

Co to má být za CPU?
Zdar Max

[kvr]

1.5 - 2 h je slušné, možná na to taky někdy kouknu, co si ještě pamatuju a jak moc se změnilo. Frekvence - jakože timer na preempci? To bylo 10 ms na i386 a 1 ms na Alpha a x86-64, ne? Předpokládám, že to může zlepšit latenci, ale i tak velká magie - naposledy v práci jsme ladili HTTPS connection pool s asi 7000 connections a bez testů je prakticky nemožné najít řešení (které se pak stejně rozbije, když má nějaký microservice jinou latenci než během testů ).

To CPU by mě taky zajímalo, co je to CPU a chyby zač, že to nepokrývá build distribuce?

[jiwopene]

Myslím, že to padalo na SIGSEGV nebo SIGILL.

Frekvence timeru je v jádru (pro x86_64) nastavitelná na 100/250/300/1000 Hz, s radou v nápovědě. Potom tam je ještě nastavení „Server“/„Desktop“/„Low-latency desktop“ (PREEMPT a PREEMPT_*) a je to občas znát na běhu X a např. kompilací (s posledním běží GCC lehce pomaleji, ale na slabším HW tolik nevytuhává GUI).

Další věc, která se občas hodí (zejména u embedded, ale nejen tam) jsou parametry jádra nebo initrd přímo v binárce jádra.

Zajímavých možností nastavení má Linux hodně (čti příliš).

[jiwopene]

Nějaký Intel Atom, teď nepovím. Teď na tom běží Gentoo a jsem spokojen.

[Ondřej J]

Já mám o hodně let mladšího bráchu, co studuje informatiku. A oni už linux (na desktopu) neřeší (přitom ho často používají, většinou Ubuntu/Fedora). Nadšenci se realizují na IoT a chytré domácnosti, řešit OS je nuda. Což je vlastně výhra.

[Agent]

Asi z časopisu Computer. Tehdá ještě vycházely papírové časopisy a někdy měly jako přílohu CD, později DVD. Takhle jsem se dostal i k prvním hrám.

[Max]

Na časopisy jsem snad nikdy neměl peníze. Jedinou výjimkou bylo období ABC, kde to byl pro mě zajímavý časopis. Jednak spousta zajímavých informací, dále modelářské modely na slepování.
Zdar Max
PS: Stále ty časopisy mám doma v krabici (aspoň myslím, že jsem je při poslední revizi nevyhazoval), asi si je znovu pročtu, docela mě zajímá, na čem jsem tenkrát ujížděl :D

[jiwopene]

K vážnému používání teprve odešlý disk a Slax na flashdisku (1G RAM, 2G flashdisk). Předtím Ubuntu v dualbootu přes Windowsí zavaděč, jak jen se to jmenovalo… Kromě jiného také skorem Man{driva,drake}, kterou jsem ani nenainstaloval kvůli nestabilnímu připojení.

[_]

Dovolím si drobný offtopic. Z výsledku ankety usuzuji že nejmladším abclinuxákům je přes 30 a většině z nich táhne na 50. Už mockrát pod blogama rezonoval názor že abc upadá pro nedostatečnou moderaci a trolling. To je nesmysl jak ostatně dokazuje tahle anketa. Abc je v úpadku protože staré gardě se mění priority a vymírá zatímco nová generace nepřišla.

Proč si myslíte že tomu tak je?

[Jendа]

Dobrý postřeh. Čím to je nevím, ale IMHO je tohle taky jeden ze dvou důvodů proč umřel brmlab. (ten druhý důvod je že se zvýšila dostupnost hardwaru, takže už není tolik potřeba ho sdílet, protože si lidi můžou vybavení pořídit sami domů)

[PetebLazar]

Plus mladší generace jsou asi průměrně lépe jazykově vybaveny a hledají informace tam kde díky širší uživatelské základně jsou (na mezinárodních fórech). Tady je to spíš takový společenský klub pro výměnu zkušeností, zajímavostí a invektiv.

[elenril]

Moje zkušenosti jsou, že ta mezinárodní fora mají sice o řády víc uživatelů, ale technická úroveň bývá slabší než tady. Možná právě tím, že se pár skutečných expertů mezi tisíci nůby prostě ztratí.

[Max]

To je jeden z důvodů, proč jsem tu anketu udělal.
Řekl bych, že je to kombinace několika faktorů:
1) Dřív to byla pro spoustu lidí zábava, něco neotřelého, něco nového. Tvořila se prostě komunita nadšenců, kteří mezi sebou sdílely své poznatky a navzájem si pomáhali.
2) Dříve nebylo moc zdrojů. Teď je to úplně o něčem jiném. Chceš něco řešit, zadáš do google kombinaci a vyběhne ti step by step postup.
3) Dřív nebyla eng tak obvyklá, spousta lidí ruština, dalších hafec lidí němčina, někde si člověk maximálně mohl vybrat, zda němčinu, nebo angličtinu (u nás na škole to třeba nešlo, jen němčina). Už delší dobu je angličtina povinná, začíná se s výukou hodně brzy na základce, někdo začne už ve školce.
4) Dřív vše bylo v plenkách, se vším byl nějaký problém, dnes nainstaluješ a jedeš. Ve spoustě věcech je to lehčí, jak Windows. Není se tedy třeba moc o čem radit.
5) Svět se mění. Máš OS, který ti nic neříká a ani tě nezajímá, vše totiž funguje, jak Linux, tak Windows, tak MAC a jedeš konzum z webu, spousta věcí se přesunula na telefony atd.
Zdar Max

[PetebLazar]

Myslím, že kruh se částečně uzavírá na vlně nostalgie. Já si nedávno pořídil Amigu 500, před třicetipěti lety pro fandu s C=16 šlo o nedostižný sen. Tváří v tvář desítky let (muj kus 37 let) starému HW si pak jeden uvědomí jakou cestu HW (i SW) za tu dobu ušel.

