-

22.8.2008 19:09 | Other | poslední úprava: 16.11.2016 17:28

-        

Komentáře

[jyrki]

Pokud jde o Oldfielda, jeho popove desky typu Discovery, Five Miles Out nebo Crises nebyly spatne, ale samozrejme jde o umelce jehoz opus magnum je jeho prvotina Tubular Bells. Zejmena jeho snahy od dob Tubular Bells III pusobily spise trapne. Proto me zaujalo hodnoceni noveho alba. Poslechneme, uvidime, uz jej stahuji...

[xergic]

Jestli je Five Miles Out podle Vás popovým albem, tak se takovým názorům vůbec nedivím... Že by byl nakonec Taurus II popovou skladbou? No né :D

A pokud jde o TBIII, tak to řadím k jeho lepším albům. Proč? Jednak je to další variace na klasické TB a taky jsou tam další výborné hudební nápady - ať už je to Outcast, Serpent Dream nebo Top of the Morning. A komu se to nelíbí, ať si poslechne Amarok třikrát za sebou ;)

[jyrki]

Ne, samozrejme Taurus II neni popovou skladbou, to album je ale pro me zacatkem Oldfieldova prechodu k popu, ktery je vice zrejmy na Crises a jeste vice na Discovery. Nicmene i tato alba obsahovavala kompozice v duchu rozvijeni predchozi Oldfieldovi tvorby.
Jenze se bavime o 80.letech a ta se svym zpusobem podepsala na kazdem umelci.
Nicmene to neustale vraceni se k motivu Tubular Bells je pro me jen vyrazem Oldfieldova zoufalstvi prekonat sve opus magnum. TBIII se mi opravdu nejak vyrazne nelibila, novou desku hodnotit zatim nebudu, protoze ji zatim nemam moc naposlouchanou a nechci se unahlit...

[krab1k]

Sice žádný znalec Oldfielda nejsem, ale tohle album považuji za jedno z jeho nejlepších. A pokud půjdou další ve stopách tohoto, tak se máme ještě na co těšit.

A teď mě omluvte, jdu si ho pustit ještě jednou.

[Acci]

Díky moc za tip na Mike Oldfield, jsem hudební barbar, takže jsem ho do teď neznal, ale jeho nové album je asi nejlepší hudba, jakou jsem kdy slyšel. Ještě jednou díky, snad si pořídím i dobrovolné předplatné na CDR ;).

[David Ježek]

není zač

[Lukáš Kotek]

Máme stejné oblíbence Music of the Spheres je výborné album, koupil jsem ho přes Amazon hned jak vyšlo. Po lehce rozporuplném Light and Shade je to něco na co jsem opravdu toužebně čekal.

[Grunt]

Možná by nebylo od věci připomenout kdo měl u tohoto alba na starosti orchestrální aranžmá, produkci a byl dirigent. Vědět to, tak sosám hned.

[Grunt]

Jinak také vydal, není dávno, řekl bych docela zajímavé Album.

[Milan Vít]

Cožé? Tubular Bells III se dá označit jako „odklon od správné cesty”? A od jaké cesty vlastně? Každopádně, netušil jsem, že názory dvou posluchačů Oldfielda můžou být tak neskutečně odlišné

BTW, Tres Lunas nebo Tr3s Lunas, ale ne Tras Lunas

[TM]

Musím se přihlásit jako fanoušek Isaaca Asimova. Zrovna mám, už ani nevím pokolikáté, rozečtenou knížku Roboti úsvitu (před tím Ocelové jeskyně, Roboti a impérium a další a další... :) ). Docela by mě zajímalo, jestli napsal ještě něco co neznám.
Když jsem měl nedávno o dovolené trochu času, vrátil jsem se k 20 let staré antologii Roboti a androidi, kde je od Asimova také pár dobrých povídek...

V souvislosti s tou antologií ještě jedna zajímavost. Když jsem ji kdysi dávno četl poprvé, zaujala mě tam také povídka o umělé inteligenci v počítačovém červu - Valentina - tenkrát jsem byl ještě student a ta povídka pro některé z nás byla málem kult - bylo vidět, že autor ví, jak fungují počítače ) (zná ji tady někdo ?). Teď když jsem se k ní vrátil mě napadlo vypátrat na Internetu jejího autora (vznikla v r. 1984). Bylo to překvapivě snadné: http://en.wikipedia.org/wiki/Marc_Stiegler
http://www.skyhunter.com/

Těm mladším už ta povídka možná nic neříká, ale pokud se opravdu zajímáte o sci-fi, počítače a vše kolem, přečtěte si ji. Antologii Roboti a androidi lze občas koupit i dnes třeba na Netu v aukcích.
Napadlo mě povídku naskenovat (hodila by se na tento web), jenže pravděpodobně ještě dnes platí autorská práva - nejen autora, ale pokud byste ji nechtěli v originále, možná by to nebylo čisté ani vzhledem k překladu od V.Kajdoše (ten už pokud vím ale bohužel nežije).