[Ruža Becelin]

To jo, sem tam si z nostalgie nahodim PA-RISC, na zacatku 2k to byla jeste pouzitelna stanice

[Lukve]

Len taká otázočka kolký z vas si Linux daju dokopy s Netscape Navigator alebo s XMMS (v slackware 15 tento multimedialny prehravac zalozeny na GTK1 stale sa nachadza a aj GTK1 s patchami pren) inac zacinal som na RH6 kde bolo KDE1

[Max]

Otázka, proč to dělat? Uniká mi totiž smysl té otázky. K čemu mi má být dnes Netscape Navigator? K čemu mi má dnes být xmms? K čemu mi má být dnes gtk1?
Odpověď: K ničemu.
Zdar Max

[Lukve]

Ano mate pravdu zle som sa vyjadril ale Netscape vo svojej dobe a X11AMP teda XMMS boli neodelitelnou sucastou vtedajsieho linuxu nieco ako teraz Firefox jasne dnes mame viacej moznosti vtedy ich tolko nebolo.

[Max]

To samozřejmě vím, sám jsem oboje používal.
Zdar Max

[_]

Podle ankety se tady vyskytuje jeden člověk se zkušeností s linuxem někde mezi 3 a 5 lety. Kdo to je přiznejte se. Měli by jsme ti darovat nějaký památeční metál protože dalšího zástupce generace Z tady asi už neuvidíme.

[Max]

Krátká doba nemusí nutně znamenat mladého člověka. Třeba je to šedesátník, co přešel z BSD nebo Solarisu :).
Zdar Max

[_]

I to je možnost.

[Max]

Jinak jsem koukal, že dalšímu člověku z abc totálně jeblo v hlavě :(. q66 po sobě všechno smazal. Myslím, že měl blogy o svém vlastním herním engine OctaForge. Pokud si dobře vzpomínám, zajímal se o POWER9 cpu, do kterého šel. Ha, našel jsem, viz web archiv: Týden s Talosem, první dojmy a stav Linux ppc64 ekosystému.
A spoustu dalších zajímavých blogů.
Zdar Max

[xxxs]

to je skoda, ten blog bol velmi hodnotny.

ludia, preco to robite? casom sa clovek meni a uz sa nemusi stotoznovat so svojimi minulymi nazormi a vytvormi. to je ok. neznamena to, ze musite minulost zadupat. trochu sebaucty k vlastnej nedokonalej minulosti, kua.

[Jendа]

Chápal bych že někdo smaže názory, politiku a tak, ale technické blogy?

[LarryL]

o svém vlastním herním engine OctaForge

Třeba se rozhodl svůj herní engine zpeněžit a proto to musel smazat

[Ruža Becelin]

To se mi nezda, i kdyby to zpenezil, koho budou zajimat retro clanky na okrajovem ezinu?

[Max]

Už jsem slyšel o případu, co skončil na psychiatrii, ale ten se z toho dostal. Mozek je komplikovaná věc. Někteří po sobě čistili víc, jak jednou. Příkladem budiž Marek Stopka, nebo myslím Zima, ten s tím CADem. Dělal si docela vulgární image a pak s tím měl asi problém. A asi nejen jednou.
Každopádně prvním člověkem, co za sebou začal čistit, byl asi David Necas (Yeti). toho vysíral JXP, který údajně umřel na rakovinu atd.
Sakra, jsem tu asi fakt moc dlouho...
Zdar Max

[LarryL]

Už jsem slyšel o případu, co skončil na psychiatrii, ale ten se z toho dostal.

Jestli to byl Petr Š (petrfm), tak je dobře, že se uzdravil.

[Max]

To byl slušnej adept, ale o tom nic nevím.
Zdar Max

[Glee]

Marek Stopka

Neskoncil nekde v Londyne jako namastrovanej baby menaaaazer, nebo tak neco/tam nekde? Mozna si ho pletu s nekym...

Zima

Ten me bavil (ofc ), ale vis teda neco vic, nebo jen odhad?

[Max]

To už dávno. Párkrát jsem ho viděl osobně. Jo, rychle po škole vyskočil nahoru a dál už to známe.
Zdar Max

[Glee]

Jj, okej, dikes.

[Ovoce]

Hmm, já si naposled pamatuju že tu hajpoval kryptoměny, zvláštní že byl ve skutečnosti yuppie.

[PetebLazar]

Většina postarších tušila co představuje pojem yuppie i když tento výraz samotný neznala. Asi jeden z prvních yuppie co jsme měli tu čest byl Harry Ellis z Die Hard. Když byl schopen dohodnout obchod za milUS$ u snídaně, nebude problém dohodnout se s Hansem Gruberem. Veřím, ze mnoho z těch dnešních by si trouflo dohodnout mír na Ukrajině ještě před obědem.

[Max]

Termín jupíci jsem neznal. Díky za osvětu :).
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Wow, to cumim, ten jeho blog me dost bavil.

Fakt divny...

[jiwopene]

≥ 2 lidi ☺

[kotrcka]

2001 - kupujem si oficiálnu sadu CD Solaris 8 od Sun, nemám ešte počítač.

2002 - inštalujem Solaris na nový "rodinný" počítač, nefunguje to optimálne, no nahlodá ma to k hľadaniu ďalších informácií, nachádzam Linux a BSD, pokusy s dual-bootom (FreeBSD 5, Slackware 8.1, ...)

2004 - prvý vlastný IBM kompatibilný počítač, tam už sa to rozbehlo a distrohopujem ako besný vďaka brigáte v internetovej kaviarni, obľubujem si jednoduchosť NetBSD, neobľubujem si vtedajšiu nejednoduchosť inštalátora OpenBSD

2005-2006 - považujem (potom, spätne) za vrchol linuxového desktopu, všetko tak nejak fungovalo, prišli "newbie friendly" distrá ako Ubuntu, asi to trochu súviselo aj s tým že už mám doma internet a je to predsa len iné než ťahať na disketáchj a pozdejšie na malom USB flashdisku zdrojáky, ich závislosti, ...

2010 - prestávam mať Windows na disku, paradoxne práve v dobe kedy sa dostávam k počítaču ktorý ho mal legálne

Najviac som sa naučil v začiatkoch, kedy som si nastavoval všetko sám, dnes si veľa veci nepamätám z hlavy (pretože ich nepotrebujem denne) ale vďaka tomu viem že to čo vymetagerujem je zhruba to čo som naozaj hľadal a nie nejaká ruská unixová ruleta. Stále ma baví skúšať nové veci, ale stal sa zo mňa užívateľ.

[Ruža Becelin]

> 2001 - kupujem si oficiálnu sadu CD Solaris 8 od Sun, nemám ešte počítač.

Jo, to byly casy, kdy clovek poslal mejl do Sunu, a prisla mu domu sada CD Me to teda myslim stalo akorat neco za postovne...

Canonical delal myslim chvilku to same s prvnimi Ubuntu...

[kotrcka]

Áno, v podstate za "manipulačný poplatok", myslím že niečo okolo 400 slovenských korún

[tsLnox]

Když jsem chodil na střední, kamarád z VOŠ mi vypálil Knoppix. Vytáčené připojení jsem sice nerozběhal, ale stejně mě KDE uchvátilo. Pak jsem přešel na Fedoru, pak tuším Debian... O pár let později jsem objevil liveDVD Sabayon, začal ho používat v hodinách IT (když nebylo potřeba nic specializovaného)... No a nakonec jsem skončil u Gentoo... A na "multimediálním" PC v ložnici mám Solus (a je to hroznej shit, musím najít něco lepšího )

[Max]

Sabayon, no jasně. To bylo jedno z prvních livecd, kde byly efekty alá desktop cube apod., tj. tenkrát Beryl (akcelerovaný pomocí XGL / AIXGL).
Zdar Max

[Max]

Ještě si pamatuji, že Beryl přišel po Emerald. A ještě byl na scéně Compiz. Pamatuji se, že se tenkrát vkládalo hodně nadějí do E17, co do nejhezčího desktopu plného super cool efektů, viz: Sunshine. Měl pohyblivé pozadí na ploše a spoustu dalších super cool věci. V té době z toho byl každý paf. Ale bylo to unstable a vývoj jim trval nakonec 12 let? A všichni je v efektech nakonec předstihli.
Zdar Max

[Lukve-]

Ci sa k tomu priznat. Mal som original zakupene openbsd 2.8 a stiahnuty debian wheezy v obidvoch pripadoch to bolo kus tazsie instalovat dal som prednost wheezy pockat alebo to bol este starsia verzia debiana jednoducho debian bol super a odtialto ma stale to taha prejst na openbsd boli chvile ked som mal par mesiacov freebsd tusim4.9 ale inac linux odporucam kazdemu pouzivat jeden system a nemenit a hlavne nejaky z hlavnej vetvy nie tie nechcem povedat nedorobky ktorych hlavnou zmenou je wallpaper a aj koli bezpecnosti

[pushkin]

U mě přechod na Linux přišel celkem fofrem. První kontakt s ním nastal v roce 2003, když se mi na kolej nastěhoval spolubydla, kterej používal Mindráka (Mandrake Linux). Občas s tím bojoval, ale docela mu to chodilo. Každopádně já měl tehdy ještě o něco slabší hardware než on a byl jsem rád, že jsem se rozkoukával, takže na instalaci Linuxu jsem neměl myšlenky. Navíc jsem stále jel na Windows 2000, které dodnes hodnotím jako jednu z nejlepších verzí vůbec.

V roce 2005 jsem našetřil na nový železo a pořídil si novej 64bit Sempron 3000+. Widle mi na něm padaly jak zralý hrušky, tak abych zjistil, kde je chyba, nainstaloval jsem SUSE Linux 10.0 x86_64, kterej kupodivu běhal jak na drátkách. Pak jsem chvilku žil s dualbootem, ale když jsem si uvědomil, že Wokna prakticky nebootuju a kolik mi zabírají místa na disku, šly pryč. Takže u mě to byl přelom 2005/2006. Samozřejmě mi se začátky dost pomohla kolejní linuxová komunita, které nelze než děkovat

[Max]

Tak to jsi měl štěstí, já znal jen abclinuxu a google a internet hodinku denně max, spíše 30min (musel jsem se dělit i se sourozenci) přes vytáčecí připojení :-/.
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Ja si tahal SW pro Red Hat Linux z koleji na disketach... tramvaji... no ne vsechny prezily cestu, byla to docela ruleta

[Max]

To znám :)
Jen já neměl ten přepych jako ty a chodil jsem pěšky :D
Zdar Max

[Ruža Becelin]

No ja cast cesty taky, ale to nebyl takovy problem, problem byla ta tramvaj, on to clovek nejaky ten kilak mel

[🇹🇬]

normálně nainstalovala do starýho pc jako pokus :D bubuntu misto win asi na vosmej pokus než sem jakoby přišla nato jak jako funguje tamto divný uefi :D

když se rozkřiklo že umřou win7 tak sem to začala normálně používat. se pak ukázalo že to bubuntí de je uplně kničemu a nepoužitelný uplně tak sem přešla na nejvíc nejlepčí KDE :P ;D a když se zistilo že bubuntu je jakoby jenom vykrádačka debianu tak sem tam strčila todlecto ato mi jako zustalo už nafurt zatim :D ;D

[LarryL]

když se zistilo že bubuntu je jakoby jenom vykrádačka debianu tak sem tam strčila todlecto

A co až zjistíš, že Debian je vlastně vykrádačka Fedory?