[David Ježek]

Roboti a androidi někde v útrobách rodinné knihovny máme. Až se k tomu dostanu, mrknu, díky za tip. Nicméně přihodím polínko, kdysi dávno jsem četl také jakousi počítačovou "virtuálně realistickou" záležitost od A.E.van Vogta. Taktéž skvělý autor.

[marbu]

Tu sbírku jsem taky kdysi četl. Právě v ní jsem se poprvé setkal s povídkami Isaaca Asimova a na Valentinu si taky pamatuji, ale bylo mi tenkrát asi tak 13, takže jsem ji nemohl úplně docenit. Asi si ji dneska prečtu zase Btw krome Marca je jako autor uveden i Joseph H. Delaney, který už také nežije.

Jinak hezký přehled, co u nás od Asimova vyšlo, je k nalezení zde: scifibaze.wz.cz/Autori/AutorA/AsimovI.html

[David Ježek]

bohužel je to jen zlomek toho, co asimov napsal. já osobně bych si kupříkladu rád přečetl jeho průvodce biblí, gilbertem&sullivanem či shakespearem, ale to tu člověk v životě nesežene. ale stejně si myslím, že nejlepší kniha, kterou asimov napsal, byjo "I. Asimov: A Memoir" .

[abc]

No, ja jsem byl u Oldfielda dlouho docela mimo, ale tak nejak posledni dobou nabyvam pocit, ze Oldfield si hodne rad s hudbou hraje, zvlast s kytarama. Zda se mi (a mozna to nekdo bude vyvracet a nebudu se hadat, protoze takovej odbornik na MO nejsem), ze TB2 je takovej vycuc toho, co bych nazval typickym Oldfieldem. Osobne me moc neberou sklady, ktery nahral se zpevakama (dalo by se rict POPove?), ikdyz nektery jsou taky hezky. Ale proste Hergest Ridge, Ommadawn, Amarok, proste instrumentalni hudba je podle me klasickej Oldfield. Proste si dokaze perfektne pohrat s hudbou. Prestoze (jak se mi zda) obcas vyuziva jedno tema vicekrat, dokaze ho zahrat vzdycky dobre. Fakt skvele nahral napr. In Dulci Jubilo, nebo i ten Blue Saloon (tusim je to ta ala country).

Koukam, ze taky vydal jeste Light&Shade, tak na to taky mrknu.

No, je to zajimavy, ze se MO vraci k zacatkum. Moji dalsi oblibenci to ted delaji taky (Erasure se vrati zase zpatky k hodne syntetickym zvukum; Jarre po Metamorphoses se Teo a Tea taky dostal k hodne syntetickym), proste parada:)

[oliver]

No tak já jsem se k Oldfieldovi dostal už v 80. letech a to právě díky albům Five Miles Out a Crises (někdo je tady označil za popové, nakonec proč ne...), která jsou dodnes pro mě kultovní a podle mého skromného názoru patří k jeho nejlepším. Líbí se mi na nich právě ta hudební pestrost, trochu popu, folku a především rocku, kterého se u současného Oldfielda tak zoufale nedostává. I když klasická hudba na albu Music Of The Spheres se zařadila mezi tvůrcovi lepší kousky. Někomu zase a podle názorů velké části Oldfieldových fans příjde kultovní Amarok, který já moc nemusím. A to je to, co z Oldfielda dělá neskutečně originálního umělce, který svým pestrým dílem osloví téměř každého. Za jeho nejlepší alba považuji (řadím chronologicky): Ommadawn, Exposed (živá nahrávka jeho prvního evropského turné, kde najdeme celé Incantations a Tubular Bells), Platinum, QE2, již uvedené Five Miles Out a Crises, Tubular Bells II, Voyager, Tubular Bells III, Guitars, The Millennium Bell a Music of The Spheres. Co vy na to?

[David Ježek]

sice jsem některá z těch alb už léta neslyšel, ale ano, souhlasím s tebou. právě variabilita je oldfieldovou silnou stránkou.