[podlesh]

Tímhle se snad už dneska nikdo vytrolit nenechá, ne?

[LarryL]

Jakto? Debian je balič balíčků. Fedora vyvíjí nové věci. To co ve Fedoře vymyslí si potom jen Debianisti vykradou a přibalí do svého distra.

[|🇵🇸]

Slovo „distribuce“ neznamená „vyvíjet nové věci“.

[LarryL]

Nové věci vyvíjí vývojáři. Některé distribuce kolem sebe mají inovativnější a větší skupinku vývojářů a pak i takové distribuce jsou inovativnější. Ostatní je "vykrádají".

[|🇵🇸]

To je velmi kostrbatý způsob, jak sdělit, že Fedora je downstream Red Hatu IBM.

Nepřekvapivě řada lidí nestojí o to, být v první linii testerů Red Hatu IBM. To je ostatně důvod, proč vůbec různé i jinak řízené distribuce existují.

A pak jsou tu různé „inovativní“ distribuce, jejichž „inovace“ bývají obskurní nebo vysloveně napřesdržku.

[LarryL]

Nepřekvapivě řada lidí nestojí o to, být v první linii testerů Red Hatu IBM.

Máš recht. Taky se divím proč lidé dělají testery Microsoftu s jejich Windows 11. Ale pak si je třeba položit otázku jestli chceme dělat Linusovi testery nových verzí kernelu. Chceme? Nebo si raději budeme užívat starý děravý kernel (v Debianu) a užívat si jak je stabilní?

A pak jsou tu různé „inovativní“ distribuce, jejichž „inovace“ bývají obskurní nebo vysloveně napřesdržku.

Budu tě citovat z vedlejšího vlákna: Z rozporu se, Váňo, rodí pokrok!

[|🇵🇸]

Hmm, kde vůbec začít?

Taky se divím proč lidé dělají testery Microsoftu s jejich Windows 11. Ale pak si je třeba položit otázku jestli chceme dělat Linusovi testery nových verzí kernelu.

To je vcelku trefné přirovnání. Linux je primárně „korporáty sobě“, ostatně proto si Linuse a další správce nebo týmy vývojářů platí. Jako jednotlivci je mi jasné, že těmhle firmám jsou moje osobní preference buřt, a úplně se nehrnu do toho dělat pro ně neplacenou práci.

Ale zároveň mně ty věci tlačené do Fedory v podstatě vesměs nevadí, stejně se s RHEL nebo jeho klony potkávám…

Nebo si raději budeme užívat starý děravý kernel (v Debianu) a užívat si jak je stabilní?

…takže poslední skoro rok jsem na jednom systému Fedoru používal (pokud to zrovna vůbec šlo). Mně se ten distribuční cyklus a kadence aktualizací docela líbí. COPR taky dost pokročil. Jenže i když jsem se přehoupl přes příšerný „inovativní“ instalátor, nedodělky jako syrová konfigurace shellu nebo mizerné rozhraní DNF, tvrdě jsem narazil: rozbité závislosti některých balíčků (např. Wine), nestabilní SSH spojení, občasné kompletní zamrznutí desktopu (!) nebo nahodilý kernel panic při zavádění systému.

Nic takového se mi s deriváty Ubuntu neděje, ačkoliv pro změnu zápasím s výmysly Canonicalu. Nejnověji vysekávám Snap, přestože jeho významu pro Ubuntu Core (?) rozumím, a to očekávám, že za nějakých deset let bude neměnný základ systému s kontejnery nebo aspoň OSTree průmyslový standard. Vůbec tyhle korporátní inovace, dále třeba Wayland, cílí na úplně jiná nasazení než nějaký (navíc poněkud obskurní) osobní desktop.

Vedle toho mě zdaleka nejvíc láká Guix nebo Nix.

[LarryL]

Linux je primárně „korporáty sobě“, ostatně proto si Linuse a další správce nebo týmy vývojářů platí.

Tyhle "korporáty sobě" posunují Linux nejvíce kupředu. Nevidím na tom nic špatného.

Jako jednotlivci je mi jasné, že těmhle firmám jsou moje osobní preference buřt, a úplně se nehrnu do toho dělat pro ně neplacenou práci.

Osobní a firemní preference se často překrývají. Tvoje osobní preference u správy domácího serveru bude velmi podobná preferencím, které má menší firma. Stejně tak osobní preference při provozu desktopu bude velmi podobná preferencím zaměstnanců ve firmě. Pak tady máme "korporáty" typu Steam, který tlačí hry na Linux. Ani v tomto případě nechceš pro Steam dělat neplacenou práci jen proto, že to je "korporát"?

Ale zároveň mně ty věci tlačené do Fedory v podstatě vesměs nevadí, stejně se s RHEL nebo jeho klony potkávám…

To je dobře, že ti nevadí, protože je budeš nakonec mít i v Debianu ...ale až za pár let U Waylandu je jistota, že se nakonec stane výchozí i na Debianu, na tom se shodnem ne? Jiná alternativa není, Xko postupně umře.

takže poslední skoro rok jsem na jednom systému Fedoru používal ... nebo nahodilý kernel panic při zavádění systému.

Pokud není nějaký report chyb, tak asi těžko usuzovat čím to bylo. To je podobné jako se tady už mockrát diskutovalo o rozdílech BTRFS vs EXT4. Je lepší, aby BTRFS "zasekl" systém při poškození dat nebo je lepší, aby se s EXT4 data poškodila nepozorovaně a sytém běžel dál?

Vůbec tyhle korporátní inovace, dále třeba Wayland, cílí na úplně jiná nasazení než nějaký (navíc poněkud obskurní) osobní desktop.

Na jaké nasazení myslíš že cílí? Jinak RH poskytuje placenou podporu i na desktopu, takže až bude Wayland výchozí, tak RH bude muset garantovat jeho funčnost i na desktopu.

Vedle toho mě zdaleka nejvíc láká Guix nebo Nix.

Jo Nix se mi taky líbil. Nevím v jaké fázi je teď, ale před pár lety co jsem se o něj zajímal by s ním na desktopu byla strášná drbačka. Jestli se nemýlím, tak ve freevps.cz ho nasazovali na servery.

[|🇵🇸]

V obecné rovině:

Čtenář Jaderných novin si mohl všimnout, jak např. jaderný kód pro HPC přišel vhod při nasazení na šmatlafouny. To je ostatně úvodní kapitola Tanenbauma, jak počítačové architektury probublávají do menších a menších zařízení.

Jenže na druhé straně, čistě prakticky si různá nasazení žádají různé konfigurace, protože záleží na různých věcech (odezva, výkon, spotřeba aj.). Netřeba chodit až třeba ke Kolivasovým patchům, nabízí se např. sestavení jádra Liquorix/Zen.

To je jádro. U takového Waylandu… Třeba je úplně skvělý pro běh v nějakém kiosku, autorádiu, jánevímčem. Ne tak na desktopu, pokud má uživatel požadavky na např. přístupnost (nebo automatizační nástroje využívající tytéž mechanismy), protože tu se na linuxovém desktopu podařilo rozesrat velmi důkladně. Wayland je tu jak dlouho? 13 let. Jeho architektura je v přímém rozporu s tím, jak se přístupnost na *nixovém desktopu implementovala, a pomalu se to řeší dodatečně až teď – za dalších 10 let to možná i bude zase fungovat. (srovnej: univerzální design) A chtít, ať si to lidé s postižením vyřeší sami, je absurdní. (například)

No a konečně – není to takové to správné racionální tržně ekonomické chování, prostě si vybrat produkt, který funguje?

[podlesh]

Jakto? Debian je balič balíčků. Fedora vyvíjí nové věci. To co ve Fedoře vymyslí si potom jen Debianisti vykradou a přibalí do svého distra.

Co konkrétně?

Pokud vím, Debian stále používá deb a nepřešli na rpm.

[LarryL]

Měl jsem na mysli třeba SystemD, Pulseaudio, Pipewire (pokud už je na Debianu), Gnome, v budoucnu Debian "vykrade" z Fedory Wayland.

[Miriam]

Přes bývalého přítele, péro měl měl malý, ale o Linuxu toho věděl spoustu.

[chachar87]

cca 2004 - na střední RedHat. Verzi netuším, učit jsem se odmítal, takže když se měl odevzdat nějaký úkol co jsem měl na disketě, tak jsem musel někoho poprosit ať mi tam namountí disketovku.

2010 - nástup do zaměstnání. XP v dualbootu s CentOSem. Později komplet CentOS. Jakmile jsem si začal více hrát, tak jsem přešel na Fedoru a u té jsem doteď.

Doma používám windows jako zavaděč her.

[mirec]

2004 - po dôslednom zvážení som kúpil svoj prvý počítač s CPU AMD Barton 2500+ / 1GB RAM / ATI 9200 SE GPU / 17" 75Hz LCD s 1280x1024. Inštaloval som rovno Linux - Mandrake 9.2. Čítal som na internete pár pozitívnych recenzií a vtedy som to kúpil aj s knihou, ktorú napísal Ivan Bíbr. Windows som prakticky nikdy nezvažoval. Ako prostredie som používal KDE, čo mi vtedy perfektne sedelo. Neskôr som aktualizoval na Mandrake 10.0 a chvíľu potom Mandroiva 2005.

2006 - prechádzam na Gentoo, ktoré používam dodnes.

2012 - nepáči sa mi smerovanie KDE a udržiavanie KDE3 začína byť problém. Začal som používať Windows a Mac OS, ale dlho mi to nevydržalo. V podstate som z KDE aj tak používal len window manager a automount applet, takže som nakoniec prešiel na awesome wm a chýbajúce drobnosti som si doprogramoval.

[Max]

Také jsem měl AMD Barton 2500+. Byl to vyhlášený CPU, standardně se provozoval přetočený (s FSB na 200MHz) na finálních 3200+.
Zdar Max

[Ruža Becelin]

Jo ten procak byl super

Ja mel Thoroughbred 2200+, ktery se dal "presvedcit" na 2000Mhz, tj. ekvivalent 2400+, ale drazsi pulka mela Bartona 3000+, ktereho jsme taky tocili na 3200+

Ty procesory mely prekvapive dost stavy i na modernejsi OS, nez jsme presli v roce 2011 na Llano...

[Ovoce]

To já měl tohle CPU (2004 stálo asi 2300 Kč...) a tu grafiku co předřečník (asi 1350 Kč iirc za 64MB verzi), ale RAM jsem měl jenom 256MB, protože 512MB stálo skoro dvakrát tolik a tolik love už jsem neměl. Za půl roku zlevnily 512MB moduly skoro na cenu toho mojeho 256MB, a já se s tím pak trápil ještě 6 let.

Taky jsem BTW měl Llano, ale až od roku 2012. Mezitím ještě paralelně Athlon64 a Pentium II/128MB RAM v Latitude CPi D300XT, než mi zhebl při pokusu zasunout PCMCIA Wi-Fi ve škole. To mě tak mrzelo... i když pokusy používat ten notes na vejšce s linuxem (zvukovka rozbitá vhozením OSS z kernelu a já neměl dost rozumu na to abych prostě downgradoval na starší distribuci) jsem zabil několik měsíců života, fuj Linux :)

[mirec]

Áno, CPU bol super, celkovo som sa v tej dobe snažil kúpiť stroj s čo najlepším pomerom cena / výkon. Desktop som používal asi 5 rokov, zhorelo mi pri tom asi 4-5 kvalitných zdrojov (zhruba 1 ročne), nakoniec prestala fungovať doska a tak som prešiel na notebook. Z pôvodného desktopu doteraz používam monitor (je to síce staré LCD, ale prekvapujúco má lepší obraz než mnohé súčasné). Po AMD som prešiel na notebook Acer s nejakým intelom (neviem presne), potom Thinkpad R61i s Core 2 duo, potom Thinkpad T420 s Intel Core i7 a aktuálne Thinkpad P14s gen 2 s AMD 5850U.

[vlk]

tak to uz ste nejaky strasne moderni, moj prvy procesor v PC i486DX4 100MHz + 16MB RAM a grafika TSENG6000. HDD myslim 840MB? mal som tam MSDOS v dualboote s Windows NT4.0 (W95 som nidky nemal), neskor som na tom skusal prvy Linux.

dalsi pocitac bol uz nejaky intel celeron 533 - vraj mal fungovat na 800MHz, mne sa ho podarilo rozbehat len na 666MHz..., RAM tusim 64MB - na nom som uz bezal vyhradne Linux a w2k cez vmware ked som potreboval nieco windowsove.

potom uz nasledovali len notebooky...

cipana, ked to tak spatne pozeram, koniec 90tych rokov vs sucastnost: RAMka 16MB vs 16GB, disk ani ne 1GB vs 1TB.. takze x1000, len frekvencia CPU x20 a pocet jadier x8 (moj sucastny Laptop)

[Max]

Já měl první CPU K5 100, když nebudu počítat Didaktika :).
Mezi Didaktikem a K5 100 jsem mastil na 286 a 386 ve školní učebně, kam jsem chodil, ač jsem ještě neměl povolený věk na ten kroužek. Vesměs se tam ale jen pařilo :). Starý dobrý tanky, aladin, princ a ještě něco, už si to nepamatuji.
Zdar Max

[PetebLazar]

Můj první procesor v PC (1990-91?) byl Intel 286 12MHz s grafickou kartou Hercules/MDA, 1MB RAM, 5,25" 1,2MB Floppy a 14" amber(jantarovým) mono monitorem (HDD 125MB až po pár letech). Zajímavostí bylo, že po doosazení ISA VGA GK bylo možné programovat s využítím více monitorů. Například IDE (TurboPascalu) běželo ve znakovém MDA režimu a současně vyvíjená grafická aplikace ve VGA režimu (adresní prostory VGA A000:0000 a MDA B800:0000 nebyly kolizní). Při vývoji na jediném monitoru se při krokování programu monitor neustále přepínal mezi rozdílným textovým(IDE) a grafickým režimem(aplikace), což mělo k ergonomii značně daleko.

[Ruža Becelin]

Na 286ku jsem chodil ke kamosovi, tehdy prvni PC, ktere jsem videl.

Moje bylo i486DX2/66, 4MB RAM a S3 Trio V+ (nebo tak nejak), disk WD 635MB, ktery se mi vysr* kvuli Telecomu, co pustil do site 140V. OS byl DOS 6.22 + WFW 3.11CZ

Kamarad z Nemecka mi pak dovezl 4MB RAM a S3 Virge DX, poridil jsem 4x CDROM Mitsumi a to uz byla jina zabava

Pamatuju si, jak jsme se sousedem parili Dooma 2 pres IPX po kabelu natazenem mezi baraky

Nejvetsi sranda byla, kdyz jsem tusim na konci 1998 poridil za pomerne vyhodny peniz Voodoo 2 + SB 64 od bohatsiho znameho, co si kupoval Rivu TNT... joooo, nostalgie....

[vlk]

no uplne prve PC co som zazil bol na pocitacovom kruzku (tusim rok '87), PP06 s procesorom Tesla MHB8088 a 640KB RAM, nemal harddisk ale zato dve 5.25" 360KB disketovky, CGA grafiku a farebny monitor, po roku nam ho z pocitacoveho kruzku ukradli - vraj stal 120tisic KČS - na tu dobu to bolo nieco

PP06 robila server pre 10 didaktikov alfa (Slovensky klon PMD85 zo Skalice) so zelenymi Merkurami, na ktorych sme sa ucili programovat v Basic-u

moj prvy pocitac som dostal o dva roky neskor - Mato-1, zase nejaky klon PMD85 no zo Zavadky nad Hronom.

Vtedy Linus este asi ani neuvazoval nad vlastnym operacnym systemom ,-)

[vlk]

no ale na tom si Linux isto nepustal, sice boli nejake pokusy o port na 80286 (ktory uz podporoval aj PM) ale ten port prisiel az niekedy v casoch tretej generacie Pentia ,-)

[PetebLazar]

To samozrejme ne, pro i286 byly v te dobe asi maximem Xenix 286, Novel Netware 2.x, OS/2(1.x). K nekterym z nich jsem se prakticky dostal az o par let pozdeji v jejich i386 variantach OS/2 Warp, Netware 3.11.

[mirec]

Ja som narodený v 1987. Bol som z chudobnej rodiny, takže môj prvý počítač som mal až na strednej škole (v každom prípade som chcel počítač už mnoho rokov predtým, ale jednoducho neboli financie, takže som sa mohol hrať s bitmi, kódovaním, šifrovaním, logickými obvodmi obvodmi atď. maximálne tak na papieri). No a potom keď už boli financie tak som bral najlepšiu zostavu, ktorú som si mohol dovloiť. Čo je dosť zaujímavé, že som nikdy nemal nejakého linuxového guru, všetci spolužiaci mali Windows, v škole bol Windows a o Linuxe som mal len viac-menej encyklopedické informácie.

[Ondřej J]

My jsme měli doma nejdřív 486SX, potom strašně dlouho Celeron 266, ale na tom měli naši svoje pracovní věci a můj přistp k tomu byl hodně omezený. Tu 266 jsem sice dostal plně k dispozici, ale v době, kdy už to byl dost starý počítač (7 let, tak jsme na něm hrál TTD, Red Alert, Commandos, Diablo a NFS3 Hot Pursuit), ale o linux jsem tenkrát asi vůbec neuvažoval, to začalo až s tím pentiem 4. Valstně asi víc než Pentium byl spouštěč DSL internet, kdy byl najednou čas stahovat věci a zkoušet

[luky]

Tata si poridil novej pocitac s Win98 a ja si vyprosil Internet a na nem jsem nasel Linux. Ten jsem na ten pocitac skryte nainstaloval a bootoval pres lilo na diskete.

[jozka]

Je rok 2000, konecne si stavim vlastni pocitac s Celeronem 433. Na nem samozrejme NT4, pozdeji dualboot s W95/98. A pak od kamarada na VS dodane CD s nejakym RedHatem. Chvili to zkousim, ale windowmaker (?) mel od win tak odlisne ovladani, ze mentalni prepinani z win v praci nebylo uplne jednoduche. Koketerie skoncila ve chvili, kdy mi kamsi vola sestra, ktera si na tom pocitaci delala nejakou praci do skoly, ze "to nejde". Po navratu domu zjistuju, ze se NT nejak slozily a nechce se mi to resuscitovat. Taham data, od kolegy v praci dostavam original baleni osmi (?) CD Suse 7.3 a davam je tam. S KDE, abych nemel tak slozite "prepinani".

No a to je vsechno. Potom jsem si slozil v roce 2006 dalsi komp s nejakym AMD64 a v roce 2016 s i5. A ta instalace temi kompy putuje stale dal a dal, jen upgradovana, ted je tam zusim 15.3... a nemam cas na upgrade... v zime na to doufam dojde.

[Max]

To je slušná nepřetržitá čára jednoho OS.
Zdar Max

[jozka]

Nejsem ajtak a casu na hrani nebylo nikdy moc a hlavne je cim dal mene. Takze kdyz to fungovalo a plnilo to ucel (coz byla zejmena ze zacatku obcas trochu fuska, i zdejsi poradna tomu muze dosvedcit), proc to menit.

Proste konzerva, no...

[XM78]

Pujcene atari800-vlastni C64-darovana 286-vlastni 486-napul s brachou C366-vlastni ATHLON???-prvni NTB s WXP-byvalky NTB s VISTOU - zdeseni z toho kam MS dovedlo OS a prvni pokus s Ubuntu (cirka 2007) - chvili na Ubuntu az po Unity - dalsi zdeseni a objev Mintu - od te doby prevazne na nem, zadna prace, proste BFU - net/film/obrazek/blender - sem tam se mi dostane do rukou nejake stare PC/NTB, pokud utahne Mint, davam ho tam a posilam dal do sveta, kdyz je to jen 32bit system, tak Sparky. Live obcas pouziju Slax (ten debiani). U mne to je tak, ze se lehce pro neco nadchnu a chvili me to drzi pak mi to zevsedni a zajem opadne - tak to zacalo i s PC, furt se bastlilo, menily se komponenty, ladil se autoexec aby se dalo neco spustit, postupne me to ale prestavalo bavit a dnes doma poustim PC tak 2x do tydne max. Na net se da dostat pohodlne z mobilu. Od 90 kdy clovek o PC musel neco vedet kdyz se v tom chtel vrtat uplynula dlouha doba a dnes mam proste jine priority. Sem chodim cist blogy :) Nejake programovani a hrabani se v elektrice uz jde mimo.

[bobprasak]

1997 - 1999: Hraju si s Monkey Linuxem na sve 386 sx. Krome toho poznavani zde mam i instalaci Latexu, kde sazim ruzne prace skoly apod.

1999-2000: Skola je cela na unix like systemech, na x86 bezi jakysi redhad

2000-2004: Pocatek pracovniho procesu. Staram se o par SCO unixware serveru (na intelech), par vcelku kritickych True64, Solarisu... Objevuji krasy freebsd, ktery hojne nasazuji na ruzne routery, fw apod. Doma mam na hrani desktopovou alphu a jakousi obstarozni indy stanici :)

2004-2011: Nova prace, nova platforma. Vsechno p5 a vejs LPARy a AIX, sem tam u zakazniku nejaka obskurdnost jako debian bez podpory na nabusenych proliantech nebo x serverech od ibm. FreeBSD jde na ntb jako plnohidnotny os, v pripade nouze to zachranune qemu s winxp. Vzpominam na jeden projekt u jisty banky a ohybani SLED distra pro terminaly tenkyho klienta.

2011-2014: Opet nova prace, pri instalaci freebsd zjistuju ze muj novy ntb je timto systemem uplne nepodporovan. Neni driver na sitovku, wifi, modrozub, kqemu je deprecated. S tezkym srdcem migruju na Slackware, ktery sem si hned oblibil a pouzivam doma dalsich asi 7 let. V praci chtej redhat certaze, takze zabredam do rhel 6x/7x/8x, zla systemd apod.

2014-2018: V praci se vracim nejprve k aixum a pak delam neco mezi sitarinou/hw spravou a limuxarem.

2018 - Delam na sebe, na ntb ubuntu (zlenivel sem), patlam se s k8s, trochu programuju, staram se sem tam o naky oracle db, sem tam naka sitarina, hodne nginx v ruznejch podobach

 

Tohle je hodne hodne ve zkratce, tak 70% technologii tam neni ale ptal ses na Linux :)

[Max]

Tož pěkné toto :).
Ohledně k8s, origo, nebo RKE, nebo něco jiného?
Zdar Max

[bobprasak]

Vetsina je openshift, par lidi ma vanila k8s. Doma na hrani mam ted v LABu vanilu s antrea cni, integrovanou ipou a keycloakem pro authentizavu do clusteru. Antreu sem zvolil kvuli par kuul ficuram co ma ocp cni, jako je treba egress per namespace (to maj radi firewal lidi hehe). Navic je to postaveny taky nad ovs coz je uplne bozi projekt, na kterej bych chtel mit mnohem vic casu ale ted to nejde :/. Mladej synek dava zatim prednost vlackum pred tcpdumpem :))

[Max]

Díky, Antreu jsem neznal. My jedeme RKE (Rancher Kubernetes Engine), neplést si s Rancherem (to je klikací meganáročný fujtajbl).
Jinak výhledově pokoukávám po openshift virtualization.
A co Podman?
Zdar Max

[bobprasak]

podman neni zlej (mam na notebooku misto dockeru), nicmene mi prijde ze tam porad spousta veci nedopecenejch. Bohuzel sem u podmana vzdy sklouznul k tomu ze nektere aplikace sem bez roota (systemovyho kontejneru) nerozjel, u tech aplikacnich je tam trochu trouble se sitovanim atd apod. I u tech systemovejch kontejneru je to sitovani trochu opruz. Mam tu kvuli testum napriklad ruzne ovs switche do kterych pripojuju kontejnery, vmka whatsevever treba pres veth pary, ale kdybych to mel mit na produ tak se du odstrelit. Obecne razim teorii mit kontejnery v k8s (pro me to neni zas takovej problem a hlavne moji zakaznici to tak vsichni maji) a ne v plain dockeru/podmanu/cri-o etc. Tomu se vyhejbam :)

[Max]

To zní rozumně, díky za info. Nebudu se tedy podmanem zatím zabývat. Není moc času na experimenty, teď jsem zabil hodně času nasazením oVirt, mám zmigrovaný Oracle RAC a ještě mi chybí dalších pár OracleDB zmigrovat a přeladit. Správu Kubernetu zatím přenechávám jiným, jediný co, tak jsem napsal ansible playbook na nasazování RKE a dokumentaci.
Poslední dva roky je to samá novinka, Ansible, ELK, RKE, RabbitMQ, SonarQube, Gitlab a další věci a vše v on-prem. Začínám nestíhat se učit nové věci, obzvláště, když musím řešit kopec stávajících :-/.
Zdar Max

[bobprasak]

Jo s oraclem sem si taky uzil svoje, ale kdyz se mi narodil mladej, tak sem stavajici zakazniky pustil, protoze ten cas zkratka neni.

Jinak jak pises tech novinek je strasny kvanta a dneska uz se je nema cenu. Je dobry vedet co to jako dela, kdyz to clovek nahodou potrebuje a pak se to ucit za pochodu. Doby kdy se clovek snazil bejt na spoustu veci specialista jsou pryc, zvlast v oss svete. Premejslim i jestli se spis nevrhnu na nejaky to kodeni, delam ted docela dost v golangu, js a lue (ty posledni dva kvuli nginxu), ucim se Rust. Prijdou mi ty programatorsky vody vic klidnejsi.

Jeden priklad: Resil sem jakejsi spek na openshifti sdn, psal sem tam naky stap moduly, spousta hezky prace s tcpdumpem, wiresharkem apod. Vsechno sem popsal a byl sem na sebe nalezite hrdej jak sem dobrej :)) ... vecer sem se v posteli jeste opajel slavou, kdyz sem si najednou vzpomnel, ze sem stejnej problem resil asi 3 mesice nazpatek. Dokonce sem jeste zapnul svuj ntb a nasel 3 mesice stary poznamky a kdybych podle nich postupoval, mel sem to vyreseny asi tak za pet minut misto za 8h. Zkratka muj mozek zacal pod navalem fungovat jako prutokovej ohrivac a nedulezity srajdy proste zapomnel. Je tech hracek proste uz moc a mame svoje limity.

[Max]

Mě se to zatím nestává. Vím, co jsem řešil, vím kdy atd. Občas mám jen problém najít poznámky a vygooglovat znovu řešení :). Čím víc si ale vedu dokumentaci ve wiki, tím se stav zlepšuje.
Jinak i ten oVirt jsem musel nasazovat od Oracle. A tolik workaroundů, co jsem musel s oVirt a Oracle DB udělat, to by se mi chtělo blejt. Spousta z nich offiko KB u Oracle a ten forknutý oVirt (Oracle Linux Virtual Manager) asi zatím moc lidí nepoužívá, nebo nevím, každopádně workaroundy jsem nakonec dělal podle mailinglistu oVirtu.

Pokud jde o devíky, je to podobné. Občas řeší hafec hodin věci, které já vyřeším během chvilky. Ty světy se prostě prolínají. Každopádně já mívám problém jen u věcí, co dělám poprvé. Prostě to osahání si to, zjištění filozofie autorů, jak by se mělo postupovat a chovat k tomu apod. Pak už mám dokumentaci, nebo si pamatuji problémy a je vše ok. Nejhorší je, když se něco svěří třetí straně, sice je to hned, ale pak postupně vyplouvají různé hlouposti. Zatím jsem snad nezažil bezproblémové předání :-/.
Zdar Max

[bobprasak]

ovirt od Oracle ? Vsadim se, ze to bylo kvuli uzasne, vypecene a vsemi milovane licencni politice na Oracle DB. Nedovedu si moc predstavit, ze by to chtel nekdo nasazovat dobrovolne... :))